Venkovními obklady stavby rozumíme fasádní obklady, které tvoří její pohledovou finální úpravu. Fasáda je zpravidla nejvýraznějším dekorativním a užitným prvkem stavby. Celé budově stanovuje její konečný vzhled, přičemž se zároveň projevuje vkus majitele a architekta budovy. Na nich záleží, v jakém pohledovém provedení zvolí venkovní obklady fasády. Nejedná se při tom pouze o vzhled stavby, vždy je potřeba prověřit trvanlivost a případnou nutnou údržbu zvoleného materiálu.
Typy fasádních systémů
Existují dva hlavní typy zateplovacích fasádních systémů. Takzvané „kontaktní“, které se natěsno lepí na obvodovou stěnu budovy, a pak takové, které naopak mají provětrávanou vzduchovou mezeru. Od ní získaly fasády svůj název, a právě toto provětrávání jim zaručuje řadu užitečných vlastností.
Provětrávané fasády
Na rozdíl od jiných typů mají provětrávané fasády řadu výjimečných vlastností - lze je rychle instalovat, dají se obložit libovolným materiálem, chrání vnitřek budovy před hlukem zvenčí, skvěle tepelně izolují a jsou extrémně prodyšné. Klíčovým prvkem provětrávacích fasád v boji proti vlhkosti je izolant, kterým je skelná vlna. Kromě toho, že budovu izoluje tepelně, je zároveň výtečně prostupná pro vodní páry. Skelná vlna je materiál „difuzně otevřený“, neklade tedy vlhkosti žádný odpor. Je složená z mikroskopických skelných vláken, podobně jako svetr z vlny.
Další zajímavou vlastností provětrávaných fasád je jejich snadná, a hlavně rychlá instalace pomocí nosného roštu, do kterého se skelná vlna jednoduše vloží. Proto jsou vhodné pro všechny typy staveb, ať už se jedná o rekonstrukce, novostavby či průmyslové haly. Obzvlášť pro rekonstrukce starších domů je provětrávaná fasáda ideálním řešením. Hlavním důvodem je to, že provětrávanou mezerou pomáhá odvádět vlhkost obvodových zdí. Napomáhá tak vysychání domu v případě, že před rekonstrukcí trpěly zdi vlhkostí. Dalším pozitivem je, že se dá aplikovat i na mírně nerovné obvodové zdi. Provětrávaná fasáda však sluší i dřevostavbám nebo panelovým domům. U dřevostaveb podporuje bezpečnost konstrukce. Pokud by docházelo v nějakém místě k průniku vlhkosti do konstrukce, pomáhá jejímu odvádění.
Výhody skelné vlny v provětrávaných fasádách
- Difuzně otevřený materiál
- Výborně tlumí hluk
- Snadná a rychlá instalace
Skelná vlna, používaná do provětrávaných fasád, má ještě jednu zajímavou vlastnost - výborně tlumí hluk. Obsahuje totiž mnoho miniaturních vzduchových dutin, která omezuje šíření zvuku a doslova jej pohlcuje. To ocení každý, kdo má dům poblíž rušné silnice nebo kdo chce mít doma klid a ticho. Na jejich pohledovou vrstvu lze použít téměř nekonečné množství materiálů. Domu s provětrávanou fasádou může slušet dřevo, kov, ocel, keramika, kámen či dřevovláknité desky.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Kontaktní fasádní zateplovací systém (ETICS)
Kontaktní fasádní zateplovací systém (ETICS) s obkladovým páskem je systém, který je vhodný pro novostavby i dodatečné zateplení budov. Povrchová úprava obkladovými pásky má proti klasickým povrchovým úpravám vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům a má samočistící schopnost. Proto takovýto systém nevyžaduje žádnou údržbu a významně prodlužuje životnost celé fasády. Pro každou realizaci kontaktního zateplení musí být zpracován projekt! Montážní práce musí být prováděny v rozmezí teplot +5 až +25° C (teplota ovzduší i podkladů). Práce nelze provádět v dešti a při silném větru. Nanesené hmoty musí být po dobu zrání chráněny před nepříznivými atmosférickými vlivy (nejméně 48 hodin).
Příprava podkladu pro ETICS
- Před zahájením prací se provede kontrola stavu podkladu.
- Po čištění tlakovou vodou musí podklad před aplikací ETICS dostatečně vyschnout.
- Před užitím chemických čistících prostředků kontaktujte výrobce ETICS a konzultujte jejich použití.
- Průvzdušné neaktivní trhliny se vyplní např. lepicí hmotou. Smršťovací trhliny v omítkách (není-li omítka na poklep dutá), nejsou na závadu.
- Stávající dilatační spáry v podkladu musí být přiznány ve fasádním líci, zachovány v případě potřeby sanovány.
- Doporučuje se průměrná soudržnost nejméně 200 kPa s tím, že nejmenší jednotlivá hodnota musí být alespoň 80 kPa.
- V případě místního vyrovnání nebo reprofilace vhodnou hmotou musí být zajištěna soudržnost nejméně 250 kPa.
- Veškeré prvky na podkladu, které znemožňují montáž ETICS, nebo by mohly způsobovat nežádoucí tepelné mosty, je nutné demontovat.
Montáž ETICS
Pro montáž se doporučuje použít soklové hliníkové lišty tloušťky minimálně 0,8 mm. Rozměry profilu soklové lišty musí odpovídat tloušťce desek tepelné izolace. Soklová lišta se kotví do podkladu pomocí zatloukacích hmoždinek. Hmoždinky jsou od sebe vzdáleny podle profilu lišty (tloušťka izolantu) a typu podkladu 300-500 mm. Nerovnosti podkladu lze kompenzovat vkládáním vymezovacích podložek pod lištu v místě kotvení hmoždinkou. K podélnému napojení lišt se používají plastové spojky. Je zakázáno napojovat soklovou lištu na nároží nebo v koutech. K zateplení se používají tepelně izolační desky z fasádního pěnového polystyrenu (EPS 70 F, EPS 100 F odpovídající ČSN EN 13 163), nebo fasádní desky z minerální vlny, v daném případě s kolmou orientací vlákna (ČSN EN 13 162).
K lepení izolantu použijeme tenkovrstvou cementovou maltu TS SPECIAL, TS SPECIAL R případně TS SPECIAL ECO, kterou připravíme podle návodu na obalu. Lepicí maltu nanášíme vždy na rub desek po obvodu v pásu šířky cca 80 mm a bodově ve 3 bodech v podélné ose desky (platí pro formát desky 1000×500 mm). Desky lze v případech dostatečně rovného podkladu lepit i celoplošně. Lamely z minerální vlny lepíme vždy celoplošně. Lepicí malta nesmí být nanesena na bočních plochách izolačních desek a ani se nesmí vytlačit do spár mezi nimi. Ve styku s maltou a tedy i s podkladem musí být minimálně 40 % plochy rubu desky. Desky klademe na suchý penetrovaný podklad od soklové lišty vzestupně na vazbu v ploše i na nárožích. Je-li systém ETICS v kontaktu s terénem, a nebo méně než 200 mm nad přilehlým terénem, je nutno použít tepelněizolačních desek se sníženou nasákavostí (Perimetr, extrudovaný polystyrén). Desky se lepí na těsný sraz. Případné mezery mezi deskami se vyplní před prováděním armované stěrky nízkoexpanzní PU pěnou nebo těsným zasunutím odřezků izolačních desek. U otvorů se doporučuje osadit izolační desky ve fasádní ploše s takovým přesahem, aby překryly vrstvu izolantu následně lepenou na ostění. Doporučuje se lepit celé izolační desky. Použití zbytků desek je možné, je-li jejich šířka nejméně 150mm u polystyrenu a nejméně 250mm u desek z minerálních vláken. Spáry mezi deskami izolantu musí být vzdáleny nejméně 100mm od souběžných upravených neaktivních trhlin a spár podkladu, také od změn tloušťky konstrukce projevující se na povrchu podkladu a od rozhraní materiálů podkladu. Není-li povrch EPS desek do 14 dnů od nalepení opatřen základní vrstvou, nebo jinou ochranou proti účinkům UV záření, musí se odstranit povrchová vrstva degradovaná UV zářením (přebrousit). Spotřeba lepicí malty pro lepení desek je 3-6 kg suché směsi na 1m2 podle drsnosti a rovinnosti podkladu.
Výztužná vrstva
Výztužnou vrstvu provádíme s technologickou přestávkou 2 dny od nalepení izolantu. Při použití cihelných pásků na zateplovací systém používáme silnější sklotextilní tkaniny s vyšší gramáží. Na izolant se osadí ukončovací, nárožní a dilatační profily a případné zesilující vyztužení. Obvyklá aktivní šířka dilatační spáry je 8-10 mm. Lišty i zesilující vyztužení se osazují vtlačením do nanesené vrstvy malty. Místa s předpokládanou koncentrací napětí, tj. rohy fasádních otvorů se vyztuží přířezy z tkaniny ze skelných vláken o rozměru nejméně 300×500 mm, situovanými diagonálně v rozích. Základní vrstvu provádíme nanášením tenkovrstvé malty na suché a čisté izolační desky. Nejprve maltu rozetřeme rovnou stranou hladítka s důkladným zatřením do podkladu (důležité pro zajištění potřebné přídržnosti) a následně zajistíme rovnoměrné plošné množství malty zubovou stěrkou (obvykle se zubem 10 x 10 nebo 12 x 12 mm). Základní vrstva se vyztužuje vtlačením tkaniny ze skelných vláken do nanesené stěrkové hmoty v celé ploše až k okrajům. Tkanina se vkládá obvykle shora dolů a musí být umístěna u vnějšího líce základní vrstvy. Přesah pásů na stycích musí být nejméně 100 mm. Kotvení systému provádíme přes sklotextilní tkaninu do čerstvé malty talířovými hmoždinkami s ocelovým trnem. Po zavadnutí malty se výztužná tkanina ořízne přes vnější hranu soklové lišty. Provedenou základní vrstvu je nutno chránit 48 hodin před přímým deštěm a extrémně silným větrem.
Kotvení systému
Konkrétní druh, počet a rozmístění hmoždinek určuje statický výpočet. Vzhledem k tomu, že hmotnost povrchové úpravy je několikanásobně větší, než běžný povrch ETICS, kotvení by mělo být provedeno podle statického výpočtu. Důležitým krokem je rozměření a osazení kotevních hmoždinek se šroubovacím trnem, které se kotví skrz sklotextilní tkaninu. Zapuštěné talíře osazených hmoždinek se následně zatřou do roviny vnějšího líce výztužné vrstvy tenkovrstvou maltou, již při jejím provádění. Kovový trn v kotevních hmoždinkách se používá z důvodu požadavku na vyšší únosnost hmoždinky zvláště při smykovém zatížení. Hmoždinky vždy umisťujeme do pravidelného pásu, který je ve vzdálenosti max. 15 cm od svislého nároží v osové vzdálenosti maximálně 25 cm od sebe.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Lepení obkladových pásků
K lepení použijte lepící maltu EXCELBOND. Lepení obkladového pásku provádějte vždy na dobře vyzrálou výztužnou vrstvu. Před lepením si rozměříme plochu, kterou budeme obkládat tak, aby nedocházelo ke zbytečným prořezům pásků kolem otvorů a rohů obkládaného objektu. Je nutné, aby na sebe navazovaly jednotlivé spáry a utvářely tak ucelenou obloženou plochu bez esteticky rušivých elementů. Důležité je dbát na návaznosti skladby mezi stavebními otvory a se spodní a horní hranou objektu. Proto vždy začínáme s lepením pásků od okenních nadpraží. Po rozměření obkládané plochy si připravíme lepidlo do požadované konzistence dle technologického postupu výrobce a pak dobře rozmícháme pomocí rotačního míchadla. Způsob míchání a dávkování vody je uvedené na obalu výrobku. Po promíchání necháme hmotu odstát asi 10 minut, a pak opět krátce promícháme. Obkladové pásky před lepením nenamáčejte. Jsou-li zaprášené, prach otřete vlhkým hadrem a nechte oschnout. Na výztužnou vrstvu naneseme lepící maltu EXCELBOND. Maltu roztíráme celoplošně rovnou stranou stěrky s náležitým přitlačením tak, abychom zajistili potřebnou přídržnost. Rovnoměrnou vrstvu lepící malty pak dosáhneme rozetřením lepidla zubovou stranou stěrky. Obklad se do vrstvy lepicí malty EXCELBOND zatlačí a vyrovná. Doba lepivosti malty je za normálních povětrnostních podmínek cca 1 hod. V případě, že dojde v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů k rychlému vyschnutí lepidla, je nutné nanesenou vrstvu lepidla odstranit a nanést lepidlo nové. Zkoušku lepivosti provádíme dotykem prstu na nanesené lepidlo. Je vhodné míchat pásky z více palet, aby se zabránilo případným barevným odchylkám v obkládaných částech fasády. Na rozích a hranách ostění používáme rohové tvarovky. Při provádění obkladů doporučujeme dodržovat šířku spáry v mezi 10-12 mm.
Spárování
Po nalepení celé plochy zahájíme spárování. Spárování keramického obkladu provádějte pomocí spárovací malty POLYBLEND S po dokonalém vytvrdnutí lepidla. Spáry musí být čisté, rovnoměrně hluboké a zbavené prachu, nesoudržných zbytků lepidla, jiných nečistot a volných částic. Před spárováním je potřeba spáry zvlhčit vodou a následně počkat, až dojde k jejímu vsáknutí nebo odpaření ze spár. Spárovací hmotu připravíme do zpracovatelné konzistence dle technologického postupu výrobce v hustotě, která odpovídá zvolenému způsobu spárování. Spárovací maltu nanášíme v tloušťce, která je rovna minimálně tloušťce obkladového pásku. Vlastní spárovací maltu nanášejte do spár v namíchané polosuché nebo plastické konzistenci (podle zvoleného způsobu spárování) a tlakem vyplňte celý obsah spáry. Při tzv. mokré metodě použijeme spárovací pytlík, při tzv. suché metodě spárovací špachtli, jejíž pomocí vpravíme tuto směs do všech styčných a ložných spár. Po zavadnutí spárovací maltu vyhladíme ve spáře plastovou hadicí nebo pomocí dřevěného kolíku. Spotřeba je dle formátu obkladových prvků a hloubky spáry cca 4 - 6 kg/m2. Konečné očištění plochy proveďeme lehkým ometením, pomocí smetáčku, po zavadnutí spárovací hmoty. Dokonalé vytvrdnutí spárovací malty nastane podle povětrnostních podmínek ve 3 - 10 dnech. Po tuto dobu je opět nutné chránit zdivo před vlivem klimatických podmínek. Po provedení povrchové úpravy systému musí být všechny spáry spolehlivě utěsněny proti vnikání srážkové vody. Vodorovné plochy ve fasádě je doporučeno oplechovat, minimální přesahy okapnice jsou 30mm. Pro zachování správné funkce fasády a k zamezení případného vzniku prasklin je nutné vytvořit v obkládané fasádě dilatační spáry. Počet a rozmístění a provedení dilatačních spar musí být součástí projektu pro montáž ETICS s obkladovým páskem.
Nejčastější poruchy ETICS a jejich prevence
Systém s obkladovým páskem je velmi náročný na dodržení technologických pravidel a zásad pro montáž těchto systémů. Nejčastějšími poruchami bývají nestejnobarevnost spárovací malty a vápenné výkvěty. Vzhledem k tomu, že suchá směs pro výrobu spárovací malty je vyráběna tak, že lze vyloučit barevné odchylky způsobené výrobou, pravděpodobnými příčinami barevných poruch mohou být: různé množství rozdělávací vody v jednotlivých záměsích, vlhkost zabudovaná v konstrukci zdiva, nedostatečně vyzrálý podklad (lepidlo), nebo zvlhnutí fasády v průběhu hydratace spárovací malty. Důsledkem zvlhnutí zrající spárovací malty mohou být kromě barevných odchylek i vápenné výkvěty, které se mohou objevit nejen na spáře, ale i na povrchu obkladového pásku. I velké rozdíly teplot, případně vzdušné vlhkosti mohou mít částečný vliv na výsledný odstín spáry. Také voda použitá pro rozdělávání spárovací malty musí být čistá, nejlépe z vodovodního řádu. Nečistoty ve vodě, zvláště zbytky vápna nebo cementu např. po mytí nářadí, mohou způsobit vznik vápenných výkvětů.
Dřevěné fasády z latí a roštů
Hledáte inspiraci pro moderní a zároveň přírodní fasádu vašeho domu? Co takhle laťový dřevěný obklad z modřínu? Ukázka svislého obkladu vás ohromí svou plasticitou. Tajemství tkví v použití dvou rozměrů latí, které jsou kladeny naplacato i nastojato. Dřevěné venkovní obklady bývají pojaty jako celek architektonického řešení stavby a vytváří kompaktní prvek. Venkovní fasáda není jen projektem vzhledu stavby, je zároveň pokračováním obytných prostor. Dřevěné obklady fasád můžeme u stávající budovy řešit i dodatečně. Majitel však musí vyřešit, aby nebyla fasádou narušena statika stávající stavby.
Venkovní obklady fasády ze západního červeného cedru v čistém nebo sukatém třídění, tepelně upravený sibiřský modřín a borovice, to jsou jednoznačně nejoblíbenější provedení. Tyto dřeviny patří k nejpoptávanějším fasádním materiálům. Jejich obliba je určena tím, že jsou odolné vůči dřevokazným houbám i hmyzu a dobře snášejí klimatické změny. Venkovní obklady fasád staveb se používají v provedení dřevěných palubek, štípaných šindelů nebo nehoblovaných prken. Nehoblovaná prkna jsou na fasádách nejčastěji používaná ve skandinávských zemích. Štípaný šindel má tu výhodu, že má ze všech uvedených provedení nejdelší životnost, neboť štípáním dřeva nedochází k porušení jeho vláken.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Montáž dřevěného venkovního obkladu
Montáž dřevěného venkovního obkladu stavby obvykle zahajuje vztyčení montážního lešení na obvodové zdivo objektu. Izolování fasády řešíme stavební vlnou. Dřevěný nosný rošt pro pohledové venkovní obklady je instalován na patky z kovu s nerezovou úpravou nebo přímo na zeď domu. Podkladový rošt je obvykle montován svisle a dřevěný obklad fasády na něj montujeme kolmo, tedy vodorovně. Kovové patky kotvící podkladový nosný rošt zakládáme od hrany vrchních oken stavby obvykle v osových rozestupech jeden metr. Na zeď montujeme patky hmoždinkami a vruty. V oblasti oken rozmisťujeme patky na hranoly v kratších rozestupech, zde budeme řešit provedení dvojitého laťování. Po obvodu budovy vytyčíme zakládací latí hranici montáže tepelné izolace. Tepelnou izolaci instalujeme od spodní části budovy směrem nahoru a kotvíme trny přes terče do zdiva. Hydroizolační folii zakládáme od spodní řady nahoru s přesahem vyšších vrstev přes nižší. Překrytí přelepíme páskou. Impregnovaný dřevěný rošt instalujeme na patky za použití vrutů. Při navazování dvou hranolů nad sebou musíme řešit dostatečnou dilataci. Okolo oken a dveří montujeme zdvojený rošt s ohledem na montáž ostění. Hranoly musí mít přesah přes okraje patek. Fasádní dřevěné venkovní obklady instalujeme od vrchního rámu oken. Mezi jednotlivými díly obkladu nad sebou dodržujeme dilatační spáru. Dilataci není potřeba řešit mezi jednotlivými palubkami vedle sebe. Spoje palubek musí být vždy řešeny na hranolu roštu. Palubky na podkladový nosný rošt kotvíme přistřelením nerezovými sponami nebo montáží nerezovými vruty.
Difuzně otevřená fólie pro odvětrávané fasády
DIFFLEX THERMO FASSADE je špičková difuzně otevřená fólie pro použití za odvětrávanými fasádami - včetně částečně nebo zcela otevřených obkladů. Materiál je vysoce paropropustný (Sd ≈ 0,05 m) a přitom zcela vodotěsný (třída W1). Díky teplotní odolnosti od -40 °C do +150 °C a odolnosti vůči stárnutí je ideální pro dlouhodobé použití v moderních fasádních systémech. Fólie je určena k přímé montáži na tepelnou izolaci nebo dřevěné bednění. Pokládá se černou stranou směrem ven, s přesahem cca 10 cm, a spoje se provádějí slepením - buď pomocí integrovaných samolepicích okrajů (varianta SK), nebo s použitím systémových těsnicích pásek. Fixace se provádí sponkami nebo hřebíky pod překrytím, následně zajištěna latěmi či konstrukčním roštem. Díky černému, speciálně ošetřenému povrchu může být použita i za zcela otevřenými spárami - bez omezení šířky spáry. Konstrukce musí být vždy chráněna proti přímým úderům (např. krupobití) a správně odvětrána.
Montážní zásady DIFFLEX THERMO FASSADE:
- horizontální pokládka, černá strana ven
- spoje přelepit a utěsnit, doporučeno využít samolepicí hrany SK
- při montáži nad +5 °C
Údržba fasády
Pokud se klient, který buduje nový dům, rozhodne, že nechce provádět pravidelnou údržbu fasády, jsou pro něj vhodným řešením bezúdržbové venkovní obklady. Jejich vzhled zůstává roky stejný, nebo se přirozeně dotváří. Pokud je systém s obkladovým páskem proveden správně, technologií, která je pro montáž tohoto systému obvyklá, údržba fasády je minimální. Údržba se provádí čistěním za sucha, mokrým čistěním nebo např. nanesením impregnačního hydrofobizačního nátěru, který snižuje nasákavost a špinivost fasády. Čištění se provádí tlakovou vodou. Tlak vody se musí přizpůsobit daným podmínkám na základě provedené zkoušky čištění tak, aby nedošlo k porušení povrchu zateplovacího systému. Snižování tlaku se provádí zvětšením vzdálenosti trysky od čištěného povrchu. Zakazuje se používat pro čištění látky s podílem organických rozpouštědel, hydroxidy, kyseliny nebo jiné chemikálie. Čištění se doporučuje provádět v době, kdy lze vyloučit zmrznutí vody, která by mohla způsobit vznik trhlin v systému, nejlépe v létě. Základním smyslem pravidelného čištění je vedle estetického účinku především odstranění prachového náletu a spadu z povrchu. Tyto nečistoty by mohly zapřičinit vznik plísní a řas na fasádě.
Důležitost větrání a prodyšnosti
Mnoho lidí si neuvědomuje, že v každém domě a každé domácnosti se denně vyprodukuje určité množství vodní páry. Ta vzniká například při vaření, sprchování, sušení prádla či díky rostlinám. A pro zajímavost - každý člověk během pouhého jednoho dne vydechne necelé dva decilitry vody! Všechna vlhkost ovšem musí z budovy pryč, jinak v ní hrozí plísně. „Dům, který má prodyšné zdi, je jednoznačně bezpečnější - případná vlhkost se totiž z budovy může snáze odpařit. Naopak zkondenzovaná vlhkost může velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru, například když se vám na podhledech začnou dělat vlhké ‚mapy‘. A po několika letech může hromadící se vlhkost i degradovat nosnou konstrukci domu,“ upozorňuje na jedno z nebezpečí zvýšené vlhkosti v budovách architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.
Od vlhké konstrukce je ke zdraví nebezpečným plísním už jen malý krok. Obzvlášť, je-li zároveň budova málo či špatně zateplena. Pokud je konstrukce nedostatečně zateplená, zima snáze prostupuje blíže k interiéru. Tím se snižuje povrchová teplota konstrukce. Zde pak dochází ke kondenzaci vody. Vlhkost v budově ovšem není žádný neřešitelný problém. Nejlepší zbraní proti ní je pravidelné větrání, stejně jako dobře navržená konstrukce a zateplení, na které je vhodné myslet již ve fázi projektu novostavby či rekonstrukce starší budovy. Laici mluví o tom, že budova musí „dýchat“, odborníci používají radši přesnější termín a říkají, že stavba má mít „prodyšnou stavební konstrukci“. Tu při správném provedení a skladbě materiálu výtečně splňují - jak už jejich název ostatně napovídá - právě provětrávané fasády.
Shrnutí a doporučení
Jaké venkovní obklady má vlastník objektu vybrat tak, aby odpovídaly celkovému pojetí stavby? Který obklad umožní splynutí domu s okolní přírodou i zástavbou? Jaká fasáda nebude potřebovat pravidelnou údržbu? Tyto otázky by měl řešit ten, kdo staví nový dům, nebo renovuje starý. Pokud klient nedokáže řešit fasádu v jednom celku z důvodu nepřiměřené finanční zátěže, doporučujeme její dodání a montáž odložit. Profesionálové společnosti Podlahy Praha umí svým zákazníkům poradit s výběrem vhodných dřevin pro venkovní obklady. U nás se setkáte nejen s pomocí při výběru vhodných dřevěných obkladů, dokážeme nabídnout také profesionální zaměření a zpracování cenové nabídky. Realizace je obvykle započata přesným zadáním, kde na domě budou venkovní obklady umístěny a v jakém rozměru. U novostavby je nutno definovat rozmístění fasádních prvků už v projektu díla.
Nechcete celodřevěnou fasádu? Zkombinujte modřínové dřevo s cementotřískovou deskou! Modřínové dřevo necháme bez nátěru, aby časem získalo přirozenou šedou patinu, která se krásně sladí s cementotřískovou deskou. Oba materiály jsou odvětrané - za nimi je mezera a izolace. Toto je jen jedna z mnoha možností, jak vytvořit originální a moderní fasádu s přírodním nádechem. Nebojte se experimentovat s různými materiály a jejich kombinacemi.
| Typ fasády | Materiály | Vlastnosti | Údržba |
|---|---|---|---|
| Dřevěné obklady | Západní červený cedr, sibiřský modřín, borovice (palubky, štípané šindele, nehoblovaná prkna) | Odolnost vůči dřevokazným houbám a hmyzu, snášejí klimatické změny, dlouhá životnost (štípaný šindel) | Lze bezúdržbové (přirozená patina) |
| Provětrávané fasády | Skelná vlna (izolant), dřevo, kov, ocel, keramika, kámen, dřevovláknité desky (pohledová vrstva) | Rychlá instalace, libovolný obklad, ochrana proti hluku, skvělá tepelná izolace, extrémně prodyšné | Minimální |
| Kontaktní fasáda (ETICS) | Izolační desky (EPS, minerální vlna), obkladové pásky (např. cihlové) | Vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům, samočisticí schopnost, prodloužení životnosti fasády | Minimální (čištění, impregnační nátěry) |
tags: #fasada #z #lati #narozi