Architektura 19. století, často označovaná jako „historizující slohy“ nebo „pseudoslohy“, čerpala inspiraci z románského slohu, gotiky, renesance a baroka. Vznikly tak styly jako pseudorománský sloh, pseudogotika, pseudorenesance a pseudobaroko. Občas se objevuje i název eklektický sloh, který odkazuje na kombinování prvků různých historických slohů, zejména na přelomu 19. a 20. století.
Historizující slohy a jejich projevy na fasádách
Neogotika
Vzácné jsou v Rokycanech i příklady neogotické architektury, které se uplatňovaly hlavně na některých specifických typech objektů a byly využívány při puristických opravách církevních staveb k navození dojmu starobylosti. Novogotickou úpravou prošel kostel sv. Trojice na Plzeňském předměstí. Ten byl přestavěn v letech 1871-1872 podle projektu Fridricha Wachsmanna z Prahy. Na místě původního oltáře z roku 1669 byl postaven nový oltář. V kostele sv. Filipa a Jakuba se pak dochovala sakristie se žebrovím z pálené hlíny, zakončená gotickým lomeným obloukem.
Mezi další příklady neogotiky patří vila na Oseckém vrchu, postavená roku 1898, jejíž fasádu člení jednoduché lisény z neomítnutých cihel. K inspiraci neorománskou estetikou se hlásí i podoba márnice u kostela sv. Trojice. Na boční straně předsíně jsou kruhová okna.
Zajímavým industriálním příkladem je vysoká třípatrová pec s násypnou věží rokycanské železárny, postavená v letech 1871-1872. Byla zakončena cimbuřím a postavena z červených pálených cihel. Východně od pece stála patrová hlavní správní budova z červených cihel, jejíž štít byl lemován gotizujícími vázovitými ozdobami.
Důraz na romantickou novogotiku anglické provenience klade vila, vyprojektovaná Hynkem Šmolíkem, v zahradě přiléhající k hlavní bráně jeho podniku. Fasáda je členěna bílými lisénovými pásy, v prvním patře je balkon, nároží jsou bosovaná a nad římsu je posazeno cimbuří.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Neorenesance a eklekticismus
Novorenesance se v Rokycanech rozšířila poměrně značnou měrou, a to na přelomu 19. a 20. století, na stavbách veřejného i soukromého charakteru. Často se uplatňovala v podobě eklektického činžovního domu.
Městská architektura
Mezi významné neorenesanční stavby patří sokolovna, která prošla modernizací v 80. letech 20. století, ale původní dekorativní podoba eklektického činžovního domu z přelomu 19. století se dochovala prakticky v nenarušené podobě. Fasáda je symetrická, v přízemí krytá rustikou a zakončena půlobloukem s kupovitou věžičkou a štukovou suprafenestrou, korunovanou hravým novorenesančním štítem (mušlové motivy). Na střeše byly zdobné komíny a věžice.
Palác postavený v letech 1897-1898, dnešní sídlo soudu, je příkladem eklekticismu s prvky novobaroka. Fasáda je bohatě zdobená, například atlanty podpírajícími rizalit vedle hlavního vchodu. Nad korunní římsou spočívá atika s Purkyňovou bustou. Dům čp.10/I, bývalé sídlo okresní samosprávy, byl přestavěn v neorenesančním stylu a dominuje mu výrazný rizalit, bosování a výrazná věž krytá mědí.
V historickém jádru Rokycan se dochovaly i měšťanské domy s neorenesančními fasádami. Dům čp.123/I na Masarykově náměstí získal současnou podobu na přelomu 19. a 20. století a byl přestavěn v novorenesančním slohu. Fasáda je výrazná vystupujícími neorenesančními motivy a bizarní věžičkou. Původní barokní objekt z 18. století dům čp.125/I na Masarykově náměstí byl v 20. letech 20. století upraven v historizujícím slohu jako doplnění tehdy odhaleného středověkého portálu. Dům čp.137/I se dochoval v podstatě intaktně. Byl postaven v letech 1877-1878 Janem Šmausem a představuje příklad klasicistní architektury s prvky novorenesance.
Školní a lázeňské budovy
Monumentální palác nové školní budovy, slavnostně otevřené 18. září 1898, byl postaven v dobově populární novorenesanci. Z hlediska slohu jde o vytříbené dílo. Budova základní školy hledí impozantním třináctiosým průčelím, kde převládá italizující novorenesance s rizalitem a portálem se štukovým ostěním. Fasádu dynamizuje aplikace motivu půlkruhově zakončených oken, která probíhají filigránsky zdobenými pilastry a římsami s balustrádou.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Městské parní, vanové a slatinné lázně, postavené Bohuslavem Ryšavým, jsou přízemní stavbou s neorenesančním dekorem. Suprafenestry jsou zakončeny profilovanými oblouky s mušlovým motivem a nápisem: MĚSTSKÉ PARNÍ, VANOVÉ A SLATINNÉ LÁZNĚ.
Soukromé rezidence a vily
Od konce 19. století si místní podnikatelé a průmyslníci stavěli honosné vily, často v areálu svých podniků. Příkladem je Hammerova vila, postavená stavitelem F. Kotkem. Je to sedmiosá vila s dominantním jižním průčelím. Fasáda je bohatě zdobená: rizality s korintskými pilastry (sloup v interiéru je kulatý s římsko-dórskou hlavicí), nadokenní kartuše a štukové sochy andílků, karyatidy, balkony s balustrádou, okna s frontony a plastickými ornamenty. K vile náleží reprezentativní zahrada s parkovou úpravou a neorenesanční kovová kašna. Je architektonicky intaktní a demonstruje finanční sílu a okázalost investorů.
Vznikly i celé vilové čtvrti s luxusními rezidencemi, vesměs neorenesančními, například podél nynější Jeřabinové ulice z doby okolo roku 1900. Vily mají valbovou střechu s kovovou korouhví a zdobnými cihlovými komíny. V přízemí probíhá pásová rustika. Některé fasády jsou bohatě členěné, jiné podlehly pozdějším přestavbám. Vily se vyznačovaly okázalostí a eklektickou vynalézavostí, často ponechávaly místo pro zastřené balkony a půloblouky, vytvářející jakýsi triumfální oblouk buržoazního blahobytu.
Mezi další příklady patří dům čp.187/II, tzv. „Pucova vila“, v Růžičkově ulici, která získala neorenesanční podobu s trojúhelníkovým štítem a pásovou rustikou v přízemí.
Lannova vila v Praze, navržená Antonínem Vítězslavem Barvitiusem a stavěná Františkem Havlem, je dalším významným raným příkladem dobového úsilí o souborné umělecké dílo (Gesamtkunstwerk) v Praze. Fasáda je zdobena antikizujícími štukovými reliéfy s eroty a nástěnnými malbami v lodžii směřující do zahrady, které vypovídají o praktických činnostech i kulturních ambicích majitele. Reliéfy na fasádě představují zápas dvou erotů a manželský pár, což odkazuje na polaritu mezi rolí ve vnějším světě a nárokem na soukromí.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Malby v přízemí lodžie, provedené na černém pompejském pozadí, představují sféry civilizační činnosti, shodující se rámcově se základními obory Lannova podnikání: vodní dopravu, těžbu a stavitelství. Malby v patře lodžie, na pozadí imitujícím zlatistou skleněnou mozaiku z éry starokřesťanského umění, naopak poukazují k hlavním kulturním agendám Lanny: ke sběratelství, malířství a uměleckému průmyslu.
Novobaroko
Novobarokní sloh zažil vrchol své popularity až počátkem 20. století. V Rokycanech se dochovalo jen několik jeho projevů, ale jde o stavby výrazné a kvalitní.
Veřejné budovy
Monumentální novobarokní budova odborné školy (bývalého gymnázia) s rozměry 22 metrů široká, je příkladem barokního neklidu zasazeného do klasického římského tvarosloví. Rizalit s věží, schodiště, dekorativní suprafenestry nad okny rizalitu a mansardová střecha činí z budovy novou výškovou dominantu Rokycan. Přízemí je prostoupeno pásovou rustikou a nad korunní římsou je balustráda. K budově náleží i dvorní budova o rozměrech 23 x 11 metrů, s druhou tělocvičnou a aulou s kazetovým stropem.
V první dekádě 20. století prošla rokycanská radnice opravou a byla vkusně upravena v novobarokním slohu. Také děkanský kostel Panny Marie Sněžné se dočkal korekce v novobarokním duchu.
Měšťanské domy
Na Masarykově náměstí se nachází moderní dvoupatrový novobarokní činžovní dům, který v mnohém zcela předběhl technickou úroveň maloměstského bydlení. Dům čp.82/I se dochoval prakticky v intaktní podobě dodnes. Fasáda je bohatě zdobená cibulovitou věžicí, štukaturou, motivy andílků a jemnější eklektickou ornamentikou. Rizalit je zdobený štukovou suprafenestrou s kovanou mříží a secesními leptanými skly ve vitráži dveří. Střecha je mansardová a vysoká.
Dvojdům čp.220-203/II z první dekády 20. století představuje také novobarokní sloh. Ze souměrného průčelí vystupuje středový rizalit, v přízemí probíhá pásová rustika a objevuje se několik typů oken s různým zakončením.
Prvorepublikové vily
Architektonické skvosty z období mezi lety 1918 a 1938, tzv. prvorepublikové vily, představují dokonalou kombinaci historického kouzla, luxusu a moderního životního stylu. Vyznačují se velkorysou plochou, praktickým členěním prostoru, přepychovým vybavením a často i úchvatnými zahradami. Jejich architektura čerpá z různých stylů, jako je secese, modernismus nebo funkcionalismus, a vytváří tak nezapomenutelný estetický zážitek. Pyšní se precizním zpracováním fasád a sloupů, nádhernými balkony, arkádami, výklenky se sochami a vyřezávanými detaily. Nezapomenutelnou siluetu vytvářejí střechy s elegantními okny, ornamenty a věžičkami.
Charakteristické rysy prvorepublikových vil:
- Úchvatný design: Architektura čerpá z různých stylů, jako je secese, modernismus nebo funkcionalismus. Často se jedná o mistrovská díla známých architektů (Jan Kotěra, Josef Gočár, Bohuslav Fuchs).
- Precizní zpracování: Fasády a sloupy, nádherné balkony, arkády, výklenky se sochami a vyřezávané detaily.
- Nezapomenutelná silueta: Střechy s elegantními okny, ornamenty a věžičkami.
- Funkčnost: Prostornost a praktičnost, vysoké stropy, spousta místností, plné slunečního světla.
- Jedinečná lokalita: Situovány v prestižních lokalitách, nabízejí skvělé spojení s městem, klid a soukromí.
- Historický kontext: Reprezentují architektonickou genialitu a mají spojení s významnými osobnostmi a historickými událostmi.
Příklady prvorepublikových vil:
- Villa Tugendhat (Brno): Ikonická vila navržená Ludwigem Miesem van der Rohe, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, je jedním z nejvýznamnějších děl funkcionalistické architektury.
- Vila Stiassni (Brno): Další funkcionalistický skvost postavený Ernstem Wiesnerem, jehož interiéry dokonale reprezentují noblesu a luxus prvorepublikového bydlení.
- Müllerova vila (Praha): Slavná vila postavená Adolfem Loosem, symbol harmonie mezi funkcionalitou a estetikou.
- Rothmayerova vila (Praha): Památka české meziválečné architektury postavená Otto Rothmayerem, žákem Josipa Plečnika.
Vila v Dobřichovicích (Vila 1906):
Tato klasicizující secesní vila s asymetricky umístěnou věží, původně dokončená podle návrhu Františka Buldra, prošla ve 30. letech 20. století další úpravou architektem Karlem Šťastným. Vznikla majestátní brána a litinové zábradlí, které stojí dodnes, a zvýšila se dominanta věže. Nedávná rekonstrukce pod vedením ateliéru Karnet respektovala původní tvarosloví a zároveň přeprogramovala vnitřní dispozice pro současný komfort bydlení. Byly vytvořeny repliky špaletových dřevěných oken a sloupky zábradlí byly odlity podle posledních dochovaných exemplářů. Zajímavostí je přesunutí hlavního vstupu do přízemí, což umožnilo vznik nových přidružených místností. Interiér je vybaven mramorovou dlažbou a ořechovou dýhou vestavěných skříní, přičemž jsou zachovány původní prvky vily.
Vila Eugen v Karlově Studánce:
Kulturní památka z roku 1890, vila Eugen, byla nedávno zrekonstruována a přeměněna na luxusní apartmány. Přestože působila navenek zachovale, uvnitř byla ve velmi špatném stavu, napadena dřevomorkou a s poškozenou kanalizací. Architekti ji museli kompletně zrekonstruovat a konstrukci vyztužit ocelí. Z původní historie se dochovalo jen zábradlí a dlaždice. Architektura je typická pro Karlovu Studánku, jedná se o roubenou architekturu vycházející z vídeňského stylu. V interiéru se objevují přírodní prvky, například motivy vody. Vila dříve nesla jméno Šárka.
Fasády vil 19. století jsou fascinujícím svědectvím doby, která se inspirovala bohatou historií architektury a zároveň hledala nové formy vyjádření. Ať už se jedná o neogotiku, neorenesanci, novobaroko nebo eklekticismus, každá stavba nese svůj vlastní příběh a odráží umělecké i společenské trendy své doby.
Přehled charakteristických prvků fasád vil 19. století
| Sloh | Typické prvky fasády | Materiály | Příklady |
|---|---|---|---|
| Neogotika | Lisény, kruhová okna, cimbuří, lomené oblouky, gotizující vázovité ozdoby | Neomítnuté cihly, červené pálené cihly | Vila na Oseckém vrchu, správní budova železárny, vila Hynek Šmolík |
| Neorenesance | Pásová rustika, rizality, bosování, štukové suprafenestry, novorenesanční štíty (mušlové motivy), zdobné komíny a věžice, pilastry, balustrády, kartuše, sochy andílků, karyatidy, trojúhelníkové frontony, plastické ornamenty | Omítka, štuk, kámen, kov | Sokolovna, měšťanské domy v Rokycanech, Hammerova vila, vilové čtvrti, Lannova vila, Pucova vila |
| Novobaroko | Rizality, věže, schodiště, dekorativní suprafenestry, mansardové střechy, cibulovité věžičky, štukatura, motivy andílků, jemnější eklektická ornamentalika | Omítka, štuk, měď | Budova odborné školy (gymnázia), činžovní dům čp.82/I, dvojdům čp.220-203/II |
| Eklekticismus | Kombinace prvků různých historických slohů, variabilní výzdoba | Různé materiály dle slohových prvků | Činžovní domy, Lannova vila |
| Prvorepublikové vily | Secese, modernismus, funkcionalismus. Precizní zpracování fasád a sloupů, balkony, arkády, výklenky se sochami, vyřezávané detaily, střechy s elegantními okny, ornamenty a věžičkami. | Kombinace omítky, kamene, dřeva, kovu, skla | Villa Tugendhat, Vila Stiassni, Müllerova vila, Rothmayerova vila, Vila 1906, Vila Eugen |
tags: #charakteristika #fasady #vily #19 #stoleti