Francie je zemí, která se pyšní bohatou historií a úchvatnou architekturou, a její zámky jsou toho živým důkazem. Mezi nejikoničtější patří zámek Versailles, symbol francouzské dominance a umění, a zámek Chambord, monumentální lovecký zámeček krále Františka I. Tyto stavby fascinují návštěvníky z celého světa svou krásou, rozsáhlostí a příběhy, které se za jejich zdmi odehrály.
Zámek Versailles: Od loveckého zámečku k sídlu králů
Zámek Versailles je dnes symbolem Francie stejně jako Eiffelovka nebo Notre-Dame. Ještě v 17. století za krále Ludvíka XIII. zde stál pouze malý lovecký zámeček obklopený hustými lesy a bažinami. Již Ludvík XIII. nechal v roce 1623 postavit ve Versailles lovecký zámeček. Když ale král něco chce, tak to dostane. A král Ludvík XIV. si usmyslel, že právě na tomto místě postaví palác, který bude sídlem jeho dvora, vlády a nedostižným vzorem pro všechna ostatní královská sídla.
Rozšíření a přestavba pod vládou Ludvíka XIV.
Jeho nástupce Ludvík XIV. rozšířil zámek na honosný komplex, který v letech 1661 až 1715 prošel několika fázemi rozšíření. Stal se oblíbeným sídlem obou králů. Práce na zámku a jeho neustálené rozšiřování probíhaly nejen za dlouhého života samotného Ludvíka XIV. ale také za jeho dvou nástupců až do Francouzské revoluce, kdy královská rodina v roce 1789 palác nuceně opustila a už se do něj nikdy nevrátila. V roce 1682 Ludvík XIV. přesunul sídlo svého dvora a vlády právě do Versailles, čímž se palác stal ve své podstatě hlavním panovnickým sídlem celé Francie.
Další osudy zámku
V tomto duchu navazovali na své předchůdce i králové Ludvík XV. a Ludvík XVI., kteří provedli především vnitřní úpravy paláce, avšak v roce 1789, v době velké francouzské revoluce, se královská rodina a francouzský dvůr vrátili do Paříže. Po zbytek francouzské revoluce byl Versailleský palác z velké části opuštěn, počet obyvatel celého města Versailles prudce klesal. Napoleon Bonaparte po své korunovaci na císaře využíval v letech 1810 až 1814 vedlejší palác Grand Trianon jako letní sídlo, ale hlavní versailleský palác zůstával bez využití i nadále.
Po tzv. restauraci Bourbonů, kdy se král vrátil na trůn, pobýval v Paříži a teprve ve 30. letech 19. století byly v paláci provedeny rozsáhlé opravy. V 19. století sloužily budovy jako muzeum a umístění uměleckých sbírek, aby se na začátku století dvacátého začala obnovovat podoba z dob Ancien Régime. Palác a park byly v roce 1979 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO pro svůj význam jako centra moci, umění a vědy ve Francii v 17. a 18. století. Francouzské ministerstvo kultury zařadilo palác, jeho zahrady a některé z jeho pomocných staveb na seznam kulturně významných památek.
Čtěte také: Vše o vnitřních štucích ve francouzském stylu
Interiéry zámku: Zrcadlová galerie a soukromá apartmá
Zámek má úctyhodných 2300 pokojů a mnoho z jeho mobiliáře bylo zničeno, ztraceno nebo ukradeno za turbulentních let Francouzské revoluce a následujících napoleonských válek, takže rozhodně nejde o úkol, který by bylo možné splnit během pár let. Restaurační práce pokračují po desítky let až do dneška, díky nim si ale můžete dnes prohlédnout části, které ještě ani na začátku 21. století nebyly přístupné.
Většina návštěvníků při prohlídce nemine enfiládu (propojené, za sebou řazené pokoje) Státních apartmá krále a královny, které spojuje nejslavnější místnost zámku, Zrcadlová galerie. Původně na jejím místě byla terasa, dokonce s malou fontánou, která spojovala královy pokoje v severním křídle a královniny v jižním. Postupem času se především kvůli vystavení různým rozmarům počasí ukázalo toto spojení nefunkčním a jako mnoho dalších částí Versailles bylo přestavěno. Ludvík XIV. se nikdy nedržel při zemi a jeho nový projekt měl odrážet rozmach a dominanci Francie.
Vznikla tak 73 metrů dlouhá galerie s okny na jedné straně a 357 zrcadly na druhé. Právě zrcadla byla symbolem francouzských úspěchů, protože do té doby měla na jejich složitou výrobu monopol Benátská republika. Ozdobou galerie byl také nábytek (trůn, stoly, svícny atd.) z čistého stříbra, který měl nevyčíslitelnou hodnotu. Bohužel už po pár letech musel být roztaven, aby Ludvík mohl financovat nákladné války, které vedl.
Zrcadlová síň a státní apartmá představují oficiální, pompézní tvář Versailles, stejně jako zámecká kaple nebo opera. Díky renovacím z posledních let se ale dostává pozornosti i subtilním, soukromým apartmá krále, královny nebo králových milenek. Tyto pokoje nesloužily k oficiálním obřadům, ale k soukromému životu královské rodiny a významných členů dvora a odráží jejich osobní vkus a preference. Můžete se tak podívat třeba do ještě nedávno nepřístupných pokojů Madame du Barry, poslední milenky Ludvíka XV. nebo soukromých pokojů poslední francouzské královny Marie Antoinetty.
Zámecký park a zahrady ve Versailles
Minimálně stejně dlouhou dobu jako na zámek si ponechte na prohlídku zahrad. Sám Ludvík XIV. je považoval za stejně důležité jako zámek a vy neuděláte chybu, pokud se budete řídit stejným pravidlem. Park zaujímá rozlohu 815 hektarů, zahrnuje také zahrady ve francouzském a anglickém stylu, zámky Velký a Malý Trianon, Velký kanál a řadu menších staveb, fontán a soch. Jsou dílem asi nejznámějšího zahradního architekta nejen své doby André Le Nôtre, který celý návrh koncipoval kolem vodní plochy Grand Canal táhnoucí se v západo-východním směru přes celé zahrady.
Čtěte také: Jak vybrat zámek na branku?
K založení parku došlo ve 2. polovině 17. století. Jednalo se o zakázku pro krále Ludvíka XIV., jeho hlavním architektem byl André Le Nôtre. Součástí parku jsou tzv. Versailleské zahrady (Jardin de Versailles), které jsou dokonalou ukázkou francouzské zahrady barokního typu. Tato část bývá též označována jako Petit parc (Malý park), pro odlišení od Grand parc (Velký park). Versailleské zahrady zaujímají prostor mezi zámkem, Oranžerií, Apollonovou fontánou a Neptunovou fontánou. Park jako celek se všemi lesními i zemědělskými pozemky spolu se zámkem spadá pod Versailleské panství.
Na místě současného parku se dříve nacházel menší zahradní areál o velikosti několika hektarů, který obklopoval lovecký zámeček krále Ludvíka XIII. Poté, co se jeho nástupce, král Ludvík XIV., dostal na trůn, rozhodl se park a zahrady ve velkém rozšířit a přebudovat. Překážkou mu byla špatná kvalita zdejší půdy a obtížné zásobování vodou. Nenechal se však ničím odradit. Práce architekta Le Nôtre a jeho týmu byly odstartovány roku 1662. V roce 1665 byl dokončen Malý park. Roku 1674 bylo objednáno a v zahradách instalováno 24 velkých soch z mramoru. Král se svými dvořany se do zámku nastěhovali v roce 1682.
V letech 1687-1688 postavil architekt Jules Hardouin Mansart pro soukromou potřebu Ludvíka XIV. menší zámek Velký Trianon. Na stavbě versailleského zámku a parku se v 17. století podílelo přes 20 000 zaměstnanců různých profesí. Za Ludvíka XV. byly zahrady dále rozšířeny a k Velkému Trianonu přibyl ještě Malý Trianon. Roku 1750 byla v jeho blízkosti zřízena botanická zahrada. Ludvík XVI. věnoval Malý Trianon své manželce Marii Antoinettě, pro níž nechal také poblíž postavit malou vesničku - Hameau de la Reine. V zámku Velký Trianon přebývali francouzští panovníci s přestávkami až do roku 1848 a místní zahrady přetvářeli podle trendů dané doby.
Pro vytváření parku a zahrad se architekt Le Nôtre nechal inspirovat svým předchozím dílem ve Vaux-le-Vicomte. Pro architektův styl jsou typické dlouhé aleje a cesty, z nichž je vidět do vzdáleného okolí. Stejně je tomu i ve Versailles, kde hlavní stromořadí směřuje od zámku k Apollónově fontáně. Na něj navazuje největší vodní plocha Versailles, Velký kanál s rozlohou 23 hektarů. Má tvar kříže a směrem od zámku dosahuje délky 1650 metrů. Pravé příčné rameno směřuje k zahradám obou Trianonů. V parku se nachází 55 fontán a více než 600 různých vodních atrakcí, výzdobu tvoří 86 sousoší, 155 soch a 235 váz.
Především v květnu jsou zahrady plné vůní a barev a procházka v nich opravdu příjemná. Dojít můžete až k většině návštěvníků skrytým pokladům zahrad - Velkému Trianonu a díky Marii Antoinettě proslavenému Malému Trianonu, u kterého je i královnina vesnička, kde trávila chvíle vesnické idyly se svými dětmi a nejbližšími přáteli.
Čtěte také: Jak vybrat a co je vinylová podlaha se zámkovým systémem?
Muzeum kočárů
Návštěvu Versailles můžete zakončit v muzeu kočárů, které je před zámkem a vstupné je zdarma. Zajímavostí je, že obě budovy ve tvaru podkovy naproti paláci byly kdysi královské stáje, jedné se říkalo Malé stáje a druhé Velké stáje. Jak to, když jsou symetrické a stejně velké? Odlišnost byla ve funkci, ne ve velikosti. V severní budově (kde je dnes zmíněné museum kočárů) byly ustájení váleční a lovečtí koně a dostala tak jméno Velké stáje, zatímco napravo se chovaly pracovní, tažní koně a říkalo se jí Malé stáje.
Historické události spojené s Versailles
Zámek a město Versailles byly v minulosti dějištěm důležitých událostí. V září 1783 zde byla podepsána Versailleská smlouva, která ukončila války mezi Velkou Británií a spojenci amerických osad. Roku 1789 byly do Versailles svolány generální stavy, přičemž jejich zasedání v nedalekém Hôtel des Menus Plaisirs a v Míčovně bylo počátkem Velké francouzské revoluce, následně 6. října 1789 povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do Paříže. V době prusko-francouzské války byl zámek Versailles hlavním sídlem německé armády. Dne 28. června 1919 byla v Zrcadlovém sále podepsána Versailleská mírová smlouva jako oficiální ukončení 1. světové války (v zámku Velký Trianon byla poté podepsána 4. června 1920 Trianonská smlouva, upravující hranice Maďarska).
Politické funkce zámku dnes
Palác stále slouží politickým funkcím. Dodnes jsou státníci zváni do zdejšího Zrcadlového sálu. Francouzský dvoukomorový parlament, čítající Senát a Národní shromáždění, se schází na společném zasedání ve Versailles za účelem revize francouzské ústavy, což je tradice, která sahá do roku roku 1875. V roce 2009 zde promluvil prezident Nicolas Sarkozy k velké recesi před kongresem. Stalo se tak poprvé od roku 1848, kdy Ludvík Napoleon pronesl projev před Druhou francouzskou republikou. Významnou událostí byla pro Francii státní návštěva Karla III. v roce 2023, jejíž součástí byl také státní banket v paláci.
Praktické informace pro návštěvníky Versailles
Zámek je oblíbeným turistickým cílem, ročně do zámku a zahrad zavítá kolem 15 milionů návštěvníků. Pokud se rozhodnete i vy zámek nebo rozsáhlé zahrady navštívit, určitě si zakupte vstupenky předem (online - na oficiálním webu zámku).
Doprava do Versailles
Do Versailles můžete dojet příměstským vlakem RER přímo z Paříže. Jde o něco mezi metrem a vlakem a konkrétně do Versailles jezdí linka C. My jeli ze zastávky Pont de l’Alma, ale po celé Paříži je jich spousta, takže nastoupit můžete tam, kde vám to nejvíce vyhovuje. Jen pozor, musíte jít na správnou kolej, například ve zmíněné stanici Pont de l’Alma je to ta levá, pokud byste nastopili do vlaku na pravé, skončíte v Pontoise namísto ve Versailles. Vystupuje se na zastávce Versailles Château Rive Gauche.
Otevírací doba
- Zámek je otevřený od 9 hodin dopoledne až do půl sedmé v sezóně (do půl šesté mimo sezónu). V pondělí je zavřeno.
- Zahrady jsou otevřené od 8 hodin ráno až do půl deváté večer.
Vstupné a online rezervace
Vstupné jde koupit buď jako kompletní vstupenku za 28,50 €, se kterou se dostanete nejen do zámku, ale také do zahrad, obou Trianonů a vesnice Marie Antoinetty. Nemusíte pak řešit vstupné do zahrad - někdy je zdarma, ale v sezoně je ve většinu dnů zpoplatněné kvůli puštěným fontánám. Jde o všechny soboty a neděle, většinu úterků a některé čtvrtky. Nebo jde koupit lístek pouze do zámku za 19,50 €. Tyto lístky ale nezahrnují vstup do zahrad v dotčené dny. Ve dny, kdy jsou puštěné fontány (viz. odkaz výše), tak musíte buď návštěvu parku oželet nebo koupit dodatečně vstupenku pro vstup do parku.
Při koupi online vstupenky si vždy zabukujete konkrétní čas a vstup máte zaručený půl hodiny od tohoto času. Jde o opatření kvůli vysoké návštěvnosti. Cena je stejná ať budete lístky kupovat na oficiálních stránkách zámku nebo na platformě GetYourGuide. Ta je navíc v češtině a poskytuje 24/7 zákaznickou podporu. Rozhodně se ale snažte koupit lístek online před návštěvou, při koupi až na místě se těžko v sezoně vyhnete frontám u pokladny a také budete mít jistotu, že se do zámku v den své návštěvy dostanete. Není úplnou výjimkou, že jsou lístky v některé dny vyprodané a můžete koupit lístek až na další den.
Mladí do 18 let nebo občané EU do 26 let mají vstup zdarma. Je nutné předložit platný doklad totožnosti a mít online zabukovanou i tuto volnou vstupenku nebo si ji u pokladny vyzvednout. Online rezervace opravňuje k přeskočení fronty u pokladny, bohužel ani s ní se nevyhnete frontám u bezpečnostní kontroly. Odpoledne zde bývají menší fronty než dopoledne.
Dostupnost a tipy
V současnosti je mimo provoz úschovna zavazadel, kde se běžně nechávaly kočárky. Ty jsou tak v zámku tolerovány, přesto správa zámku prosí, aby návštěvníci používali dětská nosítka a klokaní tašky, pokud to je jen trochu možné. V zahradách není s pohybem kočárků problém. Všechny návštěvní prostory zámku a Velkého Trianonu jsou přístupné pro osoby se zdravotním postižením. Všechny expozice ve Velkém Trianonu jsou bezbariérové stejně jako přízemí Malého Trianonu.
Do paláce jsou na nádvoří fronty i s již zakoupenou vstupenkou, bez ní se čekání ještě prodlužuje. Pokud se rozhodnete jít pouze do zahrad, na ty se čeká obvykle jen chvíli. Do zahrad se platí vstupné v sezóně, která je od dubna do října. V této době by fontány měly být v provozu a měla by u nich hrát hudba. Některé fontány mají být v provozu nepřetržitě po celou otvírací dobu parku, jiné mají mít interval po 10 minutách. Bohužel ale máme zkušenost, že při naší návštěvě zahrad byly v provozu pouze dvě z fontán. Hudba sice hrála téměř u všech, ale voda z nich netryskala. V zimním období je vstup do zahrad zdarma.
Zámek Chambord: Monumentální lovecký zámeček
O výstavbu jednoho z ikonických sídel starého kontinentu se zasloužil francouzský král František I., který jej zamýšlel jako lovecký zámeček. Ironií dějin zůstává, že si ho nestihl příliš užít - zemřel v březnu 1547, téhož roku, kdy byla stavba bezmála po třech desetiletích dokončena. Panovník si vysnil vskutku monumentální sídlo, větší a nádhernější než tehdejší zámky. Impozantní dojem měl ještě podtrhovat jeho odraz na hladině řeky a dělníci kvůli tomu museli jedno z ramen Loiry odklonit.
Architektura a interiér Chambordu
Architekt Domenico da Cortona, který se do odvážného počinu pustil, pocházel z Itálie. Půdorys inspirovaný kompaktním uspořádáním středověké pevnosti je rozlehlý: Jeho delší strana měří 156 metrů a v každém rohu se nachází okrouhlý donjon. Stavbu pak završuje nápaditá, až bizarní střešní „krajina“ s množstvím věžiček, komínů, vikýřů a hlásek. Neméně působivý je velkoryse pojatý interiér čítající na 400 místností, 83 schodišť či 282 krbů. K čemu ovšem tak ohromná stavba, když mělo jít o „prostý“ lovecký zámeček? Za vším stála ješitnost. František I. totiž toužil udělat dojem na svého politického rivala, římského císaře a španělského krále Karla V. Návštěvnický okruh zahrnuje šest desítek pokojů, kde lze obdivovat mimo jiné sbírku více než 4 500 uměleckých předmětů. Ovšem zcela nepřehlédnutelný motiv tvoří kamenní salamandři, zdobící stropy a stěny na více než 300 místech: Coby osobní symbol Františka I. Samostatnou kapitolu potom představuje zámecký park. Celý areál pak obklopuje zeď v rekordní délce 32 kilometrů.
Srovnání zámků Versailles a Chambord
Pro lepší přehlednost níže uvádíme srovnávací tabulku základních informací o obou zámcích:
| Charakteristika | Zámek Versailles | Zámek Chambord |
|---|---|---|
| Původní účel | Lovecký zámeček (Ludvík XIII.) | Lovecký zámeček (František I.) |
| Hlavní panovník | Ludvík XIV. | František I. |
| Doba výstavby / hlavní rozšiřování | 17. a 18. století | 16. století (dokončen 1547) |
| Počet pokojů (přibližný) | 2300 | 400 |
| Charakteristický prvek interiéru | Zrcadlová galerie | Kamenní salamandři |
| Rozloha parku / zahrad | 815 hektarů | Není uvedeno (obklopen 32km zdí) |
| Status UNESCO | Ano (od 1979) | Ano (od 1981) |
tags: #francouzsky #zamek #stenovy #obklad #informace