S určitou pravidelností se na internetu objevují bouřlivé diskuze, zda byly některé pionýry originál od výroby osazeny předním blatníkem z Mustanga. Nebyli. Největší zarputilci se ohánějí dobovými fotkami a „svědectvími pamětníků“. Takové fotky byly ale otištěny i v několika publikacích, takže tahle rozšířená fáma má příliš pevné základy na to, abych ji vyvrátil jen několika řádky.
V roce 1975 se chystala modernizace karoserie a zadní blatník byl přepracován tak, aby se životnost výrobních nástrojů zdvojnásobila. Podobná úprava předního blatníku ale nebyla možná, proto se na prototyp 21 Sport na zkoušku namontoval blatník z Mustanga. V druhé polovině 70. let dosloužila forma pro výrobu „bříška“ typu 21, jehož výroba byla v roce 1978 ukončena. Zhruba z té doby (1976-1978) pochází i fotka prototypové Jawy 220.100 s blatníkem z Mustanga. Opět šlo jen o koncept a do výroby se to nedostalo. V roce 1980 dosloužily poslední nástroje na výrobu předního blatníku a výroba pionýrů byla definitivně ukončena. Přední blatník z Mustanga na pionýrovi je proto vždycky jenom nepovedenou opravou, nebo dobovým tuningem.
Elektroinstalace
Zapojení elektroinstalace na pionýrech prodělalo v průběhu výroby několik malých i zásadních změn.
První varianta elektroinstalace
- Šest barev drátů - vodičů (lankových) o průřezu 1 mm², dnes značených jako CYA 1 (s PVC izolací).
- Barvy: žlutá, červená, modrá, bílá, černá a zelená.
- Zdrojem elektrického proudu bylo tzv. „magneto“ (tj. alternátor s permanentními magnety v rotoru), s pohyblivou destičkou kontaktů přerušovače zapalování.
- Poloha destičky kontaktů byla od výroby seřízena tak, aby jiskra zapalování přeskakovala ve chvíli indukce největšího proudu. Předstih se nastavoval pootočením celého alternátoru!
- Žárovky: Zadní žárovka nebyla nijak chráněna vůči napěťovým špičkám (například při přepínání hlavního světla) a často odcházela.
- Velký klakson - houkačka na stejnosměrné napětí byl uložený vpravo pod nádrží. Ačkoliv měl na mosazném štítku vyraženou hodnotu 4V, správně fungoval při dvojnásobném napětí. Dle mě si Považské strojírny u výrobce PAL objednaly 4V houkačky, ale výrobce se k požadavku postavil laxně a jednoduše dodával 6V houkačky, určené pro motocykly Jawa-ČZ. Kromě červeně lakované mřížky a mosazného štítku totiž mezi těmito houkačkami není žádný jiný rozdíl.
- Tuhle teorii potvrzuje i to, že v prvním výtisku manuálu se zmiňuje zapojení dvou 4,5V baterií „vedle sebe“ (tj. paralelně, výsledné napětí 4,5 V) a červeným razítkem je tato formulace přeškrtnuta a doplněna nápisem: „za sebou“.
- Dvě 4,5V baterie (typ: ESČ Bateria 310) byly umístěné v plechovém držáku v prostoru pod sedadlem. Bakelitová kontaktnice (víčko) měla zespodu (mosaznými nýty přinýtovanou) jednu mosaznou propojku, další dva mosazné šroubky (na kratší hraně víčka) sloužily k zapojení do elektroinstalace. Baterie se do držáku vkládaly pootočené o 180° tak, aby byly vzájemně zapojeny (kontakt (+) ke kontaktu (-)) do série. Uprostřed kontaktnice byl volný šroub, který sloužil k propojení dvou drátů napájení koncové svítilny a zadní blatník se dal odmontovat bez nutnosti přestříhnutí drátu.
- Hlavní přepínač (umístěný v masce světlometu) měl tři polohy a od pozdějších přepínačů se lišil vnitřním zapojením. Přepínač měl poměrně malou životnost a od novějšího (běžného) provedení se lišil menším průměrem knoflíku.
- Bakelitová 6V indukční cívka byla umístěna vpravo pod nádrží nad houkačkou. Na konci vysokonapěťového kabelu (VN kabelu) byla odrušená koncovka. Pokud je původní bakelitová cívka stále funkční, doporučuji použít neodrušenou (krátkou) „fajfku“ a neodrušenou svíčku. Snížíte tím namáhání cívky, která se nebude tolik zahřívat a ve VN části nebudou vznikat mezizávitové zkraty.
Další varianty elektroinstalace
- Upravený výlisek kontaktnice (víčka) baterií, které mělo vystouplé znaky (+) a (-) zapojení baterií a u prostředního propojovacího šroubu číslo 58.
- 6V bzučák na střídavé napětí byl umístěn pod maskou předního světlometu, odpadla tak nutnost použití baterií.
- Kvůli problémům s pálícím se vláknem zadní žárovky byla do obvodu zařazena tlumivka (něco jako transformátor) se třemi vývody. Tlumivka byla umístěna uvnitř masky světlometu. Rozpojení drátu vedoucího ke koncové svítilně nově provedeno s pomocí bakelitové tzv.
- Indukční cívka přichycena na levé straně k rámu nad motorem.
- Nové feritové zapalování (alternátor) s třemi nezávislými vyměnitelnými cívkami. Rotor zapalování tvořen dvěma hvězdicovými pólovými nástavci zalitými do hliníku, které svým uspořádáním vytvořily šestipólový systém (namísto původního čtyřpólového rotoru s magnety ALNiCo). Kvůli šesti pólům se zvýšila frekvence střídavého proudu a bzučák (klakson) nestíhal troubit, proto byl do obvodu bzučáku zařazen selenový usměrňovač.
- Díky samostatným cívkám pro přední i zadní světlo vypadla ze zapojení tlumivka.
- 8V zapalovací pól (cívka). Selenový usměrňovač byl přišroubovaný uvnitř masky světlometu ke krycímu plechu přední vidlice.
- 6V/5W světelný pól (pro koncové světlo) a 6V/15W světelný pól (pro přední světlo a bzučák) byly u této varianty nahrazeny sériově propojenými 3V/15W světelnými póly, z nichž jeden byl na kraji ukostřen a druhý měl svorku pro zapojení do elektrického obvodu. Kromě náhrady cívek musel být rekonstruován i rotor zapalování - v něm bylo rozmístění feritových pólových nástavců upraveno tak, aby párové světelné póly byly vždy ve fázi. Rotor alternátoru pro 20W alternátor se značil 05-6170, rotor pro 30W alternátor pak 20-6170.
- V roce 1971 (zhruba od výrobního čísla 970 000) se začal montovat 12V bzučák, původně určený pro motocykly SK-90 (Jawa 90). Ten měl integrovanou křemíkovou diodu, která nahrazovala archaický selenový usměrňovač (ten byl ze zapojení vypuštěn).
- 30W zapojení totožné s variantou 6, avšak s 12V bzučákem. Od druhé poloviny roku 1975 bylo běžné u naprosté většiny vyráběných pionýrů.
- V roce 1977 proběhla změna značení typů na výrobních štítcích a užívala se nezkrácená typová označení 22X. Na některých štítcích pak bylo vyraženo i podtypové číslo, kdy u modelů Jawa 220 a 221 znamenalo XXX.100 verzi s 20W elektroinstalací a XXX.200 s 30W elektroinstalací.
Vývozní provedení
- Vývozní provedení Jawy 05 pro USA a Kanadu se záložní baterií pro brzdové světlo. Novější etapa motocyklu s feritovým zapalováním. Ukazatele směru (blinkry) PAL, spínač brzdového světla uchycený k podlážce, přepínač blinkrů na pravé straně řídítek.
- Vývozní provedení Jawy 23A Mustang pro USA s brzdovým světlem napájeným baterií. Sdružený přepínač Aprilia (036640 model DIP/58), přední světlomet Aprilia, zadní světlomet Lucas L679. Brzdový spínač PAL umístěný na nosníku stupaček.
- Do západních zemí a do Maďarska se vyvážel Mustang se sníženým výkonem a maximální rychlostí 45 km/h. Mustang byl otypovaný jako jednomístný (bez zadních stupaček) a spadal do kategorie mopedů. V Maďarské příručce je otištěné upravené 30W zapojení, tedy se sériově propojenými světelnými póly a zadní žárovkou zapojenou mezi kontakty žárovky hlavního světla. Hodnota hlavní žárovky je předepsaná 6V-15/15W. Tohle zapojení ale nedává smysl. Praxe byla ale jiná - vyráběné kusy měly standardní 20W zapojení, tedy s malým světelným pólem výhradně pro zadní světlo.
- Vývozní provedení pro Velkou Británii z konce výroby. Kapotovaný Mustang měl podobné zapojení elektroinstalace, jako Jawa 23A Golden Sport. 6V baterie (YANASA typ 6N4-24-4) sloužila pouze k napájení brzdového světla a japonské houkačky zn. Nikko. Stop spínač anglické výroby. Přední žárovka byla 6V-25/25W, žárovka koncového světla 6V/5W a žárovka brzdového světla 6V/10W. Některé později vyrobené kusy byly vybaveny směrovými světly (značka nejspíše Lucas), vzhledově připomínajícími blinkry z motocyklu IFA Simson.
Tachometry
Československé tachometry PAL
- Československý tachometr PAL se stupnicí do 60 km/h. Počítadlo do 9999 ujetých km. Černé pozadí, bílé číslice. Plochý chromovaný rámeček.
- Od první varianty se liší červeně lakovanou mosaznou rafičkou.
- Československý tachometr PAL se stupnicí do 80 km/h. Počítadlo do 9999 ujetých km. Mosazná rafička nalakovaná červenou barvou. Světlé pozadí (někdy zabarvené do žluta, či světle zelené), tmavé číslice.
- Tmavé pozadí, světlé číslice. Červeně lakovaná mosazná rafička. Plochý chromovaný rámeček.
- Světlé pozadí, tmavé číslice, červená mosazná rafička. Nový tvarovaný hliníkový rámeček.
- Černé pozadí, světlé číslice (někdy zabarvené do světle zelené).
- Československý tachometr PAL hranatého tvaru, převzatý z Jawy 90 (SK-90). Stupnice do 120 km/h (vývozní provedení 80 m.p.h.). Počítadlo do 9999 ujetých km. Červená rafička, chromovaný rámeček, příprava pro kontrolky.
Východoněmecké tachometry
- Východoněmecký (z NDR) tachometr značky FER. Rozsah do 80 km/h, počítadlo do 99999 ujetých km. Chromovaný vystouplý rámeček. Černé pozadí, světlé číslice, počítadlo km ve spodní části.
- Východoněmecký tachometr, původem ze samojízdného pracovního stroje Multicar M22.
- Východoněmecké tachometry používané v druhé polovině 80. let na mopedech Babetta. Stupnice je zároveň v kilometrech i v mílích a je buď černá, nebo světlá.
Historické poznámky k tachometrům u Jawy 550
Musím uvést na pravou míru, jak to s tachometry u typu Jawa 550 bylo. Rychloměry bylo vybaveno pouze 50 kusů zkušební série prototypu 359 a jeden ze dvou prototypů přivezených z Prahy. Těžko dnes zjistit, jaké tachometry tehdy byly použity. Jisté ale je, že šnekové náhony umístěné vedle náboje předního kola, byly vlastní výrobek podniku. V té době se totiž nevyráběl žádný jiný motocykl nebo bicykl s 16palcovými koly, tedy ani náhon s potřebným převodovým poměrem. Potřeba (respektive touha) vybavit malý motocykl tachometrem ale byla velká, a tak byly v časopisu Svět Motorů publikovány celkem tři návody od šikovných majitelů na jeho instalaci. Použit byl tachometr z východoněmeckého mopedu Simson SR2. Tento tachometr včetně náhonu se u nás dal koupit jako doplněk k jízdním kolům. Moped Simson SR2 i bicykly měly ale podstatně větší kola a převod náhonu byl spočítaný pro ně. Na „pařízkovi“ pak díky tomu tachometr ukazoval velmi nepřesně. Tento problém byl v návodech zmíněn i s možným řešením. Většina úpravců si s tím ale hlavu nelámala a nepřesné hodnoty jim nevadily.
Rozeta
Hnané řetězové kolo (tzv. „rozeta“), se v průběhu výroby pionýrů změnila celkem 5x.
Čtěte také: Hliníkové sloupky na plot: Návod
- První provedení rozety, u které byla součástí řetězového kola i brzda (buben) a náboj zadního kola. Při demontáži zadního kola bylo potřeba rozpojit řetěz.
- Nové řetězové kolo s krátkým soustruženým nábojem a jedním ložiskem 6004. Náboj byl s řetězovým kolem spojený třemi malými nýty a třemi unášecími kolíky s roznýtovanými hlavami. Kolíky zabíraly přes tři tlumící gumové bloky se zadním kolem.
- Náboj pro dvě ložiska 6004. Roznýtování hlav třech unášecích kolíků vyžadovalo několik technologických kroků (pomocí hlavičkářů), proto byly kolíky zjednodušeny tak, že v nich bylo předvrtané zahloubení, které se jedním nástrojem rozlisovalo. Sice efektivní zjednodušení výroby, avšak spoj byl výrazně slabší. Tahle modifikace proběhla společně se zjednodušením nábojů kol, které již neměly gumové tlumící bloky záběru. Kolíky tedy musely odolávat vyššímu dynamickému namáhání. Tyto dvě konstrukční úpravy vedly k výraznému snížení životnosti rozety.
Řídítka
Varianty řídítek
- Tvarovaná řídítka, tzv. „vlaštovky“ s pevně navařenými držáky ovládacích páček. První provedení řídítek mělo výřez pro protáhnutí plynového lanovodu a výřez pro kabeláž přepínače světel v horní části řídítek ve směru jízdy. Hliníkové ovládací páčky byly bez kuliček na koncích, díry pro válečky lanovodů nebyly průchozí. Rukojeť plynu s kolejničkou (šnekem).
- Řídítka tvarově shodná s prvním provedením.
- Nová jednoduchá řídítka rovného, směrem k řidiči lehce prohnutého tvaru. Hliníkový kloub (představec) na krátké chromované trubce. Chromované držáky páček jako samostatné součásti, proti protočení zajištěné kruhovým prolisem.
- Jednoduchá řídítka rovného, směrem k řidiči lehce prohnutého tvaru, stejně jako předešlé provedení (u typů 550 a 555). Hliníkový představec nahrazen plechovým výliskem odporově přivařeným k nosné trubce, následně chromováno.
- Široká řídítka s hrazdou pevně svařená (standardními svary) s plechovým výliskem představce a nosnou trubkou. Řídítka totiž byla velkou pákou na představec, který ani při dobrém utáhnutí nezajistil jejich polohu. Z bezpečnostních důvodů byl tedy představec k řídítkám pevně přivařený a viditelným svarem byl přivařený i k nosné trubce (namísto odporovým svarem). Držáky ovládacích páček byly pevně přivařeny k řídítkům, svary esteticky začištěné, následně chromováno. Absence drážky pro kolejničku šnekové rukojeti plynu. U modelu Jawa 05 nebyl představec ničím zakrytý.
- Široká řídítka s hrazdou pevně svařená (standardními svary) s plechovým výliskem představce a nosnou trubkou. Řídítka totiž byla velkou pákou na představec, který ani při dobrém utáhnutí nezajistil jejich polohu. Z bezpečnostních důvodů byl tedy představec k řídítkům pevně přivařený a viditelným svarem byl přivařený i k nosné trubce (namísto odporovým svarem). U modelu Jawa 05 nebyl představec ničím zakrytý.
- Široká řídítka bez hrazdy, pevně svařená s představcem, rozměrově se lišící oproti variantě 5. Řídítka byla trochu užší a nižší. Představec vždy zakrytý plechovým krytem. Absence drážky pro šnekovou rukojeť plynu. Absence drážky pro kolejničku šnekové rukojeti plynu. Občas se objevují na modelech Jawa 23 Mustang (kolem roku 1969) a Jawa 21, avšak o jejich originalitě se dá vážně pochybovat. Dle pamětníků se tahle řídítka dala běžně zakoupit v prodejnách Mototechny a byla jakýmsi módním hitem. Kdo tehdy na pionýrovi neměl řídítka s hrazdou, jednoduše nebyl „in“.
- Řídítka jednoduchého rovného, směrem k řidiči lehce prohnutého tvaru. Ze sestavy úplně vypuštěn kloub (představec). Namísto toho byla řídítka přímo svařena s nosnou trubkou (do tvaru „T“). Spoj zakrytý silnou podložkou a malým okrasným plechem. Kabeláž k přepínači světla již nebyla tažená v dutině řídítek, ale šedou bužírkou venkem. Kryt přepínače světla má proto na boku výřez. Tahle řídítka se dají polohovat jen výškově. Absence drážky pro kolejničku šnekové rukojeti plynu. Samostatné držáky ovládacích páček namísto chromování zinkovány.
- Široká řídítka bez hrazdy. Stejně jako u varianty 8 ze sestavy úplně vypuštěn kloub (představec). Namísto toho byla řídítka přímo svařena s nosnou trubkou (do tvaru „T“). Spoj zakrytý silnou podložkou a malým okrasným plechem. Kabeláž k přepínači světla již nebyla tažená v dutině řídítek, ale šedou bužírkou venkem. Kryt přepínače světla má proto na boku výřez. Tahle řídítka se dají polohovat jen výškově.
Řadicí páky
V průběhu výroby se na pionýrech objevilo celkem šest základních provedení řadících pák. Čep umístěn v zadní části motoru, dlouhé táhlo.
MOTOMAX je přední český výrobce a prodejce kvalitních náhradních dílů na motocykly Babetta, Pionýr, Simson, Stadion, Jawa, Čz. Historie této společnosti se začala psát v roce 1989. Převážná většina výrobků je označena logem a nebo je baleno do obalu s logem.
Čtěte také: Tipy a rady pro hliníkové ploty České Budějovice
Čtěte také: Vše o hliníkových výplních plotů
tags: #hlinikove #listy #jawa #20 #informace