Moravská Třebová je nevelké město s dlouhou historií. Důvěrně ji znají řidiči z trasy Hradec Králové-Olomouc. Na stránkách města, v sekci historie a památky najdeme také tuto zmínku: na hřbitově se nachází i řada hrobů ruských emigrantů, převážně z řad šlechty, kteří působili v letech 1922-35 v ruském gymnáziu ve městě.
Přesídlení z Konstantinopole do Moravské Třebové
Před 100 lety proběhla v Rusku revoluce, které se pak říkalo Velká říjnová, k moci se dostali bolševici. Kromě jiného měla změna za následek emigraci statisíců lidí, mnoho z nich, především vojáků, našlo na čas útočiště v Turecku. V Konstantinopoli založili i své gymnázium. To ale v roce 1921 skončilo a přestěhovalo se do Moravské Třebové.
Proč padla volba právě na Československo a pak Moravskou Třebovou, to vysvětluje vedoucí tamního muzea Robert Jordán:
- „Československá republika byla v té době velmi vstřícná k emigrantům.“
- „Řada představitelů ruské emigrace zde žila a zapojila se do vědeckého a kulturního života, jejich stopa je dosud velmi výrazná.“
- „Na Moravskou Třebovou padla volba proto, že tady byl areál z první světové války, zajatecký a později uprchlický tábor, kde bylo možné bydlet.“
- „Moravská Třebová byla navíc německým městem, žila tady většina německého obyvatelstva. Jedním z cílů, proč sem bylo to gymnázium umístěno, bylo posílení slovanského živlu.“
- „V areálu vedle ruského gymnázia byla i česká menšinová škola, než se pak přestěhovala.“
Charakteristika školy a studentského života
V případě ruského gymnázia nešlo o nějakou malou školu. Už v prvním školním roce jej navštěvovalo přes 600 studentů, které vyučovalo několik desítek kantorů. Zajímavé je věkové složení studentů. Ze začátku bylo mezi nimi nejvíce dětí důstojníků, pak následovaly děti kozáků, kupců a živnostníků. Mezi studenty bylo i hodně sirotků a polosirotků. Bylo tedy potřeba mít i vychovatele, aby se o studenty starali a věnovali se jim celý den.
Československá vláda školu, stejně tak jako ruskou emigraci a další vzdělávací projekty s ní spojené, finančně podporovala. Gymnázium navštěvovali potomci emigrantů i děti ze smíšených rodin, kdy se například Čech bojující v legiích oženil s Ruskou a rodina pak žila v Československu. Část studentů měla rodiče stále v Sovětském svazu. Absolventi pak studovali na československých vysokých školách.
Čtěte také: Zkušenosti s plastovými okny Tábor
Výzvy a podmínky v bývalém zajateckém táboře
Problém byl, především zpočátku, s ubytováním. Život v bývalém zajateckém táboře nebyl samozřejmě příliš pohodlný a personál se snažil dětem i dospívajícím zajistit co nejlepší podmínky.
„Na začátku to bylo velice těžké. Představme si dřevěné baráky, které už ledacos zažily. Je doloženo, že zdravotní stav studentů nebyl moc dobrý a museli jim velmi intenzivně pomáhat lékaři. Třeba v roce 1922 onemocnělo 150 studentů chřipkou, další pak zánětem průdušek. Je tady vidět, že podmínky byly velmi tvrdé.“
Kulturní život a pokles počtu studentů
Na gymnáziu probíhal poměrně čilý kulturní život, studenti se mohli zapojit do mnoha kroužků a nechyběla ani výuka češtiny a tělocviku. Rozkvět zažilo gymnázium ve dvacátých letech, pak začaly počty studentů klesat. V roce 1935 byla škola převedena do Prahy a sloučena s tamním Ruským reformovaným gymnáziem.
Historie a proměny budov gymnázíjí v Táboře
Roku 1862 splynula s nově založeným reálným gymnáziem, které bylo v Táboře založeno jako nejstarší školní ústav svého druhu v Rakousku - Uhersku. Táborští se však s touto skutečností odmítli smířit a roku 1897 městské zastupitelstvo podalo c. k. Vládě žádost o zřízení vyšší samostatné reálky s vyučovacím jazykem českým. Po delších jednáních „Dne 5. srpna 1900 oznámilo zdejší okresní hejtmanství, že Jeho Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 4. prosince 1899 svoliti, aby ústav ten zřízen byl s výhradou ústavního schválení potřebných prostředků.“
Obci vznikla povinnost zajistit pro nové školní zařízení příslušné prostory. Ve školním roce 1900 - 1901 první třída reálky zahájila výuku v budově c. k. Po pečlivých úvahách bylo určeno místo pro novou školní budovu na „Královské zahradě“, což byl obecní pozemek prakticky mezi starým a novým městem. Vypracování plánů, rozpočtu, jakož i hlavní řízení stavby bylo svěřeno c. k. vrchnímu inženýrovi ministerstva vnitra, architektovi Karlu Dondovi. Dne 27. července 1904 obecní zastupitelstvo po schválení všech stavebních podmínek a povolení vypsalo konkurs na podání prací. Již 29. srpna téhož roku byli staviteli Vincenci Tieblovi zadány především práce zednické a kamenické, stavitel František Ješ z Tábora se postaral o tesařské a další kamenické práce. Samotné stavební práce začaly 12. září 1904, v průběhu roku 1905 byla dokončena budova, vnitřní zařízení bylo provedeno do 1. července 1906, kdy byla stavba předána reálce do užívání.
Čtěte také: Řešení pro zahradu se svahovkami
Slavnostní otevření a architektura
Dne 25. září 1906 byla nová budova posvěcena J. Ex. biskupem českobudějovickým dr. Martinem Říhou. Po slavné mši svaté v táborském děkanském chrámu se vypravil průvod do reálky, kde po církevních obřadech biskup dr. Říha vysvětil školní kapli, jakož i svaté obrazy a kříže pro jednotlivé učebny. Následovaly zpěvy, z nichž jmenujme alespoň chorál „Svatý Václave“ v podání pěveckého sboru žáků reálky. Poté pan biskup Říha ve svém vystoupení kladl důraz nejen na výuku reálných předmětů a moderních řečí (francouzština a angličtina), ale též připomenul, aby: „Pěstován byl též mateřský jazyk český, neboť kdo si tohoto neváží, nebývá nikdež oblíben. Řeč svojí zapříti nelze!“ Státní a poté i městská kolaudace nové budovy byla provedena 27. února, respektive 28. dubna 1907. Vzhledem ke skutečnosti, že od prvního ročníku 1900 - 1901 vždy každým rokem přibývala další třída, v době otevření nového objektu měla táborská reálka již úplnou podobu se sedmi třídami zakončená maturitou, a to v počtu okolo 360 studentů.
Budova reálky na tehdejším Husově náměstí měřila 5319 m2, za ní se směrem k Jordánu nacházela botanická zahrada o výměře 1815 m2. Jižní hlavní průčelí stavby, postavené v novorenesančním slohu, působí dodnes monumentálně. Kromě ornamentální a květinové výzdoby upoutá každého nadpis nad vchodem, dále říšský a táborský městský znak. Především však alegorické obrazy stavitelství a vlastivědy nemohou zůstat bez povšimnutí. Po tomto přivítání prostřednictvím „rakovnické mozaiky“ vcházíme do vestibulu, kde nás 80 centimetrů široký a 130 centimetrů vysoký, řemeslnicky vzorně zpracovaný zakládací kámen z velkozrnného sliveneckého mramoru informuje o výstavbě budovy „nákladem obce král. města Tábora L. P. První podrobný popis všech prostor nové reálky včetně moderního vybavení najdeme v již výše uvedené Druhé výroční zprávě…, kde kapitolu Budova c. k. reálky sepsal ředitel J. John. Zde se mimo jiného dozvíme, že tehdejší tělocvična o celkové výšce 6,2 metru sloužila zároveň jako kaple a slavnostní síň.
Okupace a poválečné změny
Čas plynul, po běsnění první světové války pokračovala historie daného ústavu především v duchu tradic J. A. Komenského a myšlenek T. G. Masaryka. Této skutečnosti si však byli vědomi němečtí okupanti, kteří po svém příchodu v březnu 1939 zahájili „přeškolování“. Dějepis byl nahrazen další výukou němčiny, z učebnic a dalších pomůcek postupně muselo zmizet „závadné“ vůči říši, což prakticky znamenalo vše české, čistě vlastenecké. Perzekuce se po celou dobu války nevyhnuly ani profesorům, žákům či jejich rodičům. Za všechny z daného ústavu připomeňme alespoň jedenáct učitelských sil takzvaně pracovně nasazených v různých závodech. Tři zdejší profesoři byli zatčeni a odvezeni do koncentračního tábora v Buchenwaldu již v první den války 1. září 1939, když Němci přepadli Polsko.
A čas opět plynul, zdejší škola se dočkala řady vnitřních reorganizací, změny se dokonce projevily i na historickém průčelí. Nápis c. k. reálky byl po léta překryt tabulí s označením gymnázium a hlavní ozdobou přední zdi budovy se ve své době stala pěticípá rudá hvězda o celkovém rozpětí 214 centimetrů. Tento předmět vyrobený z lakovaných trámů s připevněnými objímkami na žárovky je v současnosti řádně uložen. Stále zapomínáme, že z dějin se musíme učit. Či alespoň vědět, kde písemné i hmotné informace můžeme nacházet a využívat.
Táborské soukromé gymnázium: Od založení po modernizaci
Psalo se prvního září roku 1993 a první žákyně a žáci nastupovali do nově vzniklé školy, mimochodem první soukromé školy na Táborsku. Tehdy jsme otevřeli dvě třídy: primu víceletého gymnázia se dvaceti žáky a 1. ročník střední školy se čtyřiadvaceti žáky. První roky jsme velmi tvrdě pracovali na zlepšování komfortu školy, rozšiřovali pedagogický sbor, zvětšovali kapacitu školy a každoročně doplňovali učebnice či školní pomůcky. I přes spousty práce a povinností navíc, které na sebe kladli především ředitelka a zakladatelka Mgr. Věra Komzáková a zástupce ředitelky Mgr. Stanislav Lichtenberk, vždy ze školy všichni odcházeli společně a provázela je radost, pohoda a dobrá nálada. Vždyť pracovali na něčem novém, co všechny velice naplňovalo!
Čtěte také: Vruty do dřeva v Táboře
Stěhování a přestavba
Počty studentů postupně rostly a stávající prostory již nestačily a ani nevyhovovaly, bylo potřeba získat nové. Do Tábora a do školy přijel na naše pozvání tehdejší místopředseda Poslanecké sněmovny Ing. Jan Kasal, aby nám přispěl radou i pomocí. Následovala dlouhá řada jednání s městem Tábor a dalšími úřady a institucemi. Nakonec se podařilo vedení Táborského soukromého gymnázia získat slib Ministerstva zemědělství, že jeho budova, která do této doby sloužila Finančnímu úřadu Tábor, bude od poloviny roku 1996 volná. Byla vytvořena nájemní smlouva a tak jsme si mohli konečně trochu vydechnout a začít přípravy pro proces stěhování do nových, větších prostor.
Přestavbu našeho nového „školního“ domova v Zavadilské ulici jsme museli precizně načasovat, protože harmonogram stěhování Finančního úřadu se protahoval a tak, v srpnu 1996, nám zbývalo na přestavbu necelých 14 dní. To bylo málo, ale vyjednali jsme krátkodobé náhradní učební prostory. Mezitím probíhala přestavba, původní kancelářské prostory jsme přestavěli na kmenové třídy, menší třídy pro specializovanou výuku, kabinety a další provozní místnosti, taktéž jsme upravili výdejnu obědů či hygienické zázemí a vybudovali jsme klimatizační zařízení do každé učebny. Bylo hotovo a slavnostní otevření školy na adrese „Zavadilská 2472“ proběhlo dne 15. října 1996. Otevření se zúčastnili představitelé města, táborské veřejnosti i stavební firmy Vodní stavby Tábor, místopředseda Poslanecké sněmovny Ing. Jan Kasal a zástupkyně Kanceláře prezidenta republiky JUDr. Jana Vojtíšková.
Uvědomovali jsme si, že vybudovat a zodpovědně spravovat soukromou školu, zvláště gymnázium, není úkol, který by mohl být někdy splněn, nebo zakončen - soukromá škola je založena proto, aby zvlášť dbala o každého jediného studenta či studentku, aby držela krok se současným vývojem vědy, společnosti i školství a aby znala své studentky či studenty a dovedla je pochopit, nebo v pravou chvíli jim i pomoci.
Získání budovy a mezinárodní spolupráce
Další zlomový okamžik v životě školy nastal na přelomu milénia, v roce 1999, to Ministerstvo zemědělství definitivně budovu opouštělo, a protože naše škola zde byla stále v nájmu, musela přejít pod jiného vlastníka. Složitá jednání vedená na Ministerstvu zemědělství či školství vyústila v převedení budovy na MŠMT a tento krok by nebyl možný bez velkého zapojení a podpory manžela paní ředitelky, Ing. Ale mělo to háček, blížil se rok 2000, kdy vznikaly kraje jako nové správní celky místo okresů a přecházel na ně majetek. Soukromá škola, sídlící v budově, která patří státu, to byl z nějakého důvodu neřešitelný problém a proto musela být budova školy převedena na Jihočeský kraj přidružená k jinému veřejnému školskému zařízení. Náš patron - tehdejší Integrovaná škola služeb a řemesel - chápal svoji funkci jako opravdové vlastnictví a my si uvědomili, že musíme usilovat o koupi budovy pro školu. Následovaly čtyři roky jednání o koupi budovy, ale i o její ceně. V celém vyjednávání nás výrazně podpořil i tehdejší starosta Města Tábora ing. František Dědič. Nakonec se vše podařilo a kladným rozhodnutím krajského zastupitelstva jsme v roce 2004 budovu získali. Proto jsme vděčni představitelům Jihočeského kraje, zejména tehdejšímu hejtmanovi RNDr.
Škola se k naší radosti rozvíjela. Díky spolupráci s rakouskými školami a institucemi bylo u nás v roce 1999 zřízeno tabulkové místo rakouského ministerstva školství pro jednoho rakouského učitele. Tato výhoda trvala 11 let do roku 2010 a v průběhu těchto let u nás působili rakouští lektoři - vyučující německého jazyka a konverzace - Walter Teubl z Welsu, Gerhard, Tusek, Gert Lanzerstorfer či Liane Kirchmayr z Rohrbachu. Díky této spolupráci se nám také podařilo v roce 2005 zřídit při škole licencované zkušební centrum pro Rakouský jazykový diplom a „Zertifikat Deutsch“. Ale po roce 2005 jsme zároveň postupně němčinu zařadili jako druhý cizí jazyk, společně se španělštinou a francouzštinou, a prvním cizím jazykem se definitivně stala angličtina. V roce 2006 jsme rozšířili působnost Nadačního fondu TSG, který zaštiťuje Ing.
Rozšíření výuky a modernizace
Školní rok 2007-08 zaznamenal první změnu ve vedení školy, Mgr. Věru Komzákovou po 14 letech ve funkci ředitelky školy vystřídala Markéta Švadlenová a ve funkci zástupce se vystřídali Mgr. Stanislav Lichtenberk s Mgr. Pavlem Samcem. Zároveň docházelo k rozšiřování nabídky výuky v oblasti cizích jazyků a zvýšené míře jsme se zapojovali do přeshraničních a velkých evropských projektů, jako byly Socrates, Comenius, Erasmus a o několik let později Erasmus+. To jsme již nebyli pouze součástí projektů, ale jejich rovnocennými partnery nebo dokonce hlavními koordinátory.
Nebyli bychom to my, kdybychom nesměřovali dále. Od 1. září 2015 jsme se přejmenovali na „Táborské soukromé gymnázium a Základní škola“ a zahájili výuku na prvním stupni a od té doby každý rok přijímáme nové prvňáčky. Škola jako by začala skutečně dýchat, propojení bylo opravdu silné, ale ne nečekané. Rozšířili jsme podpůrné služby pro žáky a rodiče, podporujeme interakci mezi mladšími a staršími žáky. Psal se rok 2017, počet žáků naší školy narůstal, stejně jako požadavky na vybavení. Zároveň bylo potřeba renovovat malý pavilon školy, který již nevyhovoval nejen kapacitně, ale ani technicky. Přistoupili jsme proto k této realizaci za pomocí dotačního programu IROP a stali jsme se úspěšným realizátorem schváleného projektu „Tři odborné učebny pro Táborské soukromé gymnázium“. Celá akce se konala za souběžného vyučování, bylo potřeba se uskromnit, ale po konci přestavby v září 2018 na žáky i učitele čekala nově opravená a o patro zvýšená přístavba s dvěma multimediálními učebnami, chemicko-biologickou laboratoří, školní knihovnou a kabinety. Zároveň jsme souběžně s tímto krokem odstranili poslední tabule na křídy, tzv.
Z jedné přestavby do druhé. I to je heslo, které jsme naplnili v roce 2022. Mnoho částí budovy školy již vyžadovalo rázné řešení. Podařilo se nám získat 50% dotaci na Energeticky úsporná řešení budovy z programu OPPIK. Díky podpoře a spolupráci s krajskými institucemi, náměstkem hejtmana Mgr. Pavlem Klímou a ředitelem SSJS Ing. Radkem Cíchou se gymnázium v červnu 2022 na celý měsíc přestěhovalo do prostor Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Bydlinského ulici v Táboře, ve školní budově nastal čilý stavební ruch, který pokračoval přes prázdninové měsíce, ale to hlavní - aby žáci a učitelé mohli nastoupit do školy v září - se naplnilo. Především zateplení budovy a nový plášť. Nová střecha s fotovoltaikou. Nové toalety a modernizace stávajících tříd. Nová světelná tabule nad vchodem do školy. V neposlední řadě došlo i na zvýšení bezpečnosti díky novým oknům. Během následujících měsíců podzimu 2022 sice probíhaly dílčí dokončovací práce, nebylo to nic dramatického.
Rekonstrukce naší školy získala celorepublikově významné ocenění. Nová moderní fasáda školy, fotovoltaika a další stavební úpravy byly podpořeny z programu Podnikání a inovace. Nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo nejúspěšnější projekty za uplynulý rok. Naše Táborské soukromé gymnázium a Základní škola vyhrálo svou kategorii a ve velké konkurenci firem získalo první místo za inovativní projekt energetických úspor. Ocenění nás jak překvapilo, tak i nadchlo, stejně jako pochvala od odborné hodnotící komise. Naši stavbu projektovaly a realizovaly tyto firmy a subjekty: TA3 Projekt Tábor (návrh a projektová dokumentace), Dřevotvar Chýnov a Vakustav Tábor (realizace stavby), SixMet s.r.o. (realizace fasády, obkladových panelů) a DekMetal a RAMS Assets s.r.o. (administrace žádosti a projektu samotného).
Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře: Historie a současnost
Gymnázium patří již po několik desetiletí mezi významné střední školy nejen v táborském, ale i v celém jihočeském regionu. Rozložitá secesní budova gymnázia, která v roce 2006 oslavila sté narozeniny, vytváří nepřehlédnutelnou dominantu centra města nad Jordánem. Tato budova z počátku 20. století byla v roce 1997 doplněna o nový komplex, jehož základ tvoří moderní sportovní hala, využívaná nejen pro vlastní výuku a běžné sportovní potřeby školy, ale pravidelně se stává i místem významných sportovních událostí lokálního, regionálního i celostátního významu. Díky bohaté sportovní tradici, pestrosti jazykové výuky, v níž významné místo zaujímá francouzština, a dalším příznivým faktorům obdržela v roce 1999 škola čestný název Gymnázium Pierra de Coubertina. Česká republika tak rozšířila síť coubertinovských škol, budovanou ze školských zařízení stejného jména na celém světě.
Pestrost a rozmanitost
Budeme-li hledat nějaký společný rys, který charakterizuje naše gymnázium, pak to bude patrně pestrost a rozmanitost v širším slova smyslu. Náhodného návštěvníka školy předně upoutá rozmanitost věku jejích žáků. V útrobách gymnázia se totiž každodenně míjejí jedenáctiletí žáčci s devatenáctiletými studenty. Je to dáno faktem, že v naší škole se vyučuje třem rozdílným oborům: čtyřleté studium všeobecného zaměření pro žáky 9. tříd základních škol patří nejen u nás, ale i v celém českém školském systému k dosud nejrozšířenějším. Výjimečnost šestiletého dvojjazyčného studia pro žáky od třinácti let spočívá nejen v jeho samotné existenci na táborském gymnáziu, v České republice totiž vyučují stejný obor pouze tři další školská zařízení, ale i v unikátním a vyváženém propojení základních metod českého a francouzského školství. Na tomto oboru významnou měrou participuje i francouzská strana, jelikož jeho fungování předpokládá mj. i přítomnost rodilých mluvčích na škole, studium podle originálních metod a učebnic atp.
Mezinárodní kontakty a volnočasové aktivity
S možností studia cizích jazyků také do značné míry souvisejí i mezinárodní kontakty Gymnázia Pierra de Coubertina. Týdenní výměnné studijní pobyty bilingvních tříd tvoří jakousi neformální součást osnov, a tak se česko-francouzská sekce naší školy může za dobu své pětadvacetileté existence pochlubit pěknou řádkou svých zahraničních partnerů z nejrůznějších koutů Francie. Tradičně dobré a dlouholeté kontakty udržuje naše škola s německou Kostnicí a s gymnáziem v Eggenfeldenu. Stáže učitelů, žáků a výměnné pobyty - to jsou nejčastější formy oboustranné spolupráce. Vedle studia jazyků stojí za zmínku zejména řada možností sportovního vyžití, žáci školy se pravidelně účastní nejrůznějších sportovních soutěží. Hudebně nadaní žáci se pak mohou realizovat např. při školním festivalu Open[Pi]Air, který se koná vždy v závěru školního roku.
Moderní technologie a úspěchy studentů
Vedení školy věnuje dlouhodobě velkou pozornost také rozvoji moderních informačních technologií. K dispozici je školní počítačová síť s nepřetržitým připojením na Internet a tři počítačové učebny. Od 1. září 2015 žáci i vyučující využívají 3 nové multimediální digitální učebny pro výuku cizích jazyků, které byly spolufinancovány z fondů EU prostřednictvím ROP Jihozápad. S rozmanitostí zájmů našich studentů také souvisí jejich účast v nejrůznějších soutěžích rozmanitého charakteru, v nichž svému gymnáziu ostudu rozhodně nedělají, neboť se vesměs řadí mezi ty úspěšné. Od roku 2020 máme ve škole novou knihovnu a od roku 2021 hudební zkušebnu. Gymnázium Pierra de Coubertina je nesmazatelně zapsáno do povědomí obyvatel našeho města. Není to dáno pouze jeho dominantní polohou, významným postavením v gymnaziálním školství regionu, ale zejména faktem, že velká většina Táboráků má k této škole nějaký užší vztah.
Přehled gymnázií a jejich zaměření
| Název gymnázia | Lokace | Historické období / Založení | Klíčové charakteristiky |
|---|---|---|---|
| Ruské gymnázium | Moravská Třebová | 1922-1935 (přesídleno z Konstantinopole) | Útočiště pro ruské emigranty po Říjnové revoluci, finanční podpora ČSR, důraz na ruskou kulturu a vzdělání. |
| Reálné gymnázium (původní název) | Tábor | 1862 (splynulo s reálným gymnáziem), 1900 (nová budova) | Nejstarší školní ústav svého druhu v Rakousku-Uhersku, novorenesanční styl, důraz na mateřský jazyk a moderní jazyky. |
| Táborské soukromé gymnázium a Základní škola | Tábor | 1993 (založení soukromé školy) | První soukromá škola na Táborsku, intenzivní rozvoj, postupné rozšiřování, zaměření na individuální přístup a moderní technologie. |
| Gymnázium Pierra de Coubertina | Tábor | 2006 (sté narozeniny secesní budovy), 1999 (čestný název) | Dominantní secesní budova, sportovní hala, dvojjazyčné studium (čeština-francouzština), mezinárodní spolupráce, rozmanitost oborů a věku studentů. |
tags: #gymnazium #tabor #ruske #napisy #fasada