Sádrové omítky - ještě donedávna ne zcela známý a rozšířený pojem mezi stavební veřejností. Léty prověřené a zažité používání vícevrstvých systémů a jejich povrchových úprav jemnými omítkami s filcovaným a jemně strukturovaným povrchem nedávalo sádrovým omítkám velké šance na uplatnění. Tak, jak se však mění svět kolem nás, tak se pomalu mění i zvyklosti ve stavebnictví a odborníci i laici začínají postupně objevovat kouzlo sádrových omítek. Výrobci stavebních materiálů v České republice nabízejí ve svém sortimentu již několik let sádrové, vápenosádrové omítky i sádrové stěrky. Kromě těchto již tradičních výrobků jsou reakcí na trend tenkovrstvého omítání sádrové omítky tenkovrstvé. Tyto omítky se využívají v novostavbách i při rekonstrukcích, kde je cílem hladký povrch bez nutnosti dalšího štukování. Díky snadné aplikaci v jedné vrstvě šetří čas a práci. Sádrové i vápenosádrové omítky jsou určené pro strojní i ruční omítání všech běžných zdících materiálů.
Vlastnosti a výhody sádrových a vápenosádrových omítek
Výjimečné vlastnosti sádrových omítek splňují současné nároky na provedení stavby. Jsou prodyšné, akumulují teplo a dokáží absorbovat vlhkost, kterou později opět uvolňují do prostoru. K důležitým přednostem sádrových produktů patří jejich prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět uvolnit do prostoru. Tím do jisté míry regulují mikroklima v místnostech. Díky sádře dokáží absorbovat přebytečnou vlhkost v místnosti a později ji opět uvolnit do ovzduší. Jejich hlavní předností je rychlá aplikace, skvělý výsledný vzhled a pozitivní vliv na vnitřní prostředí. Omítky nepraskají ani ve větších tloušťkách. Sametově hebký povrch je velice příjemný na dotek a rovný povrch, na který se nechytá prach, ocení zejména alergici.
K důležitým přednostem sádrových omítek patří jejich prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět uvolnit do prostoru. V neposlední řadě je výhodou těchto omítek jejich cena. Skoro by se zdálo, že sádrové omítky mají jen samá pozitiva, ale i pro ně platí jistá omezení. Tím zásadním je použití pouze v interiéru a nejsou vhodné ani do místností s trvale vysokou vlhkostí. Jejich použití v domácích koupelnách a kuchyních je však za dodržení určitých opatření možné. Pravidlem je, že sádru je nutné chránit před nadměrným přísunem vlhkosti. I z tohoto důvodu nelze sádrové omítky použít při sanaci vlhkého zdiva. Vápenosádrové varianty nabízejí lepší regulaci vlhkosti a vyšší odolnost.
Každý stavebník, ať už odborník či laik, jistě také ocení snadnou a rychlou aplikaci, dobré vysychání omítek i jejich výbornou přídržnost k podkladu. Omítky lze zpracovávat ručně nebo za pomoci strojního zařízení. Další předností je i provádění jednoduchých neznatelných oprav v případě poškození. Jsou ideální pro povrchové úpravy ostění například po výměně oken. Najdou své uplatnění také na plochách, u kterých je potřeba sjednotit povrch. Na trhu již také působí řada zkušených stavebních firem, které si dokáží s nanášením sádrových omítek velmi odborně poradit.
Druhy a použití sádrových a vápenosádrových omítek
S vývojem zdicích prvků jde ruku v ruce i vývoj malt a omítek. Dřívější rozměrově nepřesné cihly a zdicí bloky jsou postupně nahrazovány přesnými tvarovkami. Stejně tak jsou dříve hojně používané zdicí malty a vícevrstvé omítkové systémy postupně nahrazovány tenkovrstvými materiály používanými nejen pro zdění, ale i pro omítání.
Čtěte také: Průvodce ručním hlazením betonu krok za krokem
Společnost LB Cemix, tradiční výrobce stavebních materiálů v České republice, ve svém sortimentu již několik let nabízí Cemix Sádrovou omítku, Vápenosádrovou omítku, Sádrovou stěrku a Sádrovou omítku tenkovrstvou.
Jednovrstvé sádrové omítky
Cemix Sádrová omítka tenkovrstvá je určena pro jednovrstvé omítání velmi rovného zdiva v interiéru. Je vhodná zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či vápenopískových tvárnic, případně pro povrchovou úpravu betonových stěn a stropů. Jednovrstvé sádrové omítky jsou tedy určeny pro omítání zdiva z běžných zdicích materiálů (např. plné cihly, bloky typu THERM) v tloušťkách přibližně 10 mm a tenkovrstvé omítky potom zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či vápenopískových tvárnic, případně pro povrchovou úpravu betonových stěn a stropů, kde se aplikační tloušťka pohybuje již od 3 mm (optimální je přibližně 5 mm).
Jednovrstvé nanášení na interiérové zdivo má optimální vrstvu 10 milimetrů. V případě potřeby je ale možná i větší tloušťka až do 40 milimetrů. Na stropech se obvykle aplikují do tloušťky 15 milimetrů. Další novinkou tohoto roku, kterou ocení stavebníci zejména při povrchových úpravách vnitřního ostění oken je Cemix Sádrová omítka lehčená (036). Tato omítka se vyznačuje výbornými tepelněizolačními vlastnostmi a nižší spotřebou v porovnání s ostatními sádrovými omítkami.
Sádrové stěrky
Ve skupině sádrových produktů má své nezastupitelné místo také Cemix Sádrová stěrka (106). Jedná se o tenkovrstvý materiál používaný jako svrchní vrstva omítky, kterou se zajistí její dokonale hladký a jemný povrch připravený k další aplikaci maleb, nátěrů či tapet. Slouží ke snadnému stěrkování hladkých betonových panelů, omítek a podobně. Je určena také pro úpravy povrchů podkladů, jako jsou štukové, jednovrstvé nebo jemné omítky a beton. Stěrkou lze také nahradit jemnou vnitřní omítku ve vícevrstvém omítkovém systému a docílit tak dokonale hladkého povrchu. Rimano Glet XL je jemná tenkovrstvá sádrová stěrka určená pro povrchovou úpravu stěn a stropů. Skvěle se hodí na všechny druhy povrchů. Její výhodou je možnost ji aplikovat ve dvou vrstvách, tzv. z mokrého do mokrého. Využijete ji všude tam, kde požadujete dokonale hladký povrch.
Nanášení stěrky se doporučuje v tloušťce tří milimetrů. Vyrábí se v zrnitosti 0,2 milimetru, jde tedy o velice jemný materiál. V receptuře všech výrobků jsou použity přírodní, ekologické a zdravotně nezávadné materiály. Cemix Sádrová stěrka se vyrábí v zrnitosti do 0,2 mm a jedná se tedy o velmi jemný materiál.
Čtěte také: Renovace betonových podlah pomocí gletování
Příprava podkladu a aplikace
Nanášení a povrchová úprava omítek vyžadují zručnost a také určité zkušenosti. Celý postup má několik kroků, jejichž časový sled je dán zejména teplotou a vlhkostí prostředí. Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu.
Příprava interiéru
- Před aplikací sádrových omítek bylo třeba nalepit na všechna okna plastové okenní připojovací profily, takzvané APU lišty, na které se upevní igelitová zakrývací fólie, aby nedošlo k znečištění oken.
- Před penetrováním jsme rovněž prošli všechny místnosti v domě a krabičky pro zásuvky i vypínače vyplnili novinovým papírem.
- Rozvody elektroinstalace ve stěnách důkladně nafotili a fotografie uložili do stavebního archivu. Na fotce je zachycena rekonstrukce elektroinstalace - do stávající jádrové omítky se ukládají nové kabely, zásuvky a vypínače.
- Na stěně obývacího pokoje, kde se nachází 3 okna za sebou, se rohová omítníková lišta vyrovná do vodováhy na začátku prvního a posledního otvoru. Přes lišty natáhneme zednickou šňůru a podle nataženého provázku můžeme připravit svislé rohové lišty na další hrany otvoru.
Penetrace podkladu
Před samotnou aplikací je ale nutné povrch napenetrovat vhodnými přípravky. Tomu, jaké vybrat, jak správně povrch připravit a jak probíhá samotná aplikace, se věnujeme v tomto článku. Strop i stěny je třeba před aplikací sádrové omítky Baumit Ratio Glatt L očistit a napenetrovat. Běžně savé podklady jako jsou plné cihly, pálené keramické bloky a podobně není nutné před omítáním upravovat. Silně savé podklady jako pórobetonové zdivo je potřeba upravit systémovým penetračním nátěrem a u nesavých, například betonových podkladů je nutné použít vhodný kontaktní můstek.
Pro účely penetrace jsme použili Baumit vyrovnávač nasákavosti a v místech betonových věnců či průvlaků přípravek Baumit BetonKontakt, který slouží jako kontaktní můstek. Penetrace v tomto případě sjednocuje vlastnosti zdi v rámci savosti povrchu a kontaktní můstek zajišťuje přilnavost materiálu. Vyrovnávač nasákavosti se používá pro silně savé povrchy typu keramického zdiva, pórobetonu nebo pro tenkovrstvé omítky. Kontaktní můstek je určen spíše pro méně savé povrchy jako je beton. Můžeme si jej představit jako penetrační niť s obsahem plniva, například křemičitého písku nebo vápence. Po nanesení vznikne drsný a lepivý povrch, který pomůže vytvořit kotvu pro následnou omítku. Naopak u silně nasákavých podkladů jako je pórobeton, dřevotřískové a dřevoštěpkové desky apod. je nutné podklad opatřit penetračním nátěrem Cemix Penetrace ASN. Nátěr spolehlivě zpevní podklad, zamezí předčasnému vyschnutí omítky a zvýší její přídržnost s podkladem.
Nerovnosti ve zdivu, hluboké spáry či místa, kde jsou ve zdivu vedeny instalace, je nutné předem zapravit sádrovou omítkou. Pokud by měla sádrová omítka přijít do kontaktu s ocelí, například u překladů, sloupů apod., musí být kov ošetřen základovou barvou proti vzniku rzi.
Fáze aplikace sádrové omítky
Sádrové omítky se nanáší ve třech fázích - stahování omítky, stržení omítky za pomoci trapézové latě a jako poslední rozfilcování a gletování. Stroj na přípravu a aplikaci sádrové omítky umístili řemeslníci do haly uprostřed domu. V každé místnosti je třeba nejprve omítku aplikovat na strop a až následně na stěny. Na stropy nanášíme vrstvu o tloušťce maximálně 10 mm. Při omítání stěn pracujeme vždy na protilehlých stěnách, abychom v rohu měli jednu plochu již pevnou. Omítku lze zpracovávat ručně i strojním zařízením.
Čtěte také: Cihlová zeď v interiéru
1. Nanesení a stahování omítky latí
V první fázi se omítka nastříká rovnou na podklad a nahrubo stáhne stahovací latí ve tvaru písmene „H“, která je také označována jako háčková lať. Podle potřeby se omítka na chybějící místa doplní a stahování háčkovou latí se opakuje. Pokud nepoužíváme při aplikaci omítníky, stahování se vždy provádí ve dvou směrech, takzvaně do kříže. Omítanou stěnu pokropíme a následně provedeme podhoz (špric), při kterém nikdy není vytvořena souvislá plocha, pouze se vytvoří ostré výstupky zajišťující lepší soudržnost s následnou vrstvou jádrové omítky. Připravíme si omítníky (laťky nebo dráty, které lze za tím účelem zakoupit), upevníme je na omítkové terče, které jsou srovnané pomocí vodováhy a olovnice. Terče se umísťují přibližně 1,5 m od sebe v obou směrech. Jejich průměr je 20-30 cm. Připravenou jádrovou omítku nabíráme zednickou lžící a nahazujeme na stěnu, nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat. Ihned po nahození jádrovou omítku strháváme latí, pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru.
2. Stržení omítky trapézovou latí
Po stažení omítky háčkovou latí je nutné počkat přibližně 60 až 90 minut, poté přichází na řadu zmíněné stržení omítky za pomoci trapézové latě. Seřezávání omítky trapézovou latí vyžaduje velkou zručnost a pečlivost. Řemeslníci kontrolují pravidelně rovinnost nanesené omítky a podle potřeby stěnu či strop trapézovou latí upravují do absolutní roviny.
3. Rozfilcování a gletování
Třetí fáze, tedy rozfilcování houbovým hladítkem s následným gletováním, přichází na řadu zhruba po 60 minutách od stržení omítky. Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme. Po gletování je omítka dokonale rovná a hladká. Gletování omítky se však neprovádí v koupelnách, kde na omítku bude lepen keramický obklad. Omítky se po zavadnutí zvlhčí vodou a rozfilcují houbovým hladítkem. Po dalším zavadnutí je možné přikročit k povrchové úpravě omítky. Pokud zvolíme jemně strukturovaný povrch, potom se omítka tzv. zatočí filcovým hladítkem. Omítku je nutné po nanesení na podklad nechat zavadnout, následně zkropit vodou, lehce rozfilcovat a poté stáhnout gletovací špachtlí do roviny.
Doba schnutí a první nátěry
Před jejím nanesením necháme jádrovou omítku dostatečně vyzrát (přibližně 1 mm tloušťky jádrové omítky = 1 den schnutí - záleží na teplotě a vlhkosti prostředí). Omítku o tloušťce 10 mm doporučuje Václav Nevšímal nechat vyschnout asi týden, ale vliv na rychlost schnutí má také mikroklima a roční období. Existuje rovněž kontrola nejvyšší dovolené vlhkosti - ta by měla být maximálně 0,5 %. V souvislosti s prvními nátěry na sádrové omítky upozorňuje Václav Nevšímal na jeden z nešvarů, které se na stavbách bohužel dějí, a to je natírání sádrových omítek vysoce disperzními barvami.
Srovnání s tradičními omítkami
Již celé generace stavitelů aplikují klasickou omítku stejným způsobem. Tradiční dvouvrstvá omítka je schéma, které se osvědčilo, a které prověřily celé generace uživatelů. Nejužívanější vnitřní omítkou je štuková vápenná omítka, která se skládá ze dvou vrstev. První vrstva, tzv. jádro, je z vápenné malty, nanesené v tloušťce asi 1,5 cm. Po jejím zavadnutí se nanáší vrstva druhá, tzv. štuk, v tl. 0,2 až 0,3 cm. Tradiční štuk je z vápna a jemně prosátého písku. Povrch štuku se uhladí hladítkem s plstěnou vložkou. Jestliže se přidá do štuku trochu sádry, má omítka hladší povrch a štuková vrstva rychleji tuhne.
Sádrová omítka se provádí rovněž jako dvouvrstvá. První vrstva je z vápenné malty s přísadou sádry a druhá vrstva je sádrový štuk. Zatřená cementová omítka je jednovrstvá a hodí se pro podřadné místnosti. Její povrch se vyhlazuje dřevěným hladítkem. Tzv. pálená cementová omítka je dvouvrstvá.
Když uvážíme nízkou spotřebu materiálu a časovou úsporu, je ve finále sádrová omítka v podstatě levnější než klasická vápenocementová jádrová omítka se štukem. V porovnání s klasickým vícevrstvým systémem je možné uspořit cca 1/3 nákladů na materiál a práci.
Sádrové omítky v koupelnách
Patří vůbec sádrová omítka do koupelen? Václav Nevšímal, mě ujistil, že není opravdu čeho se bát. V rámci letité praxe v oboru, má jen kladné zkušenosti se sádrovými omítkami v koupelnách. Je třeba splnit jisté podmínky, které jsou však stejné jako u jádrových omítek, to znamená: nahrubo stáhnout omítku bez filcování či gletování, nechat omítku pořádně vyzrát, nanést alespoň centimetrovou vrstvu a v závislosti na druhu použitého systému lepení použít kontaktní můstek a cementové lepidlo.
Dekorace a povrchová úprava
Hladké stěny sádrových omítek a stěrek přímo vybízí k následné dekoraci. Pro jejich malování můžeme použít celou řadu malířských barev nebo vytvořit dekorace plastické. Takto upravený podklad je pak připraven pro vymalování různými malířskými technikami, tapetování či další dekoraci. Za tím účelem naneseme na ztuhlou sádrovou omítku vrstvu stěrky a ihned po nanesení vytváříme plastickou strukturu. Vhodný je hřeben nebo kartáč. Povrchovou úpravu omítek lze provádět filcováním či gletováním a takto upravený podklad následně upravit finální vrstvou, jako jsou různé malířské techniky a dekorace či tapety.
Omítka má také schopnost neabsorbovat barvu ani následný nátěr, a proto ji není nutno tak často malovat. V případě potřeby dekorativního povrchu je možné omítku strukturovat.
Doplnění a opravy
V případě renovace se sádrou, nebo štukem zahladí důlky po hřebících a ostatní nerovnosti, které by pak samotný barevný nátěr sám dostatečně nepřikryl. Pro drobné opravy stěn a při renovaci a výměně oken je ideální sádrová omítka Rimano UNI. Jedná se o rychloopravnou maltu, která se snadno ručně aplikuje a lze ji i kletovat. Je vhodná pro různé druhy podkladů (beton, pórobeton, cihelné zdivo apod.) a také ji lze využít jako podklad pro keramický obklad např. Směs nanášíme nerezovým hladítkem. V tomto kroku ještě nemusíme dbát na rovnoměrnost nanesené vrstvy. Po přiměřeném vyzrání plochu navlhčíme dlouhými tahy houbovým hladítkem namočeným ve vodě. Omítka po navlhčení uvolní jemnou sádru (sádrové mléko), kterou vyrovnáme všechny nerovnosti. Pokud by měla sádrová omítka přijít do kontaktu s ocelí, například u překladů, sloupů apod., musí být kov ošetřen základovou barvou proti vzniku rzi.
Pokud navlhčení omítky provedeme brzy nebo na omítku dáme moc vody, mohou se na povrchu objevit puchýře. Stačí chvíli počkat a potom povrch znovu srovnat fasádní špachtlí.
| Vlastnost | Tradiční omítky (vápenné, cementové) | Sádrové omítky |
|---|---|---|
| Aplikace | Vícevrstvá, delší doba schnutí | Často jednovrstvá, rychlá aplikace a schnutí |
| Vzhled | Štukový, často hrubší povrch | Dokonale hladký, sametový povrch |
| Regulace vlhkosti | Nižší schopnost | Vysoká prodyšnost, absorpce a uvolňování vlhkosti |
| Akumulace tepla | Nižší schopnost | Vysoká akumulační schopnost |
| Přídržnost | Dobrá | Výborná přídržnost k podkladu |
| Praskání | Možné při větších tloušťkách | Nepraskají ani ve větších tloušťkách |
| Opravitelnost | Složitější neznatelné opravy | Jednoduché a neznatelné opravy |
| Cena | Vyšší celkové náklady (materiál + práce) | Nižší celkové náklady (až o 1/3) |
| Použití | Interiér i exteriér | Pouze interiér, nevhodné do trvale vlhkých prostor |
| Pro alergiky | Standardní | Velmi vhodné (nedrží se prach) |
tags: #gletovani #vapenosadrove #omitky