V dnešní době je elektrické podlahové vytápění již dobře známé, proto je instalováno do stále více podlah. Instalace elektrického podlahového vytápění je mnohem jednodušší, než je tomu u jiných systémů, přesto je třeba dbát na několik důležitých pravidel.
Význam a výběr tepelné izolace podlahy
Tepelná izolace je jednou z nejdůležitějších věcí ve skladbě podlahy. Ta má zásadní vliv na provozní náklady podlahového topení i na celkovou dostatečnost topného výkonu pro vyhřátí místnosti. Ovlivňuje také rychlost náběhu podlahové teploty. Tloušťka tepelné izolace se v průběhu doby, a s vyššími nároky na nižší tepelné ztráty budov, mění.
Pro zajištění maximální účinnosti a úspory energie je důležité instalovat kvalitní tepelnou izolaci. Izolace zabrání úniku tepla směrem dolů a zkrátí dobu nahřátí podlahy. Pro dosažení maximální úspory energie doporučujeme kombinaci s programovatelným termostatem a kvalitní izolací podlahy.
Typy a tloušťky izolačních materiálů
- Dá se říci, že minimum podlahové tepelné izolace je cca. 100mm EPS polystyrenu.
- Při použití extrudovaného (XPS) polystyrenu, je vrstva tepelné izolace cca. poloviční.
- Izolační desky z extrudovaného polystyrenu (XPS) a reflexní fólie pro odraz tepla směrem vzhůru jsou doporučovány.
- Pro jistotu upozorníme, že k izolaci podlah není možné použít fasádní polystyren, ale speciální podlahový polystyren s vyšší pevností.
- Při pokládce izolace v garáži musíme použít tepelnou izolaci s vyšší pevností v tlaku. Ideálně extrudovaný polystyren XPS 300.
Dodatečné izolační řešení
V případě, že není možné doplnit do skladby podlahy (což bývá obvykle při rekonstrukcích) tak silný polystyren, je možné použít dodatečnou tepelnou izolaci F-Board. Izolační desky F-Board jsou z XPS polystyrenu se zpevňující mřížkou a lepidlem, a instalují se hned pod topné rohože. Tím lze dosáhnout snížení provozních nákladů a zrychlení náběhu z cca.1hod na 15 min.
Příprava podkladu a pokládka podlahového polystyrenu
Před samotnou instalací je nutné připravit podklad. Ten musí být rovný a čistý, bez prasklin a nerovností, suchý (vlhkost max. 2 %). Podklad pro pokládku podlahového topení musí být rovný, bez ostrých hran a předmětů. Podklad před pokládkou polystyrenu by měl být co nejrovnější. Případné milimetrové nerovnosti není nutno řešit, protože závěrečná vrstva lité podlahy vše srovná. Větší nerovnosti můžeme vyrovnat suchým křemičitým pískem. Než se do pokládky polystyrenu pustíme, měli bychom odstranit všechny zbytky omítky či malty.
Čtěte také: Průvodce výběrem elektroinstalačních žlabů
Z projektu vyčteme, jak silnou podlahu budeme mít, a podle toho polystyren objednáme. Tloušťka naší podlahy v přízemí domu bude 20 cm, z toho 6 cm bude anhydrid a finální podlahová vrstva. Takže na polystyren zbývá 14 cm. Použijeme podlahový polystyren DEK EPS 100.
U podlahového polystyrenu bych doporučoval né rovnou 15cm desky, ale raději 2 vrstvy. Polystyren se doporučuje pokládat ve více vrstvách. Při pokládce polystyrenových desek se vždy snažíme zajistit převazbu spojů. A to jak v první vrstvě, tak i ve všech ostatních. Převazba by měla být ideálně o polovinu délky desky. Desky do tloušťky 50 mm můžeme pohodlně řezat klasicky odlamovacím nožem.
První vrstva 5 cm, do ní zařežete jak kabely, tak trubky apod., další, řekněme vyrovnávací vrstvu o síle 10cm položíte pěkně na to. Zde je možno i případně "srovnat" nerovnosti základové desky, tak, aby se potom nelilo příliš anhydritu a jeho síla byla kvůli topení pokud možno rovnoměrná (kvůli rovnoměrnému natápění). Před pokládkou další vrstvy polystyrenu vyplníme mezeru mezi deskami v místech rozvodů nízkoexpanzní pěnou nebo suchým pískem, případně kombinací obou variant. Tím získáme pevný a rovný podklad pro další vrstvy.
Abychom minimalizovali vyřezávání otvorů pro trubky instalací vedoucích po podlaze, objednáme si tloušťky desek tak, abychom ideálně další vrstvou přikryli rozvody v domě. Z důvodů plánovaného blower-door testu jsme rozvody elektřiny a dat vedli přibližně 30 cm od stěn, aby mohli omítkáři nastříkat omítku až k podlaze. Koupelny, technická místnost a další prostory s velkým množstvím rozvodů vedených v podlaze vyžadují pečlivou pokládku tepelné izolace a také velkou dávku trpělivosti.
Uložení elektroinstalace do podlahového polystyrenu
Uložení elektro rozvodů v EPS je častou otázkou. Někdo vede kabel na hydroizolaci a následně zaklopí podlahovým EPS, někdo ho přimázne ke stěně a zaklopí EPS, jinde je veden v betonu nad EPS. V případě vnitřního zateplení je kabel veden rovněž v EPS. Obvyklá skladba podlahy zahrnuje základovou desku, protiradonovou a hydroizolaci, 15 cm podlahového polystyrenu EPS 150, reflexní folii (nebo systémovou desku PT) a 5 cm anhydritového potěru.
Čtěte také: Kompletní postupy pro elektroinstalaci do vápenopískových cihel
Kabely se pokládají na hydroizolaci, ideálně vždy podél stěn. Tam, kde by se případně mělo seběhnout hodně kabelů, je prostě "rozpusťte" do menších svazků. Pokud do polystyrenu potřebujeme vyříznout drážku pro jeden či dva kabely, stačí desku polystyrenu na kabely položit, zatlačit nebo si na ni stoupnout a kabely se do desky pěkně obtisknou. Drážku pak snadno vyřízneme odlamovacím nožem. V případě většího svazku kabelů, chrániček, klimatizace či rekuperace je vhodnější desku rozříznout a umístit k takovému vedení z každé strany.
Před pokládkou polystyrenu na kabely, v místě, kde vznikne "hluchý" prostor, vezměte drcený polystyren či jakýkoli granulát, volné mezery dosypte a položte druhou, již pěkně celistvou vrstvu podlahového polystyrenu. Aby nám antibakteriální potrubí rozvodů rekuperace nenadzvedávalo další vrstvu polystyrenu nebo fólii s rastrem pro podlahové topení, ukotvili jsme potrubí do betonového stropu pomocí zatloukacích hmoždinek a zbylých nerezových stěnových spon.
Elektrické podlahové vytápění si vystačí s běžným přívodem elektřiny, stejným jako pro zásuvku 230V. Přívod pro menší místnosti bývá kabelem 3x1,5J. Větší místnosti s vyšším výkonem se spínají v rozvaděči přes stykač. Příprava pro termostat je jednoduchá. Do instalační krabice, obvykle ve výšce vypínačů, se přivede přívodní kabel a dolů k podlaze se instalují dvě ohebné trubice "husí krky" průměr min 13mm.
Rizika přehřívání a doporučení pro pokládku kabelů
V podstatě jde o to, že kabel nemá možnost chlazení na rozdíl od kabelu ve zdi. Z toho pohledu vychází nejlépe vedený v betonu nad EPS, ale v případě podlahovky se to trochu komplikuje, aby se to nekřížilo, nebo je možné kabely přimáznout ke stěně.
Vládne všeobecná shoda v tom, že kabely v podlaze nejsou ve většině případů problém, ovšem za dodržení nějakých pravidel. Především s ohledem na mechanické namáhání kabelů během změn teplot v místech přechodů mezi podlahami a zdmi nebo u dilatačních spár. Pak je třeba zvážit omezení jejich dovoleného zatížení, vzhledem k tomu, že vedou ve svazku a mohou být navíc zahřívány topením v podlaze, případně se špatně chladit v nevhodné podlahové skladbě. Podle mého názoru je tedy nutné posuzovat konkrétní místní podmínky a dle nich se k tomu stavět.
Čtěte také: Použití izolačních podložek v elektroinstalacích
Při posuzování dimenzování kabelů se jako "startovací" teplota bere 20 nebo 30 stupňů Celsia (podle uložení). Pokud by to prostředí bylo "teplejší", už by se muselo posuzovat všechno jinak. Tepelná izolace nezastaví šíření tepla, jen je zpomalí, a pak záleží na tom, jak se to může nebo nemůže ochlazovat, kde se teplota zastaví. Pokud se kabel jednou stranou opírá o beton základové desky a na něm leží izolace, tak skrz izolaci se moc tepla zevnitř nedostane a beton odvede teplo z kabelu. Takže pokud to nedělá "lempl", není důvod se toho tepla bát.
Rozdíl v uložení kabelů pod tepelnou izolací s vrchní vrstvou podlahového topení, které je řádově 10-15cm silná, oproti skladbě podlahy bez vrchní topné vrstvy je absolutně zanedbatelný! Navíc tepelná izolace je pod vyrovnávacím betonem uložena vždy. Není lepšího místa pro uložení, co se chlazení týče, než právě spodní vrstva podkladového betonu. Kabely nejsou zatíženy trvale a na maximum svých možností. Lze tedy předpokládat, že oteplení bude vyhovovat, pokud nepoložíte kabely přímo na holé trubky, což se tak nějak neděje. Navíc beton dobře ochlazuje.
Dovolené hygienické maximum teploty v podlaze je někde do 35°C. Ale trubky vedoucí k radiátorům od kotle na uhlí mohou této teploty klidně dosáhnout. Rozhodně ale nepůjde o holou trubku v podlaze. Ta bude v tepelné izolaci. Přesto může nečekaně zamíchat „kartami“. Musíme vzít v potaz i to, co nám říkají normy. Je to jedna z povinností na všech úrovních v oboru, tedy od projektanta, přes montáže, po revizního technika. Někdy je potřeba to ověřit výpočty. Snadno se nám může stát, že budeme nuceni snížit hodnoty předjištění pro zásuvkové obvody.
Důležité prvky pro správnou funkci podlahy
Abychom umožnili anhydridové podlaze v budoucnu pracovat, umístíme po obvodu stěny dilatační pás. Pás je na jedné straně vybaven samolepicí fólií, ale i přes to je vhodné jej na některých místech připevnit k omítce pomocí ruční sponkovačky. Spoje dilatačního pásu provádíme vždy na stěně. Nikoliv tedy v rohu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. V rozích dilatační pás nenařezáváme, ale pečlivě vytvarováváme do pravého úhlu. Mírný rádius, který v rohu vznikne, je žádoucí. Poslední vrstvou polystyrenu přimáčkneme dilatační pás ke stěně a současně dáváme pozor na to, abychom nepoškodili igelit, který je součástí obvodové dilatace a v následující stavební etapě jej budeme lepit k fólii s rastrem pro podlahové topení.
Instalace elektrického podlahového vytápění
Elektrické podlahové vytápění je moderní a energeticky úsporný způsob vytápění domácnosti.
1. Výběr vhodného systému
Než začnete s instalací, je důležité zvolit správný typ elektrického podlahového vytápění. Existují dva hlavní typy:
- Topné kabely - vhodné pro novostavby a rekonstrukce, kde je možné upravit výšku podlahy.
- Topné rohože - ideální pro renovace, protože mají nízký profil a snadno se instalují pod dlažbu.
Při výběru systému zvažte následující faktory: typ podlahové krytiny (dlažba, laminát, vinyl, dřevo), velikost místnosti a její tepelná ztráta, možnost regulace teploty (termostaty, senzory), rozpočet a návratnost investice. Neinstalujte topné prvky pod pevný nábytek bez nožiček - hrozí přehřátí systému.
2. Pokládka topných rohoží nebo kabelů
Topné kabely se nejčastěji pokládají na vrstvu polystyrenu zakrytou separační Al folií. AL folie má funkci ochrany tepelné izolace, přenosu tepla do vetší šířky a zábrany protečení zalévací směsy do tepelné izolace. Topné rohože se rozvinují přímo na připravený podklad. Kabely se pokládají do připravené montážní mřížky nebo upevňují pomocí montážních pásků. Dbejte na následující zásady:
- Nepokládejte kabely příliš blízko k sobě (min. 5 cm).
- Nezkracujte topné kabely - hrozí poškození systému.
- Vyhněte se ostrým ohybům a překřížení kabelů.
Instalace čidla teploty: Umístěte ho do ochranné trubičky mezi dvě topné smyčky, cca 50-60 cm od stěny. Trubička by měla být uzavřená na konci a bez ostrých ohybů.
3. Elektrické zapojení a kontrola systému
Veškeré elektrické zapojení musí provádět kvalifikovaný elektrikář. Před zakrytím topného systému je nutné provést:
- Kontrolu odporu topných kabelů (musí odpovídat údajům výrobce).
- Izolační test (měření izolačního odporu).
- Test funkčnosti termostatu a čidla.
Bez těchto testů není možné pokračovat v instalaci!
4. Zalití topného systému a pokládka podlahové krytiny
Po úspěšné kontrole následuje zakrytí topného systému: U rohoží pod dlažbu se používá flexibilní lepidlo. U kabelů se doporučuje zalití samonivelační stěrkou. Po vytvrdnutí (obvykle 24-48 hodin) je možné položit finální podlahovou krytinu.
Vhodné krytiny jsou:
- Dlažba - nejlepší tepelná vodivost.
- Laminát - nutná kompatibilita s podlahovým vytápěním.
- Vinyl - pouze typy určené pro podlahové topení.
Upozornění: Nepoužívejte podlahové krytiny s vysokým tepelným odporem - snižují účinnost systému a zvyšují spotřebu energie.
5. Nastavení a spuštění systému
Po dokončení instalace a vytvrzení podlahy je možné systém spustit. První spuštění by mělo být pozvolné - doporučuje se:
- Postupné zvyšování teploty (o 2-3 °C denně).
- Kontrola správné funkce termostatu a čidla.
- Naplánování časového režimu vytápění.
Moderní termostaty umožňují programování podle denní doby a zónové řízení. To výrazně přispívá k úspoře energie.
6. Údržba a provozní doporučení
Elektrické podlahové vytápění je prakticky bezúdržbové. Přesto doporučujeme:
- Pravidelně kontrolovat funkčnost termostatu.
- Nezakrývat podlahu koberci s vysokým vlasem.
- Neumisťovat nábytek bez nožiček přímo na topnou plochu.
Životnost systému je při správné instalaci a provozu více než 30 let.
Srovnání elektrického podlahového vytápění s jinými systémy
Následující tabulka poskytuje přehledné srovnání elektrického podlahového vytápění s dalšími běžnými systémy:
| Typ vytápění | Pořizovací náklady | Provozní náklady | Údržba | Úspora energie |
|---|---|---|---|---|
| Elektrické podlahové | Střední | Střední | Minimální | Vysoká (s termostatem) |
| Teplovodní podlahové | Vysoké | Nízké | Střední | Vysoká |
| Radiátory | Nízké | Vysoké | Střední | Nižší |
tags: #elektroinstalace #v #podlahovem #polystyrenu #informace