Není cihla jako cihla. Z klasické plné maloformátové cihly se vyvinuly děrované tepelněizolační cihelné bloky. Z klasické technologie zdění na vápenocementovou maltu tl. 12 mm se přešlo na speciální tenkovrstvé malty (lepidla) tl. 1 mm, neboť ložné plochy cihel jsou zbroušeny s přesností do 1 mm. Tyto nové technologie zdění a nové cihelné výrobky s nejvyššími tepelněizolačními a pevnostními parametry v ČR představují NOVOU GENERACI CIHELNÉHO SYSTÉMU HELUZ.
Energetická náročnost budov a tepelněizolační parametry
Užívání budov spotřebovává cca 40 % celkově vyráběného množství energie. Snaha snižovat tuto spotřebu je uvedena již v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Od začátku roku 2009 je platná vyhláška č. 148/2007 Sb., která vyhodnocuje energetickou náročnost budovy. U nových staveb a rekonstrukcí se vyhotovuje energetický průkaz budovy, který vyhodnotí roční potřebu energie na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení. Hodnocením je myšleno zatřídění budovy do klasifikační stupnice a de facto je to výstup, který je pro koncového uživatele ten nejdůležitější. Hodnocení se provádí na základě vypočtené energetické náročnosti budovy (tj. roční potřeby energie) vztažené na 1 m2 celkové podlahové plochy a jeho porovnání s referenční hodnotou. Pokud je výsledek výpočtu rovný referenční hodnotě je budova zařazena do klasifikační třídy C. Budovy s nejnižší spotřebou energie jsou zařazeny do třídy A, budovy s nejvyšší spotřebou energie pak do třídy F, G.
Součástí výpočtu množství spotřebované energie v budově tvoří energetický štítek budovy, který nám vyhodnotí tepelné parametry obálky budovy (obvodové stěny, okna, podlahy, stropy příp. střechy). Tento štítek nám zatřídí budovu do tříd dle celkového průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem (W/m2K). Hodnotí tedy pouze konstrukci domu, ne potřebu energie v domě. Vyšší hodnota „R“ a nižší hodnota „U“ znamená vyšší tepelněizolační parametry zdiva.
Při běžném užívání objektu se stavební materiály nevyskytují v suchém stavu, ale obsahují konkrétní vlhkost typickou pro daný materiál. Pro graf byly použity hodnoty R měřené při rovnovážné vlhkosti materiálu se vzduchem o teplotě 23°C a relativní vlhkosti 80 % podle normy ČSN EN 12524. Pro pórobeton je tato hodnota 4,5 % hm. a pro cihly 1,2 % , tedy 0,87 % hm. Heluz STI SB C nebo Porotherm CB.
Rosný bod a vlhkost ve zdivu
Na detaily si můžete dát pozor jak chcete, ale nikdo není dokonalý. Práci Vám bude komplikovat i chybovost materiálu, prasklinky, nerovnosti apod. Vlhkost je a bude a větrat se také musí. Dříve jsme nevědomky větrali přes kamna a komíny, také netěsností oken a dveří. A i materiály domů byly přeci jen o málo propustnější. Rosný bod v cihlách Family určitě nastává v případech, kdy klesne teplota ve zdivu pod cca 13°C při normálním tlaku a vlhkosti. To je dosažitelné jen ve vícevrstevných konstrukcích s vnější tepelněizolační vrstvou, která udrží zdivo teplé, protože v jednovrstevném zdivu vždycky jednou teplota sklesá na teplotu vnějšího prostředí, a kdykoli bude venku méně, než těch 13°C, může docházet ve zdivu ke kondenzaci.
Čtěte také: Cihly Heluz s integrovanou izolací: recenze
Kondenzace není fatální, pokud dochází k jejímu hromadění na málo škodlivých místech a průběžnému odpařování. Kdybyste bydlel v domku z hlíny, asi byste zvýšenou vlhkost v průběhu roku ani nepocítil, protože jíl vlhko skvěle a ve velkém objemu nasává a dobře jej vydává ve chvíli, kdy se změní vnější vlivy. Stejně tak pálená plná cihla, kámen nebo beton. Jsou přírodní, s propustnou pórovitou strukturou a mají velkou nasákavost. Jakýkoli subtilní a moderní materiál je na tom podstatně hůře. Nevýhodou vlhkého zdiva je i za situace, že nevlhne na vnitřním povrchu, dramatické snížení tepelného odporu. Takže v případě kondenzace do Family bloků bych se asi trochu bál toho, že při kondenzaci dojde k zaplavení voštin s polystyrenem, vatou, perlitem a kdoví čím dalším, co tam různé výrobci dodávají, a v té chvíli ztrácí zasažené komůrky svou tepelně izolační schopnost. Keramika tvořící stěny voštin je samozřejmě v tu chvíli propustná pro teplo také a je jen otázkou, jaké množství komor se takto zaplaví.
Ideální finální vrstva neexistuje. Existuje mnoho povrchů a jejich správné aplikace. Na starý hlinito-kamenný dům je klíčové například vhodné použití prodyšného vápna. Jak tam dáte břizolit nebo akrylát, uzavíráte možnost odvětrávání a stavba i uživatelé trpí. Na polystyrenovou skladbu si můžete dovolit dát téměř jakýkoli plastoidní nátěr, protože tam k přenosu vlhkosti nedochází, naopak je dobré chránit polystyren před srážkami. Většinou se to nestává, ale hůře zaizolované domy mívají problémy v nárožích, kontaktech se soklem a v rozích oken. Šlo by uvažovat o vložení parozábrany třeba jen lokálně, ale to je odbornost pro stavební fyziky.
Porovnání Heluz a Porotherm
Za cca 17 let existence společnosti HELUZ bylo vyvinuto a vyrobeno velké množství výrobků a výrobkových řad. Mnoho výrobců cihel používalo k označení tepelných bloků koncovku THERM a i společnost HELUZ označení cihel SUPERTHERM. Později díky svislým spojům cihelných bloků na pero a drážku označení P+D. To vše mělo ve své době své opodstatnění. cihelné bloky spojují na pero a drážku, pozbývá smysl v názvu cihel označení P+D.
Jsem rozhodnutý pro keramiku, prosím nepiště nic o tom, že je porobeton lepší, apod. Prostě ho nechceme.
Zde je porovnání nacenění od Heluzu a Porothermu pro různé varianty cihel:
Čtěte také: Rozhodnutí o zateplení Heluz Family 44 Broušená
| Cihla | Cena (Kč) | Poznámky |
|---|---|---|
| Porotherm 30 Profi Dryfix | 112 000 | +/- stejné tepl. vlastnosti jako Heluz UNI 30, nutné zateplit zvenku |
| Heluz Family 38 | 170 000 | U = 0.19, zateplení zvenku už asi nemusí, nebo jen 5cm |
| Heluz Family 38 2in1 | 230 000 | Pravděpodobně bez dodatečného zateplení |
| Heluz Family 30 | 140 000 | Pravděpodobně bez dodatečného zateplení |
| Heluz UNI 30 | 122 000 | +/- stejné tepl. vlastnosti jako Porotherm 30 Profi, nutné zateplit zvenku |
Pro standardní výstavbu se standardními nároky je ta řešená cihla docela standardním řešením. Většina stavebníků se do nějaké komplikované situace nedostane, a dostane-li, nebude to přisuzovat tomuhle rozhodnutí. Mnohdy jde opravdu víc o nekvalitní zpracování dobrého materiálu, než o špatný materiál.
Zkušenosti s Heluz STI 38
Chystáme se stavět přízemní RD s obytným podkrovím. Pro obvodové zdivo se rozhoduji mezi Porotherm 440 CB a nebo Heluz SuperTherm 440 STI SB C. Každopádně to budou jedny ze zmíněných cihel, základní řada vysypaná perlitem, s tepelně izolační omítkou bez dodatečného zateplení.
Kloním se raději k cihlám Heluz, jelikož mají vyšší tepelný odpor a jsou ještě levnější, jenže všichni stavebníci mě odrazují, že Heluz je sice levnější, ale jsou s ním jen problémy (cihly jsou křehčí, špatně se nahazují atd.).
Prosypání Heluz 38 STI drceným polystyrénem
Chtěl bych postavit dům cihlou Heluz 38 STI. Drceným polystyrénem případně perlitem prosypat první řadu v celém objemu, a pak další řady prosypávat jen 15 cm od vnější strany cihly. Má s tím někdo zkušenost, jestli to má význam v zateplení? Jestli to má srovnatelné vlastnosti jako dodatečné zateplení? Prosím o fundované odpovědi na dané téma!
Nevím jestli vzít obyč 30ku a zateplit nebo 38ku bez zateplení.. co rosný bod? má to smysl řešit? Přízemí bude temperováno např. na 20°C, horní patro třeba na 22°C. Zde se jedná o přístavbu, kde nebudou obytné místnosti, ale vchod, technická místnost (kotel, aku nádrž,...), záchod, schody, nahoře chodba, záchod, pracovna.
Čtěte také: jak efektivně stavět z cihel HELUZ
Při zdění svépomocí jsem narazil na problémy s kvalitou cihel. Pálené cihly byly každá jiná, pouze s broušených stran v toleranci. Jinak rozdíl na šířku zdi skoro do 2 cm.
Vysoká akumulační schopnost v souvislosti s minimální tepelnou vodivostí je klíčová pro dobrou tepelnou izolaci.
tags: #heluz #sti #38 #zkusenosti