Představy o středověkém bydlení, kdy se nám v paměti vybaví gotický hrad či nějaká zřícenina, ke které se cvalem blíží rytíř na svém bujném oři, se posunuly. Díky skanzenům a experimentální archeologii získáváme mnohem lepší povědomí o tom, jak naši předkové skutečně žili.
Raný a vrcholný středověk: Rozdíly v obydlích
Středověk je široký pojem, zahrnující období od 6. do 15. až 16. století, a během této dlouhé historické etapy se stavení markantně změnila. Domy z konce středověku jsou nám poměrně dobře známé - hrázděné či kamenné domy z této doby se dochovaly nejen na našem území, ale hojně i jinde v Evropě. Bohužel počátky této éry jsou ve znamení několika málo nálezů a jen hrubé představy o tom, jak takové obydlí vypadalo.
Patrně šlo o jednoduchá přístřeší ze dřeva nebo spíš proutí, slámy a hlíny. Prostá obydlí byla často zemnice či polozemnice. Domy prostých venkovanů na začátku tohoto období byly docela jiné a primitivní. Hrázděné a roubené domy jistě se středověkem souvisí, ale vznikly až dlouholetým vývojem.
Zemnice a polozemnice: Primitivní obydlí raného středověku
Zemnice se stavěly už v pravěku, ale i v raném středověku. Tyto primitivní domy byly hloubeny do země a jsou také známé jako zemljanky. Polozemnice byla dalším vývojovým stupněm prosté zemljanky. Tvořila ji nejen část v zemi, ale také střecha nad úrovní. Konstrukci polozemnic tvořily dva dřevěné sloupy z kmenů stromu, které držely hřebenovou část podpírající krokve pokryté došky.
Vyhloubením do země odpadla složitá a nákladná výstavba zdí a zároveň byla místnost dobře tepelně izolovaná. O vnitřním vybavení nemáme detailní informace, ale každé takové přístřeší mělo topeniště, ze kterého stoupal kouř vzhůru větracími otvory. Nadzemní část polozemnice už začínala uplatňovat prvky a techniky, které se časem zdokonalovaly. Roubení, mazanice, pletená či drážková technika se používaly i později během celého středověku. Tyto primitivní domy z raného středověku byly tmavé a plné kouře, ale také velmi malé uvnitř.
Čtěte také: Ploty a jejich konstrukce
Roubené a hrázděné domy: Vývoj ve vrcholném středověku
Běžně měly domy pozdějšího středověku nadzemní obytné prostory s podlahou. Některé byly také nad úrovní povrchu a se složitějším uspořádáním, místnostmi pro zvířata i prvky jako schodiště apod. Taková obydlí už se zachovala, a i když jsou často součástí památkové rezervace nebo skanzenů, jde o domy docela dobře obytné. Na vsi převládalo používání dřeva, ale postupně se začal používat častěji kámen, což bylo běžné ve městech. I městské stavby domů prošly mnoha změnami. Například se upustilo od obranných prvků, jichž nebylo třeba díky městským hradbám.
Nejstarší roubené konstrukce na našem území pocházejí z 8. - 12. století. Objev nejstarší konstrukce pochází z obce Klučev, kde byly nalezeny žlábky po roubené konstrukci z 8. století. Roubené stavby byly typické pro severní a východní Evropu a vyznačovaly se použitím vodorovně kladených trámů, které byly spojeny v rozích. Hrázděné domy byly rozšířeny především v západní Evropě a jejich konstrukce se skládala z dřevěných rámů, které byly vyplněny různými materiály, jako jsou cihly, hlína nebo sláma. Menší dřevěné kostely nalezneme i na našem území.
Experimentální archeologie: Pohled do minulosti
Dalším takovým místem, kde získáme lepší představu o bydlení našich předků, je Villa Uhřínov - středisko experimentální archeologie. Nachází se nedaleko Rychnova nad Kněžnou u známého zimního střediska Deštné v Orlických horách, v malé vesničce Velký Uhřínov. Zde už od roku 1993 budují odborníci i nadšení laici archeologický skanzen, který by měl být věrnou kopií české vesnice z období středověku - tedy 12. - 14. století. Parta nadšenců ke stavbě, údržbě i provozu užívá výhradně repliky středověkých nástrojů a staré technologické postupy.
Villa Uhřínov: Rekonstrukce středověkého života
Skanzen je přístupný široké veřejnosti, v letních měsících zde zájemce provádí odborný průvodce. Po celý rok se v Uhřínově uskutečňují programy pro školy, odborníky i běžné návštěvníky. Zde najdeme:
- Proutěná polozemnice: První větší stavbou byla rekonstrukce proutěné polozemnice objevené původně v Sekance u Davle, doba jejího vzniku byla archeology zařazena do 13. století. Celá stavba je zapuštěna 90 cm do země. Jejím základem jsou nosné kůly a stěny vyplétané proutím. Jako tepelná izolace stavbě slouží vrstva jílovité mazanice. Pod krovem střechy pak najdeme menší skladovací prostor pro uložení zemědělských produktů či topiva.
- Roubená polozemnice: V roce 1998 byla postavena roubená polozemnice podle nálezu z Mariánské louky v Děčíně, rovněž z 13. století. Nadzemní část je postavená ze smrkových kmenů, podzemní část je obložená štípanými olšovými prkny a kamenným obkladem udusané hlíny. Stěny domu jsou zamazány jílovitou mazaninou a střecha je přikrytá rákosem přivázaným ke stropu slámovými povřísly. Otevřené ohniště je umístěné v rohu a kouř unikal mezistřešním prostorem, neboť komíny se začaly stavět až v renesanci.
- Kozí chlívky: Zajímavé je, že tyto jednoduché proutěné přístřešky se stejným způsobem stavějí v jihovýchodní Evropě dodnes.
- Kovárna, chlebová pec, pece na výpal keramiky: V nich se dá dosáhnout teploty až 1000°C. Jsou vytvořeny z nepálených jílovitých cihel spojených jílem se slámou.
Prognóza trvanlivosti středověkých dřevěných staveb je nyní velmi dobrá, uvědomíme-li si, že se nejde o obydlená stavení. Nejlepší konzervací dřevěné architektury byl odjakživa dýmný provoz, který jakoby vyudil dřevěnou stavbu a dodal jí patinu i trvanlivost.
Čtěte také: Cement: druhy a využití
Archeoskanzen v Netolicích: Průřez raným středověkem
Na jihu Čech začal vznikat zajímavý experiment. Na místě bývalého Přemyslovského správního hradiště z 11. - 12. století vznikají opevněné valy zaštítěné palisádou odpovídající 10. století. Celý projekt by měl být průřezem architekturou raného středověku v českých zemích. Prozatím je dokončena kůlová palisáda, která vytvořila vyhlídkové místo na město Netolice, a za ní se začnou v dalších letech objevovat dřevěné stavby charakterizující český středověký způsob bydlení. I zde se rozhodli, že všechny stavby se budou snažit vytvořit autentickými replikami středověkých nástrojů a budou při jejich výstavbě používat i typické středověké české technologie.
Guédelon a Friesach: Moderní stavba středověkých hradů
Stavba středověkého hradu středověkými metodami patří k těm nejlepším archeologickým experimentům vůbec, a také k nejnáročnějším. Nejznámějším takovým projektem v Evropě je stavba hradu Guédelon ve francouzském Burgundsku. V červnu letošního roku tomu bylo dvacet let, kdy zde byl nedaleko vesnice Treigny položen základní kámen hradu. Otcem myšlenky byl amatérský experimentální archeolog a majitel nedalekého zámku Michel Guyot. Dnes se na jeho stavbě podílí 70 stálých zaměstnanců a na prohlídku sem zavítá na 300 000 návštěvníků ročně. Hrad má už postavený obytný palác a dvě z šesti obranných věží jsou téměř dokončeny. Důležitější ovšem jsou prostředky, jimiž se hrad staví - vše je ruční práce jako ve středověku.
Po vzoru Guédelonu začal v roce 2009 vyrůstat středověký hrad také v rakouských Korutanech na kraji městečka Friesach. Projekt Burgbau odstartovala radnice ve spolupráci s historiky a archeology. Na Burgbau se podílí zhruba tři desítky pracovníků, ale běžně jich tu potkáte tak polovinu. Tempo celé stavby určuje kameník, který je schopen otesat osm kamenných bloků denně. Ty jsou základním stavebním materiálem. Hrad Burgbau by měl být v gotickém stylu s některými prvky románskými. Zatím stojí jen část hradní věže, na níž letos v létě vyrostl velký dřevěný jeřáb. Z druhé strany podhradí se nachází pracoviště na štípání vápence, pálení a hašení vápna. Právě to patří k nejnebezpečnějším pracím na celé stavbě hradu, protože vápno může pracovníkům vážně poškodit zrak a dýchací cesty.
Každé stanoviště v Burgbau je vlastně samostatným archeologickým pokusem a dohromady dávají celý komplex experimentů. Historici a archeologové mají pochopitelně poměrně velké povědomí o tom, jak se hrady ve středověku stavěly, ale když si to člověk vyzkouší na vlastní kůži, velmi často naráží na problémy, s nimiž se středověcí stavitelé museli potýkat. Nad těmito problémy si experimentátoři lámou hlavu a hledají nejlepší možné a historicky nejpravděpodobnější řešení.
Stavební prvky a technologie
Stavění ze dřeva ve středověku bylo založeno na tradičních postupech a technikách, které se dědily z generace na generaci. Dřevo bylo pečlivě vybíráno a opracováváno ručně, s použitím jednoduchých nástrojů, jako jsou sekery, dláta a pily. Středověcí tesaři byli vysoce kvalifikovaní řemeslníci, kteří ovládali umění stavění ze dřeva do nejmenších detailů. Jejich stavby se vyznačovaly svou trvanlivostí, funkčností a estetikou.
Čtěte také: Pěstování živých plotů - tipy a triky
Dřevo a jeho impregnace
Základním stavebním materiálem bylo po celý středověk dřevo, a to především z čerstvého dubu, případně z jedle. Trámoví se napouštělo býčí krví smíchanou s močí, která sloužila jako lak. Tedy šlo o ochrannou vrstvu i základovou barvu, která nastavovala správné vlhkostní a kyselostní poměry. O impregnaci staveb z venku se toho dodnes moc neví. Snad se natíraly vápennou vodou, která mění Ph prostředí, a tak odrazuje biologické škůdce. Dřevo pro svou delší životnost potřebuje dýchat. Když nasákne vodou, musí mít možnost zase se jí zbavit. K tomu slouží ideální kombinace dřeva a hlíny. Hlína totiž pomáhá ze dřeva vytáhnout vodu.
Spojovací techniky: Rybinový spoj a ondřejský kříž
Typickou středověkou českou technologií bylo zavedení rybinového spoje ve srubových konstrukcích. Vše funguje na principu přeplátovávání, čili zešikmení, tedy zářez ve dřevě vytváří jakýsi rybí ocásek, který se zaklesne do trámu a ten pak nejde vytáhnout - tedy funguje jako klín a umožňuje tak dokonale pevné spojení bez použití železných hřebů. Rybinový spoj se na některých srubových stavbách u nás zachoval až do 19. století. Dalším zajímavým českým středověkým zlepšovákem bylo užití tzv. ondřejského kříže, který vytváří podobu hrázděných staveb. Šlo o prostorovou konstrukci diagonálně zajištěnou formou trojúhelníku. Rybinový spoj spolu s ondřejským křížem umožnily výstavbu několikapodlažních domů.
Omítky a výzdoba
V nejstarším středověkém období převažovala poměrně hrubá, hranou lžíce stržená nebo stříkaná omítková vrstva, která však postupně v mladším gotickém období získává stále hladší podobu. S nejdokonaleji vyhlazenou omítkou kovovými hladítky se setkáváme na renesančních sgrafitových fasádách s rytým rastrem iluzivních vzorů. Hladká úprava převažuje ještě v raně barokním období, kdy bývá doplněna o hrubý povrch nárožní bosáže. Ve vrcholném a pozdním baroku se již setkáme s celými omítkovými plochami, hlazenými především dřevěným hladítkem. Ještě hrubší plocha stříkané omítky s drobným kamenivem převažuje v období klasicismu.
Přehled středověkých staveb a jejich charakteristik
Následující tabulka shrnuje hlavní typy středověkých staveb a jejich klíčové charakteristiky.
| Typ stavby | Období | Materiál | Charakteristika | Příklady/Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Zemnice | Pravěk, raný středověk (6.-9. stol.) | Dřevo, proutí, sláma, hlína | Hloubené do země, jednoduchá konstrukce, dobrá tepelná izolace, tmavé, plné kouře. | Typické pro Rusko (zemljanky), primitivní obydlí venkovanů. |
| Polozemnice | Raný středověk (10.-13. stol.) | Dřevo, proutí, jílovitá mazanina, rákos | Část v zemi, část nad úrovní, nosné kůly, stěny vyplétané proutím nebo obložené dřevem, otevřené ohniště, skladovací prostor pod střechou. | Rekonstrukce v Sekance u Davle, Mariánská louka v Děčíně (Villa Uhřínov). |
| Roubené stavby | Vrcholný středověk (8.-15. stol.) | Dřevěné trámy | Vodorovně kladené trámy spojené v rozích, často s rybinovým spojem. | Typické pro severní a východní Evropu, nejstarší na našem území z 8. století (Klučev). |
| Hrázděné domy | Vrcholný středověk (od 13. stol.) | Dřevěné rámy, výplně z cihel, hlíny, slámy | Konstrukce z dřevěných rámů vyplněná různými materiály, často s ondřejským křížem pro zpevnění. | Rozšířené v západní Evropě, umožňovaly stavbu vícepodlažních domů. |
| Kamenné domy | Vrcholný a pozdní středověk (od 13. stol.) | Kámen, malta | Pevnější, trvanlivější, typické pro města a bohatší vrstvy. | Často nahrazovaly dřevěné stavby ve městech. |
| Hrady | Vrcholný a pozdní středověk | Kámen, dřevo | Opevněné sídlo, obytné paláce, obranné věže. | Hrad Guédelon (Francie), Burgbau Friesach (Rakousko). |
| Sloupové kostely | Středověk | Masivní dřevěné sloupy | Typické pro Skandinávii, masivní dřevěné sloupy nesoucí střešní konstrukci. | Menší dřevěné kostely i na našem území. |
tags: #druhy #staveb #ze #stredoveku #informace