Fasáda domu je jedním z nejdůležitějších prvků stavby, protože nejen chrání budovu před vlivy počasí, ale také zásadně ovlivňuje její vzhled a energetickou účinnost. Dobře navržená a realizovaná fasáda plní jak funkční, tak estetické nároky. Při výběru fasádního materiálu je důležité zohlednit estetiku, údržbu, životnost a izolační vlastnosti.
Mezi funkční předpoklady fasády patří především ochrana spodních vrstev skladby stěny před povětrnostními vlivy a tepelná izolace objektu. Funkční fasáda by však měla být také paropropustná, aby mohla vlhkost, vznikající uvnitř objektu efektivně propouštět do venkovního prostředí. Nejedná se o nějaký nadstandardní rozmar. Je nutné si uvědomit, že fasáda není pouze Vaší individuální záležitostí, ale tvoří i obraz obce a krajiny, kterou spoluutváří. Měla by být v souladu se svým okolím a její obraz by měl svou troškou přispět ke kvalitě celku, nikoliv ho svou individualitou popírat, či dokonce ničit. Rodinné domy, na rozdíl od kostelů nebo radnic, neměly nikdy ambici vyčnívat z řady a ani dnes se to od nich neočekává. Uspokojivý výsledek fasády nám zajistí nejenom precizně odvedená práce na stavbě, ale především dokonale zpracovaný projekt.
Možnosti povrchové úpravy fasády
Dnešní trh nabízí pestrý výběr fasád a typů fasád od klasických omítek až po provětrávané moderní fasády. Možnosti použití jiného materiálu na fasádu domu je pro řadu stavebníků lákavé z několika důvodů. Mezi časté patří estetické důvody spojené architektonickým řešením stavby. Stejně tak může jít i o zajímavé materiály, které vaši nemovitost vyjmou z poněkud všedně působících stereotypů. Ale nepodceňujme i hlediska ekonomická či - stále častější, hlediska ekologická.
Existuje několik hlavních typů fasád, přičemž každý z nich má své specifické výhody i nevýhody. Fasádní systémy nabízí nepřeberné možnosti výběru.
Omítková fasáda
Omítkové fasády jsou jedním z nejběžnějších typů, které se používají u rodinných domů. Jedná se o relativně levné a variabilní řešení, které nabízí širokou škálu barev a textur. Omítku lze snadno aplikovat a upravit podle individuálních požadavků majitele domu. Jednou z hlavních výhod omítkové fasády je její dobrá propustnost vodní páry, což zajišťuje zdravé vnitřní klima domu. Tradiční dvouvrstvé omítky celá staletí obstávají ve zkoušce pevnosti, objemové stálosti, mrazuvzdornosti nebo prodyšnosti. Jsou ideálním podkladem pro aplikaci zvoleného typu finálního dekoru a barev. Stejně jako podkladní vrstva by měly barevné nátěry splňovat základní technické parametry, které zajistí odolnost proti srážkám, prodyšnost nebo stálost barev a objemu.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Nevýhodou však může být náchylnost k poškození, například k prasklinám nebo oděru. Fasáda tak vyžaduje pravidelnou údržbu a občasné opravy, zejména v místech vystavených extrémním povětrnostním vlivům.
Cihlová fasáda
Cihlový obklad nebo pohledové zdivo patří mezi velmi trvanlivé a esteticky působivé fasády. Díky své vysoké odolnosti vůči povětrnostním podmínkám a nízkým nárokům na údržbu je tento typ fasády oblíbený zejména u tradičních a rustikálních staveb. Další velkou výhodou je její dlouhá životnost a dobré izolační vlastnosti, které mohou přispět ke snížení energetických nákladů.
Nevýhodou cihlové fasády je vyšší pořizovací cena a náročnější instalace. Cihly mají omezenou barevnou variabilitu, což může být problém pro ty, kteří hledají modernější a pestřejší vzhled svého domu.
Dřevěná fasáda
Dřevo je přírodní materiál, který dodává domu teplý a harmonický vzhled. Dřevěné fasády jsou oblíbené zejména v horských a přírodních oblastech, kde dokonale zapadají do okolního prostředí. Tento typ fasády má také dobré tepelně izolační vlastnosti a přispívá ke snížení hluku z okolí. Stále častější řešení je tvořené palubkami. Připevnit je lze svisle, vodorovně či diagonálně podle toho, jakého efektu chcete dosáhnout. Stavení se opticky rozšíří, když palubky namontujete vodorovně. Svislým obkladem naopak docílíte dojmu strmější střechy. Dřevěná fasáda je skvělá volba po mnoha stránkách. Teď už zbývá ji jen správně namontovat.
Montáž dřevěné fasády
Předpokládáme, že už máte dřevo na fasádu vybráno. Díky tomu získáte jistotu, že váš dům bude dobře odvětráván a že dřevěná fasáda bude dobře držet na svém místě. Nezapomeňte, že by se před montáží měly obkladové palubky aklimatizovat, aby jejich rozměry i tvar zůstaly stejné. Nechejte je ležet zabalené pod střechou tak, aby k nim mohl vzduch, ale aby nemokly. Nejen venkovní fasádní obklady je potřeba natřít. Ošetřit proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním je nezbytné také dřevěné hranoly, které použijete na nosný rošt (stejně jako obkladové palubky). Hranoly by také měly být dostatečně vysušené a perfektně rovné. Každá drobnost může hrát při montáži dřevěné fasády roli a pokud něco odbydete, může se vám to v budoucnu vymstít zatékáním, rezivěním a dalšími problémy.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Pokud nebudete pracovat s již impregnovanými palubkami, nezapomeňte klasické fasádní obklady opatřit ochranným nátěrem, aby odolaly vlhkosti a UV záření. Ochranný povrchový nátěr naneste nejen z vrchní strany (minimálně dvě vrstvy), ale alespoň jednou také z rubové strany. Za fasádou musí proudit dostatek vzduchu směrem nahoru, odkud může bez problému unikat ven. Rozteč roštu by tedy měla být přiměřená tloušťce fasádního profilu. Přihlédnout je třeba také k tomu, zda je profil obkladových palubek s perem a drážkou nebo bez nich.
Palubky nikdy nestahujte, při vyšší vlhkosti by mohlo dojít k vyboulení fasády. Na koncích palubek si předvrtejte otvory pro šroub, případně je kotvěte minimálně 5 cm od konce, zabráníte tím praskání profilů. Spodní a horní zakončení fasády doporučujeme opatřit mřížkou (plastovou nebo hliníkovou), tím zabráníte vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu za palubky.
Způsoby kotvení palubek:
- Skrytý způsob: kotvení palubek do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min.
- Viditelný způsob: palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující oceli.
- Skrytý způsob: nerezové příchytky se připevní na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt.
Zakončení rohů u dřevěné fasády:
- Překrývaný: všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, které dohromady vytvoří masivní rohovou lištu.
- Přiznaný: palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
- Segmentový: používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.
Dřevo je živý materiál a mnohdy má svou hlavu, proto si v případě jakýchkoliv nejasností nechte raději poradit od zkušenějších a vždy pracujte s doporučeným vybavením. Experimentování se v tomto případě nevyplatí, a to doslova. Ověřené postupy a kvalitní materiál zajistí krásný vzhled vaší nové dřevěné fasády a její dlouhou životnost.
Kamenná fasáda
Kamenné fasády působí velmi luxusně a mají dlouhou životnost. Kámen je extrémně odolný materiál, který vyžaduje minimální údržbu a dobře odolává vlivům počasí. Navíc poskytuje skvělé izolační vlastnosti a dodává domu jedinečný vzhled.
Na druhou stranu je kamenná fasáda poměrně drahá a její instalace je náročná na technické provedení. Kámen je těžký materiál, což znamená, že dům musí mít pevný základ a nosnou konstrukci schopnou unést jeho hmotnost.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Hliníková a kovová fasáda
Moderní fasády z hliníku či jiných kovů jsou často využívány u novostaveb, kde se klade důraz na minimalistický a elegantní vzhled. Kovové fasády jsou velmi odolné vůči povětrnostním vlivům, mají dlouhou životnost a nevyžadují téměř žádnou údržbu.
Nevýhodou tohoto typu fasády jsou vyšší pořizovací náklady a nižší izolační schopnosti. Kovové fasády mohou také působit chladným dojmem a nehodí se ke každému typu rodinného domu.
Zateplená fasáda (ETICS) a provětrávaná fasáda
Kontaktní zateplovací systémy (ETICS)
Kontaktní systémy patří mezi oblíbené typy fasád, které se instalují přímo na vnější plášť budovy bez vzduchové mezery. Základem tohoto druhu fasády je tepelně izolační materiál, jako je polystyren nebo minerální vata, který se lepí a následně mechanicky kotví přímo na zdivo. Na izolační vrstvu se nanáší armovací vrstva tvořená lepidlem a výztužnou síťovinou. Finální úpravu pak zajišťuje tenkovrstvá omítka, například minerální, silikonová nebo akrylátová.
Zateplovací systémy, které využívají polystyren nebo minerální vatu, jsou velmi populární díky svým vynikajícím izolačním vlastnostem. Tato fasáda pomáhá snižovat energetickou náročnost domu a tím i náklady na vytápění. Další výhodou je široká možnost volby povrchové úpravy, která umožňuje přizpůsobit vzhled fasády individuálním požadavkům.
Nevýhodou je možnost mechanického poškození a nutnost odborné instalace. Počáteční investice může být vyšší, ale dlouhodobé úspory na energiích tuto nevýhodu kompenzují.
Používané materiály v ETICS:
- Polystyren: Izolační materiál běžně používaný v kontaktních zateplovacích systémech (ETICS). Nabízí výbornou tepelnou izolaci, snadnou montáž a nízkou hmotnost.
- Minerální vata: Paropropustný a nehořlavý izolační materiál. Kvůli jeho vysoké nasákavosti je nezbytné jej chránit vhodnou povrchovou úpravou, nejčastěji omítkou.
Provětrávaná fasáda
Provětrávaná fasáda je jedním z moderních a odolných typů fasád, které zajišťují účinné odvětrávání vlhkosti díky vzduchové mezeře mezi vnějším pláštěm budovy a obkladovými prvky. Tento druh fasády využívá nosnou konstrukci, obvykle z dřevěných latí nebo kovových profilů, na které se zavěšují různé obkladové materiály, jako jsou plastové panely, betonové obklady, kovové či skleněné tabule. Provětrávané fasády se vyznačují vyšší pořizovací cenou, avšak poskytují mimořádnou odolnost, dlouhou životnost a moderní vzhled.
Příklady obkladových materiálů pro provětrávané fasády:
- Dřevěné lamely: přírodní a esteticky atraktivní fasádní obklad.
- Stavoblock: Prefabrikovaný fasádní systém z betonových bloků, který spojuje odolnost, moderní vzhled a snadnou montáž.
Historie a estetika fasád
I v minulosti jsme fasádám věnovali velkou pozornost. Od dávnověku, přes antiku, až do dnešních dnů, si přitom stavitelé byli vědomi jedinečnosti fasády, prvotní styčné plochy domu s okolím. Historicky vzácné a tedy památkově chráněné objekty dnes rekonstruujeme střídmě a barvami tyto domy mnohdy navenek příliš nehýří. V době své největší slávy však barvami jen hrály. Je všeobecně známo, že středověk zdaleka nebyl jen oním obdobím temna, tuhého katolicismu a válek na meč. Navenek byly středověké domy kdysi barevnými paletami malířů a někdy to dnes téměř vypadá, že je při rekonstrukcích přizpůsobujeme šedi špinavých zákoutí našich měst.
Průčelí mnohých rekonstruovaných měšťanských domů dnes začala hýřit bohatou přehlídkou okrasných prvků, barokní jihočeská venkovská stavení opět začala hrát barvami a tradičními tvary a v některých regionech se na vsích tradice vrátila na fasády domů natolik, že připomínají práce nynějších lidových mistrů nástěnné malby. Současní mladí architekti dostávají čím dál tím víc odvahy. Krása je však v jednoduchosti a právě po ní moderní architektura prahne také. Teprve fasádou dům dostává svou typickou tvář. Fasáda je poslední sčítanou veličinou rovnice návrh architekta + výběr oken a dveří + střešní krytina + fasáda = vnější vzhled domu. Pojem fasáda je dokonce chápán jako rovnítko vnějšího vzhledu domu, kdy před rovnítkem není třeba sčítat nic.
Legislativní aspekty úprav fasád
Jelikož fasády domů výrazně ovlivňují a také pozměňují i vzhled svého nejbližšího okolí, nemůžeme je dnes realizovat pouze na základě svých přání a představivosti. Úprava fasády většinou podléhá schválení místně příslušného stavebního úřadu. V potaz je brán charakter stavby a fakt, zda zamýšlená úprava fasády nezmění vzhled nejbližšího okolí, nebo zda ze současné koncepce výstavby příliš nevybočuje.
Řešení fasády je zahrnuté už v projektech novostaveb a rekonstrukcí budov. Fasáda je tedy součástí stavebního řízení. Pokud pak pouze zateplujeme, měníme podobu již zkolaudovaného objektu, podléhá tato změna většinou ohlašovací povinnosti místnímu stavebnímu úřadu. Pokud však barvu fasády pouze obnovujeme a tedy neměníme, nemusíme tuto drobnou kosmetickou úpravu často ohlašovat vůbec. Některé stavební úřady však neumožňují jakékoli výjimky. Je proto nezbytné se v konkrétní lokalitě vždy dostatečně informovat. Mohlo by totiž dokonce dojít i k situaci, kdy úřad nařídí obnovenou fasádu na náklady stavebníka změnit.
Fasáda bytových domů a souhlas SVJ
Jste vlastníkem bytové jednotky v bytovém domě a chcete udělat zásah do fasády, například kvůli instalaci větracího systému nebo přestavbě balkónu? Záleží na tom, v jakém právním režimu se fasáda nachází. Většinou je společnou částí domu. V tom případě potřebujete souhlas společenství vlastníků jednotek, protože to má v kompetenci všechny společné záležitosti v domě. Jménem společenství vám souhlas udělí jeho statutární orgán, buďto na vlastní odpovědnost, nebo po odsouhlasení na shromáždění vlastníků jednotek. Záleží na obsahu stanov společenství. Výjimečně se vyskytují domy, u nichž fasáda není společnou částí, nýbrž je rozdělena mezi jednotlivé vlastníky bytových jednotek. Takový režim byl možný podle starého bytového zákona č. 72/1994 Sb., který se vztahuje na bytové jednotky postavené a zapsané do katastru před 1. 1. 2014.
U bytových jednotek postavených a zapsaných po tomto datu již „rozparcelování“ fasády mezi vlastníky bytů možné není. Nový občanský zákoník, který nahradil starý bytový zákon, totiž jasně říká, že společnou částí jsou vždy stavební části podstatné pro zachování tvaru i vzhledu domu. Fasáda je nezbytná přinejmenším pro zachování vzhledu domu a musí tedy být společná. Rozdělení fasády u některých starších bytových domů však není žádnou výhrou, spíš naopak. Působí totiž dojmem, že vlastník bytu může se svou částí fasády dělat cokoli. Například do ní smí udělat průraz bez souhlasu společenství či ostatních vlastníků.
Ať už je fasáda společnou částí domu, nebo je rozdělena mezi vlastníky bytů, musí její změny posoudit stavební úřad. Ten by měl podle § 184a stavebního zákona v každém případě vyžadovat souhlas společenství vlastníků pro účely vydání povolení ke změně dokončené stavby. Navíc by měl společenství přiznat postavení účastníka povolovacího řízení, neboť zásah do fasády bude mít vždy vliv na dům jako celek. Minimálně v rovině estetické. Dotkne se tedy společných práv k domu, k jejichž hájení je společenství ustaveno.
Pro vydání povolení jsou nutné také souhlasy dotčených orgánů státní správy. V případě fasád může být oříškem stanovisko orgánu ochrany přírody, a to s ohledem na krajinný ráz, nebo orgánu památkové péče. Ty mohou uložit pro stavební úpravu omezující podmínky, nebo ji pro její estetickou rušivost zcela zakázat. Společenství může svého postavení účastníka v povolovacím řízení využít tak, že proti stavební úpravě podá námitky a odvolání. Nelze vyloučit, že je úspěšně podají rovněž vlastníci bezprostředně sousedících bytů. Podmínkou je, aby prokázali, že povolovaná úprava fasády bezprostředně ovlivňuje užívání jejich bytů.
Chce-li mít stavebník jistotu, že společenství nebo sousedé nezmění v průběhu povolování názor, měl by s nimi uzavřít smlouvu o podmínkách provedení stavební úpravy. Jednostranný souhlas totiž může společenství či soused kdykoli odvolat a tím povolovací řízení zablokovat. Ing. Mgr. Andrea Manová ze Svazu českých a moravských družstev k prostupům fasádou uvedla: „K prostupům fasádou je třeba individuální přístup. V praxi nastává nejčastěji situace, kdy 1 nájemník prostupy na fasádu nechce na rozdíl od dalších 9, kteří větrání bytů chtějí řešit. Za této situace lze řešit pouze v rámci BJ, nelze řešit v rámci SVJ. Neexistuje nadřazená platná legislativa, která by k rozhodnutí a řešení pomohla.“
Fasády v panelové výstavbě: Soustava OP 1.13
Konstrukční soustava OP 1.13 je ostravskou krajskou materiálovou variantou odvozenou ze soustavy OP1.11. To ovšem neznamená, že by se na Ostravsku klasická soustava OP 1.11 nestavěla - naopak - obě soustavy se často stavěly vedle sebe. Varianta OP 1.13 je od výchozí varianty OP 1.11 velmi špatně rozeznatelná, tím spíš po zateplení. Nicméně v této soustavě přibyly i originální věžové domy a nové sekce chodbových domů - vyplatí se tak s touto lokální soustavou blíže seznámit. Když se ve druhé polovině 70. let začaly připravovat kmenové podklady pro novou unifikovanou řadu konstrukčních soustav - řadu P - počítalo se hned s několika krajskými variantami lišícími se především materiálovou skladbou obvodového pláště. Výchozí varianta OP 1.11 používala velmi pokročilý sendvičový obvodový plášť s vrstvou tepelné izolace - polystyrénu. Krajská varianta OP 1.13 o tento pokročilý plášť přišla a nahrazuje jej konstrukčně a výrobně mnohem méně náročnějším pórobetonovým obvodovým plášťem. Při srovnání s pokročilejším sendvičovým obvodovým pláštem má ale pórobetonový plášť soustavy OP 1.13 překvapivě stále dobré tepelně-izolační vlastnosti.
Výstavba konstrukční soustavy OP 1.13 započala v první třetině 80. let a ukončena byla až několik let po sametové revoluci. Jedná se o poměrně málo zastoupenou konstrukční soustavu, vznikla v ní pouze tři větší sídliště, na druhou stranu se formou doplňkové výstavby vyskytuje na mnoha dalších sídlištích. Ačkoliv se původně počítalo se zcela novým pojetím fasád, nakonec dostala soustava OP 1.13 vnější vzhled téměř shodný s variantou OP 1.11.
Konstrukce obvodového pláště OP 1.13
Obvodový plášť má tloušťku 300 mm a na každém z objektů bylo užito dvou typů plášťů. Pro štítové stěny, lodžiové stěny a stěny s chodbovými okny (schodišťové sloupce) bylo užito sendvičového obvodového pláště shodného s typem OP 1.11. Skladba sendvičového pláště je následující: 150 mm vnitřní železobetonová vrstva, 80 mm polystyrénu a 70 mm vnější železobetonové vrstvy. Vnější železobetonová vrstva je k vnitřní nosné vrstvě přichycena s pomocí několika nerezových kotev, které vyrovnávají pohyby vzniklé roztažností při změnách vnějších teplot a zároveň vymezují prostor pro polystyrénovou izolaci.
Štítové sendvičové dílce měly fasádu tvořenou sypanou drtí. Výjimečně s barevným nátěrem. Sendvičové dílce užité na schodišťových sloupcích měly fasádu shodnou s pórobetonovými dílci. Jsou to právě obvodové panely na průčelích, které jsou důvodem smyslu existence varianty OP 1.13. Formování menších dílců určených ke složení většího dílce (obvodového panelu) bylo výrobně i finančně méně náročné než výroba kompletizovaného obvodového dílce. Spáry mezi spínanými částmi dílce nebyly přiznané. Dílce byly z panelárny dodávány s osazenými okny. Vnější fasáda byla hladká a tenkovrstvá s obchodními názvy MONOFASS, SILIPLAST a RUDIKOR. Fasáda se na panely nanášela až po smontování domů. Mezi pórobetonovými panely jsou velmi úzké spáry vyplněné trvale pružným tmelem černé barvy.
Mnoho domů OP 1.13 má barevně řešené fasády, a to právě na pórobetonových dílcích. Používaly se základní barevné odstíny - červená, zelená, žluté odstíny a hnědá. Základní barvou byla bílá. Nemalá část domů dostávala i brizolitové fasády, v takovém případě byly spáry mezi dílci naznačeny drážkami.
Obvodové dílce náležící ke kuchyním mají průvětrníky vedoucí do spížních skříní. Z venkovní strany jsou průdechy průvětrníků vyplněny pomocí kulatých krycích plechů s šedým nátěrem, které byly do panelů přišroubovány přímo v panelárně. Během nanášení fasády po smontování domů tak byly často i tyto kryty přestříkané fasádní barvou. V malém množství domů ale stavbaři svědomitě před nanesením fasády kryty odšroubovali a po zaschnutí fasády namontovali zpět - výsledkem tak jsou krásně zřetelné kryty průvětrníků.
| Charakteristika | OP 1.13 | OP 1.11 |
|---|---|---|
| Spáry na fasádě | Velmi úzké | Široké |
| Povrch fasády | Velmi hladká, tenkovrstvá | Hrubší |
| Hlavní materiál pláště | Pórobetonové dílce (průčelí), sendvičové (štíty) | Sendvičový plášť s polystyrenem |
| Dodávka oken | Dílce z panelárny s osazenými okny | Není specifikováno |
| Barevnost fasád | Často barevné (červená, zelená, žlutá, hnědá), bílá základní | Není specifikováno |
Lodžie, okna a střechy v soustavě OP 1.13
Soustava OP 1.13 používá pouze plně zapuštěné lodžie. Lodžie najdeme nejčastěji v modulu 3 m. U rohových, bodových a chodbových sekcí se vyskytují i v modulech 4,2 m. Konstrukce lodžií je zcela převzatá ze soustavy OP 1.11 - lodžiová stěna s oknem je tak sendvičové konstrukce, stejně jako bočnice lodžií - ty tvoří tzv. lodžiové příložky, které se připevnily na příčné nosné stěny. Příložky tvoří 80milimetrová vrstva polystyrenu a 70milimetrová vrstva betonu - po přiložení na nosné stěny tak vznikne souvrství shodné se sendvičovými dílci.
Vzhledem k mládí soustavy byla použita nejmodernější okna československé panelové výstavby. Dřevěná zdvojená okna byla nejčastěji otočná, případně doplněná otevíravě-sklopným křídlem. Členění a rozměry oken jsou shodné s OP 1.11 - existují tak dvě velikosti otočných a dvě velikosti otevíravě-sklopných křídel. Okna jsou vyrobená ze smrkového dřeva a opatřená nátěrem v barvě slonová kost. Těsnění oken bylo velmi pokročilé, křídla byla těsněná několika vrstvami dutých gumových těsnění a gumový profil utěsňuje i skleněné tabule. Okna měla pokročilé kování a zámky. Jedna klika ovládala několik zámků - toto řešení se používá i u dnešních oken. Mechanismus pro přepínání poloh otevíravě-sklopného křídla byl nejmodernější, jaký se v panelové výstavbě používal.
Objekty mají ploché střechy s vnitřním spádem. Konstrukce střechy je jednoplášťová, s nepochozí úpravou. Střecha starších domů je nevětraná, novější domy mají střechu větranou. Typ střechy poznáte podle větracích otvorů v atikových dílcích. V násypu střechy jsou vedeny kabely od společné televizní antény a k ventilátorům odsávání.
tags: #fasada #podelneho #domu #informace