V současné době, kdy se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů, se foukané a stříkané izolace stávají oblíbeným řešením pro zateplování šikmých střech a stropů pod studenou půdou. Tyto metody nabízejí efektivní a rychlé řešení, ale vyžadují specifické konstrukční přístupy a odborné provedení.
Co je foukaná izolace?
Dutiny ve dvouplášťovém zdivu nebo v nezateplených stropech starých budov významně snižují energetickou účinnost budovy. Dodatečné zateplení je v takových stavebních podmínkách často obtížné, jelikož v křivolakých sklepích nebo na půdách s mnoha nosnými trámy nelze snadno instalovat izolační desky nebo upínací filcovou izolaci. Tam, kde jsou dosud neizolované plochy obtížně přístupné, přichází v úvahu foukaná izolace nebo izolace jádra.
Metoda foukané izolace se osvědčila při rekonstrukcích starých budov, ale používá se i pro zateplování dřevěných rámových konstrukcí u novostaveb. Dutiny ve dvouplášťovém zdivu nebo ve stropě podlaží se vyplní volnými izolačními materiály. Foukací stroj vhání izolační materiál hadicí otvorem do vnitřních prostor stropů nebo stěn. Otvory se pak obvykle opět uzavřou. V nevyužívaných nebo nepřístupných prostorách, jako jsou například neobývané nízké půdní prostory, je možné tepelnou izolaci provést také otevřeným foukáním volných izolačních materiálů. Je důležité, aby byl podklad nebo dutina připravena tak, aby foukaná izolace nemohla uniknout.
Kde lze foukanou izolaci použít?
Foukaná nebo jádrová izolace je vhodná zejména pro dodatečné zateplení bez mezer ve starých budovách. V těžko přístupných, neizolovaných místech nebo u komplikovaných nosných konstrukcí není často možné provést izolaci pomocí upínací filcové izolace. U domů se šikmou, valbovou nebo mansardovou střechou zůstávají pod šikmou střechou často nezateplené nebo nedostatečně zateplené boční stěny v poloviční výšce nebo nadezdívky. Totéž platí pro dřevěné trámové stropy, stropy podlaží pod nízkým půdními prostory nebo špičatou půdou pod hřebenem střech a oblast kleštin.
Kromě toho lze foukanou nebo jádrovou izolaci použít pro zlepšení tepelné izolace některých vnějších stěn. Až do 90. let 20. století se stavělo mnoho rodinných domů se dvěma plášti. Převážně cihlovou fasádu tvoří zhruba 11,5 cm silný vnější plášť a stejně silný vnitřní plášť. Dvouplášťová konstrukce stěn je spojena drátěnými kotvami. Mezi nimi je vzduch. Pokud jsou dutiny ve dvouplášťovém zdivu nebo ve stropě dostatečně hluboké, je možné použít foukanou izolaci. Meziprostor by měl být hluboký alespoň 45 mm, aby nedošlo k ucpání hadice při zafukování.
Čtěte také: Proč zvolit foukanou izolaci?
Foukaná izolace dvouplášťových střech panelových domů
Dvouplášťové střechy panelových domů dávno ukončily svou životnost. Kdysi zřejmě výhoda takového provětrání má v dnešní době velkou slabinu jak v přehřívání podstřešních prostor, tak ve větší spotřebě tepla na vytápění. Situaci umocňuje ve smyslu odvětrání dutiny dvouplášťové střechy. V případě malých nebo ucpaných atikových větracích otvorů se vlastně jedná již o střechu jednoplášťovou. K tomu se ještě přidává absence kvalitního zateplení pod vrchní, zcela nepropustnou vrstvou několika asfaltových pásů. Nepropustnost vrchních vrstev je zcela v pořádku, ale rozhodně není dobře, pokud pod těmito těsnícími vrstvami se udržuje a hromadí skrytá vlhkost, která způsobuje poruchy hydroizolačního souvrství.
Vyšší vlhkost souvrství zvyšuje vlhkost i v dutině, mnohdy konstrukčně provedené na dřevěné bázi. Jediným řešením, které se pro takové dutiny vyplatí, je aplikace foukané izolace. Firma CIUR nabízí zajímavé a dlouhotrvající řešení tohoto problému při zachování dvouplášťové střechy. Foukaná izolace Climatizer Plus je aplikovaná do dutiny dvouplášťové střechy. Střechy mají pod vedením firmy komplexní řešení, vše se dá zvládnout za polovic jak v otázce finanční, tak v otázce úspory časové. Proč předělávat střechu dvouplášťovou a přijít tak o výhody odvětraného izolačního souvrství?
Prohlédnout si dutinu, zjistit její stav a vyhodnotit stupeň degradace původní izolace je základem práce aplikační firmy. Do dutiny se rovnoměrně nafouká cca 20 cm velmi účinné zdravé foukané izolace Climatizer Plus na celulózové bázi (dle potřeby). Následně se instaluje systém odvětrání zúžené vzduchové vrstvy pomocí nástřešních komínků. Na původní asfaltové pásy se přes geotextilii položí nová hydroizolační vrstva. Důsledné provětrávání střechy zajišťují nově instalované komínky a průběžná atiková štěrbina.
Především získáte standardní příjemné bydlení v podstřešním prostoru, kde už nebudete zápasit s úmorným letním přehříváním ani s nadměrným zimním ochlazováním. Odpadá i stres z nadměrného hluku. Zbavíte se rizika vytopení deštěm, která jsou obvyklá v případě jednoplášťových střech. Získáte nadstandardní 10letou garanci na komplexní dílo (generální dodavatel CIUR a.s.) a v případě vzájemné dohody i servisní smlouvu na dobu neurčitou. Strach z víceprací po odstranění svrchního pláště je zde bezpředmětný. Ne nadarmo ve firmě CIUR platí: Příroda. Technologie. Odpovědnost.
Kdy není foukaná izolace vhodná?
Foukaná izolace se vyznačuje relativně nízkými náklady na materiál a aplikaci. Kromě toho je zafukování poměrně rychlé a čisté, často i bez lešení, takže stavební hluk a nečistoty jsou minimální. Je důležité, aby vzdálenost mezi stěnami například u dvouplášťového zdiva byla dostatečně velká. Účinek izolace dutin může být jen tak dobrý, jak velká je dutina.
Čtěte také: Energeticky efektivní řešení s Markem Klementou
Někdy se však vyplatí vyplnit i malé dutiny foukanými izolačními materiály. Tento postup má smysl například v případě, že má být později nainstalována dodatečná izolační vrstva. Předchozí foukaná izolace pak zabraňuje proudění vzduchu za horní izolační vrstvu a zlepšuje tak celkovou tepelnou izolaci. Izolační práce by v zásadě měly provádět zkušené ruce. Faktory, jako je objemová hmotnost, tj. jaký a kolik izolačního materiálu by mělo být zafoukáno, nejlépe posoudí odborníci. V opačném případě mohou zůstat v izolaci mezery. Místa bez izolačního materiálu pak způsobují tepelné ztráty nebo vedou ke vzniku tepelných mostů. Nevhodný izolační materiál může vést k poškození vlhkostí a v konečném důsledku k růstu plísní. Z tohoto důvodu jsou pro izolaci dvouplášťových obvodových stěn schváleny pouze vodoodpudivé (hydrofobní) izolační materiály. Někdy je nutná parotěsná zábrana, pro kterou je však nutné demontovat část stěny. V takovém případě může být lepší volbou jiný způsob izolace.
Výhody a nevýhody foukané izolace
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Účinná izolace těžko přístupných míst | Izolace vhodná pouze pro určité stavební metody |
| Žádná ztráta obytného prostoru | Minimální požadovaná hloubka dutin |
| Lehké izolační materiály minimalizují zatížení stavební konstrukce | Omezená tloušťka izolační vrstvy |
| Žádný odpad | Vyžaduje se odborné provedení |
| Rychlé zpracování | Omezený výběr možných izolačních materiálů |
| Nízká úroveň znečištění a hluku | |
| Udržitelnost díky používání často recyklovaných materiálů |
Izolační materiály pro foukanou izolaci
Materiály jako kamenná vata, skelná vlna, celulóza a pěnový polystyren (EPS) ve formě vláken, vloček nebo granulí jsou vhodné pro foukanou izolaci. Ve výjimečných případech je vhodným řešením také tekutý polyuretan ve formě lité nebo stříkané pěny. Při otevřeném foukání by měl být půdní prostor chráněn před nadměrným větrem. Odborníci nejprve odhadnou očekávané pohyby vzduchu a poté určí, zda a jak je třeba izolační materiál upevnit. Obvykle postačí upevnit vrchní vrstvu lepidlem. Půdu pak lze vyplnit například vločkami minerální vaty nebo polystyrenovými kuličkami.
Dle GEG je přípustná tepelná vodivost maximálně 0,045 W/(m·K). Čím nižší je hodnota WLG nebo WLS, tím lépe materiál izoluje. Zde se mohou uplatnit syntetické izolační materiály, jako jsou EPS kuličky. O výběru správného foukaného izolačního materiálu rozhodují i další faktory, jako je požární ochrana, odolnost proti vlhkosti a ekologické dopady. V neposlední řadě hrají roli také náklady. Vločky minerální vaty ze skelné nebo kamenné vaty jsou také oblíbenou volbou díky své požární odolnosti a absorpci zvuku.
Foukaná izolace Climatizer Plus
Firma CIUR a.s. je firmou, která patří v oblasti výroby kvalitních celulózových vláken z recyklovaného papíru mezi evropskou a světovou špičku. Izolační materiál Climatizer Plus® je vhodný pro zafoukání do všech odvětraných skladeb nově budovaných střech. Kombinace izolačního materiálu Climatizer Plus® se speciálními membránami pro clima® je ideálním řešením pro podkroví. Systémy Intello® PLUS nebo DB+ jsou přímo určeny pro foukané izolace. Membrány poskytují dostatečnou pevnost při přetlakovém plnění konstrukcí a jsou ideálním a bezpečným řešením parobrzdy ze strany interiéru.
Jejich základní vlastností je proměnlivý difuzní odpor, který dává izolaci velkou ochranu před vlhkostí z kondenzace v zimě a velký potenciál pro vyschnutí v létě, kdy se membrány difuzně otevřou pro zpětné vysychání do interiéru. Nehrozí tak žádné trvalé poruchy střechy a ta je tak vždy před zimou v dokonalé „kondici“. V případě střech bez odvětrání nebo s krytinou na plném bednění, jako je například bitumenový šindel, je možné izolaci foukat i přímo pod bednění bez odvětrávací mezery. Zejména u střech s již vybudovaným podkrovím je metoda foukání výhodou. Střecha se rychle zakryje pojistnou difuzní hydroizolační fólií a až následně se postupně zatepluje z vnější strany. Dům je přitom již dobře chráněn proti dešti a nehrozí žádné škody. Metoda foukání umožňuje flexibilní dodatečné zesílení již existující izolační vrstvy.
Čtěte také: Úsporné řešení pro dřevostavby
Cena foukané izolace
Náklady na foukanou izolaci závisí především na objemu, který má být izolován. Čím více dutin je třeba vyplnit, tím více izolačního materiálu je potřeba. Určitou roli zde hraje stavební prvek, který má být izolován. Vzhledem k nutným přípravným pracím jsou náklady na izolaci podkroví nebo střechy obecně vyšší než na izolaci fasády. Pak má na náklady vliv také výběr izolačního materiálu.
Od roku 2024 platí při podávání žádostí o dotace opatření v rámci spolkových dotací na účinné budovy nový postup. Před podáním žádosti o dotaci musíte mít nabídku od realizační firmy, kterou přijmete. Nabídka nebo objednávka však musí obsahovat takzvané ustanovení o předběžnosti. Tato doložka zajistí, že objednávka se stane platnou až po příslibu dotace.
Specifické požadavky na konstrukce při aplikaci foukané izolace
Při zateplení šikmé střechy vzniká naprosto zásadní požadavek - pod podstřešní membránou (tzv. doplňková hydroizolační vrstva, dále jen DHV) musí být na krokvích použité tuhé bednění. Navíc to musí být bednění vysoce paropropustné, tzn. zhotovené z prken (s mezerami 5 až 10 mm) nebo z vysoce difúzních dřevovláknitých desek. Požadavek naprosto jednoznačně vyplývá z „Pravidel pro navrhování a provádění střech“, jež mnozí odborníci i výrobci střešních materiálů pokládají za závazný dokument (Informaci hledejte na str. 131, část 4, bod 6.8.). Také platná norma ČSN 73 1901-2 „Navrhování střech“ ve věci návrhu DHV odkazuje na požadavek na bednění, uvedený v „Pravidlech“.
Pokud není pod podstřešní membránou (DHV) zhotovené bednění, pak při aplikaci stříkaných nebo foukaných izolací hrozí vysoké riziko „vydutí“ podstřešní membrány směrem nahoru. Často může být fólie izolantem vytlačená tak, že znehodnotí funkci ventilační mezery ve skladbě střechy. U stříkaných PUR pěn je vydutí důsledkem expandace pěny, která se při aplikaci rozpíná oběma směry. U foukaných izolací je to trochu jinak. Důsledkem vydutí DHV jsou pak nejen ztráta životnosti střešní skladby, ale i ztráta záruk na fakticky všechny vrstvy skladby konstrukce, včetně střešní krytiny.
Jestliže na střeše bude krytina s vysokým difúzním odporem (plechy, bitumenové šindele, plastové šablony, krytiny podložené nízkodifuzní podložkou či nízkodifuzním bedněním apod.), pak dalším negativním důsledkem bude vznik nepřípustného množství kondenzátu, který nebude mít (při porušení větrací mezery vzdutou DHV) jak uniknout. Vlhkost ve střešní konstrukci způsobí nejen obrovské navýšení tepelné vodivosti konstrukce, která tím ztratí značnou část svých izolačních schopností (velké úniky tepla), ale zapříčiní i vznik plísně a hniloby. Celkově tedy dojde k ohrožení živostnosti nosné konstrukce střechy.
Podstřešní membrána (DHV), která je aplikovaná v zateplené střeše pod taškovou krytinou nebo pod krytinou z maloformátových vláknocementových šablon (včetně jejich imitací z jiných materiálů), by měla mít třídu těsnosti DHV 5 nebo přísnější (viz „Pravidla“, str. 31, část 2, tab.2.2 a 2.3). To znamená, že by měla být položená buď na bednění, nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou tepelnou izolací.
Parotěsnicí vrstva
Oba zmiňované typy izolací ovlivňují i provádění parotěsnicí vrstvy, která se na ně aplikuje ze strany interiéru. Rozhodně není vhodné vytvářet stříkané PUR pěny způsobem, kdy se pěnou vystříká celá připravená konstrukce, a to včetně nosného roštu jakéhokoliv podhledu (sádrokarton, dřevěný obklad apod.). PUR pěna chybně vystříkaná až k vrstvě budoucí desky podhledu (parozábrana chybně plánovaná přímo pod sádrokartonovou deskou a navíc chybně jen v jednotlivých místnostech, tj. Důsledkem takové instalace je nejen drastické snížení vzduchotěsnosti parozábrany (jen 2 % z původních parametrů), ale taky vytvořený problém, jak v takové vrstvě vést instalace (např. kabely). Do takové konstrukce rovněž nelze bez poškození skladby instalovat zabudované prvky (zásuvky, vypínače, bodová svítidla apod.).
Shrnuto, při aplikaci stříkané nebo foukané izolace až po nosný rošt podhledu je otázkou, jak instalovat parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvu tak, aby nebyla hustě perforovaná kotvením podhledu. A taky, jak správně realizovat příčky, aby neprošly parozábranou (parozábrana má být celistvá, aby nedocházelo k úniku vodních par do zateplené šikminy skrze příčku) a současně, aby zvukově oddělily jednotlivé místnosti.
Řešením je, stejně jako u běžných vkládaných tepelných izolací, vytvořit prvotní rošt, který ponese celistvě (spojitě) pro celé podlaží tepelný izolant i parotěsnou vrstvu (fólie nebo OSB deska). Teprve pak k této vrstvě zespoda napojit příčky. Až nyní lze pod parotěsnicí vrstvou v jednotlivých místnostech vytvořit rošt přímo pro podhled. V něm pak je možné bez problémů vést instalace (kabely, rozvody rekuperace apod.). Do takto konstruovaného podhledu lze taky zabudovat zásuvky, vypínače nebo bodová svítidla (ovšem s příslušným nehořlavým překrytím), aniž by došlo k poškození účinnosti parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy.
Další požadavek vzniká u foukaných izolací. Z jejich spodní strany musí být použitá tuhá vrstva, jinak není možné foukaný izolant do šikminy dostatečně nahutnit. Není tedy možné foukat izolaci do šikminy, která má zespoda instalovanou pouze běžnou fólii parozábrany. Mezi parozábranou a foukanou izolací musí být vybudovaná tuhá vrstva, např. z OSB desky. Situaci lze řešit i vytvořením hustého podpůrného roštu pod nainstalovanou parozábranou (např. z latí 40×60 mm ve vzdálenosti 30 cm). Musí být ovšem hotový ještě před foukáním izolace.
Možná se ptáte, jak je možné vytvořit rošt na parozábraně bez toho, že by ztratila svou funkčnost z důvodu proděravění? Stačí k tomu podtěsnit latě roštu, což je finančně nenáročné řešení. U latí se používá například kousek pásky JUTADACH TPK SUPER, která se nalepí na parozábranu v místě budoucí latě. Na všechny uvedené souvislosti s parozábranou pamatují „Pravidla“ (str. 131, část 4, bod 6.8. + str. 137, část 5, bod 3, odst. 1 + str. 140-141, bod 7, odst. 4, 11, 12 a 13). Závazné požadavky jsou samozřejmě taky v normě ČSN 73 0540 „Tepelná ochrana budov“ v části 2 - Požadavky (hlava 6 - Šíření vlhkosti konstrukcí + hlava 7 - Šíření vzduchu konstrukcí a budovou). Obdobně jsou informace uvedené taky v technicko-montážních podkladech aktuálního Aplikačního manuálu JUTA a.s.
Jak foukané, tak i stříkané izolace jsou v šikmých střechách sice použitelné, ale mají své specifické požadavky na konstrukci (týká se jak šikminy střechy, tak i lehkého stropu podkroví). Proto, než začnete cokoliv zateplovat, obraťte se na autorizovaného projektanta či na stavební dozor. Rozhodně vám nedoporučujeme spoléhat se na rádoby rady v neodborných internetových diskusích. Ideální nejsou ani návrhy samotného realizátora zateplení. Realizační firma totiž není od toho, aby v konstrukci po stránce tepelné techniky něco doporučovala nebo dokonce navrhovala. Má jen správně zhotovit konstrukci podle relevantního technického podkladu (např. výkresové dokumentace, zpracované autorizovaným stavebním odborníkem).
tags: #foukana #izolace #sikme #strechy #detailní #informace