Klidné bydlení bez rušení hlukem zvenku a od sousedů patří mezi základní požadavky každého z nás. Termín kročejový hluk je obecně známý termín pro strukturální hluk. Jedná se v zásadě o hluk, který se následně přenáší konstrukcemi v podobě chvění. Pod pojmem kročejový hluk se skrývá zvuk, který vzniká a šíří se ve stavební konstrukci. Původem tohoto zvuku jsou mechanické impulsy jako je chůze, pád těles na podlahu, posunování židlí, ale také provoz strojů umístěných na podlaze nebo zavěšených na stěně, případně zvuk z hudebního nástroje. Konstrukce po vybuzení „zvuk vede“ a poté ve vedlejších místnostech vyzařuje pro nás nežádoucí kročejový hluk. Vzhledem k možným způsobům vybuzení konstrukce je šíření kročejového hluku nejčastější podlahou a stropem z vyššího podlaží do podlaží spodního.
Kročejový hluk je zvuk, který lidé vydávají při chůzi po podlaze - zvuk vzniká ve chvíli, kdy se nohy dotknou podlahy, když kráčejí po podlaze. Kroky při dotyku s podlahou vytvářejí zvukové vlny. Bydlíte-li ve vícepodlažním domě, možná slyšíte sousedy, kteří bydlí nad vámi, případně i pod vámi. Z podlahových krytin je kročejový hluk nejvíce slyšet při chůzi po tvrdé dřevěné podlaze, bambusové podlaze, laminátové podlaze nebo dlažbě.
Strukturální hluk a jeho izolace
Strukturální hluk je nesen konstrukcemi v objektu; jedná se o chvění vytvořené mechanickým kontaktem s konstrukcemi (rázy, chůze, pády předmětů a provoz strojů vytvářející otřesy). Konstrukce pak chvění přenášejí do různých částí domu. Většinou nerovnoměrně podle materiálů, ze kterých jsou konstrukce vyrobeny. Za dobré nosiče strukturálního hluku můžeme označit železobetonové konstrukce, kov obecně a také keramiku, cihelné bloky, sklo a podobné konstrukce. Proto je třeba plochu podlahy perfektně odizolovat od spodní podlahové konstrukce, roznášecí vrstvy podlahy a také od stěn místnosti. Většinou se tento problém řeší u místností v patře, pod kterými je také obytná místnost. Jenomže strukturální hluk nesený špatně odizolovanou podlahovou konstrukcí a následně i stěnami v místnosti může být velmi snadno přenesen až na druhou stranu domu. Je třeba tedy tuto akustiku řešit u všech podlah v domě, pakliže chceme mít klid a nevnímat každou spadlou tužku na podlahu na druhé straně domu nebo dupání dětí ve vedlejší místnosti.
Ochranu proti šíření kročejového hluku musí zajišťovat správně navržená a provedená konstrukce domu. Úroveň útlumu kročejového hluku je dána zejména skladbou a způsobem provedení podlahy. Pro omezení šíření hluku konstrukcí je nutné do podlah umisťovat materiály, které zvuk nevedou tak dobře jako běžné stavební materiály (ocel, dřevo, beton, kámen). Těmto materiálům se obecně říká zvukoizolační podložky nebo kročejová izolace. Jedná se o desky z minerálních vláken nebo elastifikovaného polystyrenu. Tyto desky jsou při stavbě domu položeny na strop a poté je provedena těžká podlaha z betonové mazaniny nebo lehká podlaha z desek na bázi dřeva (cementotřískové desky, OSB desky).
Jako obecné základní pravidlo tedy platí, že je třeba odizolovat kročejovou izolací jak vodorovnou část podlahové konstrukce, a to zejména tu část, která bude nad spodní podlahovou konstrukcí, tak i zajistit odizolování svislých konstrukcí od nášlapné vrstvy podlahy. Ohledně vodorovné části bývá zakomponována kročejová izolace do souvrství roznášecí části podlahové konstrukce, a to v podobě desek z elastifikovaného polystyrenu, nebo minerální vaty s kročejovým útlumem. Výsledek je celkem pevná deska, která výborně pohlcuje kročejový hluk. K odizolování podlahové konstrukce od stěn místnosti bývá použito minerálních pásků, které se umisťují mezi roznášecí vrstvu podlahy a stěnu. Podobně jsou užívány i pásky z Mirelonu (ethafoam) a polyethylenu.
Čtěte také: Vše o venkovních žaluziích
Suché plovoucí podlahy Liapor jako řešení kročejového hluku
Suché plovoucí podlahy s vyrovnávacím podsypem Liapor a podlahovými deskami představují velmi rychlé a relativně snadné řešení pro rekonstrukci staré i realizaci nové podlahy. Vyrovnání podlahy suchou cestou vyžaduje ve srovnání s jinými podlahovými systémy minimum času pro realizaci. Oproti podlahám betonovým mají výrazně nižší hmotnost a jsou krátce po provedení pochozí. Hodí se tedy pro rekonstrukce bytů ve starších domech, ale i v novostavbách.
Společnost Liapor s.r.o. vyrábí kompletní sortiment stavebních materiálů Liapor pro hrubou stavbu. Základním materiálem pro jejich výrobu je lehké keramické kamenivo Liapor, které nahrazuje běžné přírodní kamenivo. Liapor je ideální suchý vyrovnávací podsyp pod podlahové desky plovoucích podlah. Liapor známe pod jménem keramzit, jedná se vlastně o keramické kamenivo, které se vyrábí expandováním jílu, což znamená, že se jedná o čistě přírodní materiál. Kuličky z Liaporu mají několik zajímavých vlastností. Předně jsou lehké (500 kg/m3), takže zbytečně nezatíží stávající konstrukci, což je velká výhoda zejména v podkroví a ve starých domech. Liapor má také výborné tepelně-izolační vlastnosti a pomáhá zlepšit kročejový útlum.
Vyrovnaný a zhutněný násyp z Liaporu dosahuje v závislosti na použité frakci a tloušťce vrstvy vysoké pevnosti a výrazně zvyšuje tepelně izolační a akustické vlastnosti konstrukce, především kročejový útlum. Největší předností podlah s podsypem z keramického kameniva Liapor je ale jejich jednoduchá a rychlá montáž.
Montáž suché plovoucí podlahy s podsypem Liapor
I když je realizace takové podlahy celkem snadná, nese s sebou jisté riziko chyb. Rekonstrukce podlahy s podsypem Liapor je relativně snadná. Zvládne ji i zručný amatér. Stačí se držet doporučeného postupu:
- Než se může přistoupit k pokládce desek, je zapotřebí mít připravený perfektně vyrovnaný podsyp. Původní podklad ve staré podlaze bývá různý, nejčastěji je jím betonová mazanina, ale ve starých domech a v podkrovích se po odkrytí starších prken obvykle objeví škvára. Tento starý násyp je potřeba odstranit a pro vyrovnání podkladu použít podsyp z Liaporu frakce 1-4 mm. Aby zůstala vrstva podsypu stabilní, je nezbytné zamezit, aby zrna Liaporu unikala do spár a prasklin v podkladu nebo přilehlých stěnách. Takové praskliny je nutné před montáží zatmelit nebo jinak utěsnit.
- Pokud realizujete podlahu na dřevěném podkladu, překryjte ho netkanou geotextilií (např. NETEX, cca 150-200 g/m2).
- Dalším krokem je uložení vyrovnávacího podsypu z kameniva Liapor 1-4 mm, jehož vrstva by neměla být nižší než 2 cm. Pro aplikaci se Liapor hutní a vyrovnává ručně, klasickou latí s pomocí vodováhy. Při realizaci vyrovnávacího podsypu z Liaporu musíme počítat s tím, že tloušťka vyrovnávací vrstvy musí být minimálně 20 mm. Naopak směrem nahoru nejsme prakticky omezeni, takže lze Liaporem srovnat nejen velké nerovnosti, ale vyplnit například i mezery mezi trámy, klenbami apod.
- Vrstva kameniva Liaporu nikdy nesmíte ukládat najednou v celé ploše místnosti! Vyrovnávací vrstva není v ploše pochozí bez provizorního zakrytí. Zásyp je proto vhodné ukládat v pruzích jen o cca 20 % širších, než je formát zvolených podlahových desek.
- Urovnání a hutnění Liaporu do požadované výšky se provádí pouze ručně, obvykle s pomocí hliníkových stahovacích latí, hladítek a vodováhy. Pokud je hutnění správně provedené, vrstva keramického kameniva nevykazuje žádné další sedání.
- Suchá plovoucí podlaha se skládá z vyrovnávacího podsypu a sádrokartonových nebo sádrovláknitých desek. Pro zaklopení lze zvolit OSB desky, desky sádrovláknité, sádrokartonové, cementotřískové, případně i další, které se pokládají a spojují dle doporučení jejich výrobce. Podlahové desky pak klademe obvykle systémem pero drážka na vyrovnaný podklad z Liaporu. Podlahu klademe od konce místnosti směrem „ven ze dveří“ s přesazením podélných i příčných spár. Desky se samozřejmě lepí, a nakonec se ještě prošroubují. Tím zaručíme potřebnou pevnost a tuhost konstrukce.
- Spáry mezi deskami se přetmelí vhodným tmelem. Velkou výhodou této technologie je, že podlahu je prakticky ihned po zaschnutí tmelu možné používat. Což obvykle trvá 12 hodin. Protože se jedná o suchý proces, nezatěžujeme stávající konstrukci další vlhkostí. V podstatě lze říci, že za jeden den lze podlahu v běžné místnosti bez problémů realizovat a druhý den pokládat finální nášlapnou vrstvu. Tuto konstrukci lze úspěšně použít i do koupelen, jen se nesmí zapomenout na správně provedenou hydroizolaci. Před aplikací nášlapné vrstvy, například dlažby, je dobré pamatovat na penetraci sádrokartonových desek. Finální nášlapnou vrstvou může být samozřejmě dřevěná plovoucí podlaha, dlažba, vinyl, koberec a podobně.
V případě vysokých požadavků na akustické vlastností konstrukce nové podlahy se může do skladby mezi Liapor a podlahové desky použít kročejová izolace v tloušťkách obvykle do cca 30 mm.
Čtěte také: Jak omezit hluk u plovoucích podlah
Nejčastější chyby při montáži a jejich důsledky
Jedním příkladem z praxe jsou nejčastější chyby, kterých se realizační firmy dopouštějí při realizaci plovoucích podlah. V rámci inspekce bytového domu před uplynutím záruky, zaznamenali inspektoři stížnosti obyvatel na nepříjemný hluk pronikající do bytu v 1. NP z bytu nad ním. Majitelé bytu uváděli, že běžně slyší chůzi osob, pohybování židlemi nebo pády předmětů z bytu nad nimi.
Při průzkumu horního bytu bylo zjištěno, že nášlapná vrstva byla tvořena keramickou dlažbou. Dlažba byla od soklu oddělena pružným tmelem, místy však popraskaným. Pracovníci zkušební laboratoře provedli měření, jehož výsledkem byla kročejová neprůzvučnost 61 dB, což byla o 3 dB horší hodnota než požadavek v té době platné ČSN 73 0532. Podrobnějším průzkumem se zjistilo, že dlažba zabíhá pod sokl na stěně a spára mezi dlažbou a stěnou je vyplněna spárovačkou. Spárovačka navíc zatekla mezi stěnu a vrstvy podlahy do takzvaného oddělovacího pásku. Tímto detailem docházelo k tzv. bočnímu přenosu hluku do místnosti v přízemí. Řešení reklamace bylo vedeno ve snaze o minimalizaci stavebních zásahů. Proto bylo jako první nápravné opatření navrženo odstranit pás dlažby po obvodu podlahy a tím se pokusit zcela eliminovat přenos kročejového hluku z nášlapné vrstvy do stěn. Po odstranění pruhu dlažby a výměně oddělovacího pásku proběhlo další měření mezi oběma byty.
Je potřeba nepodceňovat akustiku podlahy, a to i kročejovou, jelikož obývání hlučného domu je velmi nepříjemné a náprava nedostatečně odizolované podlahy bývá velmi nákladná. Stavební normy určují minimální míru akustického řešení stropních a podlahových konstrukcí. Jak jde čas a technologie se zlepšují, tak i požadavky na kročejovou neprůzvučnost objektů, a to zejména obytných, se zvyšují. Dokonce tato problematika jde tak dopředu, že skladby doporučované před několika lety jako vyhovující jsou pro dnešní vyhlášky nedostatečné.
Čtěte také: Výhody vinylové podlahy při odhlučnění
tags: #kročejový #hluk #plovoucí #podlaha #liapor