Deskové materiály v dřevostavbách plní řadu klíčových funkcí, jako je požární odolnost, tuhost konstrukce, paronepropustnost, vzduchotěsnost a odolnost proti vlhkosti. Tyto materiály doplňují nosnou konstrukci a zajišťují vlastnosti, které sama nosná konstrukce nemůže plnit, čímž se stávají nedílnou součástí moderních dřevostaveb.
Kromě standardních sádrokartonových nebo OSB desek se dnes v dřevostavbách využívá celá řada speciálních deskových materiálů. Mezi ně patří protipožární, akustické desky, desky s vysokým difúzním odporem a desky odolné proti vlhkosti. Deskové materiály se také dělí podle mechanické odolnosti na nosné (konstrukční) a nenosné.
Typy deskových materiálů a jejich vlastnosti
Materiály, ze kterých se desky vyrábějí, lze rozdělit na několik typů:
- Desky na bázi dřeva
- Desky na bázi sádry
- Desky na bázi cementu
K deskám na bázi sádry a cementu výrobci přidávají další příměsi pro zlepšení jednotlivých parametrů, čímž vznikají cementotřískové, sádrovláknité, štěpkocementové desky a podobně. Různorodost a variabilita deskových materiálů umožňuje vytvářet konstrukce s přesně danými parametry. To ovšem klade vyšší požadavky na znalosti projektantů a realizačních firem, které dřevostavby navrhují a staví. Projektanti by měli mít v deskových materiálech přehled a vědět, pro jakou konstrukci zvolit vhodný a optimální výrobek. U realizačních firem by pak mělo být samozřejmostí, že umí s daným materiálem pracovat, vědí, jak jej správně zabudovat do konstrukce, jak a čím jej kotvit.
Základní sádrokartonové desky na nenosné konstrukce
Sádrokartonové desky jsou základní součástí interiérových nenosných konstrukcí. Jsou vyrobeny ze sádry a speciálního vysokopevnostního kartonu. Vyrábí se v základní kvalitě a v úpravách do vlhka nebo za účelem dosažení vyšší požární odolnosti konstrukce. Všechny sádrokartonové desky RIGIPS jsou hygienicky nezávadné a nehořlavé. Jejich použití v interiérech urychluje výstavbu díky absenci mokrých procesů. Úsporu přináší i jejich nízká hmotnost.
Čtěte také: Jak upravit difuzi OSB
Tloušťky sádrokartonových desek:
- Základním kamenem sortimentu jsou SDK desky tloušťky 12,5 mm.
- S ohledem na docílení optimálních skladeb požárně odolných konstrukcí je tato tloušťka doplněna deskou tloušťky 15 mm.
- Tloušťky 12,5 a 15 mm se proto někdy nazývají jako systémové tloušťky desek.
Plošné rozměry sádrokartonových desek:
- Standardní šířka sádrokartonových desek je 1250 mm.
- Alternativní šířka desek je 1200 mm.
- Doplňkový sortiment tvoří desky poloviční šířky - 600 mm.
Konstrukční sádrokartonové desky
Sádrokartonové konstrukční desky, které k tradičním výhodám klasického sádrokartonu přidaly překvapivé vlastnosti. Cílené změny v receptuře přípravy sádrového jádra a speciálního kartonu přidaly této desce vysokou pevnost, houževnatost a únosnost a zlepšily její chování ve vlhkém prostředí. Výsledná kombinace inovačních zásahů posunula využití tohoto sádrokartonu do oblasti, kam dosud dosáhly pouze homogenní materiály.
Konstrukční staticky nosné a vyztužující desky Fermacell
Společnost Fermacell vyrábí sádrovláknité a cementovláknité produkty pro systémy suché výstavby. V rámci evropské harmonizace je statické posouzení dřevěných konstrukcí zahrnuto do ČSN EN 1995-1-1 Navrhování dřevěných konstrukcí, Část 1-1: Obecná pravidla - Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (Eurokód 5). Posouzení stability, zvláště ztužení budovy, je nezbytnou součástí každého statického výpočtu. Deskové materiály ztužují konstrukce na bázi dřeva ve vodorovném směru. K tomuto posouzení je důležitý parametr podélné hodnoty smykové pevnosti fv,0,d výztužných stěn.
Faktor difúzního odporu
Difúzní odpor je schopnost materiálu propouštět vodní páru difúzí. Čím menší je hodnota difúzního odporu, tím lépe materiál „dýchá” a umožňuje vodní páře a plynům pohyb konstrukcí. Faktor difúzního odporu se označuje symbolem μ (mí) a je to bezrozměrná veličina. Čím vyšší hodnoty dosáhneme, tím menší množství vodní páry přes tento materiál difunduje.
Ekvivalentní difúzní tloušťka sd je definována jako tloušťka nehybné vrstvy vzduchu mající stejný difúzní odpor jako bezpředmětná vrstva materiálu. Udává se v metrech. Faktor difúzního odporu μ je definován jako relativní schopnost vrstvy materiálu propouštět vodní páru difúzí, je poměrem difúzního odporu materiálu a difúzního odporu vrstvy vzduchu o téže tloušťce, při smluvních podmínkách.
Pověra, že dům „dýchá” přes stěny, je jedním z nejčastějších omylů. K výměně vzduchu v domě nedochází přes stěny. Častým omylem majitelů domu je přesvědčení, že jejich dům dýchá skrze obvodové stěny (např. plná cihla s břízolitovou omítkou nebo betonový panel). Přitom například břízolitové omítky mají právě vysoký difúzní odpor - tím pádem malou paropropustnost. Skutečné větrání domu je zajištěno pomocí otvorových prvků a dalších zařízení, které jsou k tomu určené - digestoře a další vzduchotechnika. Zateplení fasády domu tedy nemá žádný vliv na „dýchání” domu.
Čtěte také: faktor difuzního odporu
Vnějším zateplením budovy dochází v interiéru k „dýchání” stavební konstrukce a částečné výměně vlhkosti mezi stěnou a interiérem. Tato výměna pozitivně ovlivňuje pobyt v interiéru. Před následným zateplením stěny je nutné, aby stěna obsahovala méně než 10% vlhkosti. Pakliže máte právě s vlhkostí stěny problém, je nutné použít difúzně otevřený izolant, například fasádní vatu nebo difúzně otevřené děrované polystyreny. U zateplených domů s novými okny je nutné dodržovat kvalitní a pravidelnou výměnu vzduchu pomocí větrání nebo rekuperační jednotky. Doporučený cyklus větrání je minimálně 3x za den.
Použití desek v konstrukcích
Tloušťka tepelně izolačního materiálu je výsledkem výpočtu, kterým se ověřuje nejen splnění tepelně izolačních požadavků, ale i dalších údajů jako je např. splnění bilance vodní páry v konstrukci. Parotěsná zábrana se obecně instaluje co nejblíže vnitřnímu prostoru, aby difúze do konstrukce byla co nejmenší. Základní veličinou parozábrany je faktor difúzního odporu μ (-). V technických podkladech pro tyto materiály se zpravidla udává ekvivalentní difúzní tloušťka sd (m) - tato veličina udává tloušťku vzduchové vrstvy, která by měla stejné difúzní vlastnosti. Hodnota ekvivalentní difúzní tloušťky se u parotěsných zábran pohybuje nad 50m. Doporučuje se použít materiál s výrazně vyšší hodnotou.
Použití OSB desek v podhledech
OSB desky ve skladbě podhledu je vhodné ponechat. Foukaná izolace by vždy měla na něčem ležet a není vhodné, aby to byla fólie parozábrany na roštu sádrokartonu. Skladba se může navrhnout jako difúzně otevřená s parobrzdou, nebo klasicky s parozábranou. Bezpečné řešení je vždy takové, které respektuje difúzní otevřenost konstrukce, tedy složení materiálů a vrstev odspodu nahoru bude mít klesající difúzní odpor. Jinými slovy, faktor difúzního odporu horních vrstev by měl být nižší.
Osvědčená skladba s parozábranou je (odspodu):
- Sádrokartonový podhled na typový rošt.
- Instalační dutina pro rozvody instalací (obvykle kolem 5 cm).
- Parotěsná fólie (např. s Al vrstvou a vysokou difúzní tloušťkou (Sd > 100 - 150)).
- OSB deska.
- Foukaná izolace (nebo jakákoli jiná izolace) mezi pásnice.
- Další vrstva izolace nad pásnice.
- Pokud se shora uzavírá, tak maximálně difúzně otevřenou deskou, např. na bázi dřevovlákna s faktorem difúzního odporu μ max. 5.
Výhoda dřevovlákna spočívá v jeho měrné tepelné kapacitě 2 100 J.kg-1.K-1, což zlepší tepelnou stabilitu místnosti v letním období. Pokud by se použila difúzně otevřená skladba bez fóliové parozábrany, musí být projektantem početně posouzena na kondenzaci. Na spodním líci konstrukce musí být minimálně parobrzda, což je obvykle deska typu OSB. Ty se používají jako parobrzdy v difúzně otevřených skladbách a parozábranu z fólie pak již nedáváme. Pokud má OSB jako parobrzda fungovat, musí se použít spoj pero-drážka, spoje se tmelí a přelepují parotěsnou páskou. Rovněž OSB deska musí být kvalitní, což je problém poznat, protože vlastnosti různých výrobků se mohou lišit.
Čtěte také: Úprava difuzního odporu OSB desek
Tepelná izolace stropu
Plánovaná tloušťka 400 mm izolace odpovídá normovým doporučením ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - požadavky. Tato norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace - požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Důležité je také dobře vyřešit tepelné mosty, tedy tepelné vazby v místě složitějších detailů. Konkrétně u bungalovu se jedná o návaznost tepelné izolace stropu na obvodovou zeď. Zde se často podcení ukončení izolace v místě pozednice nebo věnce, na kterém je uložen vazník střešní konstrukce. Řešení detailu musí zajistit dostatečnou izolaci především věnce a spojení izolací. Stejně tak je potřeba dát pozor na případné prostupující svislé nosné konstrukce stropem. Špatné provedení těchto detailů se často projevuje vadami spojenými s kondenzací na povrchu.
Výsledná účinnost parotěsné vrstvy jako celku nezávisí jen na samotném materiálu, ale zejména na vytvoření spojité vrstvy. Parotěsná vrstva vytvořená z asfaltového pásu (tl. 3-4 mm, mechanická odolnost, natavené spoje) je mnohem účinnější ve srovnání s fóliemi lehkého typu.
Tabulka - Porovnání difúzního odporu vybraných materiálů
| Materiál | Faktor difúzního odporu μ | Ekvivalentní difúzní tloušťka sd (m) |
|---|---|---|
| Vzduch (referenční) | 1 | - |
| OSB deska (jako parobrzda) | 5 - 8 | V závislosti na tloušťce a typu |
| Dřevovláknitá deska (difúzně otevřená) | Max. 5 | - |
| Parotěsná fólie (s Al vrstvou) | - | > 100 - 150 |
| Břízolitová omítka | Vysoký | - |
| Asfaltový pás (parotěsná vrstva) | Velmi vysoký | - |
Pozn.: Hodnoty jsou orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétním výrobku a výrobci.
tags: #faktor #difuzniho #odporu #sdk #rost