Gotická architektura se rozděluje do tří fází: raná gotika neboli přemyslovská gotika se datuje do 13. až počátku 14. století. Vrcholná gotika je spojena s panovnickou dynastií Lucemburků (14. až počátek 15. století) a pozdní gotika se označuje jako jagellonská (1471-1526).
Vývoj portálů od románského slohu k gotice
V predrománské a ranorománské architektuře se využíval velmi jednoduchý tvar portálu, který se v podstatě omezoval jen na obdélníkový dveřní otvor. Prostor nad dveřním otvorem se začíná členit na naznačený a neskutečně plasticky vyjádřený tympanon, který ještě zvýrazňuje dodaná archivolta.
Ta souvisí s rozvojem členění po obou stranách dveřního otvoru. Objevuje se jeden, postupně i více ústupků, kterými se samotný vstup otevírá do exteriéru. Osobitým prvkem těch nejreprezentativnějších románských portálů byl mírně předstupující štít či stříška, kterou nesly samostatně stojící sloupky po obou stranách vstupu.
Tyto sloupky bývaly často umisťovány na hřbety lvů či lvic. V neskororománském období se zvyšuje ozdobnost ústupkového portálu tím, že reliéfní výzdoba nepokrývá jen hlavice vložených sloupků, ale rozšiřuje se i na navazující části ústupků, čímž vzniká souvislý hlavicový vlys.
Postupné prolínání románského a gotického slohu nacházíme i u portálů, kde se například dodržuje ústupková forma, ale u tympanonu a archivolty se už využívá lomený oblouk. Specifickou skupinu představují románské portály, které byly upraveny v období gotiky.
Čtěte také: Technické detaily HS Portal
Vývojem prošel i samotný dveřní otvor, jehož záklenek se měnil od rovného a půlkruhového v románském a ranogotickém období po tvar lomeného oblouku.
Charakteristické prvky gotického portálu
U nejreprezentativnějších staveb se setkáváme s gotickým portálem tzv. katedrálního typu, typickým dvěma dveřními otvory vedle sebe, které odděluje středový, bohatě zdobený prvek nesoucí často (podobně jako zbylé části portálu) i figurální výzdobu.
Tu na portálu doplňují také vimperky, fiály či kraby. Z raně gotických památek sochařství se mnoho nedochovalo, ale bohatě zdobený portál Porta coeli z let 1240-1250 najdeme v kostele v Tišnově-Předklášteří.
Příklad gotického portálu: Porta coeli v Předklášteří
V obci Předklášteří se nachází ženský klášter Porta coeli (Brána nebes) ze 13. století. Dokončen byl okolo poloviny 13. století a v té době byl opevněn hradební zdí s příkopem. Vstup do klášterního kostela zajišťuje proslavený, bohatě zdobený portál.
Nachází se v západním průčelí románsko-gotické baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ústupkový portál je francouzského typu ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky.
Čtěte také: Zjistěte, jak PVC HS portály mění bydlení
Na ostěních portálu je 12 velkých figur. Brána portálu má po obou stranách pět pilířů, které jsou ve spodní části zdobeny rostlinnými ornamenty. Na vrchu pilířů jsou sochy apoštolů. Mezi pilíře s apoštoly jsou vloženy sloupky.
Úzká listovým ornamentem pokrytá římsa portálu je souvislá a neodstupňovaná. V horní části portálu je tympanon umístěný nade dveřmi, který je rámován obloukem deseti uprostřed lehce zalomených archivolt. Hlavní motiv tympanonu je Kristus a další postavy.
Archivolty se stylizovanou listovou výzdobou jsou rytmicky prokládány archivoltami s vysokými rostlinnými poupaty. Ve spodu některých pilířů a archivolt jsou malí dráčci. Podle posledních průzkumů byl portál do vchodu vložen druhotně. Portál nebyl nikdy dokončen v zamýšlené podobě.
Gotika v českých zemích
Do našich zemí pronikal gotický sloh pomocí řádu cisterciáků. Na českém území stojí i na evropské poměry výjimečná stavba, jedná se o kostel při benediktinském klášteru v Třebíči, jelikož kostel čistě kombinuje oba slohy - románský a gotický. Mezi první gotické stavby na našem území patří klášter v Předklášteří u Tišnov a kapitulní síň v Oseku. Ze světských staveb se stavěly hrady: Zvíkov, Buchlov.
Během vlády krále Přemysla Otakara II. bylo založeno mnoho měst (České Budějovice, Vysoké Mýto). V druhé polovině 13. století se v našich zemích objevuje vliv pozdní francouzské gotiky. Největší rozmach české gotiky nastává za vlády Karla IV. a Václava IV. V roce 1344 Karel IV. společně s Janem Lucemburským položili základní kámen katedrály sv. Víta.
Čtěte také: Napojení hydroizolace na HS portál
Král Karel pozval architekta Matyáše z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 převzal vedení stavby Petr Parléř. Za vlády Václava IV. se prosazuje tzv. krásný styl (Staroměstská a Novoměstská radnice). Pokračovalo se ve stavbě městských opevnění, kamenných domů a hradů (Karlštejn, Kost, Kašperk).
Během husitských válek umělecká činnost téměř ustanula (výjimka je město Tábor). Až za vlády Vladislava Jagellonského došlo k obnovení stavitelské činnosti, Vladislav získal pro Prahu architekta Benedikta Rieda (Vladislavský sál) a Matouše Rejska (Prašná brána).
Stavební boom prožilo i město Kutná Hora, jižní a východní Čechy (Pardubice) nebo oblast Moravy. Evropským měřítkům směle konkuruje stavební huť Petra Parléře (výzdoba svatovítské katedrály).
Významní umělci a díla vrcholné gotiky
Malířství v době vrcholné gotiky patřilo k evropské špičce. Z malířů deskových obrazů jsou významní především tito tři: Mistr vyšebrodského oltáře (Madona vyšehradská), Mistr Theodorik (kaple sv. Kříže na Karlštejně) a Mistr třeboňského oltáře (Kladení do hrobu).
Stejně tak doba Karla IV. (Mistr Osvald, Mikuláš Wurmser). Z knižní malby stojí za zmínku Pasionál abatyše Kunhuty pořízený Eliškou Rejčkou ve 14. století.