Příhradové vazníky si v oblasti stavebnictví nacházejí stále větší uplatnění, a to prakticky ve všech segmentech. Lze je využít jak při průmyslových a dopravních stavbách, tak i u běžných rodinných domů. Střešní konstrukce, které jsou z nich vyrobené, se vyznačují jedinečnou kombinací výhod. Dřevěné příhradové vazníky se čím dál tím častěji stávají součástí různých typů staveb. Jsou oblíbeným řešením nejenom pro rodinné domy, bytové domy, průmyslové a skladové objekty, ale i stavby vícepodlažních průmyslových budov a skladů. Pojďme tak nakouknout pod střechu tomu, jaký potenciál v sobě dřevěný příhradový vazník ukrývá.
Co je příhradový vazník?
Příhradový vazník, známý taktéž jako vazník či vazníkový krov, je dřevěná příhradová konstrukce, jejímž úkolem je unést, přenést a rozložit zatížení střešního pláště do obvodové konstrukce. Příhradový vazník je lehká dřevěná příhradová konstrukce sloužící k přenesení zatížení střešního pláště do obvodové či nosné konstrukce. Příhradový vazník je prefabrikovaný stavební prvek, pomocí kterého se sestavuje rovinný rám, jenž se vyznačuje trojúhelníkovou konstrukcí. Rám vytvořený pomocí příhradových vazníků se skládá z obvodových prvků, na které jsou napojeny vnitřní diagonály sestavené do trojúhelníkového tvaru. Konstrukci z příhradových vazníků tak lze snadno rozpoznat a odlišit od ostatních již na první pohled. Příhradový vazník je lehká konstrukce vyrobená nejčastěji z dřevěných desek a ohraničená horním a dolním pásem. Vnitřní prostor zpevňují další desky o tloušťce 40-50 mm. Příhradové vazníky, na rozdíl od klasického řešení, jsou spojované styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Jednotlivé prvky konstrukce lze sice spojit hřebíky, jedná se však o dlouhý a nepříliš efektivní proces. Z toho důvodu se častěji na spojení prvků používají styčníkové desky s prolisovanými trny. Ty jsou vyráběny z pozinkované oceli. Pokud se stavba nachází v nepříznivém prostředí, doporučuje se spíše nerezová ocel. Jsou umístěny tam, kde se jednotlivé desky setkávají. Charakteristickým konstrukčním znakem je styčníková deska, tedy spojnice dvou či více prutů. Proto také konstrukce se styčníkovou deskou. Tyto vazníky umožňují přenesení zatížení na velký rozpon konstrukcí, a to až 30 m, bez nutnosti středových stěn či sloupů. Díky veliké variabilitě vnitřních prostor si příhradové vazníky získaly oblibu u projektantů. Používají se nyní pro moderní i klasické rodinné domy, výrobní haly, stodoly, rekonstrukce a další stavby. Své výhody uplatní u pasivních i nízkoenergetických domů.
Pultová střecha - ideální volba pro garáže a přístavky
Pultovou střechu řadíme mezi šikmé střechy, nejčastěji se sklonem od 15° do 45°. Je tvořena pouze jednou nakloněnou rovinou střešního pláště. Jde o tvar střechy využívaný zejména na pasivní rodinné domy, na garáže, pergoly, přístavky, drobné zahradní konstrukce jako je například kryté stání pro auto nebo krytou venkovní terasu a podobně. Princip konstrukce je velice jednoduchý. Jde o tzv. prázdný krov, který je tvořen rastrem krokví, osedlanými na pozednici a hřebenové vaznici. Vytváří mírně skloněnou jednoduchou plochu střechy. Plocha střechy by se měla rozkládat vždy na návětrné straně. Zvýšená fasáda s velkými okny by měla být orientována ke slunci, což umožňuje využívat sluneční energii. Díky tomu lze dosáhnout velmi příznivé energetické bilance. Sklon střechy musí být v souladu již s předem zvolenou krytinou (dle bezpečného sklonu střešní krytiny). Návrh a konstrukce pultové střechy již vyžaduje odborníka.
Příhradové vazníky a pultové střechy: Efektivní řešení
Příhradové vazníky vypadají pro stavbu jako skvělá volba. Jsou lehké, jednoduché na montáž a celkově vychází levněji. Vazníkové konstrukce se hodí pro ploché střechy a mírné sklony střech již od nulového úhlu až po zhruba 25 stupňů. Skvěle tak padnou dřevostavbám a bungalovům. A samozřejmě i dalším typům budov od bytových objektů až po rozměrné sklady a objekty. Příhradové vazníky jsou oblíbeným řešením nejenom pro rodinné domy, bytové domy, průmyslové a skladové objekty, ale i stavby vícepodlažních průmyslových budov a skladů. V zásadě si příhradové vazníky nacházejí největší uplatnění právě při zastřešování průmyslových objektů, skladů, komerčních prostor a v neposlední řadě i běžných rodinných domů, bungalovů či rekreačních objektů. V takovém případě hovoříme o tzv. střeše z vazníků. V mnoha případech, kdy se rozhoduje o způsobu provedení střešní konstrukce, se možnosti zužují na klasický vázaný nebo vazníkový krov. Příhradové vazníky lze s výhodou použít i tam, kde se obvykle používá ocelová vaznice a klasický krov z krokví.
Výhody příhradových vazníků
- Rychlost a cena: Na základě podrobného statického výpočtu lze vyrobit příhradové vazníky na míru konkrétní stavbě, přičemž taková výroba je poměrně rychlá. Dodání přizpůsobených vazníků pak usnadňuje a urychluje montáž. Montáž vazníků je jednoduchá a rychlá. Ve srovnání s jinými typy střešních konstrukcí dochází k úspoře materiálu, protože ho bude potřeba méně. Jde o investici, při které nezničíte svůj rodinný rozpočet, ale naopak budete mile potěšeni přívětivou cenou.
- Konstrukční vlastnosti a flexibilita: Další výhody spočívají v samotných konstrukčních vlastnostech vazníkového krovu. Umožní vám pokrýt větší přesahy bez nutnosti dodatečných podpěr. Příhradové vazníky při realizaci krovu umožňují překlenout rozpony až přibližně 30 metrů, což zajišťuje vysokou variabilitu vnitřního uspořádání. Na vazníkový krov je možné ze spodní strany rovnou začlenit i podhledy, opět bez nutnosti montáže dodatečných trámů či podpěr. Díky prefabrikaci ve výrobní hale získáte konstrukčně precizní a přesné díly. Variabilní řešení znamená, že vazník zastřeší krásou a funkčností různé tvary střech a jakékoliv typy půdorysů. Prostor je zaštítěný funkčností a bezpečností vycházející z přesného a důkladného výpočtu.
- Ekologický aspekt: Realizace s přesahem k životnímu prostředí, neboť dochází k výrazné úspoře použitého materiálu.
Důležité faktory při návrhu a konstrukci pultové střechy s vazníky
Půdorysný tvar domu a střechy
Vazníky lze zastřešit každý půdorys domu. Obvykle i takový, kde klasický krov potřebuje výpomoc ocelovými průvlaky a sloupy. Rozumným návrhem půdorysu lze však zjednodušit konstrukci vazníkového krovu a ušetřit finance. Nejvýhodnější je tvořit půdorys nosných stěn uzavřenými obdélníky. Střechu je dobré ušetřit zbytečných nároží a úžlabí. Toho lze dosáhnou úpravou přesahu nebo sklonu tak, aby nebyl narušen požadovaný půdorys. Tvar střechy - půdorys stavby i takové detaily jako vikýře a přesahy mají vliv na celkový projekt realizace, výrobu, cenu i samotnou montáž.
Čtěte také: Jak vybrat podlahu do betonové garáže z bazaru?
Výška vazníku a sklon
Vazníky vyšší než zhruba 2800 mm je nutné po výšce rozdělit z přepravních důvodů. Je vhodné upravit sklon střechy tak, aby výška hřebenu nad věncem nepřesáhla 2500-2800 mm. Výška vazníku nad podporou na straně okapu by se měla pohybovat kolem 1/10 až 1/20 rozponu vazníku dle sklonu. Minimálně však 350 mm.
Výška okapu
Výška okapu je optimální 150 mm až 180 mm. Příliš nízký okap není vhodný pro jeho nízkou únosnost. Účinná výška vazníku nad podporou je také malá. Ve spojení s krátkým přesahem a nízkým sklonem střechy je to neřešitelný detail. Optimálním návrhem tohoto detailu vznikne únosný, dobře fungující a ekonomický vazník.
Přesah vazníku
Při volbě tvaru a délky přesahu by se mělo přihlédnout ke zvolenému sklonu. Při správném tvaru nebývá problém u sedlového vazníku vytvořit přesah 1,5 až 2 metry. Obvykle ale bývá do 1 metru od nosné obvodové zdi. Problém při velkém přesahu nastává u valbové střechy. Z klasických krovů se zachovalo řešení přesahu krokví (horním pasem vazníku). Při klasické tloušťce vazníku 50 mm je délka přesahu limitována použitým materiálem oproti klasickému krovu s dvojnásobnou šířkou krokve nebo větší. Přesah lze řešit hoblovanými příložkami.
Rozmístění, rozteč vazníků a zatížení
Nejvhodnější základní roztečí vazníků je 1000 mm. Vazník je optimálně zatížen při klasické skladbě střechy a nízké sněhové oblasti. Následné laťování je provedeno bez zbytečného prořezu a latě jsou správně napojené na vazníku. Zatížení konstrukce je dáno působením nejen střešního pláště a zvolenou krytinou, ale i zatížením podhledem, tedy tepelnou izolací. A slovo má v tomto případě i samotná příroda, která prostřednictvím sněhových vánic a silného větru vystavuje konstrukci těm nejtěžším zkouškám.
Lokace stavby
Při hledání ideálního řešení je třeba myslet na dané klimatické podmínky konkrétního prostoru, kterým je nutné stavbu rozhodně přizpůsobit. A v neposlední řadě ovlivňuje umístění také cenu převozu hotové konstrukce na místo určení.
Čtěte také: Recenze na betonové garáže z Polska
Výroba a materiály příhradových vazníků
Výroba vazníku probíhá standardně během dvou fází. V té první, trvající zhruba tři až čtyři týdny, se rodí budoucí vazníková konstrukce z dřevěných fošen, které se na pilách řežou do finálních tvarů. Z těchto dílů se postupně vytvoří požadovaný tvar konstrukce. Ten je složen z jednotlivých částí pospojovaných styčníkovými deskami s prolisovanými trny, čímž vznikne extrémně účinný spoj. Ten je nutný proto, aby vazník unesl nejenom to, co mu naloží samotná stavba, ale také příroda. Aby byla vazníková konstrukce kvalitní, je potřeba dobře vysušené dřevo. Sušením dřeva na 15 % vlhkosti se sníží jeho hmotnost a jsou zlikvidováni všichni škůdci. Nejčastěji využívaným materiálem je kvalitní nehoblované řezivo. Díky tvárnosti a způsobu opracovaní umožňuje přizpůsobit se i specifickým požadavkům majitelů jednotlivých domů. Důležité je však správné ošetření základovým nátěrem a impregnací. Poté, co je vazník připravený opustit výrobní halu, dojde k jeho převozu pomocí speciální techniky na místo určení. Na připravenou stavbu s nosnou podkladní konstrukcí se tak během dne, v řádu několika hodin, vazník usadí a ukotví. Tak je položen základ pro vznik komfortního prostoru, který jen tak něco neohrozí.
Využití podkrovního prostoru u vazníkových střech
Největší nevýhoda příhradových vazníků je nejčastěji uváděno to, že tato konstrukce nabízí jen velmi malé využití půdního prostoru oproti klasickému krovu. Je to dáno sítí diagonál a svislic, které prostor dělí do trojúhelníků. Všude se však uvádí, že mají jednu zásadní nevýhodu: neumožňují využít potenciál podkroví jako obytný prostor. To však není tak úplně pravda. Podkroví u střechy z příhradových vazníků se jako úložný, a dokonce i obytný prostor využít dá. Jak je zmíněno již výše, často se uvádí, že vazníková střešní konstrukce znamená nevyužitý potenciál podkroví. Kvůli vazníkům se však úložných ani obytných prostor vzdávat nemusíte. Při konstruování střechy z příhradových vazníků se firmy snaží počítat minimálně s úložným prostorem. Pokud má střecha sklon alespoň 20° a rozpon 9-10 metrů, což běžné rodinné domy zpravidla splňují, člověk se bude moci v podkroví postavit, aniž by se uhodil do hlavy. V optimálně navržené sedlové střeše není problém vytvořit prostor pro ukládání lehkých sezónních potřeb. Zatížení by mělo být rovnoměrné a maximálně takové, na jaké byly vazníky navržené. Obvykle do 80-100 kg/m2. Takový prostor není trvale obyvatelný. Obvykle bývá široký 2-3 metry a dlouhý podle počtu sedlových vazníků. Úložný prostor není možné vytvořit ve vaznících, které jsou příliš nízké. Také ve valbové střeše není pro takovou úpravu příhodná situace, protože není možné upravit výplet vazníku. Na příhradové vazníky není nutné zanevřít ani když máte v plánu využít podkroví jako obytné. To lze navrhnout, když má výsledná střecha vyšší sklon (35-40°). Nevyužitím podkrovního prostoru se lidé zbytečně připravují o obytné metry čtvereční. Každý tento metr přitom vyjde v průměru na 55 tisíc Kč. Největší komplikace pro využití podkroví spočívá v nešikovném rozmístění trámové soustavy. Žádoucí je tedy sestavit krov tak, aby co nejméně ztěžoval výstavbu podkroví. Krov musí být v tomto případě mnohem pevnější a odolnější, jelikož úbytek jednotlivých prvků je důležité vykompenzovat správným rozložením. Pokud máte zájem o realizaci střechy se sklonem do 30 stupňů a netoužíte po obytném podkroví, pak může být právě krov z příhradových vazníků ideální volbou.
Přehled klíčových parametrů příhradových vazníků pro pultové střechy
| Parametr | Optimální hodnota / Poznámka |
|---|---|
| Rozpon vazníku | Až 30 metrů bez nutnosti středových podpor |
| Nejvhodnější základní rozteč vazníků | 1000 mm |
| Optimální výška okapu | 150-180 mm |
| Minimální výška čela pultového vazníku (nad podporou) | 350 mm (obecně 1/10 až 1/20 rozponu dle sklonu) |
| Délka přesahu (u sedlového vazníku) | Až 1,5 až 2 metry (obvykle do 1 metru od obvodové zdi) |
| Sklon střechy pro úložný prostor | Minimálně 20° (pro možnost postavení osoby) |
| Sklon střechy pro obytné podkroví | 35-40° |
| Maximální zatížení úložného prostoru | 80-100 kg/m2 (pro lehké sezónní potřeby, není trvale obyvatelný) |
Čtěte také: Kvalitní a cenově dostupné betonové garáže na prodej
tags: #garaz #strecha #pultova #prihradovy #vaznik #informace