Zatravňovací dlažba, známá též jako vegetační dlažba, je inovativní řešení pro zpevněné plochy, které zároveň udržují důležitou zeleň a zlepšují schopnost povrchu vsakovat vodu. Díky otvorům v dlažbě roste tráva skrze ně, což vytváří esteticky příjemný a ekologický povrch. Zatravňovací dlažba se stala oblíbenou volbou pro příjezdové cesty, parkovací místa, zahradní chodníky i zpevnění mírných svahů, kde je nutné zpevnit plochu, aniž by se zakryla jednolitou vrstvou nevzhledných dlaždic.
Typy zatravňovací dlažby: Betonová vs. Plastová
Zatravňovací dlažba je standardně vyráběna ze dvou hlavních materiálů: betonu a plastu. Každý z nich má své specifické vlastnosti, výhody a nevýhody.
Betonová zatravňovací dlažba
Klasická zatravňovací dlažba je vyrobena z betonu a v meziprostorech roste tráva. Standardní zatravňovací dlaždice z betonu jsou často obdélníkové o rozměrech 60 cm x 40 cm x 8 cm a obsahují osm otvorů na substrát. V závislosti na provedení mají zatravňovací tvárnice z betonu podíl zelené plochy 30-50 %. Jsou vhodné pro příjezdové cesty a parkoviště.
Výhody betonové dlažby:
- Robustní a odolný materiál.
- Snadno dostupná v obchodech.
- Levnější než dlažební kámen a robustnější než samotný trávník.
- Při pokládce vytvoří otvory se zeminou automaticky vzor.
Nevýhody betonové dlažby:
- Nezaplněné otvory mohou představovat místo zakopnutí.
- Menší trávníková plocha než u plastové dlažby.
- Beton zůstane viditelný.
- Odebírá vlhkost z podkladu a vede k vyschnutí půdy. Za teplého slunného počasí nasákne velkou část zálivky, která se rychle odpaří, takže tráva pak strádá. Pokud nejsou dlaždice naimpregnované, sají dokonce i vodu z hlíny, ve které tráva roste.
- Náročnější pokládka kvůli hmotnosti. Zatímco betonová zatravňovací dlažba o rozměrech 60 x 40 x 8 cm váží cca 24 kg, plastová verze váží okolo 6 až 8 kg. Čtvereční metr dlažby tak váží 100 kg (betonová dlažba).
Plastová zatravňovací dlažba
Zatravňovací dlaždice se vyrábějí i z plastu, přičemž hmotnost materiálu je výrazně nižší. Plastová varianta je k dispozici ve dvou provedeních: jedno vypadá téměř jako betonová dlažba, častěji se však používají trávníkové voštiny, které mají užší plastové stěny a jsou většinou čtvercové. Standardní rozměry jsou například s délkou hrany 33 cm nebo 50 cm. Plastové trávníkové dlaždice vydrží i příležitostné zatížení autem. Jsou vhodné pro méně zatížené plochy, jako například pro cestu pro pěší.
Výhody plastové dlažby:
- Lehké a snadno se s nimi manipuluje. Plastová verze dlažby stejných rozměrů je 3-4x lehčí. Manipulace s velkoplošnými tenkostěnnými dílci je ještě jednodušší.
- K řezání je nutná pouze přímočará pila. Plastové rastry lze přitom snadno řezat běžným nářadím a vůbec jakkoli upravovat.
- Snazší a rychlejší pokládka než u betonových tvárnic.
- Vhodné i pro ozelenění střech.
- Větší podíl zeleně (80-90 %). Vzhledem k tomu, že stěny jsou užší, je podíl zeleně 80-90 %. Díky tomu je materiál téměř neviditelný.
- Neodebírá půdě vodu, takže zemina v otvorech zůstává vlhká. Nenasákavá, veškerá vláha je k dispozici trávě, které se v ní daří.
- Protiskluzný povrch.
- Vyrobena z trvanlivého materiálu, který odolává nízkým teplotám, a to až do -50 °C, povětrnostním vlivům, mrazu i UV záření. Nepraskají a jsou téměř nezničitelné, pokud se vhodně vyberou na konkrétní místo.
Nevýhody plastové dlažby:
- Vyšší cena než betonové tvárnice, zpravidla o 20-50 Kč/m² při obdobných rozměrech a vlastnostech. Nejlevnější zatravňovací dlažbu lze pořídit již za 300-350 Kč/m², vzhledově lepší a únosnější dlažby stojí až 450 Kč/m².
- Nejsou vhodné pro plochy, na kterých se manévruje.
- Většina modelů není vhodná pro nepřetržitý provoz.
Srovnání betonové a plastové zatravňovací dlažby
| Vlastnost | Betonová dlažba | Plastová dlažba |
|---|---|---|
| Hmotnost | Vysoká | Nízká |
| Cena | Nižší | Vyšší |
| Podíl zeleně | 30-50 % | 80-90 % |
| Propustnost vody | Nižší | Vyšší |
| Snadnost pokládky | Náročnější | Snadnější |
Jak položit zatravňovací dlažbu: Krok za krokem
Položení zatravňovacích dlaždic je mnohem jednodušší než pokládka jakékoli jiné dlažby. Klíčová je však příprava podloží, které ovlivňuje životnost, účelnost a vzhled výsledného díla.
Čtěte také: Recenze forem na chodníky
-
Příprava podloží:
a. Vytyčení a výkop:
Nejdříve pečlivě změřte a vyznačte plochu, na niž budete travní dlaždice instalovat, abyste získali představu o tom, kolik budete potřebovat materiálu. V prostoru realizace zatravněné plochy proveďte výkop. Hloubka výkopu se odvíjí od dvou faktorů: únosnosti a druhu půdy a předpokládaného zatížení budované plochy. U standardního podloží je vhodné odstranit 20-30 cm zeminy, u těžších jílovitých půd až 40 cm. Dno výkopu následně zhutněte (např. válcem) a srovnejte s okolním terénem. Sklon výkopu by neměl být větší než u přilehlého terénu. Správně připravené základy musí kopírovat plánovaný sklon budované plochy tak, aby podkladní a ložní vrstvy měly ve všech místech stejnou tloušťku.
b. Geotextilie (volitelné):
Pokud chcete zabránit prorůstání plevele, položte na zhutněný terén netkanou geotextilii s dostatečnou odolností proti protržení.
c. Štěrkové lože (spodní podkladová vrstva):
Do připraveného výkopu navezte štěrkopísek (frakce 0/32 nebo 0/63) o výšce asi 20 cm. Pro standardní pojezd osobními vozy volte frakci 0/32, pro těžší techniku nebo dodávky frakci 0/63. Množství odebrané zeminy se odvíjí od dvou faktorů: únosnosti a druhu půdy. Tato hrubá podkladová vrstva se připravuje při budování zatravněných příjezdových komunikací a ploch určených pro provoz vozidel. Ve zhutněném stavu má hloubku 100 mm a více. Vrstvu zhutněte (např. vibrační deskou) a znovu se ujistěte, že je připravená plocha v rovině. Hutnění doporučujeme po vrstvách o max. tloušťce vrstvy 20 cm.
d. Kladecí vrstva:
Na štěrkové lože naneste zarovnávací vrstvu štěrkopísku (frakce 4/8 mm) o výšce asi 4 cm (příp. 30-50 mm). Materiál znovu zhutněte a zarovnejte. Nedoporučujeme používat pro kladecí vrstvu kameniva s vysokým podílem prachových částic (tzv. prosívky) nebo písek.
-
Pokládka dlažby:
Pokládka travní dlažby se provádí celoplošně od nejvýše položeného místa k nejnižšímu (případně od nejnižšího místa směrem k nejvyššímu v celé šíři plochy). Zatravňovací tvárnice pokládejte v požadované vazbě tak, aby mezi jednotlivými prvky vznikla spára o šířce 3-5 mm. Spáry mezi řadami zatravňovacích tvárnic musí být rovné, což byste měli kontrolovat během kladení pomocí provázku. Dlažba se umísťuje většinou na sraz, příp. s distancí cca 2-5 mm. K dorovnání ložní vrstvy se použije hlinitý písek nebo směs písku a jemné drtě. Pro zpevňování svahů a nepojízdných ploch (výjimečně pro občasné pojíždění osobních vozů) se používá tvárnic tloušťky 80 mm. Pro parkoviště, odstavné plochy a pojízdné komunikace se používají tvárnice tloušťky 100 mm. Zjevně poškozené kusy tvárnic je třeba vyčlenit a nezabudovávat. Tvárnice musí být položeny tak, aby se při zatížení tzv. nehoupaly a nepropadaly. V průběhu pokládky je rovněž nutné kontrolovat rovinnost položené plochy. Samotnou pokládku dlaždic na ploše 20-30 m² zvládne jeden až dva lidé za odpoledne.
Čtěte také: Využití betonových sloupků
-
Finální úpravy:
a. Vyplnění otvorů:
Položené tvárnice vyplňte zeminou s dostatečným množstvím humusu a na závěr přidejte travní osivo. Mezery mezi zatravňovací dlažbou vysypte substrátem a zasejte travním semenem. Otvory položených tvárnic vyplníme směsí humusovité zeminy a travních semen v množství cca 8-12 g/m². Zásyp musí dosahovat k vrchní hraně tvárnic, aby se zemina postupně „nevyjezdila“ a nevytvářely se prohlubně, které by mohly vést k podkluzování pneumatik v zimě. U parkovišť doporučujeme ještě doplnit směs o absorbent ropných produktů v poměru 1:6 k množství zeminy. Po zasypání - vyplnění spár zeminou zeminu zhutněte (zatlačte) tak, aby zemina byla ve výšce min. o 20 mm nižší, než je nášlapná plocha vegetační tvarovky. U dlážděných ploch s trvalým stáním (pojezdem) vozidel doporučujeme zaspárování provést drceným kamenivem frakce 4-8 mm.
b. Dosypání a zalévání:
Následně doporučujeme dosypat otvory vrstvou směsi humusovité zeminy, rašeliny a písku v tloušťce 2 až 5 mm. Tato vrstva chrání osivo před rozfoukáním větrem. Následně plochu zalijte vodou. Parkoviště můžete uvést do provozu až po vytvoření hustšího a zakořeněného travního porostu. Budování zatravněných povrchů z tvárnic doporučujeme provádět za příznivých klimatických podmínek - nejlépe v období zvýšených dešťových srážek, především na jaře nebo na podzim.
Využití zatravňovací dlažby
Zatravňovací dlažba se hodí všude tam, kde z nějakého důvodu potřebujete plochu zpevnit, aniž byste ji zakryli jednolitou vrstvou nevzhledných betonových dlaždic. Nejčastěji jde například o:
- Příjezdové cesty ke garáži
- Přístupové cesty k domu
- Parkovací stání
- Zpevnění mírných svahů (do cca 10°)
- Zahradní chodníky
Díky zatravňovací dlažbě může dešťová voda nadále bez problémů vsakovat do půdy, což má pozitivní ekologický dopad a pomáhá předcházet problémům se suchem. Retenční schopnost zatravňovací dlažby je 0,08 l/s/m² plochy dlažby při osetí trávou. Při zaplnění mezer drceným kamenivem frakce 4-8 mm se retenční schopnost zatravňovací dlažby zvýší až na 0,6 l/s/m² plochy dlažby.
Kromě materiálu je také důležitá velikost otvorů v dlažbě a také nosnost dlaždic. Některé dlaždice jsou určené pouze pro pochozí plochy, jiné lze využít i pro pojezd dokonce nákladními automobily. Záleží proto na využití zatravňované plochy. Pro pojezd osobním automobilem stačí plastová zatravňovací dlažba se zámky o dostatečné nosnosti. Nejtěžší dlaždice (plastové i betonové) se pak používají na silně namáhané plochy. Především plastová dlažba se vyrábí s různým mřížkováním, ideální je například tvar včelí plástve, který disponuje vynikajícími statickými vlastnostmi. Důležitá je také tloušťka mřížky, čím je mříž tenčí, tím více zaplní plochu travní porost a tvárnice dokonale splynou s okolím. Rastr pak není v trávě na první pohled vidět. Zámky dlaždic (nebo panelů) přitom dobře kopírují i menší terénní nerovnosti.
Čtěte také: Využití silikonové formy na cihly
Údržba zatravňovací dlažby
Výhodou zatravňovací dlažby je, že je téměř bezúdržbová. A pokud zaroste trávou, působí úplně nenápadně. Nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Stačí jen podle potřeby zalévat a trávu sekat. K sečení ale můžete bez obav používat motorovou nebo elektrickou sekačku. U betonových dlaždic si ale ohlídejte, zda jsou opatřeny trvalou impregnací. Kromě toho impregnace také zabraňuje ulpívání povrchových nečistot. Vlivem například mokrého listí nebo pylu může přesto dojít ke změně zabarvení, to ale následně působením deště nebo sněhu zmizí. Hůře odstranitelné jsou například skvrny od motorového oleje.
Pro zatravňovací dlažbu se hodí odolné, pomalu rostoucí travní směsi určené pro namáhané plochy (tzv. sportovní nebo parkovací trávník). Trávu v dlažbě sekejte jako běžný trávník, ideálně na výšku cca 5-7 cm. Problémem je vertikulace (provzdušnění) travního porostu, kterou lze provádět pouze manuálně a u každého otvoru v každé dlaždici zvlášť, ovšem pouze u dlaždic s velkým rastrem, u dlaždic malých rastrů neprovzdušňujeme. Provzdušnění tedy může být časově nejnáročnější položkou údržby, v zásadě ale není nutné a mnohdy ani možné.
Časté dotazy
Neprasknou dlaždice pod váhou auta?
Zatravňovací dlaždice jsou dostatečně pevné a používají se i na nouzové přístupové cesty pro hasičské vozy. Pojezd osobního automobilu tvárnice nezdeformuje ani jinak nepoškodí. Pokud přesto k praskání dochází, je většinou na vině nízká únosnost podloží.
Nepoškodí tvárnice mráz?
Vegetační dlažba se vyrábí z trvanlivého materiálu, který odolává nízkým teplotám, a to až do -50 °C.
Můžu položit zatravňovací dlažbu do svahu?
Ano, ale záleží na jeho sklonu. Nabízené zatravňovací dlaždice jsou vhodné do svahu se sklonem do cca 10°.
Proč se zemina z dlažby „vyjezdí“?
Problémem je nesprávná výše zeminy při pokládce dlažby. Pokud zásyp přesahuje přes okraj dlaždic, postupně se „vyjezdí“. Při nižších teplotách povrch namrzá (dlaždice nevyjímaje). Vyplníte-li dlaždice potřebným množstvím zeminy, nebudou vás omezovat v jízdě nebo chůzi ani v zimním počasí. Zásyp musí dosahovat k vrchní hraně tvárnic.
Potřebuji při instalaci neviditelné obrubníky?
Při výstavbě příjezdové cesty se zatravňovací panely zapouštějí do povrchu, obrubníky nepotřebujete.
Jak dlouho trvá pokládka zatravňovací dlažby?
Závisí na velikosti plochy a připravenosti podloží. Samotnou pokládku dlaždic na ploše 20-30 m² zvládne jeden až dva lidé za odpoledne. Příprava podloží (výkop, zhutnění, navezení štěrku) zabere zpravidla delší čas a je fyzicky náročnější.
Jaká je životnost plastové zatravňovací dlažby?
Plastové zatravňovací dlaždice mají při správné instalaci a přiměřeném zatížení životnost přesahující 10 let. Kvalitně položená zatravňovací (vegetační) dlažba vydrží desítky let stejně jako její dobře založený a udržovaný travní porost.
tags: #forma #zatravnovaci #na #beton #kompletní #průvodce