Požární ochrana ve Žďáru nad Sázavou a na celém Žďársku má bohatou historii, která se vyvíjela ruku v ruce se společenskými a legislativními změnami. Od dob dobrovolných sborů až po dnešní moderní Hasičský záchranný sbor, hasiči vždy stáli v první linii při ochraně životů a majetku.
Historický vývoj požární ochrany
V době předmnichovské republiky, za okupace i po osvobození až do roku 1950 státní orgány požární ochrany neexistovaly. Obecní a okresní úřady i národní výbory po osvobození spolupracovaly ve věcech požární ochrany s místními a okresními organizacemi dobrovolné požární ochrany.
V době okupace bylo vydáno vládní nařízení č. 30/1942 Sb., o věcech požární ochrany, které se využívalo až do vydání zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami.
Zákonem č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně, bylo okresní velitelství požární ochrany zrušeno a s platností od 1. ledna 1954 došlo ke zřízení okresní inspekce státního požárního dozoru jako samostatné složky ONV. Uvedený zákon byl za pět let nahrazen zákonem č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, který zrušil státní požární dozor a jeho samostatnou inspekci při ONV.
Územní reorganizace a rozvoj inspekce
Dnem 1. července 1960 byly v rámci reorganizace státu zrušeny dřívější okresy Velké Meziřící, Velká Bíteš a Bystřice nad Pernštejnem a začleněny do okresu Žďár nad Sázavou. Okres Nové Město na Moravě byl zrušen a začleněn již v roce 1949. Celkem měl k 1. červenci 1960 okres Žďár nad Sázavou 222 obcí a 341 osad.
Čtěte také: Objevte SIKU záchranná vozidla
Okresní inspekce požární ochrany (OIPO) ONV Žďár nad Sázavou měla do roku 1960 tři pracovníky. Po územní reorganizaci stoupl počet na pět pracovníků.
Vedení a osobnosti OIPO
- Kpt. František Trojan: Náčelníkem OIPO se stal kpt. František Trojan, který pocházel z obce Baliny. Byl dlouholetým členem dobrovolné organizace a zastával funkce na všech stupních až po ústřední výbor SPO, za což byl oceněn řadou vyznamenání. V letech 1965 a 1966 se účastnil stáže na Hlavní správě požární ochrany. Po dobu jeho nepřítomnosti byl vedením OIPO pověřen Vladimír Toman. Ten bydlel ve Žďáru nad Sázavou a byl dlouholetým funkcionářem dobrovolné požární ochrany. Před nástupem na OIPO v červenci 1964 pracoval na MNV ve Žďáru nad Sázavou a poté na pracovním úřadě ONV. Po ukončení stáže v roce 1966 byl František Trojan trvale převelen na Hlavní správu požární ochrany MV ČSR do Prahy.
- František Sitař: V roce 1964 došlo opět k organizační změně v zařazení inspekce PO u ONV Žďár nad Sázavou. Usnesením vlády č. 93/1963 byla okresní inspekce PO vyčleněna z odboru pro vnitřní věci a postavena na úroveň ostatních odborů ONV Žďár nad Sázavou. V druhé polovině roku 1966 byl náčelníkem OIPO jmenován František Sitař z Domanína. V oboru pracoval již v bývalém okrese Bystřice nad Pernštejnem a po sloučení okresů přestoupil do Žďáru nad Sázavou. Byl dlouholetým funkcionářem dobrovolné organizace a po několik volebních období pracoval i v okresním výboru.
- Miroslav Mateja: Do čela okresní inspekce požární ochrany byl od 1. září 1971 jmenován Miroslav Mateja. Měl velký podíl na zřízení dalších požárních stanic ve Velké Bíteši a Novém Městě na Moravě.
- Josef Ptáček: Od července 1976 byl náčelníkem jmenován Josef Ptáček, který na OIPO pracoval již šest let.
Profesionální zásahové jednotky a Okresní veřejný požární útvar
Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let začaly OIPO v celé republice zřizovat profesionální zásahové jednotky na detašovaných pracovištích. První detašované pracoviště zahájilo činnost 1. října 1970 ve Žďáru nad Sázavou, 1. ledna 1971 následovala Bystřice nad Pernštejnem a 1. ledna 1972 také Velké Meziříčí.
V srpnu 1974 byla na základě usnesení rady Jm KNV č. 28/17-74 ze dne 8. srpna 1974 a následujícím usnesení rady ONV ve Žďáru nad Sázavou č. 164/17 ze dne 15. srpna 1974 zrušena detašovaná pracoviště OIPO a vznikl samostatný Okresní veřejný požární útvar ve Žďáru nad Sázavou s požárními stanicemi v Bystřici nad Pernštejnem a ve Velkém Meziříčí, řízený OIPO Žďár nad Sázavou. Prvním a dlouholetým velitelem byl Jaroslav Říčan.
V dalších letech se požární útvar dále rozrůstal. Zvyšoval se nejen početní stav příslušníků, ale 2. srpna 1976 vznikla požární stanice ve Velké Bíteši a 1. listopadu téhož roku zahájila činnost také požární stanice v Novém Městě na Moravě.
Požární stanice Nové Město na Moravě
Rozvoj města a nové požadavky požární ochrany vedly k tomu, aby byla v Novém Městě na Moravě zřízena požární stanice Okresního veřejného požárního útvaru Žďár nad Sázavou. V pondělí 1. listopadu 1976 tak byla zahájena čtyřmi příslušníky nepřetržitá služba. Byli to Josef Krampol, Josef Kunc, Zdeněk Kočík a jejich prvním velitelem se stal Ladislav Švanda st.
Čtěte také: SIKU Hasiči: pro malé i velké sběratele
Začátky nebyly lehké, a i když se budova zdála veliká, těžko se hledaly vhodné prostory pro výkon služby. V prvních letech k tomuto účelu stačila pouze jedna místnost, původně používaná jako sklad materiálu, která sloužila jako služebna, jídelna, nocležna a šatna v jedné podobě.
Hlavním problémem však byla požární technika. První vlastní vozidlo s označením CAS 25 na podvozku Š 706 RTHP bylo dodáno až v listopadu 1980, tedy po čtyřech letech existence požární stanice. Do té doby používali příslušníci techniku dobrovolného sboru. Dobrým pomocníkem pro zásahy ve výškových objektech byla také požární plošina PP 20, která sloužila od března 1978 až do roku 1995. V roce 1984 přišla na stanici další nová cisterna CAS 25 Š 706 RTHP, která byla zařazena na výjezd a užívána až do konce činnosti požární stanice a následně byla dána k používání dobrovolnému sboru v Novém Městě na Moravě. Mimo standardní vybavení byla osazena radiostanicí a ve výbavě měla tři dýchací přístroje Saturn.
S ohledem na nové plošné pokrytí okresu silami a prostředky ukončila 31. března 1995 požární stanice svou činnost. Za dobu existence zde sloužilo celkem deset příslušníků. Jak již bylo výše zmíněno, prvním velitelem byl Ladislav Švanda st., který tuto funkci vykonával až do odchodu do invalidního důchodu. Ve funkci jej vystřídal v červnu 1987 Jan Lukeš, který ji zastával do května 1991, kdy byl převelen na požární útvar do Žďáru nad Sázavou.
Modernizace legislativy a vznik HZS
Úkolů na úseku prevence stále přibývalo - více preventivních prohlídek a kontrol na závodech, více stavebních vyjádření a kolaudací nových objektů. K tomu bylo potřeba více lidí, hlavně odborně kvalifikovaných. Ani pracovníci státní správy na úseku požární ochrany to neměli v prvopočátku jednoduché. Problémem byly nízké početní stavy při výkonu služby, práce s nedostatečnými zákony, kdy nové se teprve tvořily.
V roce 1985 přijala Česká národní rada nový zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a v následujícím roce vydalo MV ČSR vyhlášku č. 37/1986, která tento zákon dále rozšiřovala. Nová legislativa byla již zapotřebí, neboť zákon z padesátých let neodpovídal soudobým podmínkám. Okresní inspekce požární ochrany a okresní veřejný požární útvar byly přejmenovány na Okresní správu a okresní útvar Sboru požární ochrany a jsou při ONV Žďár nad Sázavou zařazeny jako samostatný odbor.
Čtěte také: Detailní pohled na model SIKU Super Hasiči MAN
Od 1. února 1990 byl do funkce náčelníka Správy a útvaru Sboru požární ochrany Žďár nad Sázavou jmenován dosavadní velitel útvaru Ing. Drahoslav Ryba. Ten vyrůstal v Radostíně nad Oslavou v "hasičské rodině". Od roku 1990 docházelo také k řadě změn v obecně závazných předpisech počínaje ústavou a konče vyhláškami jednotlivých ministerstev, zaváděly se nové pojmy v majetkových vztazích a vznikaly soukromé podniky a organizace. Na to musely reagovat předpisy v oblasti požární ochrany. Byly provedeny změny a doplňky stávajícího zákona č. 133/1985 Sb., přijaty zákony č. 425/1990 Sb., č. 40/1994 Sb. a č. 203/1994 v úplném znění zákona č. 91/1995 Sb.
Pro zjednodušení nasazení hasičských jednotek bylo k 1. květnu 1994 zřízeno ve Žďáru nad Sázavou operační středisko. Službu konající operační důstojník a jeho pomocnice udržovali neustálé spojení s požárními stanicemi a dobrovolnými sbory kategorie JPO II a JPO III a zároveň také s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS) okresu. Mimo tyto základní složky byli v kontaktu s Báňskou záchrannou službou v Dolní Rožínce, s plukem CO v Bučovicích, se záchranným oddílem kynologů, se speleologickými záchranáři a s dispečery energetických závodů, plynařů a vodařů.
S účinností od 1. ledna 1995 byly profesionální jednotky v rámci České republiky opět přejmenovány a vznikla tak příspěvková organizace Hasičský záchranný sbor (HZS) okresu Žďár nad Sázavou. Jeho ředitelem se stal Ing. Drahoslav Ryba, který byl při výkonu státní správy zároveň jmenován okresním požárním radou. Obdobně byl zástupcem ředitele zároveň i zástupcem okresního požárního rady. Příslušníci jsou vystrojeni podle vyhlášky MV č. 294/1995 Sb. a také způsob vedení zásahu dostal právní úpravy v podobě vyhlášky MV č.
V roce 2000 byla provedena novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a byly přijaty zákony č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru, č. 239/2000 Sb., o IZS a změnách některých zákonů, a 240/2000 Sb., o krizovém řízení.
Ve Žďáru nad Sázavou dochází také k častému stěhování z důvodů oprav budov, reorganizace, v neposlední řadě též majetkověprávních vztahů k objektům. Při provádění kontrolní činnosti inspektorů po celém okrese a pracovníkovi pro zjišťování příčin požárů sloužil jako služební vozidlo automobil Škoda Tudor.
Sbor dobrovolných hasičů ve Žďáru nad Sázavou 2 - Zámek
Sbor dobrovolných hasičů ve Žďáru nad Sázavou 2 - Zámek byl založen roku 1886. Jednou ze zakladatelek byla hraběnka Clam-Gallasová, majitelka zdejšího Zámku. Po 139 letech má sbor 90 členů. Kromě historické koněspřežné stříkačky, sbor vlastní i historický vůz PRAGA z roku 1941.
V roce 2016 začal sbor s pomocí města Žďár nad Sázavou stavět sportovní hřiště pro potřeby mladých hasičů a dorostenců. Od roku 2004 je zásahová jednotka zařazena do režimu JPO 2/1, tím je předurčena na všechny možné zásahy s výjezdem do 5-ti minut od vyhlášení poplachu. K dispozici má automobilové cisterny a chemický přívěs. Každý rok pořádají dvě hasičské soutěže, taneční zábavu, sběr železného šrotu a elektroodpadu. Pomáhají se zajišťováním různých akcí v areálu Zámku nebo ve Žďáře samotném.
Nedávné události ve Žďáru nad Sázavou
Rozsáhlý požár střechy prádelny
Pět jednotek hasičů zasahovalo v úterý nad ránem u rozsáhlého požáru střechy objektu a vybavení prádelny a čistírny na ulici U Malého lesa ve Žďáru nad Sázavou. Požár se obešel bez zranění osob. Prvotním odhadem vznikla majiteli škoda v předběžné výši 1,5 milionu korun.
Požár byl na linku tísňového volání Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina ohlášen v 02:06 hod. V době příjezdu prvních jednotek byla střecha objektu v plamenech. Na likvidaci požáru hasiči nasadili několik vodních proudů. Po čtyřiceti minutách intenzivního hašení se jednotkám podařilo požár lokalizovat. Hasiči dále rozebrali požárem zasažené konstrukce objektu a dohasili jednotlivá ohniska hoření.
Varování před sněhem na střechách
Žďársko/ Lidé by se měli v těchto dnech mít na pozoru. Na střechách budov v celém okresním městě leží silná vrstva sněhu, kterého má navíc ještě o něco přibýt. Na konec tohoto týdne zároveň meteorologové předpovídají výrazné oteplení - sníh se tedy stane těžším a bude se ze střech sesouvat.
Na povinnost majitelů nemovitostí vypořádat se nějak se sněhovými převisy a nejrůznějšími ledovými rampouchy upozorňují i žďárské webové stránky www.zdarns.cz. Tam úředníci zveřejnili dokonce seznam dvou desítek specializovaných firem, na které se mohou lidé v případě potřeby obrátit. V seznamu nechybějí kromě názvu společnosti či města, kde daná firma sídlí, ani podrobné kontaktní údaje. Odstranění nebezpečných stavů ale musejí vlastníci budov zaplatit ze svého, profesionální nebo dobrovolné hasiče by totiž měli lidé volat jenom v případech, že by led a sníh nějak bezprostředně ohrožoval zdraví nebo životy občanů. Lidé, kteří se budou chtít se sněhem na střechách vypořádat sami, by měli být podle varování hasičů opatrní.
tags: #hasici #zdar #nad #sazavou #strecha #informace