Fasáda je vizitkou každého domu. Je to první, co uvidíme a co nám o domě i jeho majiteli mnohé vypoví. Nejenže dotváří celkový vzhled stavby, ale především plní klíčovou ochrannou funkci. Odolává povětrnostním vlivům, chrání konstrukci domu a výrazně ovlivňuje tepelněizolační vlastnosti objektu, což má přímý dopad na náklady na vytápění.
Historicky vzácné a památkově chráněné objekty dnes rekonstruujeme střídmě a barvami tyto domy mnohdy navenek příliš nehýří. V době své největší slávy však barvami jen hrály. Od dávnověku, přes antiku, až do dnešních dnů si přitom stavitelé byli vědomi jedinečnosti fasády, prvotní styčné plochy domu s okolím. Průčelí mnohých rekonstruovaných měšťanských domů dnes začala hýřit bohatou přehlídkou okrasných prvků, barokní jihočeská venkovská stavení opět začala hrát barvami a tradičními tvary. V některých regionech se na vsích tradice vrátila na fasády domů natolik, že připomínají práce nynějších lidových mistrů nástěnné malby.
Jelikož fasády domů výrazně ovlivňují a také pozměňují i vzhled svého nejbližšího okolí, nemůžeme je dnes realizovat pouze na základě svých přání a představivosti. Úprava fasády většinou podléhá schválení místně příslušného stavebního úřadu. V potaz je brán charakter stavby a fakt, zda zamýšlená úprava fasády nezmění vzhled nejbližšího okolí, nebo zda ze současné koncepce výstavby příliš nevybočuje. Pokud se pouze zatepluje, mění se podoba již zkolaudovaného objektu, a tato změna podléhá většinou ohlašovací povinnosti místnímu stavebnímu úřadu. Pokud však barvu fasády pouze obnovujeme a tedy neměníme, nemusíme tuto drobnou kosmetickou úpravu často ohlašovat vůbec. Některé stavební úřady však neumožňují jakékoli výjimky. Je proto nezbytné se v konkrétní lokalitě vždy dostatečně informovat. Mohlo by totiž dokonce dojít i k situaci, kdy úřad nařídí obnovenou fasádu na náklady stavebníka změnit.
Funkce fasády
Mezi základní fyzikální funkce fasády patří odolnost proti srážkové vodě směrem dovnitř a propustnost vodních par směrem ven z budovy, tepelná ochrana objektu a ochrana objektu proti veškerým vnějším vlivům (déšť, sníh, mráz, nadměrné horko, vítr, sluneční záření). Tepelně-izolační funkce nám pomáhá snížit náklady na vytápění. V zimě fasáda zamezuje unikání tepla, v létě zařizuje, že se dům nepřehřívá. Bez ohledu na to, jaký vliv má správná volba fasády na konečný vzhled objektu, nejdůležitější funkcí fasády je ochránit obvodové stěny domu. Musí odolávat povětrnostním vlivům, měla by vylepšovat tepelněizolační vlastnosti domu, umožňovat plynulý prostup vodních par z konstrukce směrem ven, musí být odolná proti mechanickému poškození, ale také vůči teplotním a rozměrovým změnám ať už fasády samotné, nebo obvodových konstrukcí pod ní.
Typy fasádních systémů
Kontaktní zateplovací systémy (ETICS)
Kontaktní zateplovací systém (ETICS) je osvědčeným přístupem ke snížení energetické náročnosti budovy. ETICS tvoří obálku budovy a je nejčastěji využívaný u domů, kdy jsou jednotlivé vrstvy skladby systému (nosná, tepelně izolační a pohledová) navzájem spojeny. Poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy, jako jsou déšť a vítr, tepelné namáhání, UV záření a další environmentální faktory. Zateplovací systém nabízí různé možnosti designu, které umožňují přizpůsobit fasádu individuálním preferencím zadavatele. Finální vrstvou je v takovém případě vždy omítka v různých barvách. U kontaktního zateplení je velmi důležitá kvalita podkladu. Musí být suchý, rovný a řádně očištěný. S novou fasádou je úzce spojeno i její zateplování. Správně zateplený dům může výrazně ušetřit náklady na energii. Kvalitní izolační materiály, jako je expandovaný polystyren (EPS), extrudovaný polystyren (XPS) nebo minerální vlna (MW), nabízejí účinnou izolaci a nízkou tepelnou vodivost. V oblasti soklu a místech v kontaktu se zeminou jsou materiály typu XPS (extrudovaný polystyren) správnou volbou.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Montáž kontaktního zateplovacího systému
- Příprava podkladu: Povrch fasády se očistí a vyhladí. Nanese se na něj základní nátěr, aby byla zajištěna optimální přilnavost izolačních materiálů.
- Lepení izolantu: Na izolant se po obvodu do 2-3 vnitřních bodů („buchet“) nanese lepicí stěrka. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému.
- Kotvení: Po zabroušení případných přesahujících hran izolačních desek se připevní profily, nainstalují okapnice a osadí střešní spoje. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm.
- Výztužná vrstva: Na izolant se aplikuje sklotextilní mřížka ve vrstvě lepicí stěrky pro vylepšení mechanických vlastností fasády. Podle STN 73 2901, Zhotovování venkovních tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS), má být tloušťka armovací vrstvy 4 až 6 mm.
- Finální omítka: V závislosti na použitém izolačním materiálu jsou použity různé druhy omítky v různých tloušťkách. Nakonec je nanesena finální omítka, která vytvoří požadovaný vzhled fasády. Omítka je finální a jedinou viditelnou vrstvou fasády. Plní nejen estetickou funkci, ale i tu ochrannou: měla by odolávat vlhkosti, špíně, řasám a plísním. Jen tak zůstane fasáda dlouho krásná a funkční.
Provětrávané fasády
U provětrávaného zateplení není celá konstrukce přímo v kontaktu s vnější budovou. Hlavním rozdílem je, že mezi vrstvou tepelné izolace a vrstvou vnějšího obkladu je vytvořena provětrávána mezera, která ovlivňuje vlastnosti celého zateplení. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, který má vliv na odvod vlhkosti z obou přiléhajících povrchů (izolace i opláštění). Zároveň zabraňuje přehřívání fasády. Moderní větrané fasády se uplatňují u dřevostaveb, novostaveb i rekonstrukcí, protože přinášejí široké možnosti použití finálních povrchů. Zavěšená fasáda se skládá z nosného roštu kotveného do obvodových stěn objektu. Používají se buď kovové, nebo dřevěné tyčové prvky. V případě kovových si musíme dát pozor, aby nebyly zdrojem tepelných mostů.
Montáž provětrávané fasády
Montáž provětrávané fasády neomezují vnější teploty ani technologické přestávky nutné k vysychání vody a zrání materiálů. Aby větraná fasáda fungovala tak, jak se od ní očekává, musí izolant umožňovat prostup vodních par a být z vnější strany opatřen difuzní fólií, která ho chrání před venkovním prostředím a zároveň dovoluje odvedení vlhkosti ven z konstrukce. Z hlediska požární bezpečnosti vyhovuje pouze nehořlavý izolant, polystyren tedy užít nelze. Proto se zpravidla využívá minerální vlna. Pohledová plocha oddělená od zbytku vrstev vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cementovláknitých, vysokotlakých laminátů, keramických po dřevěné či plechové. Velkou výhodou je, že konstrukci opláštění lze kdykoli rozebrat. Vrchní obklad lze kdykoli odejmout, nosný rošt posunout, vrstvu tepelné izolace rozšířit a nový nebo stejný obklad nasadit zpět.
Nejčastější chyby při realizaci zateplení domu
- Částečné zateplení: Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. Ideálním řešením je zateplení celé soklové části domu a částečně zateplit (pokud možnosti a situace dovolí) základové zdivo domu cca 80 cm pod terén. Soklové a základové zdivo doporučuji zateplit extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem. Výška vytažení extrudovaného nebo perimetrického polystyrenu nad terén se doporučuje min 30 cm, ideálně na výšku desky polystyrenu.
- Chybné založení zateplovacího systému: Způsoby založení na dřevěnou lať v kombinaci perlinka a větší vrstva lepidla vždy dopadly nefunkčně a nevzhledně. Hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují. Obecně se doporučuje založit zateplení fasády 30 cm pod stávající podlahu v domě. Toto doporučení je často obcházeno a následně u takto zateplených domů vzniká tepelný most, vlhnutí omítky a plísně v oblasti podlahy. Dochází tak k nežádoucímu tepelnému toku, který způsobuje tyto problémy.
- Používání nesystémových materiálů a postupů:
- Lepení izolantu obyčejným cementovým lepidlem: Lepit izolační desky je doporučeno pouze na předepsaná a certifikovaná lepidla s nutností dodržet pokrytí desky lepidlem min ze 40%.
- Zakoupený izolant nedosahuje doporučených parametrů: Rovinatost, objemová hmotnost, tuhost, podivné označení výrobku.
- Kotvení levnými nesystémovými hmoždinkami: Tyto „NO NAME“ hmoždinky jsou vyrobeny z nekvalitního plastu, který silně vodí teplo a následně prokresluje hmoždinky v zimě na fasádu. Tyto hmoždinky jsou z tvrdého plastu, jsou křehké a při zarážení do zdiva přes izolant se lámou a nedrží.
- Nevhodná výztužná vrstva: Používá se dovozová tzv. „čínská perlinka 145g/m2, oka 5*5mm“, která je pro zateplené fasády naprosto nevyhovující. Důvodem je postupný rozklad této perlinky ve stěrkovém tmelu výztužné vrstvy. Výztužná vrstva má za úkol přenášet ty největší teplotní pohyby, tahy a tlaky na izolantu.
- Nevhodný stěrkový tmel: Na trhu máme několik druhů tepelných izolantů, které jsou určeny na zateplení fasád. Tyto izolanty si žádají různou kvalitu a druh stěrkové hmoty. Obcházením tohoto faktu si můžete přivodit do budoucna spoustu nežádoucích jevů na zateplené fasádě.
- Použití nevhodného penetračního nátěru nebo jeho nepoužití: Každá pastovitá omítka má doporučenou penetraci podkladu.
- Použití minerální štukové omítky s nátěrem místo vhodné a doporučené pastovité omítky: Na zateplené fasády doporučuje norma min. zrnitost omítky 1,5mm. Štuková omítka nemá pastózní konzistenci a není tedy schopna trvale přenášet zatížení způsobená povětrnostními vlivy. Časem v ní dochází k bobtnání vlivem vlhkosti a následnému odloupnutí od výztužné vrstvy.
Vždy dbejte na dodání certifikované skladby fasádního zateplovacího systému a nakupujte ho jako produkt se všemi doporučenými materiály a příslušenstvím. Prvním pravidlem při výběru kontaktního zateplovacího systému je použít všechny jeho vrstvy od jednoho výrobce. Je to důležité pro zabezpečení jejich spolupůsobení jako celku.
- Nedostatečná tloušťka tepelné izolace: V ČR je pojem "kontaktní zateplovací systém fasád" poměrně zavedeným tématem a produktem s letitou tradicí. Během několika desetiletí si prodělal jeho vývoj spoustu zásadních změn. Jednou z nich je doporučená tloušťka tepelné izolace. Co dříve stačilo zateplit 5-8 cm dnes vyžaduje 12-14 cm, a to se bavíme o minimálních hodnotách. V zásadě platí čím více, tím lépe. V dnešní době hodně diskutovaný rosný bod a teplotní průběhy v konstrukcích s kondenzací vodní páry nám při výpočtu ukazují, kde by se hodnota rosného bodu měla vyskytovat. Doporučuji tedy před zateplením vašeho domu pořádně zvážit, jaký typ izolantu a tloušťku použít. Vše se dá jednoduše spočítat a navrhnout s ohledem na pořizovací náklady a vyplývající budoucí úsporu.
Doporučené tloušťky izolace:
Typ zateplované stěny Ekvivalentní tloušťka izolace (mm) Minimální tloušťka nového zateplení (mm) Nízkoenergetický/Pasivní standard (mm) Cihlová stěna 450 mm ~20 100-150 240-350 Děrované cihly 450 mm ~65 100-150 240-350
Dnes jsou již důkazy z realizovaných fasád z let 1992-2000, kdy byly použity izolanty o tl. 50mm (vata, polystyren). Při jejich demontáži se nabízel nehezký pohled na vlhký a zplesnivělý povrch stěn pod izolanty, kde za roky nakondenzovala voda, která se držela mezi izolantem a stěnou. Tento nežádoucí jev se projevoval zvlhlými stěnami v interiéru a tvorbou plísní na jejich povrchu. U některých staveb došlo k postupnému zborcení celého zateplovacího systému. Někdy stačí přidat 4 cm na izolantu a výsledný efekt zateplení se zvýší o 25 %.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
- Příliš nízká cena a úspora na kvalitě: Fenomén dnešní doby je cena, nejnižší cena. Lidé si neuvědomují, že zateplením fasády dají na svůj dům kabát, který má za úkol dům chránit. Fasáda je jako střecha. Je jedním z nejdůležitějších plášťů budovy, který ji chrání od povětrnostních vlivů, chladu, horka, sucha, mrazu, deště. Lidé si neuvědomují, že když použijí na zateplení 8 cm místo 14 cm izolantu, že na úsporu financí za topení má toto veliký vliv. Že když ušetří na lepidle nebo povrchové úpravě, bude fasáda za 8 let popraskaná nebo pokrytá plísněmi a vyžádá si další náklady na opravu. To samé platí u montážních prací.
- Použití sytých odstínů omítek s nízkou světelnou odrazivostí: Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo „ ze svého povrchu. To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C. To má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. V případě, že trváte na aplikaci omítky v systém odstínu pod HWB 25%, doporučují výrobci zateplovacích systémů na výztužnou armovací vrstvu použít disperzní stěrková lepidla s kevlarovými vlákny. Výztužná vrstva by v takovém případě měla mít tl. 7.
- Zateplování v nevhodných klimatických podmínkách: Září až konec listopadu vždy přejí nebývalému zájmu o nákup fasádních materiálů a realizacím zateplení. Zateplování v podzimních a zimních teplotách je nejisté a zbytečně komplikované. Doporučuji neprovádět nic pod +5°C. Všechny fasádní lepidla a stěrky jsou na bázi cementu a ty potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody. To samé platí u povrchových úprav, tj. při natahování fasádních pastovitých omítek. V teplotách pod bodem mrazu raději nic nedělejte a zbytečně netlačte na dokončení rozdělané stavby.
- Nerespektování rovinatosti podkladu: Zpravidla u každého druhého staršího domu, který jsem v minulosti zateploval, neodpovídala rovinatost podkladu předepsaným odchylkám. Nejčastější hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Toto řešení nám ale vytvoří nějaké nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu. Doporučuji se tomuto řešení vyhnout a podklad pod zateplení srovnat. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tloušťky 1 - 10 mm).
- Zateplování vlhkého podkladu: Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. U starších domů dochází vlivem poškození, nebo nedostatečné hydroizolace, k prosakování vody a vodních par do zdiva objektu. To způsobuje vlhké mapy na fasádách a vede k postupnému narušení podkladu. V těchto případech je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracech. Pokud by se na takto mokrý podklad nalepily fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začaly vyskytovat plísně. U novostaveb postavených z pórobetonových tvárnic nebo keramických cihel se doporučuje zateplovat až za 12 měsíců po postavení. Důvodem je zbytková vlhkost z výroby, kterou bloky obsahují a zabudovaná vlhkost vzniklá při výstavbě. Zateplovat novostavbu doporučuji až po dokončení všech mokrých procesů v domě.
Péče o fasádu
Každá fasáda si samozřejmě žádá pravidelnou údržbu a kontrolu. U fasády je potřeba pravidelně kontrolovat hlavně její přirozené stárnutí. A pak je samozřejmě důležité provádět ve správný okamžik odpovídající údržbu. Obecně doporučujeme umýt fasádu tlakovou vodou s fasádním čisticím prostředkem, popř. aplikovat odstraňovač řas, mechů a lišejníků, a to každé 2 roky. Na plastických prvcích se více usazuje prach, nečistoty i biologické znečištění. Vystupující hrany jsou více vystavené působení deště, mrazu a slunečního záření. U historických nebo dekorativních fasád je navíc potřeba citlivější přístup při opravách. Nestačí jen lokálně přetáhnout poškozené místo novou vrstvou. Oprava by měla respektovat původní tvar, profilaci i charakter povrchu.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
tags: #co #je #fasada #v #linii #s