Vlhkost v domě ničí zdivo i zdraví. Správná fasáda dokáže vlhkost odvést a zabránit vzniku plísní. Provětrávaný systém vysušuje stěny a zajišťuje zdravé bydlení bez kompromisů.
Příčiny vlhkosti a nutnost průzkumu
Nalezení příčiny je klíčem k řešení. Pokud vám zatéká střechou nebo vám prasklo potrubí, pak je celkem jasné, co s tím máte dělat: opravte to. Pokud se ale vlhkost šíří skrz zeď takzvaným vzlínáním (vzlínající nebo také kapilární vlhkost), pak už to není tak jednoduché. V tomto článku se budeme věnovat tomuto druhu vlhkosti a trochu se podíváme i na vlhkost průsakovou, která občas trápí zdi, které jsou pod úrovní okolního terénu. Úplně prvním a naprosto zásadním krokem je udělat důkladný průzkum příčin vlhkosti ve zdivu. Stavebníci, ale bohužel i někteří projektanti toto téma často zlehčují. U domů starších než padesát let to nebývá jediný důvod vlhkosti. Takto staré domy buď neměly žádnou kvalitní izolaci, nebo jejich izolace už dosloužily, rozpadly se apod. Každopádně se vyplatí řešit to včas!
Příklad sanace rozsáhlého bytového domu
Společnost SANOTECH.cz s.r.o. byla přizvána k vyřešení dlouhodobých problémů s vlhkostí rozsáhlého, kompletně podsklepeného bytového domu v Lázních Bohdaneč (okr. Pardubice). Jedná se o rozsáhlý objekt, který v minulosti sloužil jako vojenské kasárny. Připomíná tvar písmene E a byl postaven přibližně v 50. letech 20. století. Bytový dům se nachází na relativně rovinatém pozemku.
Provedený vlhkostní průzkum zjistil jako hlavní příčinu vlhnutí zdiva zejména poškozenou svislou hydroizolaci suterénního obvodového zdiva. Obvodové partie zdiva byly ve velmi špatném stavu a bylo zde patrné neblahé působení vlhkosti od podlah až po stropní konstrukce suterénu. Dalšími lokálními problémy byly porušené, ucpané a špatně odvodněné okapové svody, které způsobovaly při větších deštích lokální přivlhčování zdiva v místě umístění těchto svodů. Vnitřní omítky v suterénu se v době vlhkostního průzkumu nacházely ve značně poškozeném stavu.
Přáním zástupců SVJ bytového domu bylo provést komplexní sanaci vlhkého zdiva v rozsahu celého suterénu bytového domu. Chtěli řešit obnovu zejména svislé hydroizolace, dále provést lokální opravy a výměnu okapových svodů a jejich kvalitní napojení na dešťovou kanalizaci. Požadavek byl také na opravu soklových partií zdiva v přízemí podél obvodu celého objektu, kde byly patrné škody způsobené vlhkostí.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Návrh a realizace odvlhčení suterénního zdiva
Návrh celkového odvlhčení suterénního zdiva bytového domu bylo nutno koncipovat zejména tak, aby byla obnovena funkčnost svislé hydroizolace. Byla tedy navržena kompletní odkopávka bytového domu zvenčí, přičemž hloubka výkopu byla přibližně 1,8 metru, šířka pak cca 1,5 metru. Celkově bylo odkopáno úctyhodných 300 m3 zeminy.
Pro vnější odkop se společnost rozhodla vzhledem k možnosti dobrého přístupu ke všem sanovaným konstrukcím z venkovní strany domu. Kolem domu byly rozsáhlejší travnaté plochy umožňující pohyb mechanizace i ukládání dočasně vybagrované zeminy. Problémem zde byly při provádění odkopů často špatně vyznačené, či úplně nevyznačené inženýrské sítě, protože byl objekt dříve kasárnou a vše nebylo zachyceno v plánech.
Dále musel být dům odkopáván po jednotlivých etapách. Z hlediska rozlehlosti celé stavby a z hlediska možného ohrožení statiky při provedení celkového odkopu proto muselo být přistoupeno k etapizaci zakázky. Jednotlivý úsek byl vždy odkopán, zapažen a posléze bylo provedeno odstranění zbytků původní izolace, vyrovnání zdiva a aplikace modifikovaných asfaltových hydroizolačních pásů s přesahem. Na tyto pásy byla aplikována ochranná a zateplovací vrstva extrudovaného polystyrenu pro ochranu asfaltových pásů při zpětném záhozu výkopu a také pro omezení vzniku kondenzace vzdušné vlhkosti na chladných obvodových stěnách v suterénu.
Dno výkopu bylo upraveno betonovým náběhovým klínem, který byl proveden v příčném a podélném spádu. Do tohoto klínu byla umístěna drenážní trubice. Na vrstvu extrudovaného polystyrenu se přichytila nopová folie s geotextilií a drenáž byla spolu se štěrkem zabalena do geotextilie a byl vytvořen drenážní bal. Nopová folie tvoří tzv. svislou drenáž - napomáhá odvádět srážkovou vodu ke spodní podélné drenáži. Poté bylo možno přejít k postupnému záhozu drenáže zeminou, která byla hutněna. Takto byl celý bytový dům rozfázován na celkem šest etap.
Na závěr byl řešen sokl budovy. Zde byl proveden marmolit. Schodišťové vstupy do vchodů byly kompletně nově provedeny. Na závěr byl vytvořen okapový chodník podél celého domu, tvořený betonovými obrubníky a kačírkem a byl vyset nový trávník. Od začátku stavebních prací po jejich zakončení a kompletní předání díla investorovi uplynulo přibližně 7 měsíců. Jednalo se o poměrně složitou a náročnou sanaci, ale výsledek určitě stojí za to a majitelé již mají na dlouhá léta od vlhkosti pokoj. V druhé etapě bude ještě nutné provést výměnu vlhkostí poškozených omítek v interiéru suterénních prostor.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Drenáž: Kdy je vhodná a kdy ne?
Současně se svislými izolacemi je někdy vhodné (a jindy zase ne!) položit kolem domu drenážní trubky a tím odvést vodu pryč od základů domu. Dejte si ale pozor, abyste nevhodným položením trubek vodu spíš nepřivedli. Když v hospodě řeknete, že chcete vědět, jak se zbavit vlhkosti ve starším domě, drenáž bude pravděpodobně nejčastější navržené řešení. Místní odborníci vám řeknou: „Musíš tu vodu prostě odvést pryč“. A mají pravdu, že je dobré odvést co nejvíce vody pryč. Jen je třeba dodat, že vzlínající vlhkost, která trápí většinu starších budov, to většinou nevyřeší. Může to pomoci ji trochu snížit, ale ne zvládnout úplně. V podloží domu totiž vždy bude určité množství vody a dokud si dům bude schopen vodu nasávat, bude vás vzlínající vlhkost dál obtěžovat.
Sokl fasády: Technický detail s klíčovou rolí
Detail napojení fasády na terén bývá v projektech často vnímán jako estetická záležitost. Architektura posledních let navíc přeje čistým liniím - fasáda bez přiznaného soklu, dotažená až k úrovni chodníku nebo terasy, působí minimalisticky a „čistě“. Z pohledu stavební praxe je však právě tento detail fasády jedním z nejvíce namáhaných míst obálky budovy. Pro realizační firmy je sokl především technický detail, nikoli dekorativní pás. Jenže právě tento detail může důsledně promluvit do životnosti fasády jako celku. Je třeba vnímat, že zhruba do výšky 300 mm nad terénem se nachází tzv. pásmo ostřiku dešťové vody. Dále zde dochází ve větší míře k znečištění prachem a dalších částic z okolních ploch. Tenkovrstvé omítky, běžně používané v kontaktních zateplovacích systémech (ETICS), mají otevřenou strukturu danou zrnitostí. Při dešti dochází k ostřiku vody, která na povrchu zanechává nečistoty. A protože spodní partie fasád jsou často ve světlých odstínech, projeví se znečištění velmi rychle. Časté mytí tlakem navíc povrch dále namáhá. Přesto se původní vzhled obvykle nepodaří zcela obnovit. U zateplených fasád je situace ještě citlivější. Standardní fasádní izolant (EPS nebo minerální vlna) není určen pro trvalé vlhkostní zatížení v blízkosti terénu. V soklové oblasti proto hrozí zvýšená nasákavost izolantu, riziko promrzání vlhkých vrstev a degradace povrchové úpravy. Výsledkem jsou poruchy systému.
Existuje řešení, při kterém se použije v soklové části nenasákavá soklová deska (např. perimetrický EPS nebo XPS) v pásmu minimálně 500 až 600 mm nad terénem. Tyto desky je ale zapotřebí protáhnout pod úroveň terénu až k hydroizolaci základové konstrukce. Důležitým detailem je pak návaznost na svislou a vodorovnou hydroizolaci stavby. Z pohledu realizace je výhodné odlišit soklovou partii materiálově. Takovou poměrně osvědčenou variantou je mozaiková omítka (podobně Marmolit). Její vícebarevná struktura jednak lépe maskuje běžné znečištění, ale zároveň poskytuje vyšší mechanickou odolnost než klasické strukturální omítky. Příkladem systémového řešení je mozaiková omítka 2790 firmy Cemix případně s dekorativní úpravou 2794 MAGIC DECOR STONE, která vytváří efekt přírodního kamene při zachování relativně malé tloušťky vrstvy. Nabízena je v 8 barevných dekorech.
Pokud přece jen budete trvat na dotažení stejné fasádní omítky až k dlažbě, je nutné počítat s několika technickými opatřeními. Je třeba použít soklový izolant v celé spodní části systému a pečlivě provést hydroizolaci včetně návazností. Také je třeba počítat s tím, že se nevyhnete častější údržbě, což sebou ovšem přináší riziko rychlejšího stárnutí - opotřebení - povrchu fasády. I při dodržení těchto zásad zůstává pásmo u terénu nejcitlivější částí fasády.
Vodorovné izolace a sanační omítky
Téměř všechny starší domy mají problémy s takzvanou kapilární neboli vzlínající vlhkostí. To je vlhkost, která stoupá ze základů domu nahoru. Jednou z možností, jak se jí zbavit, je vodorovná izolace. V zásadě jsou dvě varianty vodorovné izolace. První je podřezání (nebo podbourání) a vložení izolace. Druhou je chemická clona (někdy je také nazývána jako chemická injektáž). Obě varianty vyžadují velmi pečlivé provedení. U některých budov by podřezávání bylo přímo ruskou ruletou z pohledu stability, takže pečlivě zvažte, jestli riskovat poškození statiky domu. Dejte si pozor na důkladné odizolování prostupů elektřiny, plynu a podobně. A také si ohlídejte, aby například plechy, které se naráží do spár mezi cihlami, byly dostatečně dlouhé, aby pokryly celou zeď.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Injektáže jako řešení vzlínající vlhkosti
Pokud je u vás příčinou vlhkosti vzlínající vlhkost od základů domu, doporučujeme pro dlouhodobé vyřešení problému vytvořit vodorovnou zábranu, aby vlhkost nemohla stoupat vzhůru, a to pomocí injektáží. Co jsou injektáže? Injektáže tvoří dodatečnou vodorovnou hydroizolaci, kdy je hydroizolační látkou chemický roztok (kapalina, krém), který je do zdiva napouštěn (injektován) navrtanými otvory. Stejný účel jako injektáže plní i podřezávky domů, které vodorovnou bariéru nevytvoří chemicky, ale fyzicky (vložením plechu). Narozdíl od podřezávky si ale injektáže můžete provést bez problémů sami, jsou časově nenáročné a nejsou takovým stavebním zásahem jako podřezávka.
Typy injektážních prostředků:
- DICOSIL 100: Tekutý injektážní prostředek vhodný pro plné cihly či beton.
- Pro zdivo s dutinami: počet litrů lze přibližně spočítat jako: 1,6 * hloubka vrtu (m) * délka stěny (m). Hloubka vrtu = délka stěny - 5 cm. Spotřeba: 720 ml/bm při tl. 10 l/bm při tl. 10 l/bm.
Sanační omítky: Dočasné řešení s výhodami
Často používaným „řešením“ vlhkosti ve zdech starších domů jsou sanační omítky. Nejsou ale řešením trvalým. Jsou v podstatě jen zamaskováním vlhkých zdí. Sanační omítka se od normální omítky liší tím, že má v sobě více „komůrek“, kam se mohou ukládat soli zůstávající po odpařené vodě. Když se solí uloží tolik, že se komůrky zaplní, soli vylezou na povrch a máte zase co řešit. Solidní výrobci sanačních omítek uvádí, že: „Také kapilární vlhkost, která je příčinou vysoké vlhkosti zdiva, musí být vhodně odizolována.“ Přesto sanační omítky doporučujeme použít. Zdi potřebují dýchat. A i když provedete správná opatření pro vysušení zdiva, ještě nějakou dobu bude trvat, než zdi vyschnou. A "komůrky„ v sanační omítce vstřebají sůl, která vznikne při dosoušení zdiva.
Pro velké plochy fasád doporučujeme z hlediska vlastností i cenové dostupnosti hydrofilní sanační tepelně-izolační omítku Baurex-SAN. Aby byla zajištěna optimální a jednotná savost podkladu a nedocházelo tak k tvorbě trhlin, doporučujeme vytvořit pod Baurex-SAN vrstvu špricu pomocí produktu UNISAN.
Co znamená, když je omítka hydrofilní / hydrofobní?
- Hydrofilní omítky: Jednoduše řečeno, nasávají vlhkost do sebe, dokáží rychle vysušit zeď, na kterou jsou aplikovány. Pokud je používáme ve vnějším prostředí, je potřeba je opatřit hydrofobní vrstvou, aby do sebe nevsakovaly déšť a vzdušnou vlhkost - v případě omítky minerálním vnějším štukem.
- Hydrofobní omítky: Fungují na opačném principu, tzn., že vodu odpuzují. Na fasádách tedy dobře fungují bez dalšího ošetření, ale je potřeba dát pozor, aby se aplikovaly na již vyschlé zdivo.
Produkty pro sanační omítky:
- BAUREX-SAN: Sanační tepelně-izolační omítka, která se často používá na velké plochy: fasád na běžných i památkově chráněných stavbách a ve vnitřním prostředí, kde je potřeba omítka, která si poradí se zbytkovou vlhkostí ve zdivu.
- UNISAN: Sanační omítka pro úpravu podkladu vhodný pod všechny typy lehčených omítek. Vlastnosti stručně: sjednotí savost podkladu čímž zabrání trhlinám, zvyšuje přilnavost, částečně vytvoří ochrannou vrstvu mezi vlhkou stěnou a čerstvou sanační omítkou, aplikace v tl. cca 5mm. Spotřeba: 1,4kg/m2 (při 70% pokrytí), Balení: 20 kg.
Provětrávaná fasáda: Řešení pro vlhké zdivo a estetiku
Jedním z nejefektivnějších řešení je provětrávaná fasáda, která odvádí vlhkost a zabraňuje vzniku plísní. Podle Ing. Petra Dudy, odborníka na fasády: "Doporučujeme provětrávanou fasádu. Stávající obklad se odstraní a instaluje se odvětraný rošt. Komínovým efektem dochází k cirkulaci vzduchu a vysoušení zdiva."
Dnes nejrozšířenější kontaktní zateplení ETICS má z hlediska fyzikálního fungování z hlediska vlhkosti podkladní stěny zásadní omezení. Je možno je aplikovat na podkladní stěnu obvykle s vlhkostí maximálně 5 %. Tato hodnota platí jak pro pěnový polystyren, tak minerální izolace. Pro speciální zateplovací systémy, jako například BAUMIT OPEN či WEBER CLIMA, je možno se bavit o hodnotě vlhkosti zateplené stěny až 10 %. Pro stěny s vyšší vlhkostí je tak z fyzikálního hlediska zcela nezbytné použít provětrávané zateplení. Takových objektů je celá řada. Smyslem provětrávané (větrané) fasády je mít na vnější straně zateplení vysoce difuzně otevřenou vrstvu, která umožňuje intenzivní odvod vlhkosti z podkladní stěnové konstrukce.
V provětrávané fasádě se nachází větraná mezera, tedy mezera mezi tepelnou izolací a předsazeným vnějším pláštěm, která je napojena na nasávací a výdechové otvory a tím je intenzivní větrání konstrukce spolehlivě zajištěno. To však není jediná výhoda provětrávané fasády. Kromě vysoké difuzní propustnosti je viditelnou výhodou provětrávané fasády architektonicky zajímavý vnější plášť. Díky vysoké variabilitě provětrávaných fasád může být vnější plášť vytvořen dle požadavků i toho nejodvážnějšího architekta. Větrané fasády mohou mít díky své předsazené konstrukci i lepší akustické a tepelně stabilizační vlastnosti. Větraná fasáda není vhodná jen pro rodinné domky, ale i pro kancelářské budovy, výrobní objekty, či sportovní haly. U každé provětrávané fasády je nejdůležitější funkční větraná mezera, proto je nutné dbát na její správné provedení. To má i svá pravidla. Prvním pravidlem je, že základní šířka větrané mezery činí 40 mm. Může být i větší, ale to závisí na celkové výšce budovy. Také je nutné navrhnout správnou velikost nasávacích otvorů a výdechů a jejich ochranu proti vniknutí hmyzu. Bojujete-li s vyšší vlhkostí stěn, je větraná fasáda vhodné řešení. Dobře navržená a provedená provětrávaná fasáda je ten nejlepší způsob, jak můžete svůj dům zateplit. Výsledkem může být velice originální a funkční vzhled, který není úplně běžný.
Další moderní řešení zateplení pro vlhké zdivo:
- STYREXON: Zateplovací sanační systém je tvořen speciálním lepidlem LEPSTYR +, které tahá vlhkost ze stěny. Jím se lepí izolační deska STYRCON 200, která je tvořena potravinářským polystyrenem a cementem, je makropórovitá a dokáže propustit vodní páru, pohltit množství solí z mokrého zdiva, tedy umí tzv. difundovat. Armovací vrstva je tvořena také speciálním lepidlem LEPSTYR +. Tato vrstva je velice difúzně otevřená a dýchající.
- PUR THERM: Prodyšný - paropropustný zateplovací systém. Dokáže váš dům tepelně zaizolovat a přitom jej neuzavře. Dům zůstane difúzně otevřený a zbytková vlhkost odejde skrze zateplovací systém. Systém je tvořen cemento-polyuretanovým lepidlem, PUR deskou, která má speciálně vytvořenou strukturu, aby dokázala propustit vodní páru. Armovací vrstva je opět z polyuretanového lepidla a sklotextilní tkaniny.
Vlhkost a novostavby
Každá novostavba obsahuje velké množství vlhkosti z omítek, podlah, zdiva a nedostatečné ochrany proti dešti. Běžná čtyřčlenná rodina svými činnostmi, jako jsou praní, žehlení, vaření, koupání a také dýchání, vyprodukuje denně až 6 litrů vodních par. Tyto vodní páry procházejí v zimním období obvodovými stěnami domu do exteriéru a nekondenzují v konstrukci. Paropropustnost (nízká hodnota difuzního odporu - µ) obvodových konstrukcí je stěžejní pro zdravé bydlení. Systém garantovaný výrobcem je vždy vyšší zárukou kvality než slepenec komponentů. Zateplovací systémy zajišťují nejen teplo v zimě, ale také chladno v parném létě. Díky správné teplotě prostředí se obytný prostor stane místem, kde se cítíme dobře. Kvalitní zateplení předchází tvorbě tepelných mostů.
Problémy s mikroorganismy na fasádách
Nově zateplené fasády staveb po čase začínají na některých stěnách a místech vykazovat změnu odstínu povrchu, fleky, mapy které šediví, modrají, černají, rezaví. Mikroorganismy - fasádní řasy, houby, plísně, lišejníky jednotlivě neškodí. Při hromadném výskytu jsou, ale zřetelné a to již problém představuje. Pokud naleznou vzduchem přenášené buňky (spory) fasádních řas a hub na fasádě dobré životní podmínky, příhodné klima a výživu, začínají růst a rozmnožovat se. Okolní životní prostředí obsahuje početné výtrusy hub a buňky vodních řas, ty se vážou na prachové částice a roznáší se vzduchem. Houby, řasy, plísně dorůstají z mikroskopických zárodků do viditelných kolonií. Houby se nejčastěji vyskytují na dřevěných (neošetřených) obkladech fasád, kde se vyskytuje modravá a černá houba. Omítkové souvrství (armovací vrstva, penetrace, omítka) je na takových místech nejčastěji ohroženo.
Nejčastěji trpí plochy fasád orientované od severovýchodu, přes sever až k severozápadu. Na jižně orientovaných plochách fasád, kde se vyskytuje přímé sluneční záření s prudkou změnou teplot se růstu mikroorganismů trvale nedaří, sluneční záření buňky vysušuje. U zateplených fasád je hlavním viníkem tvorby mikroorganismů větší tloušťka tepelného izolantu a nevhodně zvolená povrchová úprava (omítka) a vysoká vlhkost povrchu fasády.
Faktory ovlivňující růst mikroorganismů:
- Orientace fasády: S, SV, SZ světové strany.
- Blízkost vodstva: Řeka, potok, rybník apod.
- Blízkost vegetace: Les, stromy, keře.
- Nadmořská výška: Nižší nadmořské výšky s vyšší vlhkostí vzduchu.
- Prašnost: Z dopravy nebo zemědělské činnosti.
- Chybné detaily: Např. neodvedená voda ze střechy.
Podmínky pro růst mikroorganismů:
- Relativní vzdušná vlhkost od 70 do 90%.
- Minimální teplota růstu od 12°C až do 30°C při relativní vzdušné vlhkosti od 75% a výše.
- Některé mikroorganismy fasádních řas a plísní dokážou růst už v rozmezí -2 až -7°C nebo také při teplotách 0 až 8°C.
- Hygroskopičnost a výživová hodnota materiálu.
- Podchlazený povrch zateplené fasády má nižší teplotu než okolní vzduch, což zapříčiňuje kondenzaci vlhkosti a trvalé riziko orosení.
Prevence a řešení nárůstu mikroorganismů:
- Antimikrobiální účinné látky (biocidy): Přídavkem biocidů je možné porost řasami, houbami a bakteriemi kontrolovat. Tyto látky musí být do určité míry rozpustné ve vodě.
- Hydrofobizační povrch: Odpuzuje vodu a jednotlivé kapky vody rychle stékají dolů, ale nedokáže zabránit nárůstu mikroorganismů dlouhodobě.
- Pravidelná údržba a čištění: Preventivní opatření (likvidace, mytí, čištění) by měla být prováděna v období červen až říjen, před podzimním a zimním obdobím zvýšené kondenzace vlhkosti. V biologii platí zásada, nejdříve dezinfikovat (usmrtit zárodky) a potom čistit (smýt).
- Komplexní řešení poškození: Odstranění poškozené omítky, vytvoření vodorovné hydroizolace (injektážemi), aplikace nové omítky, která si dokáže poradit se zbytkovou vlhkostí uvnitř konstrukce, a hydrofobním nátěrem, který fasádní omítku dlouhodobě ochrání proti povětrnostním vlivům.
Je třeba si uvědomit, že jakákoliv opatření pro odstranění mikroorganismů a následná údržba fasády má omezenou dobu trvání. Všechny likvidační a ochranné biocidní složky jsou rozpustné ve vodě, což je důvod proč se postupně časem vymývají. Doba účinnosti je závislá na povětrnostních podmínkách působících na fasádu a množství přidaných aditiv a jejich vlastností. Pokud se porost opět obnoví, opatření musí být opakována.
Tabulka: Vliv prostředí na výskyt mikroorganismů na fasádě (příklady)
| Lokalita / Typ | Popis | Vliv na fasádu |
|---|---|---|
| Dům poblíž řeky Bečvy (do 250 m n.m.) | Zvýšená vlhkost vzduchu, poblíž pole (zemědělská činnost), hlavní cesta (vysoká prašnost). Fasáda z r. 2009 (minerální vata, talířová hmoždinka - tepelný most). | Napadené strany severovýchod, sever s orientací do volné krajiny, bílé fleky bez porostu kolem hmoždinek. |
| Dům u říčky a kaštanové aleje (10 m) | Blízko stromů. | Nejvíce napadená severozápadní strana situovaná do zahrady. |
| Dům v ulici | Nespecifikováno. | Nejvíce napadená severní a severozápadní strana situovaná do ulice. |
| Dům na kopci (390 m n.m.) | Velká větrnost, blízko volné polní krajiny. Omítka hydrofobní s biocidní přísadou. | Východní a severní strana domu silně poškozena nárůstem fasádní řasy. Silný nárůst řasy v místech, kde není odvedena voda ze střechy. |
| Dům s velkými stromy | Listnaté a jehličnaté stromy v prostoru domů. | Způsobují zvýšenou vlhkost a pylové zatížení. |
| Spoje fasády | Odtéká kondenzát nebo povrchové srážky při deštích. | Vzniká tam nárůst mikroorganismů. |
tags: #fasada #u #vlhkeho #domu #řešení