Atomový dóm je nejčastější označení pro Průmyslový palác v Hirošimě, který se jako jeden z mála objektů nezřítil po výbuchu atomové bomby s názvem Little Boy 6. srpna 1945. Tato kdysi masivní stavba, dokončená v dubnu 1915, od samého počátku patřila k dominantám města. Málokdo však ví, že budovu navrhl Čech Jan Letzel.
Jan Letzel: Talentovaný architekt z Náchoda
Jan Letzel (1880-1925) je rodákem z Náchoda. Narodil se devátého dubna 1880 do rodiny tamějšího hoteliéra. Už ve škole se seznámil s Karlem Horou, který rovněž poté působil jako architekt v Japonsku. Na studiích na Uměleckoprůmyslové škole - u Jana Kotěry - patřil k nejlepším žákům. Hned po dokončení studií odjel do egyptské Káhiry, kde pracoval pro káhirského architekta Fabrizia Pashu, kterého zaměstnával rovnou egyptský místokrál Abbás II. Hilmí. V jednatřicátém čísle časopisu Český svět z května 1907 vyšel Letzelův text „Z mého kahýrského pobytu“. Autor zde prokazuje nejen obecnou fascinaci orientální dálavou, ale taky konkrétní umělecký potenciál: příspěvek má kvality beletrizované reportáže a doprovází ho osm autorových snímků. V roce 1907 dostal od německého architekta de Lalanda pozvání k cestě do Japonska, kde zůstal třináct let.
Letzelovo působení v Japonsku a vliv na architekturu
Japonsko bylo na prahu obrovského technologického skoku, který ho změnil k nepoznání do dnešní podoby. V Japonsku byl Letzel zprvu zaměstnán v německém ateliéru Lalande Architecture v Jokohamě. Později spojil síly se svým bývalým českým spolužákem Karlem Horou, který přijel do Japonska z USA ještě dávno před Letzlem. S dámou, která propůjčila firmě své příjmení, a s kolegou Karlem Janem Horou (1881-1974), mužem aktivním na poli literatury, techniky i diplomacie, založili po roce vlastní firmu. Když se pohádali s paní Lalande (už provdanou Tōgō), založili další firmu. Japonci mu přezdívali „Yokon wasai“, člověk s evropským myšlením a japonským cítěním. Během svého působení v Japonsku Letzel navrhl řadu významných budov. Mezi jeho díla patří výzdoba slavnostní síně německého císařství v Tokiu, kláštery Sacré Coeur a Stella Matutina, jezuitská univerzita, budovy Ústředního svazu japonských lékařů, obchodní muzeum v Ósace, hotely a mnoho dalších staveb. V šestiletce 1908 až 1913 měl za svou kariéru nejvíc napilno: z celkem čtyřiačtyřiceti projektů jich v posledních letech před první válkou stihnul víc než třicet. Hlavně v Tokiu, ale taky v Jokohamě, Macušimě, Kobé a Hirošimě. Kombinoval zpočátku trochu jako Jurkovič: secesi, folklor a modernu britského střihu. Ta moderna, ostatně předurčená studiem u Kotěry, nakonec převážila. Letzel ale přivezl do Japonska ještě něco: konstrukce z oceli a železobetonu.
Kancelář zrealizovala několik projektů, žádná ze staveb se ale bohužel nedožila současnosti z důvodů válek, demolice a zemětřesení. Za svého působení v Japonsku postavil Letzel patnáct staveb. Dochovaly se ovšem pouze Průmyslový palác a brána tokijské katolické University of Sacred Heart. Letzel v Japonsku pobýval i během I. světové války, byť se oficiálně nacházel na nepřátelském území. Díky svým známostem ve vládních kruzích ale válečné období přežil bez problémů. Japonská spisovatelka a dramatička Šimako Murai, autorka divadelní hry Stavitel atomového chrámu, věří, že právě Letzelovy dobré styky s japonskou oligarchií byly základem úspěchu.
Návrat do Československa a závěr života
Po konci první světové války a vzniku Československa pracoval jako obchodní zástupce československého zastupitelství v Tokiu. Ve dvacátém roce se Jan Letzel vrátil domů, to už tužil hlavně československo-japonské obchodní vztahy. Natrvalo se pak v samostatném státě usadil v prosinci 1923. V pětadvacátém ještě stihl svůj poslední projekt: dvě budovy pro jistého statkáře Tomana v Lázních Mšené. Čili tam, kde před dvaceti lety jako architekt začínal lázeňským domem Dvorana. Jan Letzel zemřel osamocen a zapomenut v roce 1925, rok po svém návratu z Japonska, 26. V pětadvacátém ještě stihl svůj poslední projekt: dvě budovy pro jistého statkáře Tomana v Lázních Mšené. Poslední měsíce svého života strávil v léčebně pro duševně choré v Kateřinském areálu na Novém Městě. "Jeho hrob je však prázdný, jelikož zemřel na příjici. Pro tehdejší katolicky založené obyvatele Náchoda bylo nepřípustné, aby člověk se sexuálně přenosnou chorobou byl pohřben do vysvěcené půdy hřbitova," vysvětlil Holý.
Čtěte také: Společnost ČR Beton Bohemia
Průmyslový palác v Hirošimě: Svědek historie
Slavná stavba podle návrhu Jana Letzela byla pojmenována jako „Hirošimský prefekturní palác pro výstavy produktů“, označována byla také jen jako Průmyslový palác. Palác byl otevřen v dubnu roku 1915, později poskytl dočasné útočiště úřednickým kancelářím. Průmyslový palác, známý také jako Atomový dům nebo Památník míru, postavil český stavitel a architekt Jan Letzel na začátku 20. století.
Atomová bomba a přežití paláce
Ráno 6. srpna 1945 ve čtvrt na devět se nad japonským městem náhle objevil americký bombardér Enola Gay. Ten na 350tisícové město shodil bombu, jež Hirošimu smetla z povrchu zemského. Jak se uvádí v internetové encyklopedii Wikipedia, dne 6. srpna 1945 v 8.15 hodin místního času vybuchla nad budovou atomová bomba Little Boy, epicentrum se nacházelo ve vzdálenosti asi 160 metrů. Na zdi budovy se nachází pamětní deska, která připomíná, že bomba explodovala přesně 570 metrů nad touto budovou v 8:15 ráno. Kostra celé stavby, která mohutnou explozi vydržela, jako jedna z mála, se stala jakýmsi mementem této katastrofy. Stavba jako zázrakem přežila tragédii především díky své pevné konstrukci a použitému materiálu. S jistou nadsázkou lze říci, že to byl právě beton, který mladého a nadějného architekta v Japonsku proslavil. Tento materiál byl klíčový pro jeho odolnost, což se ukázalo během výbuchu atomové bomby dne 6. srpna 1945.
Atomový dóm jako památník míru
Budova, nyní známá jako Atomový dóm, zůstala stát i po devastujícím výbuchu a stala se světově známým památníkem míru, varujícím před hrozbou jaderných zbraní. Konstrukce někdejšího Průmyslového paláce v Hirošimě je zdeformovaná a zčernalá, zdivo je ohořelé a rozpadlé. Budova záměrně nebyla opravena ani rekonstruována. Atomový dóm je záměrně ponechán v podobě, v jaké zůstal po výbuchu. Má ocelovou skeletovou konstrukci, kdy se dochovaly zbytky zdí a charakteristická kopule, která dala budově jméno. Dodnes je udržován ve stejném stavu, v jakém byl těsně po výbuchu. Stal se z něj Hirošimský památník míru (Hiroshima Peace Memorial Museum). Od roku 1996 je součástí světového dědictví Unesco. O hirošimský památník míru je mezi návštěvníky velký zájem. „Určitě stojí za vidění. U památníku se nachází muzeum, do kterého také doporučuji zavítat.“ Hirošimský památník míru je mezi turisty oblíbeným místem.
Japonská spisovatelka a dramatička Šimako Murai ve své hře vzpomíná: "Když nás pan učitel vodil poklonit se do Svatyně ochrany císařství, byl Průmyslový palác jedinou evropskou stavbou, kterou jsme míjeli. Tehdy jsme si mysleli, že autorem byl Rakušan. I Fumiko Fudžitovou stavba nadchla, ale nezdálo se jí, že by Jan Letzel byl Rakušan. Věděla totiž, že Jan je české jméno. Fudžitová neváhala a sérií článků v japonských časopisech chybné povědomí o Letzelově národnosti opravila. Navzdory její snaze však většině Japonců jméno Retseru, jak jej vyslovují, nic neříká.
Další významná díla Jana Letzela v ČR
Jan Letzel je pozoruhodná postava české architektury, která je však v České republice mezi neodbornou veřejností spíše neznámá. Přitom patří mezi skutečné velikány svého oboru, jehož dílo nyní obdivuje doslova celý svět. Jako absolvent speciální školy dekorativní architektury Letzel vytvořil několik pozoruhodných děl i v České republice. Mezi jeho významné práce patří spolupráce na realizaci Grand hotelu Evropa na pražském Václavském náměstí, který se dnes jmenuje hotel Evropa. V roce 1905 například secesní pavilon Dvorana v obci Mšené-lázně.
Čtěte také: Použití klinker cihly Český Formát
| Událost | Datum | Místo |
|---|---|---|
| Narození Jana Letzela | 9. dubna 1880 | Náchod, Rakousko-Uhersko |
| Dokončení Průmyslového paláce v Hirošimě | Duben 1915 | Hirošima, Japonsko |
| Svržení atomové bomby Little Boy | 6. srpna 1945 | Hirošima, Japonsko |
| Zařazení Atomového dómu na seznam UNESCO | 1996 | Hirošima, Japonsko |
| Úmrtí Jana Letzela | 26. prosince 1925 | Praha, Československo |
Čtěte také: Kvalitní střešní tašky z betonu
tags: #hirosima #cesky #beton #informace