Při stavbě nebo rekonstrukci domu je fasáda jedním z klíčových prvků, který ovlivňuje nejen estetiku, ale i funkčnost a životnost celé stavby. Rozhodnutí, zda použít perlinku (armovací síťku) pod finální omítku, je často předmětem diskusí. Existují situace, kdy se perlinka jeví jako nezbytná, ale i případy, kdy se jí lze vyhnout, zvláště u moderních tepelně-izolačních zdících systémů.
Proč je perlinka důležitá?
Hlavním úkolem perlinky je předcházet tvorbě prasklin. Ať už je jejich příčinou vyzrávání omítky, náraz, vnější prostředí spojené s velkými teplotními výkyvy nebo pohyb izolačních desek (např. při tzv. sedání stavby).
Praskliny jsou problémem nejen z hlediska výsledné estetiky domu, ale mají také zásadní vliv na trvanlivost a dlouhodobou funkčnost celé fasády. Do kvalitní perlinky se proto vyplatí investovat. Při ohmatu perlinky se lze snadno přesvědčit o pevnosti ve vazných bodech. Pokud tyto body nedrží dokonale při sobě, hrozí rozpad sítě při ořezávání nebo při aplikaci.
Perlinka nebo také armovací síťka zajistí spolu s vrstvou lepidla dlouhou životnost nové omítky. Nejvíce se perlinky ADFORS Vertex® používají k vyztužování zateplených fasád, kde plní vysoké požadavky na pevnost zateplovacího systému ETICS.
Kvalita perlinky a její vliv na fasádu
Obecně platí, že čím je perlinka těžší, tím vyšší je také její pevnost, a tím i odolnost vůči pnutí, jejichž výsledkem jsou právě nežádoucí praskliny.
Čtěte také: Průvodce výpočtem plochy fasády
Již více než 20 let jsou perlinky stěžejním výrobkem litomyšlského závodu Saint-Gobain ADFORS, jehož historie sahá až do 50. let minulého století. Nespornou výhodou a garancí kvality této mřížky je, mimo jiné, vlastní výroba skla přímo v závodě v Litomyšli. Stálicemi mezi perlinkami ADFORS Vertex jsou již časem prověřené typy R117 a R131.
Skleněné vlákno použité v perlince má desetkrát větší nosnost než železné vlákno se stejným průměrem.
Saint-Gobain ADFORS používá k výrobě mřížkových tkanin tzv. E-sklo, díky kterému výrobky splňují normu ETAG004, stanovující minimální zbytkovou pevnost v tahu, s 20% rezervou oproti jiným použitým materiálům (např. čínskému C-sklu), jejichž pevnost balancuje na přípustné hranici. Životnost kontaktního zateplovacího systému je závislá na kvalitě a pevnosti všech prvků fasády, proto se vyplatí používat těžší fasádní perlinku (např. R131 a R117).
Česká republika je jednoznačně světovou jedničkou ve spotřebě perlinky na obyvatele. V průměru je to 1,8 m2 na osobu. Pro srovnání evropský průměr činí 0,5 m2.
Perlinku z Litomyšle najdete po celém světě od Japonska, přes Bahrajn až po Mexiko.
Čtěte také: Natažení perlinky: Krok za krokem
Pokud není uveden výrobce nebo je uveden pouze dovozce perlinky a zároveň je cena podezřele nízká, je pravděpodobné, že se jedná o nekvalitní mřížku vyrobenou z nevhodných vstupních materiálů. Pevnost fasády s touto sítí je nižší a hrozí zvýšené riziko tvorby prasklin. Čínská perlinka (armovací tkanina) není poplastovaná a není tedy schopna odolat alkáliím stěrkového tmelu.
Při použití nekvalitní mřížkové tkaniny není zajištěna dostatečná pevnost povrchové úpravy a již po několika týdnech od jejího dokončení se začínají objevovat praskliny vlivem zrání omítky, střídání teplot, větru nebo např. pohybu izolačních desek.
Kdy použít těžší perlinku?
V případě, že lze v některé části fasády očekávat vyšší pnutí (např. v oblasti soklů) nebo větší riziko nárazů, typicky okolo garáže nebo vchodových dveří, je na místě použít těžší, a tedy i pevnější typy perlinek. Tyto tzv. pancéřové mřížky jsou dostupné ve všech dobrých stavebninách.
Ve spodních částech fasády, kde hrozí mechanické poškození např. nárazem míče nebo auta, je doporučeno užít tzv. pancéřové mřížky.
Aplikace perlinky s lepidlem
Ještě předtím, než nové zateplení schováte pod finální vrstvu omítky, je třeba natáhnout na izolační desky lepidlo s perlinkou a navrch přidat vrstvu penetrace. Natahování lepidla má svá pravidla, která je třeba dodržet. Zručný kutil si s nimi ale hravě poradí. Po penetraci je už fasáda připravena na omítnutí.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Natahování lepidla se tak nesmí podcenit ani odfláknout. Jinak hrozí, že vám omítka brzy popraská a vás bude za pár let práce čekat znovu.
Ještě před přilepením perlinky je ale třeba nové zateplení domu důkladně uhladit. K tomu poslouží brus na polystyren, který snadno zlikviduje veškeré nerovnosti.
Na fasádu ve svislých pruzích nanášejte vrstvu lepidla, do kterého se perlinka následně zatlačí. Vtlačení perlinky do vrstvy lepidla je jediný správný postup. Jedině tak bude lepidlo pod i nad armovací síťkou. Pokud by se tak nestalo, ani perlinka vás od praskání fasády neochrání.
To odpovídá šíři role perlinky, která se do každého pruhu vtlačí. Aby vše drželo pevně na svém místě, musí se jednotlivé pruhy alespoň na deseti centimetrech překrývat. Po vtlačení armovací síťky do lepidla se může stát, že vám na některých místech bude perlinka z lepidla koukat ven. To ale není žádná tragédie. Myslete ale neustále na to, že by lepidla nemělo být více než tři milimetry.
K samotnému natahování lepidla vám pak nejlépe poslouží zubaté hladítko. Jeho zubatou stranou nanesete na fasádu vrstvu lepidla, kterou po vtlačení perlinky hladkou stranou snadno uhladíte. Po dokončení posledního pruhu už jen zkontrolujte, zda vám perlinka nikde z lepidla nekouká ven. Pokud ne, nechte lepidlo proschnout.
Penetrace a finální omítka
Pak přichází čas nanést penetraci. Díky vrstvě penetrace se znatelně sníží savost fasády. A právě proto na ní nesmíte zapomenout. Penetrace se, stejně jako lepidlo nanáší po celé ploše fasády. Aplikujeme ji ale až poté, co veškeré natažené lepidlo zaschne. Stejné je to i později s omítkou: pokud penetrace důkladně neproschla, není ještě na omítnutí zdí ten správný čas. Penetraci na fasádu nanášíme válečkem nebo stěrkou v rovnoměrných vrstvách podle návodu u penetračního nátěru. Penetrace je důležitá i v interiéru.
Když je penetrace na svém místě a zcela zaschlá, je téměř čas pustit se do omítky. Někdy se ale vyplatí s finálním krokem vyčkat. Třeba když se kolem domu ještě pracuje nebo když jsou za rohem zimní měsíce. Dokud je kolem domu ještě živo, hrozí, že se vám nová omítky ihned poškodí, ušpiní nebo zapráší. To jí uškodí mnohem více, než lepidlu a penetraci, kterým nevadí ani prach ani nízké zimní teploty. Když pak práce kolem domu skončí nebo začne jaro, naneste na dům stejným způsobem pro jistotu ještě jednu vrstvu penetrace. A až i tato vrstva zaschne, je čas pustit se do finiše.
Práce kolem domu jsou hotové, zima už je pryč, a penetrace důkladně proschla? Pak už před omítnutím zbývá jen poslední malý krok. Vybavte se akrylátovým tmelem a zatmelte drobné spáry kolem oken a dveří. Také nezapomeňte namontovat zpět veškeré komponenty fasády, které musely dolů před začátkem rekonstrukce.
Fasáda bez perlinky na tepelně-izolačním zdivu
Stále častěji se staví rodinné domy z tepelně izolačního zdiva, které nevyžaduje dodatečné zateplení formou ETICS - venkovní tepelně-izolační kompozitní systém. Pokud máte dům postavený z tepelně-izolačních cihel, zpozorněte: na fasádu potřebujete jinou omítku než tu pro stavby se zateplením.
Dnešní, tepelně-izolační cihly mají jiné vlastnosti než cihly vyráběné před 40 lety: na slunci se dokážou zahřát až na 70 °C (zatímco u dřívějších, plných cihel to bylo kolem 45 °C). Takovou teplotu běžná vápenocementová omítka nevydrží a popraská. Proto je potřeba vybrat jinou, která tyto nároky zvládne.
Společnost Weber se vývoji stavebních materiálů přizpůsobila a přišla na trh s omítkovým systémem k aplikaci na tepelně-izolační zdivo. Jeho základ tvoří lehčené jádrové omítky vyztužené armovacími vlákny, obohacené o granulát z pěnového polystyrenu (až do 30 %). Právě toto složení zajišťuje, že vysoké teploty, prudké ochlazení ani další povětrnostní vlivy fasádě neuškodí.
Navíc vám tyto omítky ulehčí práci: nemusíte dávat perlinku po celé ploše fasády (tak jako u základní vrstvy ETICS), stačí jen vyztužit rohy oken a dveří plus kritická místa, jako jsou například překlady.
Výběr konkrétní omítky záleží na materiálu zdiva: můžete volit například mezi weberdur 140 SLK, weberdur 137 nebo weberdur 132. Výběr je potřeba přizpůsobit typu a objemové hmotnosti zdícího materiálu. S tím vám zdarma poradí v Centru obchodní a technické podpory Saint-Gobain.
Omítky se aplikují v tloušťkách od 10 do 30 mm. Vylehčení jádrových omítek zajistí vetší odolnost vůči zmrazovacím cyklům a přidaná armovací vlákna zamezují vzniku prasklin.
Po aplikaci jádrové omítky a technologické přestávce se musí vyhladit povrch. K tomu vám poslouží weberdur štuk EX. Finální vrstvu tvoří buď tenkovrstvá pastovitá omítka (s penetrací weberpas poklad UNI) nebo fasádní nátěr (penetraci vyberte podle technického listu nátěru).
Omítkové souvrství pro různé typy zdiva
Omítkové souvrství na pórobetonovém zdivu zahrnuje tenkovrstvé pastovité omítky (např. weberpas extraClean active) nebo fasádní nátěry (např. weberton).
Pro keramické zdivo je možné použít tenkovrstvé pastovité omítky (např. weberpas extraClean active) nebo fasádní nátěry (např. weberton).
Nejčastější chyby při realizaci zateplení domu
1. Částečné zateplení domu
Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. Tento jev lze přirovnat k obrácenému efektu otevřené ledničky, kdy dochází ke kondenzaci vlhkosti a zvýšení nákladů.
V případech řadových zástaveb a míst se složitým napojením na další domy a přiléhající konstrukce je částečné zateplení nevyhnutelné. Zde se nabízí kombinace venkovního zateplení stěn s částečným vnitřním zateplením.
2. Špatné založení zateplovacího systému
Způsoby založení na dřevěnou lať v kombinaci perlinka a větší vrstva lepidla vždy dopadly nefunkčně a nevzhledně. Nedoporučuje se zakládat zateplovací systém fasády na hliníkové LOS profily a použít všechny spojovací materiály (natloukací hmoždinka, PVC spojka, PVC podložky včetně LE-V okapového plastového profilu, který se na LOS lištu nasune).
Dalším možným řešením založení zateplovacího systému fasády je vystartování lepení polystyrenu od základu extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem a následné zachování roviny a tloušťky izolace fasády až po střechu.
Chybou je také výška založení zateplovacího systému. Obecně se doporučuje založit zateplení fasády 30 cm pod stávající podlahu v domě. Nedodržení tohoto doporučení často vede k tepelným mostům, vlhnutí omítky a plísním v oblasti podlahy. Ideálním řešením je zateplení celé soklové části domu a částečné zateplení základového zdiva domu cca 80 cm pod terén. Soklové a základové zdivo doporučujeme zateplit extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem. Výška vytažení extrudovaného nebo perimetrického polystyrenu nad terén se doporučuje minimálně 30 cm, ideálně na výšku desky polystyrenu.
3. Kombinace nesourodých materiálů
Výrobci zateplovacích systémů ročně vynakládají na vývoj, prověření, zkoušky a certifikáty milióny korun za účelem zajistit nejlepší ochranu fasády domu, úsporu tepla, funkčnost, životnost a dlouhý krásný vzhled fasády domu. Proto se doporučuje používat certifikované systémy.
Časté chyby při výběru a aplikaci materiálů:
- Lepení izolantu obyčejným cementovým lepidlem s označením C1. Izolační desky je doporučeno lepit pouze na předepsaná a certifikovaná lepidla s nutností dodržet pokrytí desky lepidlem min. ze 40%.
- Zakoupený izolant nedosahuje doporučených parametrů (rovinnost, objemová hmotnost, tuhost).
- Kotvení levnými nesystémovými hmoždinkami s plastovým a kovovým trnem. Tyto hmoždinky jsou vyrobeny z nekvalitního plastu, který silně vodí teplo a následně prokresluje hmoždinky v zimě na fasádu. Jsou křehké a při zarážení do zdiva přes izolant se lámou a nedrží.
- Na výztužnou vrstvu se používá dovozová tzv. „čínská perlinka 145g/m2, oka 5*5mm“. Tento materiál je pro zateplené fasády naprosto nevyhovující kvůli postupnému rozkladu ve stěrkovém tmelu.
- Nevhodný stěrkový tmel použitý na vytvoření výztužné vrstvy. Různé druhy tepelných izolantů vyžadují různou kvalitu a druh stěrkové hmoty.
- Použití nevhodného penetračního nátěru pod pastovitou omítku, popřípadě nepoužití penetrace.
- Použití minerální štukové omítky s nátěrem místo vhodné a doporučené pastovité omítky. Štuková omítka je nevhodná, protože nemá pastózní konzistenci a není schopna trvale přenášet zatížení způsobená povětrnostními vlivy.
Vždy dbejte na dodání certifikované skladby fasádního zateplovacího systému a nakupujte ho jako produkt se všemi doporučenými materiály a příslušenstvím.
4. Nedostatečná tloušťka tepelné izolace
Doporučená tloušťka tepelné izolace se v průběhu let výrazně změnila. Co dříve stačilo zateplit 5-8 cm, dnes vyžaduje 12-14 cm, a to se bavíme o minimálních hodnotách. Dnes jsou již důkazy z realizovaných fasád z let 1992-2000, kdy byly použity izolanty o tloušťce 50mm (vata, polystyren). Při jejich demontáži se nabízel nehezký pohled na vlhký a zplesnivělý povrch stěn pod izolanty, kde za roky nakondenzovala voda, která se držela mezi izolantem a stěnou. Tento nežádoucí jev se projevoval zvlhlými stěnami v interiéru a tvorbou plísní na jejich povrchu. U některých staveb došlo k postupnému zborcení celého zateplovacího systému.
Doporučujeme tedy před zateplením vašeho domu pořádně zvážit, jaký typ izolantu a tloušťku použít. Vše se dá jednoduše spočítat a navrhnout s ohledem na pořizovací náklady a vyplývající budoucí úsporu.
5. Úspora za každou cenu
Fasáda prodává dům. Fasáda je jako střecha. Je jedním z nejdůležitějších plášťů budovy, který ji chrání od povětrnostních vlivů, chladu, horka, sucha, mrazu, deště. Lidé si často neuvědomují, že když použijí na zateplení 8 cm místo 14 cm izolantu, má to velký vliv na úsporu financí za topení. Když ušetří na lepidle nebo povrchové úpravě, bude fasáda za 8 let popraskaná nebo pokrytá plísněmi a vyžádá si další náklady na opravu. To samé platí u montážních prací.
6. Volba tmavých odstínů fasády
Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Tato hodnota je důležitá pro budoucí barevnou stálost omítky. Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo“ ze svého povrchu. To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C. To má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky.
V případě, že trváte na aplikaci omítky v odstínu pod HWB 25%, doporučují výrobci zateplovacích systémů na výztužnou armovací vrstvu použít disperzní stěrková lepidla s kevlarovými vlákny. Výztužná vrstva by v takovém případě měla mít tloušťku 7 mm.
7. Chybějící doplňky zateplovacího systému
Výrobci zateplovacích systémů se za posledních 10 let hodně posunuli. Doporučuje se při montáži zateplovacího systému fasády všechny tyto prvky použít, včetně zakončovacích lišt, okenních profilů a dalších systémových komponentů.
8. Zateplování na poslední chvíli
Září až konec listopadu vždy přejí nebývalému zájmu o nákup fasádních materiálů a realizacím zateplení. Zateplování v podzimních a zimních teplotách je nejisté a zbytečně komplikované. Doporučujeme neprovádět nic pod +5°C. Všechna fasádní lepidla a stěrky jsou na bázi cementu a ty potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody. To samé platí u povrchových úprav, tj. při natahování fasádních pastovitých omítek. V teplotách pod bodem mrazu raději nic nedělejte.
Přes zimu si naplánujte a spočítejte, čím a jak dům nejlépe zateplit. Na jaře můžete vše s rozmyslem a připraveným rozpočtem začít dělat.
9. Nerovný podklad pod zateplení
Zpravidla u každého druhého staršího domu (výjimkou nebyly ani novostavby), neodpovídala rovinatost podkladu předepsaným odchylkám. Nejčastější hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Toto řešení nám ale vytvoří nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu. Doporučuje se tomuto řešení vyhnout a podklad pod zateplení srovnat.
10. Zateplení vlhkého zdiva
Podklad pod zateplení fasády kontaktním způsobem musí být čistý, suchý, nosný, bez mastnot a nečistot. U starších domů dochází vlivem poškození, nebo nedostatečné hydroizolace, k prosakování vody a vodních par do zdiva objektu. To způsobuje vlhké mapy na fasádách a vede k postupnému narušení podkladu.
V těchto případech je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracích. Pokud by se na takto mokrý podklad nalepily fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začaly vyskytovat plísně. Po odstranění příčin vlhkosti ve zdivu a následném zateplení se dokáže zbytková vlhkost obsažená ve zdivu postupně odpařit do interiéru a zdivo tak postupně vysychá.
tags: #fasada #bez #perlinky #informace