Dřevěné fasády jsou oblíbenou volbou v moderní architektuře díky své estetice a ekologickým výhodám. Kombinace dřevěné fasády s polystyrenovou izolací představuje technicky promyšlené obložení obvodového pláště, které kombinuje estetiku se zabezpečením konstrukce. Pokud po ní pokukujete a přemýšlíte, zda by neslušela vašemu domu, nejdříve byste o ní měli něco vědět.
Specifické požadavky na dřevěné fasády
Na dřevěné fasády se kladou v zásadě stejné fyzikální nároky ve vztahu k teplotním rozdílům, srážkám, slunečnímu světlu a difuzi vodních par jako na jiné fasády. Celková zátěž fasády je ovlivněna ročním obdobím a mění se i v průběhu dne. To však způsobuje větší kolísání vlhkosti materiálu, než je tomu u masivních zděných fasád. Dřevěné fasády, kromě klasických srubových staveb, spadají do kategorie zadem odvětrávaných fasád, na rozdíl od neodvětrávaných fasád, jakými jsou spřažený tepelně izolační systém (WDVS) nebo jádrové izolované cihelné zdivo.
Asi největším nepřítelem dřeva je voda a vlhkost. Vlhká dřevní hmota je totiž skvělou potravou pro dřevokazný hmyz (už při vlhkosti nad 10 % a teplotě nad 10 °C), houby či mech (když vlhkost dřeva třeba i přechodně překračuje 20 %). Při vyšší vlhkosti (nad 25 %) mohou dřevo napadnout i plísně. A nic z toho se s představou hezké dřevěné fasády určitě nespojuje. Každá dřevěná fasáda představuje dodatečnou zátěž vlhkosti, které je vystavena nejen v podobě dešťových srážek a vysrážení kondenzátu, ale také difuzi vzdušné vlhkosti z vnitřku budovy. Oba tyto jevy způsobují zvýšenou vlhkost dřeva. Dlouhodobě provlhlé dřevo ohrožuje hniloba a v každém případě vzrůstá nebezpečí napadení dřevokaznými houbami a řasami. Protože obsah vlhkosti kolísá, dochází ke smršťování a bobtnání dřeva, což je u širokých prken téměř nevyhnutelně spojeno s popraskáním a se vznikem trhlin.
Odvětrávání a konstrukční ochrana
Právě to je důvod, proč se dřevěné fasády dělají jako tzv. odvětrané. To znamená, že se fasádní desky upevňují na podkladový rošt tak, aby se pod nimi vytvořila mezera, přes kterou proudí vzduch. Ten umožňuje účinné odvětrání jakékoli vlhkosti - i té, která proniká přes konstrukci obvodových stěn z interiéru, i té, kterou fasáda navlhne při dešti. Aby se dřevo pravidelně vysoušelo, je nezbytné odvětrávání fasády zadem. Minimální šířka odvětrávací mezery mezi fasádou a konstrukcí je 2 cm, tato vrstva by měla stačit k zajištění účinné konvekce.
Kromě již výše zmíněných principů je třeba u dřevěné fasády respektovat některé konstrukční zákonitosti. Základním pravidlem je nedotahovat dřevěný obklad až na terén. Dřevěná fasáda by měla končit minimálně 250 mm (lépe 300 mm) nad okolním terénem. U vodorovného obkladu je důležité vyřešit spoje, resp. spáry tak, aby do nich voda nevtékala a nedržela se tam. Stejně významné je i řešení spojů v rohu a dalších detailů - k delší životnosti fasády přispívají například správně zrealizované okapy a dešťové svody, ale i parapety a různé plechové chrániče, které zabraňují vodě dostat se do desek nebo pod ně.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Volba dřeva a jeho vlastnosti
Výběru vhodného dřeva byste měli věnovat asi největší pozornost. Důležitá je jak jeho estetická, tak i praktická stránka. Levné dřeviny rychle ztrácejí svoje funkční i vzhledové vlastnosti, ty dražší zase podstatně prodraží celý projekt. Na dřevěné fasády se nedoporučuje používat dřevo stromů jako jsou borovice přímořská, bříza a buk. Pro venkovní aplikace je vhodné dřevo vyšší třídy odolnosti, např. modřín a douglaska.
Níže je uvedena tabulka s přehledem často používaných dřevin pro fasádní obklady a jejich charakteristiky:
| Dřevina | Vlastnosti | Životnost (bez údržby) | Cena (orientační) |
|---|---|---|---|
| Smrk | Dostupný, levný, snadno opracovatelný, nízká objemová hmotnost. Rychle ztrácí původní barvu. | 5-10 let | Nejlevnější |
| Borovice | Dostupná, pevnější než smrk, pomaleji ztrácí barvu. Používá se i jako pařená (thermowood). | 10-15 let | Nízká |
| Modřín (domácí/sibiřský) | Domácí: časem černá bez úpravy. Sibiřský: vysoká odolnost a životnost, medově žlutohnědá barva, hustota cca 750 kg/m³, tvrdost 3,0 Brinnela. | Domácí: cca 15 let / Sibiřský: > 100 let | Střední (sibiřský vyšší) |
| Dub a Kaštan | Dražší alternativy s delší životností. | 15-25 let | Vyšší |
| Akát | Velmi dlouhá životnost. | > 25 let | Vysoká |
| Kanadský červený cedr | Odolává počasí i dřevokaznému hmyzu, nekroutí se, velmi lehký (zvyšuje tepelně izolační vlastnosti). | 20-30 let | Vyšší |
| Ipe wood (Lapacho) | Jedna z nejdražších dřevin, krásná tmavohnědá barva, nemění se dlouhé roky, vysoká hustota. | > 40 let | Velmi vysoká (80-130 eur/m²) |
| Cumaru | Levnější alternativa k Ipe, podobné vlastnosti, vysoká hustota. | 30-50 let | Vysoká (70-80 eur/m²) |
| Massaranduba | Extrémně dlouhá životnost, odolné vůči dřevokazným houbám a škůdcům. Nehodí se do nadměrně vlhkého prostředí. | > 50 let | Velmi vysoká |
| Merbau | Přirozeně odolné vůči škůdcům a chorobám, minimální změna objemu při schnutí, exotický vzhled. | > 25 let | Velmi vysoká |
| Padouk | Krásný tmavočervený odstín, při pravidelném olejování téměř nemění barvu. | > 30 let | Velmi vysoká |
Mějte na paměti i to, že většina dřevin deklarovaných jako bezúdržbové po několika letech (pokud opravdu zůstanou bez údržby) získá šedostříbrný povrch.
Příprava dřeva a povrchové úpravy
Ačkoli je konstrukční ochrana dřeva před vlhkostí zásadní, neměla by být jedinou prevencí před napadením hmyzem, houbami či plísněmi. Předtím, než se dřevo dostane na fasádu, mělo by být zdravé a připravené vzdorovat nejrůznějším biotickým škůdcům.
Typy úprav dřeva:
- Tlaková impregnace: Ochranný prostředek spolehlivě pronikne do hloubky dřevěných prvků, což zajišťuje trvalejší úpravu. Výsledkem je trvanlivá dřevěná fasáda bez nutnosti následné údržby. Tlakově impregnované dřevo se nejdříve vloží do přetlakové komory, kde se z něho vysaje vzduch při atmosférickém tlaku 1/10 až 1/20, což je ekvivalentem k vakuu.
- Termodřevo (Thermowood): Dřevo se v procesu úpravy na několik dní vystaví teplotě 160 až 220 °C. Tím se v něm zničí všechny složky, které „chutnají“ dřevokaznému hmyzu a jiným škodlivým elementům a zkracují jeho životnost. Thermo dřeviny není potřeba povrchově upravovat a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí jako jsou terasy, bazény, jezírka apod.
- Ochranné nátěry: Pro ochranu dřeva před UV zářením, působením vody a dalšími erozními činiteli použijte nátěry na bázi alkydových, akrylátových, polyuretanových či olejových polymerních systémů, které zvyšují odolnost dřeva proti vodě i různým mechanickým vlivům. Tyto lazury můžete použít nejen k nátěrům venkovních dřevěných obkladů, ale také dřevěných prvků v domě či bytě.
Pokud vám vadí stárnutí a chcete zachovat původní odstín dřeva, pak sáhněte po dřevě s vlastnostmi upravenými tak, aby bylo dlouhodobě odolné povětrnostním vlivům. Jestliže nebudete pracovat s již impregnovanými palubkami, nezapomeňte klasické fasádní obklady opatřit ochranným nátěrem, aby odolaly vlhkosti a UV záření. Ochranný povrchový nátěr naneste nejen z vrchní strany (minimálně dvě vrstvy), ale alespoň jednou také z rubové strany. Pokud nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, doporučujeme napustit palubky takovýmto přípravkem před nanášením vlastního nátěru.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Montáž dřevěné fasády s polystyrenem
Montáž dřevěné fasády je pro truhláře, tesaře, nebo i zručného kutila vcelku jednoduchá věc. Dřevěná fasáda je typem odvětrané fasády, což v překladu znamená, že se neupevňuje přímo na stěnu domu, ale na takzvaný rošt. Tato konstrukce může být vytvořená z různých materiálů, většinou je však využívaný hliník nebo dřevo.
Postup montáže
- Příprava podkladu: Dbejte na to, aby byla spodní konstrukce rovná. Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru a aby mohl nahoře unikat. Do roštu se vkládá izolace, nejčastěji minerální vata, několik fólií (parovzdorných a paropropustných) a dřevěná fasáda se upevňuje na jeho vršek. V odvětraných fasádách je všeobecně lepší používat pevné izolační materiály, tedy minerální desky, polystyren, popřípadě foukanou izolaci, kterou je však potřebné zajistit dostatečně odolným krytem (např. hrubými OSB deskami či kovem).
- Aklimatizace dřeva: Před samotnou instalací si ještě důkladně zkontrolujte obkladové palubky a jejich kvalitu. Nezapomeňte, že by se před montáží měly obkladové palubky aklimatizovat, aby jejich rozměry i tvar zůstaly stejné. Nechejte je ležet zabalené pod střechou tak, aby k nim mohl vzduch, ale aby nemokly.
- Ošetření nosného roštu: Ošetřit proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním je nezbytné také dřevěné hranoly, které použijete na nosný rošt (stejně jako obkladové palubky). Hranoly by také měly být dostatečně vysušené a perfektně rovné.
- Orientace desek: To, jakým směrem budou seřazené desky na dřevěné fasádě, není jen otázkou vkusu, ale také funkčnosti. Svisle uložené desky odvádějí vodu mnohem lépe, díky čemuž nehrozí riziko vlhnutí celé fasády. Obklad však bude o něco hrubší, protože na rošt musíte umístit desku navíc.
- Rozteč roštu: Rozteč roštu by tedy měla být přiměřená tloušťce fasádního profilu. Přihlédnout je třeba také k tomu, zda je profil obkladových palubek s perem a drážkou nebo bez nich.
- Kotvení: Palubky nikdy nestahujte, při vyšší vlhkosti by mohlo dojít k vyboulení fasády. Na koncích palubek si předvrtejte otvory pro šroub, případně je kotvěte minimálně 5 cm od konce, zabráníte tím praskání profilů. Spodní a horní zakončení fasády doporučujeme opatřit mřížkou (plastovou nebo hliníkovou), tím zabráníte vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu za palubky.
Způsoby kotvení palubek:
- Skrytý způsob: Kotvení palubek do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min. 45 mm a více. Nebo se nerezové příchytky připevní na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt.
- Viditelný způsob: Palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující (nejlépe pevnostní) oceli. Při instalaci cedru je nutné používat jen žárově pozinkované, hliníkové nebo nerezové spojovací prvky. Korozivní kovy totiž na dřevě způsobují těžko odstranitelné černé skvrny.
Řešení rohů a detailů:
- Překrývaný: Všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, které dohromady vytvoří masivní rohovou lištu.
- Přiznaný: Palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
- Segmentový: Používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.
Údržba dřevěné fasády
K dřevěné fasádě je potřebné přistupovat stejně jako k jakýmkoliv jiným dřevěným „věcem“. To znamená, že potřebuje pravidelnou údržbu v podobě moření a lakování. K pravidelné péči patří moření a lakování desek. Je dobré používat kvalitní impregnační prostředky, které dřevo ošetří do hloubky. Na případné lakování používejte bezbarvé laky.
Pokud se rozhodnete fasádu ošetřit nátěrem, měli byste vědět, že ho bude potřebné pravidelně obnovovat. Jak často? To závisí na použité nátěrové hmotě a namáhání fasády povětrnostními vlivy, například podle orientace na světové strany. Před opravným nátěrem je potřebné fasádu nejdříve opatrně očistit, odstranit volnou špínu a prach. Místa napadená plísněmi nebo mechem by se měla ošetřit speciálními prostředky, po jejich vyschnutí se fasáda natře alespoň dvěma vrstvami. K dlouhé životnosti fasády přispívá nejen pravidelná obnova nátěru, ale i kontrola případného mechanického poškození či deformace dřeva i nátěru (např. trhliny, korýtkování prken apod).
Čtěte také: Realizace OSB fasády
tags: #fasada #drevena #polystyren #informace