Dřevěné fasády se stávají stále oblíbenější volbou díky svému estetickému vzhledu a vynikajícím tepelně-technickým vlastnostem. Tento článek se zaměřuje na různé typy dřevěných fasád, jejich údržbu a péči, a také na výhody a nevýhody jednotlivých dřevin.
Dřevěná fasáda jako ekologické a funkční řešení
Dřevěná fasáda je ekologická, protože obzvlášť při použití evropských dřevin zanechává velmi malou uhlíkovou stopu. Dřevěné fasády jsou vhodné jako finální obklad jak dřevěných staveb, tak zděných objektů. Ke zdi domu je fasáda připevněna na nosném roštu. Tím vzniká mezi zdí a dřevěným obkladem vzduchová mezera, která výborně slouží k odvětrání a snižuje vlhkost domu. Funguje též jako izolační vrstva, pomocí níž je regulována teplota v objektu v zimním i letním období. Kvalitně navržená a realizovaná dřevěná fasáda je univerzální a vkusně doplní tradiční i moderní architekturu.
Výběr dřeviny a její vlastnosti
Základní otázka při plánování dřevěné fasády je, jaké dřevo použít. Nejlevnější variantou jsou měkké dřeviny - klasický smrk, severský smrk, sibiřský nebo domácí modřín. Z domácích tvrdých dřevin je populární hlavně akát. Do cenově vyšší kategorie, ale s dlouhou životností, patří různé exotické dřeviny a tepelně upravené dřeviny (thermowood), nejčastěji sibiřský smrk, borovice nebo jasan.
Sibiřský modřín a jeho specifika
Sibiřský modřín je velmi trvanlivou dřevinou a díky hustším letokruhům se ve srovnání s domácím modřínem tolik nekroutí. Sibiřský modřín má, ve srovnání s většinou běžných měkkých dřevin, mnohem lepší vlastnosti - je tužší a má podstatně vyšší hustotu, a tudíž nižší kroutivost. Díky tomu není nutné dřevo ošetřovat bezbarvým nátěrem ani jinou povrchovou úpravou. Postupem času získá šedou barvu povrchu.
Rozdíl mezi sibiřským a evropským modřínem
Modřín Sibiřský i Modřín Evropský pochází ze stejné vědecké klasifikace třídy jehličnany, řád borovico-tvaré, čeleď borovicovité, rod modřín. Druhé botanické jméno u modřínu vždy identifikuje místo jeho výskytu, tedy původu. Modřín Evropský roste v Evropě a Modřín Sibiřský roste převážně v Rusku v Sibiřské oblasti, ale i v Mongolsku a Číně. Jedná se tedy o dřevinu stejného rodu, stejného složení pryskyřice odolné proti plísním, houbám a UV záření.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Je pravdou, že Modřín Sibiřský roste v prostředí drsnějšího klimatu, tedy pomaleji roste a má tím lepší konstrukční vlastnosti. Je také pravdou, že díky svému růstu v drsnějších klimatických podmínkách má o něco větší obsah pryskyřice, která způsobuje odolnost dřeva v exteriéru proti plísním, houbám a UV záření rozkládajících dřevní buňku Modřínu, ale ne více jak 10-15%. Z výše uvedených informací a našich dlouhodobých zkušeností vyplývá, že rozdíl mezi Modřínem Evropským a Modřínem Sibiřským je v jeho životnosti cca 10-15%, proto se nemusíte obávat pro svůj projekt v exteriéru použít Modřín z našich českých lesů za výrazně rozumnější cenu.
Modřín je scénický dřevěný materiál. Buněčná struktura modřínu je přesná a odlišná od ostatních druhů stromů. Modřín neabsorbuje vlhkost stejným způsobem jako například borovice. Modřín je velmi odolný vůči mechanickému opotřebení. Charakteristickým rysem modřínu jsou silně vyvinuté rozdíly mezi zimními a letními nárůsty dřeva. V jádru kmene červenohnědé dřevo střídá světle hnědé, tím dává modřínu jedinečnou pohledovou strukturu, která pohladí oči každého milovníka přírodních materiálů. Když je modřín vystaven povětrnostním vlivům, postupem času zešedne a dlouhou dobu minimálně mění svou strukturu.
Thermowood: Tepelně upravené dřevo
Tepelná úprava dřeva na průmyslové úrovni pod obchodním označením ThermoWood® byla rozvinuta v devadesátých letech 20. století ve finském výzkumném centru VTT ve spolupráci s finským dřevařským průmyslem. Dřevo vyráběné tímto tepelným procesem má oproti běžným i exotickým dřevinám nesporné výhody.
U materiálu ThermoWood® dochází vlivem tepelné úpravy k tepelné degradaci celulózy, ligninu a hemicelulózy (řetězců cukrů). Upravené dřevo má vynikající odolnost proti hnilobě i proti dřevokaznému hmyzu. Rozkladem hemicelulózy se navíc zlikvidují látky vyživující dřevokazné houby. Díky odstranění těchto vyluhovatelných složek má ThermoWood lepší tepelněizolační vlastnosti. Tvrdost dřeva při tepelné úpravě mírně stoupá, avšak jeho pevnost se naopak mírně snižuje. Má lepší rozměrovou a tvarovou stálost, která je dosažena snížením nasákavosti dřeva o 30-50 %.
Životnost a stárnutí dřevěných fasád
Životnost dřevěné fasády ovlivňuje řada faktorů. Nejen ty zřejmé, jako je druh použitého dřeva, ale i zdánlivé maličkosti, jako je orientace obkladu. Životnost silnějších obkladů uložených svisle může být až dvojnásobná v porovnání s tenčími palubkami orientovanými vodorovně. Zjednodušeně se dá říci, že neošetřené měkké dřevo vydrží na fasádě asi 10-15 let, tepelně upravené termodřevo přibližně 30 let a velmi odolná exotická dřevina bez jakékoli úpravy 40-60 let.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
| Dřevina | Životnost fasády | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| Smrk (Picea abies) | 15-30 let (s pravidelnou údržbou až 40 let) | Nízká cena, snadné opracování | Nízká přirozená trvanlivost, vyšší náchylnost k hnilobě a škůdcům |
| Modřín (Larix decidua / Larix sibirica) | 30-50 let (s údržbou až 60 let) | Vysoká odolnost vůči povětrnostním vlivům, přirozená trvanlivost | Vyšší cena, tvrdší materiál - náročnější na opracování |
| Cedr (Western Red Cedar - Thuja plicata) | 40-70 let (s údržbou až 80 let) | Extrémní trvanlivost, nízká hmotnost, estetický vzhled | Vysoká cena, nižší dostupnost v Evropě |
| Thermowood | Až 50 let | Vyšší odolnost a stabilita bez nutnosti časté údržby | Vyšší pořizovací náklady |
Bez ohledu na typ dřeva je pravidelná údržba klíčem k dlouhé životnosti fasády. Zanedbaná péče může zkrátit životnost i kvalitního dřeva o desítky let. Doporučené kroky údržby zahrnují pravidelné čištění fasády (1-2× ročně), kontrolu stavu nátěrů a jejich obnovu každé 3-7 let (dle typu nátěru), opravu poškozených částí (praskliny, odlupující se nátěr, napadení houbami) a ošetření ochrannými prostředky proti UV záření a vlhkosti.
Přirozené šednutí fasády
Dřevěné fasády bez úprav ponechané vlivům povětrnostních změn (čímž se dosáhne efektní přirozené šedé patiny) jsou u nás stále populárnější. Modřín nepotřebuje povrchovou úpravu ve venkovních podmínkách, protože bez přímého kontaktu se zemí vydrží asi 20 až 30 let bez rozpadu. Neošetřený modřín zešedne asi za 2-3 roky díky slunečnímu záření a vlhkosti. Barva se nejprve mění od bodů, které jsou nejvíce vystaveny povětrnostním vlivům, a vyrovná se v závislosti na podmínkách během několika let. Šednutí dřeva lze zpomalit ošetřením dřeva transparentními konzervačními prostředky na dřevo.
Pokud se však rozhodnete dřevěnou fasádu nenatírat, musíte se smířit se skutečností, že povrch nebude šednout rovnoměrně, a to v závislosti na povětrnostních vlivech, poloze a členitosti povrchu. Místa chráněná před osluněním a krytá před deštěm budou degradována (zešedlá) méně. Dřevo je přírodní materiál, a to se projevuje i na jeho stárnutí, které nemusí být vždy rovnoměrné a je ovlivněno velkým množstvím faktorů, od konstrukčních až po klimatické.
Sluneční záření, a v největší míře jeho UV složka, způsobuje chemický rozklad složek dřeva ovlivňujících jeho barvu a odstín - ligninu a extraktivních látek. Ty jsou následně vyplavovány srážkovou vodou a do „odbarveného“ dřeva s jeho pórovitou mikroskopickou strukturou se usazují prachové částice a nečistoty z emisí. V některých případech může změnu barvy způsobit růst mikroskopických hub (plísní a dřevozbarvujících hub). Po vyplavení degradovaných složek dřeva dochází k postupné erozi povrchu, která je více patrná v jarním dřevě s menší hustotou, což vede k nerovnému a drsnějšímu povrchu.
Postupným procesem přirozeného stárnutí dřeva mění fasáda svou barvu, a to již v průběhu několika měsíců a zpravidla nerovnoměrně. Dřevo nejdříve žloutne až hnědne, některé druhy se barví do červena, postupně však působením vnějších podmínek získávají šedý odstín. Povrch se stává drsnějším a nerovným, může docházet i k vytržení vláken dřeva. Intenzita přirozeného stárnutí je nerovnoměrná, je ovlivněná orientací fasády ke světovým stranám, nadmořskou výškou nebo lokálními podmínkami (např. znečištění, mořská oblast atd.). Také samotný typ konstrukce ovlivňuje výsledný vzhled - fasáda krytá přesahem střechy stárne jinak než fasáda přímo vystavená atmosférickým činitelům. Také každý výčnělek na fasádě způsobuje rozdílný průběh povrchových degradací, ať už se jedná o balkon nebo jen okenní parapet. Povrchová úprava a způsob uložení palubek také hraje roli v podobě povrchových změn - vodorovné uložení s překrytím způsobuje nerovnoměrné změny v rámci překryté a nepřekryté části palubky, při svislém uložení zase může být více patrné stékání vody po palubce. Nikdy tak nelze zcela jistě předpovídat průběh stárnutí dřeva v exteriéru. Každá neošetřená fasáda je tak svým způsobem unikátní a možná to ji dělá právě tak krásnou.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Údržba a ochrana dřevěné fasády
Aby dřevěná fasáda dlouho vydržela, je nutné dřevo chránit především před vlhkostí a před povětrnostními vlivy (změnami teplot a UV zářením), které působí negativně samy o sobě a zároveň zesilují destruktivní účinky vlhkosti a připravují podmínky pro napadení škůdci. Určité ochrany lze dosáhnout konstrukčními úpravami, jimiž lze zajistit stékání vody z konstrukce a její neustálé provětrávání. Potřebná tloušťka nátěru musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, pokud mají hrany zaoblení o poloměru minimálně 2-3 mm.
Pokud si přejete, aby dřevo vypadalo stále jako nové, musíte jej v pravidelných intervalech opakovaně natírat podle typu a kvality použité nátěrové hmoty a dřeviny, obvykle po třech až deseti letech. Dřevo je zapotřebí napustit nebo natřít i z druhé strany, jinak vzhledem k rozdílné vlhkosti z obou stran dojde na té osluněné k prohnutí.
Typy nátěrů
Volba svrchního nátěru pro venkovní použití závisí na požadovaném vzhledu a úrovni požadované ochrany. Dřevo ošetřené svrchním nátěrem je kombinací dvou velmi různých materiálů a je nutno vzít na zřetel vlastnosti obou, aby bylo dosaženo nejodolnějšího systému povrchové úpravy dřeva. Uvědomte si však, že u všech typů povrchových úprav je nutné dodržovat doporučení výrobce. Kvalitní ochranu dřeva nemohou poskytnout nátěrové produkty, které jsou nevhodné, horší kvality, nebo jsou nesprávně aplikovány.
Lazury
V případě, že chcete zachovat kresbu dřeva, jsou lazury vhodné jak pro první nátěry nových dřevěných fasád, tak pro renovaci. Počet vrstev přitom záleží na savosti dřeva. Lazury jsou vodou ředitelné i rozpouštědlové. Vodou ředitelné jsou tenkovrstvé i silnovrstvé podle metody nanášení (tenkovrstvé se nanášejí štětcem nebo válečkem, silnovrstvé obvykle vysokotlakým stříkáním) a mohou být akrylátové nebo alkydové. Alkydové tenkovrstvé, podobně jako klasický Luxol, se vsakují do podkladu a vlivem povětrnosti degradují na povrchu, takže při obnovovacích nátěrech stačí povrch jen očistit a lehce přebrousit. Alkydové silnovrstvé jsou tixotropní nestékavé lazury, které se mohou nanášet i štětcem nebo válečkem.
Průhledná mořidla jsou svým složením podobná poloprůhledným mořidlům, ale obsahují méně pigmentů. Průhledná mořidla obsahují fungicid, který zamezuje růstu plísní a houbové hnilobě, zvyšují navíc trvanlivost dřeva. Receptury na bázi vody a rozpouštědel jsou k dispozici, nicméně tyto nátěry bez pigmentů nebo lehce pigmentované nátěry poskytují omezenou ochranu před poškozením slunečním ultrafialovým světlem a vlhkostí. Jako takové vyžadují častou obnovu nátěru.
Poloprůhledná olejová mořidla na bázi rozpouštědel penetrují povrch dřeva, jsou porézní a netvoří povrchový film jako barvy. Tyto svrchní nátěry jsou nejlepší volbou pro dřevo, které je plně vystaveno povětrnostním vlivům a je u něj žádoucí přirozený vzhled. Přestože tato mořidla lze použít na hladkém a strukturovaném povrchu dřeva, při aplikaci na strukturovaném povrchu budou mnohem lepší a vydrží déle. Tato mořidla obsahují pigmenty, obsahující barvu a do jisté míry výrazně zvyšují životnost svrchního nátěru tím, že chrání povrch dřeva před škodlivým účinkem slunečního ultrafialového záření. Poznámka: Průhledná, neflexibilní mořidla, tvořící film nátěru, jako je lak, šelak, polyuretan a fermež, nejsou pro venkovní použití vhodná. Ultrafialové záření může proniknout transparentním filmem a dřevo poškodit.
Krycí barvy
Pokud chcete povrch sjednotit a překrýt strukturu, kresbu dřeva i její nepravidelnost, lze zvolit krycí barvu. I zde se můžete rozhodnout pro rozpouštědlový nebo vodou ředitelný typ barev akrylátových nebo alkydových. Alkydové se lépe aplikují štětcem nebo válečkem, akrylátové mají větší odolnost na povětrnosti. Barva poskytuje nejlepší povrchovou ochranu proti zvětrávání a zmáčení vodou, zároveň ale tvoří barevný odstín a zakrývá některé charakteristiky dřeva. Ačkoliv barva může snížit absorpci vody dřevem, samotný nátěr není impregnačním prostředkem.
Renovace nátěrů
K renovaci je třeba přistoupit včas ve chvíli, kdy začíná degradace, praskání a odlupování krycích nátěrů nebo šednutí ploch u olejů či lazur. Nátěry nikdy nedegradují rovnoměrně. Rozpraskané a odlupující se nátěry musíme kompletně obrousit, okartáčovat mosazným kartáčem, který nezanechává rýhy v měkkém dřevě, nebo odstranit horkovzdušnou pistolí. Z nepoškozených nátěrů je třeba odstranit prach a nečistoty a povrch jen lehce přebrousit, aby se odstranila vrchní degradovaná vrstva a zvýšila se přilnavost nových nátěrů. Zašedlé plochy degradovaného dřeva lze ošetřit odšeďovačem dřeva. Po úpravě povrchu aplikujeme vždy impregnaci, ať již vodou ředitelnou, nebo rozpouštědlovou, a potom použijeme zvolený vrchní nátěr v počtu vrstev a množství nánosu barvy doporučovaném výrobcem.
Některé firmy nabízejí speciální silnovrstvou krycí barvu na dřevo, která je zvláště vhodná pro renovaci starých nátěrů bez jejich odstranění a má dobrou přilnavost téměř na každém povrchu. Je doporučována pro renovaci dřevěných povrchů natřených alkydovými barvami a na termálně upravená dřeva. Barva je vyrobená z alkydového a akrylátového pojiva, je určená na venkovní dřevěné povrchy a vytváří vodoodpudivý, pružný a mimořádně odolný povrch.
Montáž a ochrana modřínové fasády
Montáž modřínové fasády je proces, který vyžaduje pečlivé plánování a dodržení určitých zásad, aby se zajistila dlouhá životnost a estetický vzhled. Je nezbytné mít od projektanta nebo architekta přesnou skladbu roštu, izolační vrstvy a detaily fasády. Je důležité zajistit, aby byl rosný bod umístěn mimo izolační vrstvu a aby byla zajištěna dobrá ventilace. Používejte modřínové palubky s vlhkostí 14-18 %, což je ideální pro dané klimatické podmínky. Před montáží je doporučeno skladovat dřevo v originálních obalech na suchém místě.
Namontujte podkladový rošt z dřeva s odpovídající vlhkostí. Ujistěte se, že spodní konstrukce je rovná; použijte olovnici a srovnávací lať pro odstranění nerovností. Palubky se montují s mezerou pro expanzi dřeva. Důležité je dodržovat správný směr pokládání. Při montáži dbejte na to, aby šrouby nebyly zapuštěny příliš hluboko do dřeva, což by mohlo způsobit praskliny. Po dokončení montáže je nutné ošetřit palubky speciálními ochrannými nátěry. Doporučuje se obnovit nátěr každé dva roky olejem pro zvýšení životnosti.
Prevence zatékání a poškození
Aby se předešlo zatékání vody do modřínové fasády, je důležité dodržovat několik klíčových zásad během její montáže a údržby. Před instalací je nezbytné dřevo ošetřit ochranným nátěrem, který odolává vlhkosti a UV záření. Palubky by měly být pokládány perem nahoru a nikdy by neměly být příliš staženy, aby se předešlo deformaci při vyšší vlhkosti. Při montáži je důležité předvrtat otvory pro šrouby minimálně 5 cm od konce palubek, aby se zabránilo praskání a následnému zatékání vody. Je nutné pravidelně kontrolovat stav fasády, zejména v oblastech s vyšší vlhkostí nebo ve stínu, kde mohou vznikat plísně a řasy. Spodní a horní zakončení fasády doporučujeme opatřit mřížkou, aby se zabránilo vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu.
Čištění a odstraňování skvrn
Povrchy dřeva, které jsou vystaveny povětrnostním vlivům, se nevyhnutelně znečistí a mohou být také zabarveny plísněmi, řasami a mechy. Tyto přírodní faktory pomalu narušují svrchní nátěry a v důsledku toho vyžadují všechny povrchové úpravy pravidelné čištění a údržbu, aby plnily svou funkci. Nečistoty jsou nejmírnější příčinou vyblednutí či začernání. Pravidelné čištění slabým roztokem čistícího prostředku neobsahujícího fosfáty, obvykle obnoví původní povrchovou úpravu.
Plísně jsou běžnými životními formami vyskytující se v našem prostředí. Pro čištění a odstraňování forem plísní existuje mnoho komerčních produktů. Dodržujte pokyny výrobce a používejte čisticí prostředky v rámci stanovené doby použitelnosti. Nemíchejte čistící prostředky dohromady, jinak by mohly nastat škodlivé chemické reakce. Nikdy nepoužívejte bělidla a kyseliny. Plíseň je obvyklou formou ztráty barev a mořidel způsobenou houbami, které tvoří skvrny. Opětovné namoření problém s plísněmi nevyřeší. Když nastane čas na přetření, vyčistěte dřevo od plísní slabým roztokem z bělidla (je preferováno bělidlo na kyslíkové bázi nebo komerčním odstraňovačem plísní). Tmavá barva plísní bude obvykle vybělena za 15 až 30 sekund.
Růst mechů a zeleného povlaku se objevuje všude tam, kde jsou vytvořeny vhodné podmínky k jejich růstu, zejména působením dlouhodobé vlhkosti, bez možnosti vysychání a čištění. U cedru se mohou vyskytnout skvrny díky extrakčnímu krvácení, které je obvykle způsobeno vlhkostí. Chcete-li zastavit výskyt skvrn způsobený extrakčním krvácením, musí být odstraněn zdroj vlhkosti. Mírné skvrny jsou často spláchnuty deštěm během několika týdnů. V chráněných prostorech budovy, kde skvrna přetrvává, může časem ztmavnout a pak se těžce odstraňuje. Pokud mytí slabým čisticím roztokem nefunguje, bylo prokázáno, že za použití slabé kyseliny šťavelové lze účinně odstranit vodu, tanin nebo železité skvrny. Železité skvrny se mohou objevit ve dvou formách: rudo-hnědé zbarvení způsobené rzí a modročerné zbarvení způsobené reakcí železa z hřebíků a jiných kovových předmětů.
tags: #fasada #sibirsky #modrin #po #letech #vzhled