Sláma, tradiční zemědělský odpad, se v posledních letech opět dostává do popředí zájmu jako vynikající izolant s mnoha výhodami. Je levná, dostupná, ekologická a disponuje vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi. Její využití ve stavebnictví přispívá k udržitelnosti, snižuje energetickou náročnost budov a vytváří zdravé a příjemné prostředí pro život.
Využití slámy ve stavebnictví
Slámu lze ve stavebnictví využít několika způsoby. Nejčastěji se setkáme se slaměnými balíky, které se používají jako izolace nebo dokonce jako nosný materiál. Pro efektivnější a rychlejší stavbu se balíky lisují do panelů v montážních halách, známých jako ekopanely nebo slámokarton. Dále existují prefabrikované modulové dílce, které se skládají přímo na stavbě.
Ekopanely a slámokarton
Místo sádrokartonu můžeme použít slámokarton, stlačenou slámu, a obložit s ní vnitřní zdi i stropy. Ekopanel je ekologická difúzně otevřená stavební deska, lisovaná z obilné slámy za pomoci vysoké teploty a tlaku bez použití jakýchkoli lepidel a spojiv. Je oboustranně polepená recyklovanou lepenkou a je 100% přírodní, plně recyklovatelný, pevný a paropropustný stavební materiál vhodný k trvalému zabudování do staveb.
Technické parametry EKOPANELŮ:
- Objemová hmotnost: 379 kg/m³
- Koeficient difúzního odporu: μ = 9,7
- Tepelná vodivost: λ = 0,099 W/mK
- Reakce na oheň: kategorie E
Slaměné izolační balíky
Certifikované slamené balíky z kontrolovanej výroby sú vyrábané na základe certifikátu ETA-10/0032. Sláma ve formě slaměných balíků se jako stavební materiál začala užívat v USA již v 19. století. Balíky ze slámy se vyrábějí v různých velikostech, malé balíky lze stručně charakterizovat rozměry 30-35 x 40-50 x 50-120 cm. Slaměné balíky se dají použít jako dodatečná izolace již postaveného domu, jako výplň stěn při stavbě domu s dřevěnou konstrukcí a dokonce i jako nosná stěna slameného domu.
Čtěte také: Proč zvolit foukanou izolaci?
Balíky se většinou kladou tak, že provazy, kterými jsou svázány, zůstávají uvnitř zdi a stébla jsou orientována kolmo ke zdi. Ve směru podél stébel jsou totiž balíky nejpevnější a mají stálé rozměry. Zeď se pak dá pěkně srovnat a omítnout.
Foukaná slaměná izolace
Moderní řešení s použitím tradičního materiálu, vhodné k výstavbě pasivních a nulových staveb. Foukaná sláma je tepelněizolační materiál bez jakýchkoli dodatečných přísad. Dlouho vyvíjený, nový výrobní proces umožňuje dosažení vysoké aplikační objemové hmotnosti foukané slaměné izolace, která zabezpečuje vynikající ochranu vůči přehřívání v letním období roku a také vysokou ochranu před hlukem.
Čisté stonky slamy jsou nasekané na krátké délky, pořádně přesušené a důkladně přesejvané od pšeničných zrn a jiných nečistot. Důležitá je i kvalita vstupní suroviny, kterou zaručuje pěstitel s jedinečným a propracovaným pěstováním zohledňujícím její finální použití. Aplikace foukané slaměné izolace probíhá výhradně prostřednictvím zaškolené pracovní skupiny.
Technické parametry foukané slaměné izolace:
- Evropské schválení: ETA 18/0305
- Složení: 100% BIO sláma bez jakýchkoli přísad
- Aplikační objemová hmotnost: 105-140 kg/m³
- Měrná tepelná kapacita: c = 2100 J/kg.K
- Tepelná vodivost: λ = 0,055 W/(m.k)
- Třída hořlavosti: E (podle Eurotřídy)
Výhody a nevýhody foukané slámy
Kvalita je pro nás důležitá. Výběrem a použitím certifikované foukané slámy eliminujeme nedostatky, které vznikaly v minulosti u balíkové slámy. Nedostatky se jevily například nedostatečné vymlácení zrn, které byly lákadlem pro hlodavce, nebo špatné přesušení balíku v celém jeho objemu, což mohlo mít za následek vznikající hnilobu.
Metrová vrstva slámy tak v mrazu neizoluje lépe než patnáct centimetrů pilin, protože sláma je z izolačních materiálů nejprodyšnější, složený z nejtlustších vláken (stébel) s podobně širokými skulinami mezi vlákny. Konvekce se dá přibrzdit zakrytím izolační vrstvy shora, aby proudění nemělo nahoře „zkrat“.
Čtěte také: Energeticky efektivní řešení s Markem Klementou
Naštěstí existuje velmi snadné řešení: tlustou vrstvu rozdělit málo prodyšnými přepážkami na několik vrstev tenčích. Na každé je pak jen zlomkový spád teplot a konvekce se ani v mrazu nerozběhne. U slaměné vrstvy celkové tloušťky čtyři decimetry stačí dělení na dvě poloviční vrstvy, u tloušťky 1,2 m stačí vrstvy tři.
Požární charakteristiky drcené slámy
Drcená sláma je materiál, který se ve stavebnictví v současné době standardně nevyužívá. Jde o odpadní produkt vzniklý při pěstování obilnin, který se využívá zejména v zemědělství jako podestýlka. Nicméně, výsledky výzkumu zaměřeného na stanovení třídy reakce na oheň a hodnoty součinitele tepelné vodivosti drcené slámy ukázaly, že drcená sláma má předpoklady stát se alternativou k dnes standardně využívaným přírodním tepelným izolacím.
Na základě provedených požárních zkoušek byla drcená sláma zatříděna do třídy C-s1, d0 podle reakce na oheň. Většina ostatních přírodních materiálů je zatříděna podle reakce na oheň do třídy D nebo E. Pro praktické využití je však ještě nutno stanovit hodnotu požární odolnosti kompletních stavebních konstrukcí s drcenou slámou jako tepelně izolační výplní.
Zkouška zápalnosti drcené slámy
Zkouškou zápalnosti malým zdrojem plamene bylo ověřeno, že drcená sláma může být zatříděna do lepší třídy podle reakce na oheň než je třída E. Zkouška zápalnosti probíhala v akreditované zkušební laboratoři ITC Zlín na pšeničné drcené slámě, bez jakýchkoli chemických přísad, s objemovou hmotností 90 kg/m³.
Všechny zkušební vzorky v průběhu zkoušky zápalnosti splnily požadavky. Během zkoušky došlo k zapálení vzorku, ale po oddálení hořáku plamen na povrchu vzorku ihned uhasínal. Šíření plamene se po oddálení hořáku zastavilo 6,5 cm od spodní hranice. Během zkoušky neodpadávaly žádné hořící zbytky ani částice.
Čtěte také: Úsporné řešení pro dřevostavby
SBI požární zkouška (Single Burning Item)
Pro stanovení třídy reakce na oheň stavebních výrobků v třídách A2 až D se používá požární zkouška jednotlivým hořícím předmětem (SBI). SBI požární zkouška simuluje požární scénář požáru v rohu místnosti v reálném měřítku. Zkoušený materiál je umístěn svisle a tvoří roh ve tvaru písmene L fiktivní místnosti.
Při požární zkoušce SBI v čase t = (300 ± 5) s došlo k zapálení hlavního pískového hořáku. Došlo k povrchovému zapálení zkušebního vzorku. Plamen z hořáku se po povrchu vzorku rozšířil pouze k horní hraně. Rozšíření plamene k boční hraně krátkého ani dlouhého křídla nedošlo. Z povrchu exponovaných částí zkušebního vzorku neodpadávaly žádné plamenně hořící částice ani kapky.
Drcená sláma o objemové hmotnosti 90 kg/m³ může být na základě požární zkoušky SBI zatříděna do třídy C-s1, d0 podle reakce na oheň. Rozdíl mezi požadovanou hodnotou a naměřenou hodnotou FIGRA0,2MJ ≤ 120 W/s nutnou pro zatřídění do třídy reakce na oheň B byl však velmi malý.
| Parametr | Zkušební vzorek | Hodnota | Zatřídění |
|---|---|---|---|
| FIGRA (W/s) | Drcená sláma (90 kg/m³) | ~120 | C-s1, d0 |
| LFS | Drcená sláma (90 kg/m³) | Neprokázáno | C-s1, d0 |
| FDP | Drcená sláma (90 kg/m³) | Žádné | C-s1, d0 |
Součinitel tepelné vodivosti drcené slámy
Součinitel tepelné vodivosti λ je základní fyzikální veličinou, pomocí které se definují tepelně izolační parametry stavebních materiálů. V rámci výzkumu vlastností drcené slámy byla provedena série měření v akreditované laboratoři TZUS Ostrava s cílem stanovit hodnotu součinitele tepelné vodivosti λ.
Měření byla provedena metodou „Stanovení tepelného odporu - vodivosti materiálů a výrobků v ustáleném tepelném stavu pomocí kalibrované teplé skříně“ podle normy [10] při střední teplotě zkušebních vzorků 10 °C. Drcená sláma se do zkušební nádoby sypala ručně pro tři objemové hmotnosti (90, 100, 110 kg/m³).
Hodnota součinitele tepelné vodivosti drcené slámy byla stanovena na hodnotě 0,045 W/m.K.
Srovnání s jinými přírodními izolacemi
Dřevovláknité foukané izolace používají dřevní vlákna s přídavkem kyseliny borité. Součinitel tepelné vodivosti Lambda tohoto materiálu je 0,045-0,055 W/mK a třída reakce na oheň E.
Izolace z ovčí vlny s příměsemi proti biologické degradaci mají součinitel tepelné vodivosti 0,045 W/mK a třídu reakce na oheň E.
Konopné izolace se vyrábějí z konopného pazdeří a vlákna s příměsemi sody. Tepelná kapacita konopných materiálů je 1600 J/kgK.
Celulózové izolace pro suchou aplikaci se vyrábí recyklací starého papíru s přídavkem boritých solí. Součinitel tepelné vodivosti je 0,040 až 0,050 W/mK a třída reakce na oheň C-E. Celulózové izolace pro mokrou aplikaci mají podobné vlastnosti, ale odlišný způsob aplikace.
tags: #foukana #izolace #slama