Tři týdny uplynuly od překvapivě drtivého vítězství krajní pravice v evropských volbách ve Francii. V reakci na to prezident Emmanuel Macron šokoval riskantním krokem a vyhlásil předčasné volby v rekordně krátkém čase. Strategie francouzského prezidenta byla zastavit krajněpravicovou vlnu v zemi.
Předčasné volby 2024: Průběh a výsledky
Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. První kolo se odehrálo 30. června, druhé o týden později, tedy 7. července 2024. Volební místnosti byly otevřené vždy od 8:00 do 18:00 (do 20:00 ve velkých městech). Po uzavření volebních místností začalo sčítání hlasů. Definitivní složení dolní komory francouzského parlamentu bylo známo nejpozději 8. července 2024, až druhé kolo voleb skončilo.
Výsledky prvního kola
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové získala v prvním kole parlamentních voleb ve Francii 33,1 procenta hlasů. Levicový blok Nová lidová fronta, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení, strana Nepodrobená Francie (LFI) a další menší uskupení, získala v prvním kole 28 procent hlasů. Středový tábor prezidenta Macrona se umístil na třetím místě s 20,8 procenty. Pravicoví Republikáni mají 10,2 procent.
Podle odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však podle všeho nedosáhli. Druhé kolo voleb se uskutečnilo v 501 z 577 obvodů, kandidáti Národního sdružení postoupili v 446 z nich. Le Penová a dalších 38 poslanců za uskupení získalo mandát hned v prvním kole. Nová lidové fronta posbírala 32 křesel a do druhé kola se probojovaly přes čtyři stovky jejích kandidátů. Macronova koalice Společně měla po prvním kole jen dva mandáty a její kandidáty bylo možné vybírat v neděli ve třech stovkách obvodů.
Důvod vyhlášení předčasných voleb
Prezident Macron vyhlásil předčasné volby v reakci na výsledky voleb do Evropského parlamentu 2024. Rozpuštění Národního shromáždění oznámil ještě před zveřejněním oficiálních výsledků. Ve Francii se totiž uskutečňují exit polly (dotazování voličů vycházejících z volebních místností), které naznačovaly drtivou porážku centristické koalice vedené Macronovým hnutím Obnova a silnou podporu Národního sdružení Marine Le Penové. Macron vzestup krajní pravice vidí jako nebezpečí pro Francii. Výsledky voleb ale podle něj nešlo ignorovat a voliči by měli rozhodnout o dalším směřování země.
Čtěte také: Kam s odpadní asfaltovou lepenkou
Volební průzkumy a preference stran
Krajněpravicové Národní sdružení vévodí žebříčkům popularity. Tři dny před volbami průzkumy straně Le Penové přisuzovaly zisk 36 procent. Podpora levicového bloku je stabilní, vládní blok si výrazně polepšil, podle sondáže může získat 95 až 125 křesel.
Politické bloky a jejich lídři
- Národní sdružení (RN): Předsedou je od konce roku 2022 Jordan Bardella. Poprvé v historii strany tak v jejím čele nestojí nikdo z rodiny Le Penů. V případě volebního úspěchu by se Bardella mohl stát nejmladším francouzským premiérem v historii.
- Nová lidová fronta: Sjednocená levice, kterou vytvořili komunisté, socialisté, zelení a strana Nepoddajná Francie. Hlavními tvářemi Nové lidové fronty jsou Jean-Luc Mélenchon (Nepoddajná Francie), Raphaël Glucksmann (Socialistická strana) a také exprezident François Hollande.
- Koalice kolem Obnovy prezidenta Macrona: Centristická koalice okolo strany Obnova Emmanuela Macrona. Hlavní postavou je spolu s Macronem Gabriel Attal, současný premiér Francie.
- Republikáni: Konzervativní strana, která do Elysejského paláce v minulosti vyslala například Jacquese Chiraca nebo Nicolase Sarkozyho. Jejich lídr Éric Ciotti prosazoval spojenectví s Marine Le Penovou, což vedlo k jeho odvolání a vyloučení ze strany.
Volební témata a názory stran
Volby do Národního shromáždění 2024 přinesly netypicky krátkou volební kampaň. V popředí tak stála spíše hlavní témata, která rezonovala již v posledních parlamentních volbách nebo v nedávných volbách do Evropského parlamentu.
Klíčová témata:
- Ekonomika: Agentura S&P před několika týdny snížila rating státního dluhu země na AA-. Důvodem je plánovaný rozpočtový schodek nad 3 % HDP až do roku 2027. Národní sdružení vidí možné úspory například v redukci výdajů na zahraniční pomoc a stimulovalo by hospodářství protekcionistickou ekonomickou politikou. Sjednocená levice prosazuje vyšší zdanění bohatých občanů a velkých korporací. Levicová koalice slibuje navýšení minimální mzdy o v průměru dvě stě eur.
- Migrace a bezpečnost: Tradiční téma Národního sdružení, které dlouhodobě vystupuje proti migraci a kritizuje podmínky udělování francouzského občanství. RN chce primárně omezit přistěhovalectví, vyhradit sociální dávky pro Francouze, kteří alespoň pět let pracovali v zemi, nebo zavedení přísnějších kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru. Macronovi centristé hlásí vyvážený přístup k migraci s důrazem na integraci a zlepšení bezpečnosti. Nová lidová fronta zdůrazňuje především humanitární aspekt migrace a boj proti diskriminaci.
- Přístup k EU: Macron podporuje prohlubování evropské integrace a posílení role EU na světové scéně. Levice je kritická vůči ekonomické politice EU a požaduje reformy vedoucí k větší sociální spravedlnosti. Marine Le Penová patří k euroskeptikům a dlouhodobě bojovala za konání referenda o vystoupení Francie z EU. V poslední době navrhuje spíše zásadní proměnu EU na alianci svobodných a suverénních států. Jordan Bardella prohlásil, že bude chtít jako první téma ve vztahu k EU vratku z francouzského příspěvku do evropského rozpočtu.
- Válka na Ukrajině: Centristé v čele s prezidentem Macronem se řadí k hlavním podporovatelům napadené Ukrajiny. S vojenskou i humanitární podporou země souhlasí i Nová lidová fronta. Le Penová v minulosti legitimizovala ruskou anexi Krymu a s financováním strany jí pomáhaly ruské banky. Přesto se od jejich případné vlády očekává oslabení podpory Ukrajině. Marine Le Penová slíbila, že pokud se její strana dostane k moci, nedovolí Ukrajině použít francouzské zbraně dlouhého doletu k úderu na ruské území.
- Důchodová reforma: Prezident Macron v loňském roce prosadil důchodovou reformu, která přinesla mimo jiné posun důchodového věku z 62 na 64 let. Proti důchodové reformě se důrazně staví Nová lidová fronta i Národní sdružení.
Volební systém a Národní shromáždění
Volby do Národního shromáždění se konají každých 5 let. Francouzi v předčasných volbách vyberou 577 poslanců. Země je při volbách rozdělena do 577 volebních obvodů. Z každého obvodu vzejde jeden poslanec. Volební systém je ve volbách do Národního shromáždění dvoukolový.
Mechanismus dvoukolového systému
Aby kandidát zvítězil v prvním kole, musí v daném obvodu získat více než 50 % hlasů a současně alespoň 25 % hlasů všech registrovaných voličů. Pokud se takový kandidát nenajde, koná se v obvodu druhé kolo voleb. Do něj postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola a případně také další kandidáti, kteří v prvním kole překročili hranici 12,5 % hlasů. Vítězem druhého kola se v obvodu stává kandidát s nejvyšším počtem hlasů. V prvním kole bývá zvolena jen hrstka poslanců, ve většině obvodů se musí konat druhé kolo voleb. Francouzský volební systém byl navržen tak, aby snížil riziko zastoupení extremistických stran.
Role Národního shromáždění
Národní shromáždění tvoří dolní komoru francouzského parlamentu. Poslanci získávají svůj mandát v pravidelných volbách vždy na 5 let. Zástupci Národního shromáždění projednávají a schvalují zákony na základě vlastních i vládních návrhů. Poslanci dohlíží na vládu, kterou jmenuje prezident a mohou jí vyslovit nedůvěru. Prezident naopak může Národní shromáždění rozpustit, podobně jako nyní Macron. K dalšímu rozpuštění dolní komory ale nemůže dojít dříve než za rok od předčasných voleb.
Čtěte také: Elektrická vozítka: Budoucnost dopravy
Ústava francouzské Páté republiky oproti předchozím ústavám výrazně posílila pravomoci výkonné moci (prezident a jeho vláda) na úkor parlamentu. Vláda se však stále potřebuje opřít o většinu poslanců, aby své zákony mohla prosadit. Ve chvíli, kdy má prezident na své straně parlamentní většinu, funguje systém hladce. Pokud má většinu v Národním shromáždění opozice, je prezident nucen jmenovat premiéra, který bude pro tuto většinu přijatelný. Stav, v němž jsou prezident a premiér z opačných táborů, se označuje jako kohabitace.
Složení Národního shromáždění před volbami 2024
Macron se v současné době mohl v Národním shromáždění opřít o 245 hlasů, která reprezentovala koalice Spolu. Pro bezproblémové vládnutí by však potřeboval většinu s alespoň 289 poslanci. Při schvalování zákonů proto kabinet musel vyjednávat podporu jiných subjektů. Druhé nejsilnější zastoupení měl levicový blok NUPES, který v roce 2024 kandidoval jako Nová lidová fronta. Významný počet křesel připadl také Národnímu sdružení Marine Le Penové a republikánům.
| Strana | Počet křesel před rozpuštěním Národního shromáždění |
|---|---|
| Spolu | 245 |
| NUPES | 131 |
| Národní sdružení | 89 |
| Republikáni | 61 |
| Další levicoví kandidáti | 22 |
| Další pravicoví kandidáti | 10 |
| Regionalisté | 10 |
| Další centrističtí kandidáti | 4 |
| Unie demokratů a nezávislých (UDI) | 3 |
| Ostatní | 2 |
Volební účast a atmosféra
Volební účast bývá ve volbách do Národního shromáždění poměrně nízká. Letos je situace výrazně jiná. Vysoká volební účast pro první kolo voleb do Národního shromáždění 2024 činila 66,71 %. V druhém kole voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský informoval, že k volbám zatím dorazilo 26,63 procenta oprávněných voličů, což je ještě více než ve stejný čas před týdnem. V pět hodin odpoledne už to bylo skoro 60 procent, očekává se nejvyšší volební účast od roku 1981.
Atmosféra ve Francii je podle zpravodaje ČT Jana Šmída pochmurná a řada lidí je situací před volbami zklamaná. Země je silně bipolarizována, a ta polarizace je velmi násilná, hlavně ze strany Marine Le Penové a těch, kteří se k ní připojili. Francouzské úřady nicméně nasadí do akce na třicet tisíc policistů, protože se obávají násilností, zejména právě v případě triumfu krajní pravice. Ministr vnitra Gérald Darmanin varoval před hrozbou povolebních násilností.
Čtěte také: Venkovní beton vs. izolace základů
Ekonomické vyhlídky a možné povolební scénáře
Volby budou mít také zásadní vliv na ekonomiku. Již teď je jasné, že se Francie (s deficitem rozpočtu) dostane nad tři procenta HDP a nedodrží pravidla fungování EU. Ekonomické programy jak levice, tak Národního sdružení vzbuzují velké obavy. Týdeník The Economist shrnul plány krajní pravice a levice jako změnu, která může smazat dvacet let reforem v zemi.
Možné koalice a kohabitace
Pokud by Národní sdružení nesestavilo většinovou vládu, nastane takzvaná kohabitace, kdy prezident a premiér pocházejí z opačných politických táborů, což politicky i ústavně oslabuje jinak silného prezidenta ve francouzském systému. Země není zvyklá na koaliční vládnutí a spolupráce přes několik stranických zákopů je takřka vyloučená.
Další možností je, že se kabinet pokusí vytvořit středový tábor s Republikány napravo a umírněnými stranami nalevo, tedy socialisty či zelenými. V případě, že v parlamentu nevznikne absolutní většina, Macron by podle médií mohl zvolit netradiční řešení a jmenovat vůbec poprvé v historii páté republiky úřednický kabinet.
tags: #francie #volit #lepenku