Habr (Carpinus) je odolný a elegantní listnatý strom, který se často využívá k tvorbě živých plotů nebo jako solitér v zahradách. Díky své husté koruně a krásným zeleným listům je habr oblíbený mezi zahrádkáři. Habr je známý svým robustním růstem, díky kterému se výborně hodí pro použití v živém plotu.
Druhy habrů
Existuje několik druhů habrů, které jsou populární v zahradách:
- Carpinus betulus (Habr obecný) - Nejčastěji pěstovaný druh v Evropě. Tento strom má hustou korunu a zelené listy, které na podzim mění barvu na žlutohnědou.
- Carpinus japonica (Japonský habr) - Tento druh má menší, ozdobnější listy a dorůstá do výšky okolo 6 až 10 metrů.
- Carpinus caroliniana (Americký habr) - Tento druh je rozšířený v Severní Americe. Má modrozelené listy, které na podzim přecházejí do oranžové až červené barvy.
Pěstování habrů
Pěstování habrů je poměrně jednoduché, pokud dodržujete několik základních pravidel.
- Slunné až polostinné místo: Habry rostou nejlépe na slunných až polostinných místech. Ačkoli dokážou růst i v úplném stínu, jejich růst může být pomalejší.
- Dobře propustná a vlhká půda: Habry preferují dobře propustnou, mírně kyselou půdu, která udržuje vlhkost. Co se týká polohy, pak nejvíce prospívá na středně těžkých půdách hlinitého typu, která je dobře zásobená živinami. Nevadí mu plné slunce ani částečný stín. Prospívá ale i na kamenitých nebo lehkých strukturách. Největší problémy jsou na velmi zamokřených, těžkých jílovitých půdách, kde většina zahradních rostlin, stromů a keřů neroste bez řádného odvodnění formou drenáže.
- Pravidelná zálivka pro mladé stromy: Mladé habry potřebují pravidelnou zálivku, zejména během prvních let po výsadbě, aby se dobře zakořenily. Mladé habry potřebují pravidelnou zálivku, než se zakoření.
- Hnojení na jaře: Na jaře můžete použít kompost nebo univerzální hnojivo, abyste podpořili nový růst. Přidáním hnojiva ve formě kompostu (přibližně 2-3 litry na čtvereční metr) dostane keř dostatek živin pro svůj zdravý růst. Z přiměřeného množství kompostu vytvořte tenkou vrstvu a lehce jej zapracujte do půdy pomocí GARDENA motyčky.
- Mrazuvzdornost: Habry jsou velmi odolné vůči chladným zimám, což je činí vhodnými pro pěstování i v oblastech s nízkými teplotami.
Výsadba habrů
Nejlepší čas na výsadbu habru je na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty mírné. Habr můžeme sázet zjara, a to hned, jakmile odtaje sníh. Jedině tak nové rostliny stihnout zakořenit ještě dřív, než přijdou období letních vyšších teplot a sucha. K výsadbě habru přistupujeme nejčastěji na podzim, když už listy nových rostlin zhnědnou.
Před vysazením je řádně zalijeme, případně je můžeme dát i do nádoby s vodou na zhruba půl hodiny, aby kořeny a substrát řádně nasály vláhu. Jámu pro výsadbu vyplníme kvalitní kompostovou zeminou, kde jednotlivé sazenice umisťujeme v rozpětí zhruba 30 cm od sebe. Pokud chceme mít živý plot velmi hustý, rostliny nasadíme ještě více k sobě. Ne však méně než 20 cm. V průběhu činnosti zasypáváme kořenový systém exemplářů hlínou, kterou mírně sešlápneme. Pro zabránění růstu plevelů v prvních dvou letech použijeme mulčovací kůru nebo štěpku, ta pomůže také se zadržením vláhy a kyprosti půdy.
Čtěte také: Vlastnosti habru obecného
Aby habrový živý plot chránil soukromí, je důležité, aby byly rostliny od sebe vysázeny ve správné vzdálenosti. Při sázení větších rostlin vysokých 125-150 cm a rostlin s kořenovým balem měli byste ponechat vzdálenost mezi rostlinami 60 cm.
Po etablování čerstvě zasazených habrů v zahradě, bude dalším úkolem zkrátit dlouhé nerozvětvené výhonky zhruba na polovinu pomocí zahradnických nůžek GARDENA. Obecně řečeno, po prvním roce byste měli prořezávat živý plot málo a v příštích dvou nebo třech letech častěji, aby se zahustil a zabránilo se tvorbě holých míst. Pokud se mladé habry stříhají příliš často a hodně, ztratí svou vitalitu.
Údržba živých plotů z habru
Habr roste pomalu až středně rychle, s ročním přírůstkem přibližně 20 až 40 cm. Habr je velmi tolerantní vůči řezu, což ho činí ideálním pro tvorbu živých plotů. Jeho poměrně bohatý vzrůst a zkřížené větve jsou základem pro krásný živý plot. Živé ploty z habru jsou navíc účelné i v zimě, neboť listy opadávají až s příchodem jara, kdy začnou rašit nové.
Po zhruba třech letech, kdy se habr rozroste do impozantního živého plotu prořezávejte živý plot dvakrát ročně - jednou na konci června a jednou v lednu nebo v únoru před vytvořením poupat.
Dřeviny vhodně přihnojujeme, výborné je především tzv. mulčování například prostřednictvím mulčovací kůry, která dodá rostlinám dostatek živin. Velmi důležitá je prevence, na kterou myslíme již při sázení nových rostlin. Snažíme se vybírat slunná místa na propustné půdě v místech, kde nejsou agresivní povětrnostní podmínky, které k rozvoji této nemoci napomáhají. V teplých a velmi deštivých obdobích se obecně houbovým chorobám velmi dobře daří.
Čtěte také: Pěstování a údržba habrového plotu
Řez habru
První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Ideální doba, kdy by se se stříháním živého plotu mělo začít, je jaro. Vlastní stříhání byste měli provést těsně předtím, než živý plot vyraší. Při stříhání živého plotu by mělo panovat mírné počasí. Chcete-li se pustit do této práce, zvolte ideálně zamračený den s teplotami nad nulou. Naopak intenzivní sluneční záření nebo horko můžou způsobit, že čerstvé řezy uschnou a odumřou. Na jaře, až do začátku března, se provádí tzv. jarní řez. V létě je důležité udržovat ho v kondici: pokud se při růstu listů objevily nerovnosti, je třeba je zarovnat.
Protože stříhání silných větví živého plotu může být namáhavé, práci ulehčí motorové benzinové, elektrické nebo akumulátorové nůžky na živé ploty. Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Rozmnožování habru
Habr množíme semeny, ty se však vyskytují u rostlin, které jsou staré dvacet a více let. Plody dozrávají na podzim a oživnou až druhé jaro po dozrání. Spolehlivě naklíčí až tři čtvrtiny všech semen. Snazší metodou je hřížení, kdy větve připevníme k zemi a zasypeme trochou hlíny. Po čase můžeme pozorovat vznik nového kořenového systému. Na internetu jsou popsány i případy, kdy majitel živého plotu získal sazenice tím, že si opatřil rostliny, které vyrostly volně v lese vedle starších rostlin. Řízkování u habru je velice obtížné, není však úplně nemožné.
Choroby a škůdci habru
Habr je obecně odolný vůči chorobám a škůdcům. Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
Čtěte také: Pěstování živého plotu ze sazenic
- Hálčivec: V době jarního nalévání pupenů dochází nejčastěji k napadení habrů hálčivcem, což je malý roztoč. Napadení bezpečně poznáme až u vyvinutých listů, které jsou různě zkroucené až varhánkovité a především mají tmavší barvu než olistění, kde k napadení ještě nedošlo. Nejúčinnější je postřik přípravkem proti roztočům právě v době rašení listů zjara.
- Píďalka nebo štětconoš: Poškození listů okusem způsobuje píďalka nebo štětconoš.
- Padlí bukové: Velkým problémem je napadení habru padlím bukovým, projevujícím se bílými až šedavými povlaky na listech. Tato houbová choroba je příčinou rezavění až hnědnutí listů, zakrnění rostliny a předčasného ukončení vegetace. I při slabém výskytu musíme začít s postřiky a následně je systematicky provádíme při nasazování poupat a vývinu listů v jarním období. Tuto vleklou chorobu dobře likviduje některý ze sirnatých kontaktních fungicidů.
- Václavka: U habrů jsou také známy případy poškození kořenového systému infekcí václavek.
- Nektriové usychání: Velmi závažné je nektriové usychání, zapříčiněné drobnými houbami hlívěnkami, což vede k náhlému usychání celých větví. Postřiky v tomto případě nejsou účinné, jedinou prevencí je sázení na místo, kde celý živý plot po dešti rychle osychá.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Habr je všestranný a krásný strom, který přidá strukturu a eleganci do každé zahrady. S těmito tipy na pěstování si můžete být jisti, že váš habr bude zdravý a krásný po celý rok.
tags: #habr #na #živý #plot #pěstování #a