V samém srdci Klatovska v Plzeňském kraji se rozkládá malebná vesnice Velhartice. Při prvním pohledu se zdá jako běžná česká vesnice, kam si turisté chodí pro klid a poklidnou šumavskou přírodu, avšak není všechno tak, jak se zdá. Velhartice mohou být pro mnohé známé kvůli svému impozantnímu hradu, ale naše pozornost dnes směřuje k jiné pamětihodnosti - k místnímu kostelu svaté Máří Magdalény. Tato památka, obklopená tichým hřbitovem, je proslulá svými nevysvětlitelnými záhadami a strašidelnými pověstmi. Jedna z nich je natolik děsivá, že láká návštěvníky z celé země, kteří touží poznat tajemství, jež tento kostel skrývá.
Tajemná tvář na kostelním štítu
Hned jak vkročíte na místní hřbitov, ucítíte zvláštní, těžkou atmosféru. Někteří lidé dokonce hovoří o negativní energii, která je tu cítit na každém kroku. Kostel svaté Máří Magdalény je památkou, která stojí na tomto místě již od roku 1373. Prošel sice řadou úprav a rekonstrukcí, ale jedno se nezměnilo - tajemný obraz dívčí tváře na kostelním štítu. Z něj vyzařuje záhadná, tajemná tvář dívky. Tvář, která se stále znovu objevuje, ačkoliv byla opakovaně zakrytá novou omítkou nebo nátěrem. Otázka zní: jak se tam objevila a proč se tam stále vrací?
„Na štítu kostela se objevuje neznámá tvář, i když při rozpadu fasády už nebyl obličej tak patrný, ale stále bylo možné části spatřit.“ Skvrny prý na chvíli zmizí, když štít dostane novu omítku či nátěr, ale pak se znovu objeví. Vystoupí zvolna, ale nezadržitelně z bílé barvy štítu, jakoby chtěly něco naléhavého sdělit. Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Hřbitov ve Velharticích s kostelem sv. Máří Magdaleny je jedním z nejtajemnějších míst, a to především kvůli obličeji vystupujícímu ze štítu kostela. Nyní zmizela tajemná tvář ze štítu a ten září do dálky jasnou bílou barvou.
Pověsti a teorie o původu tváře
Teorií o tváři je hned několik. Někteří místní věří, že tvář patří dívce unesené sem oživlým umrlcem, jiní tvrdí, že obličej patří dívce, která stále milovala svého milého, i když byl už mrtvý. Jedna z pověstí spojuje tvář s tragickou autonehodou, při které zemřela mladá dívka nedaleko kostela. Tvář na štítu je nebohé ženě podle nich podobná. Další teorie se týká událostí z dob třicetileté války, kdy hrad spravoval španělský dobrodruh Martin de Hoeff-Huerta. Proslýchá se, že se pokoušel zdejší občany obracet na katolickou víru nevybíravými způsoby a jeho oběťmi se stávaly prý často mladé pohledné dívky.
Podle další z pověstí se v kostele odehrávaly temné rituály a satanské mše, během nichž se místní lidé snažili oživit mrtvé. Tyto okultní praktiky prý uvolnily silnou negativní energii, která dodnes toto místo neopustila. Podle publicisty Ing. Pavla Kozáka proběhl kdysi v jihovýchodní části velhartického hřbitova jakýsi obřad černé magie, jehož účelem bylo právě oživení mrtvého. Tento obřad byl podle všeho úspěšný a stopy velmi negativní energie, která se při tomto rituálu uvolnila, tu zůstávají dodnes.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Inspirace pro Karla Jaromíra Erbena
Původní temná pověst prý pochází už z úsvitu křesťanství. Podle ní se místní dívka zamilovala do mládence, který padl v bojích. S jeho smrtí se nedokázala vyrovnat a vytrvale odmítala další nápadníky. Stopy černé magie, která se při obřadu uvolnila, jsou zde prý patrné dodnes a citliví lidé tam vnímají negativní energii. Byla to právě tato legenda, která podle všeho ovlivnila i Karla Jaromíra Erbena, když psal známou baladu Svatební košile. Karel Jaromír Erben se nechal tímto tajemným příběhem inspirovat a do své Kytice vložil hororovou baladu Svatební košile.
Děj je všeobecně známý. Jedna milá toužila po svém milém, který byl dlouhý čas v cizině na vojně, a rouhala se při modlitbě k Panně Marii. Jednou v noci bylo její přání vyslyšeno a její milý k ní přišel a žádal po ní, aby s ním šla, že si ji vezme za ženu. Nevěděla, že již je mrtvý, tak šla. Až po cestě poznala, s kým jde. Na hřbitově mu utekla a schovala se do márnice. Dívka se nakonec modlitbami před světem mrtvých zachránila. Možná jako varování pro ostatní vdavekchtivé dívky před podobným osudem se její tvář dodnes zjevuje na kostelní věži.
Historické události a současné snahy
Kromě toho toto místo nese stopy tragické historie. Předtím, než zde byl postaven stávající kostel, stál zde menší dřevěný kostelík. Ten se jednoho dne stal úkrytem pro místní obyvatele, kteří se zde schovali před bandity. Bohužel, lupiči kostelík zapálili a všichni v něm uvěznění zahynuli. Dodnes se odtud podle místních ozývají zvuky bušení a volání o pomoc. Milosrdnější zřejmě nebyly ani modernější dějiny. V časech odsunu sudetských Němců, ve vyhrocené náladě poválečných let, zde měl vzniknout neoznačený hrob pro ty, kteří odmítli pokojně odejít a vzdát se svého domova a majetku.
Farnost Velhartice a Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Maří Magdalény se snaží o opravu kostela. „Chystáme opravu silně poškozené omítky kostela. Akce je dotována Plzeňským krajem, kofinancována z prostředků občanského sdružení. Prvním krokem, realizovaným již letos, bude oprava štítové zdi kostela s obrazem tajemné, pověstmi opředené tváře. Po opravě poškozené omítky a zdiva, jejíž součástí bude i finální nátěr, nebude obraz tváře patrný.“
Tabulka: Pověsti a jejich spojitosti s tajemnou tváří
Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté: Kostel svaté Máří Magdalény v Velharticích je fascinujícím a děsivým místem, které přitahuje každého, kdo má rád tajemno.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
| Pověst / Teorie | Popis | Spojitost s tváří |
|---|---|---|
| Tragická autonehoda | Smrt mladé dívky nedaleko kostela | Tvář se podobá zesnulé dívce |
| Martin de Hoeff-Huerta | Oběti španělského dobrodruha v době třicetileté války | Tvář patří jedné z obětí, často mladým dívkám |
| Dávné události Velké Moravy | Pohanské pohřebiště a snahy oživit mrtvé | Tvář je pozůstatkem negativní energie z rituálů |
| Inspirace pro K. J. Erbena | Dívka, která oplakávala mrtvého milého a rouhala se | Tvář je zjevením dívky z balady "Svatební košile" |
| Vypálení dřevěného kostelíka | Úkryt obyvatel před bandity, kteří kostel zapálili | Tvář jako symbol utrpení obětí |
Na první pohled jde o obyčejný vesnický hřbitůvek, zeď a kamenný portál, které ho svírají, však pocházejí ze 16. století. Velhartický hřbitov dodnes děsí. Mělo by být místem klidu a míru, pro zesnulé přímo klidu věčného. Zdá se však, že tomu tak úplně není. Jako by tu bylo přítomno něco zneklidňujícího, ne-li rovnou zlého. Psychotronici před návštěvou hřbitova důrazně varují. I místní sem neradi chodí, ač zde mají pohřbené své blízké. Spousta návštěvníků hřbitova, zejména těch citlivějších, si prý dodnes stěžuje na přítomnost něčeho temného a zlého. A tento dojem nekončí poté, co místo opustí, má je pronásledovat i doma. Na druhou stranu se takovéto pocity prý vyhýbají starousedlíkům, kteří tam mají své rodiny.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
tags: #fasada #hrbitova #se #skvrnami #pripominajici #tvar