Původní význam slova „omšelý“ přitom znamená „mechem porostlý“ a mechy, či přesněji řečeno mechorosty, jsou docela zajímavé a okouzlující rostliny. Mechorosty jsou velmi malé. Zatímco byliny dorůstají většinou velikosti několika decimetrů a dřeviny až desítek metrů, velikost mechorostů měříme v milimetrech nebo centimetrech. Na první pohled jsou téměř všechny zelené a vypadají jeden jako druhý. Ale je to jen zdání.
Obecná charakteristika mechorostů
Mechorosty se na Zemi objevily již před stovkami milionů let a na rozdíl od plavuní, přesliček, kapradin a cévnatých rostlin zřejmě nikdy nedorůstaly větších rozměrů, než jak je známe dnes. Patří mezi rostliny výtrusné, dříve se jim říkalo tajnosnubné. To znamená, že u nich dochází ke střídání pohlavní a nepohlavní generace. Mechorosty se skládají z játrovek, hlevíků a mechů.
Některé mají lupenitou, řasám podobnou stélku, ale většina z nich je členěna na lodyžku, lístky a příchytná vlákna (rhizoidy). Jsou to vlastně jakési zmenšeniny kvetoucích rostlin, ovšem s tím rozdílem, že nikdy nekvetou. V jisté fázi růstu vytvoří mechové rostlinky více či méně dlouhé štěty s výtrusnicemi. V jejich nitru pak vznikají výtrusy, jimiž se mechorosty rozšiřují. Výtrusy jsou unášeny nejčastěji větrem, méně pak vodou, ale také živočichy včetně člověka.
Mechorosty jsou významnou součástí přírody a zároveň životním prostředím pro mnoho dalších skupin organismů. Podílejí se na tvorbě rašeliny a jsou nepřehlédnutelnou složkou horských lesů. Věda ještě zdaleka nestačila popsat veškerou mnohotvárnost mechorostů. Také jejich význam a role, kterou hrají v přírodě, ještě nejsou příliš známé. V genetice jsou využívány jako modelové rostliny. Málokdo ví, že u rostlin byly pohlavní chromozomy poprvé nalezeny a rozpoznány právě u mechorostů.
Kde mechorosty najdeme?
Mechorosty rostou na loukách, polích, v lesích, sadech, na vyprahlých stepích i pod vodou, mezi dlaždičkami chodníků, na střechách domů a také v korunách stromů, ve studních a jeskyních. Najdete je od nížin až po nejvyšší polohy našich hor. Na celém světě zřejmě roste více než 20 000 druhů mechorostů. Jen malý zlomek z tohoto množství, asi 860 druhů, můžeme najít i v České republice.
Čtěte také: Ploty a jejich konstrukce
Zajímavosti o mechorostech
- První mechy na Zemi se objevily před 350-400 miliony let a staly se prvními rostlinami na souši.
- Mech toho či onoho druhu se vyskytuje na všech kontinentech, včetně Antarktidy.
- 1 kilogram mechu dokáže zadržet až neuvěřitelných 6 litrů vody.
- Mechy představují životní prostředí pro drobný hmyz i další skupiny organismů.
- Některé druhy mechů jsou schopné ožít i po mnoha letech po usušení či zmrazení. To dokládá pokus, který udělali vědci se vzorkem mechu získaného v Antarktidě. Byl zmrzlý dle všeho přes 1500 let. Vědci vzorek rozmrazili, umístili do inkubátoru a mech se k jejich překvapení vrátil k životu.
- K největším zajímavostem patří "světélkující mech" - subatlantský druh dřípovičník zpeřený (Schistostega pennata) rostoucí ve skalních štěrbinách, jehož prvoklíček (rané vývojové stádium připomínající řasu) zelenožlutě světélkuje.
- V Českém Švýcarsku se vyskytují také dva druhy invazních mechorostů původem z jižní polokoule, které se do Evropy dostaly díky námořní dopravě.
- Zajímavostí jsou nálezy druhů citlivých na znečištění ovzduší z rodu šurpek (Orthotrichum), např. šurpek chluponosný (O. diaphanum) a šurpek nízký (Orthotrichum pumillum).
- Zvláštností je také výskyt vápnomilných druhů ostrůvkovitě rozšířených v místech vápencových výchozů.
Regionální červený seznam rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny
Českomoravská vrchovina patří k oblastem, které jsou v rámci České republiky nejbohatší na rašeliništní biotopy. Ačkoli bylo v minulosti velké množství rašelinišť zničeno, stále zde nacházíme řadu velkých komplexů rašelinných biotopů a téměř bezpočet nejrůznějších zbytků rašelinných luk, drobných pramenišť či zrašelinělých okrajů rybníků.
Z 2. poloviny 20. století máme řadu údajů o rozšíření rašeliništních mechorostů, jedná se však většinou o práce týkající se jednotlivých lokalit nebo menších území. Komplexnější průzkum rašeliništní bryoflóry v regionu chyběl. Systematický průzkum rašeliništních mechorostů na Vysočině začal až po roce 2000, kdy na Českomoravskou vrchovinu přilákal bryology zájem o lokality ohroženého mechu Hamatocaulis vernicosus chráněného v rámci programu Natura 2000.
Dále zde proběhlo poměrně intenzivní mapování výskytu ohrožených mechorostů. Pozornost byla věnována především silně a kriticky ohroženým druhům, výzkum však přinesl i poměrně detailní výsledky o rozšíření druhů nižších kategorií ohrožení.
Regionální červený seznam rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny byl vytvořen expertním výběrem na základě znalosti aktuálního rozšíření druhů, velikosti a stavu jejich populací, ohrožení jednotlivých lokalit a osobní zkušenosti autorů. Do práce byly zahrnuty pouze mechy a játrovky rostoucí téměř výhradně na rašeliništích, rašelinných loukách a lučních prameništích. Základem pro vytvoření seznamu byl Červený seznam mechorostů ČR (Kučera et al. 2012), kategorie ohrožení jednotlivých druhů však byly přehodnoceny pro oblast Českomoravské vrchoviny.
Dále byly do seznamu přidány druhy, které sice z celorepublikového hlediska za ohrožené považovány nejsou, avšak v cílovém regionu nejsou příliš hojné. Nomenklatura mechorostů je sjednocena podle práce Kučera et al. Geomorfologické vymezení Českomoravské vrchoviny pro mapové podklady bylo převzato z práce Demek & Mackovčin 2006. Recentní data (tj. sběry od roku 2000 včetně) pocházejí z různých zdrojů - nejde o data získaná realizací společného projektu, ale různých menších individuálních projektů. Řada lokalit byla cíleně navštívena za účelem hledání vzácných druhů mechorostů nebo jejich pravidelného monitoringu, na jiných lokalitách byl dělán komplexní inventarizační průzkum. Jednalo se o maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), o evropsky významné lokality (EVL), významné krajinné prvky (VKP) i o lokality mimo jakkoli chráněné plochy.
Čtěte také: Cement: druhy a využití
Výsledky všech těchto průzkumů rašeliništní bryoflóry mezi lety 2000 a 2013 jsou shrnuty v souhrnném článku, kde jsou shrnuta data jedenácti autorů z více než stovky lokalit (Štechová et al. 2014A). Tato komplexní práce byla doplněna/aktualizována o další bryologické průzkumy (Bartošová & Štechová 2014, Ekrtová et al. 2014A-D, Ekrtová et al. 2015A-CH, Holá & Štechová 2014, Kučera et al. 2016) a nepublikované nálezy.
Pro každý druh z Regionálního červeného seznamu rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny byl zpracován text obsahující krátký popis druhu, ekologie, zdůvodnění zařazení do kategorie ohrožení a jeho rozšíření (včetně mapového výstupu). Bylo-li to možné, pro druhy spadající do regionální kategorie CR (kriticky ohrožený druh), EN (ohrožený druh) a VU (zranitelný druh) bylo zpracováno i historické rozšíření, tj. rozšíření před rokem 2000.
Do Regionálního červeného seznamu rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny bylo zahrnuto 50 druhů mechorostů (8 játrovek a 42 mechů). Po roce 2000 bylo na Českomoravské vrchovině navštíveno 127 lokalit (88 v Kraji Vysočina), na kterých se vyskytují druhy z červeného seznamu. Na 11 lokalitách byl nalezen alespoň jeden kriticky ohrožený druh (rCR), na 19 ohrožený (rEN) a na 54 zranitelný (rVU). Na 26 lokalitách (na 19 v Kraji Vysočina) bylo nalezeno 10 a více druhů z červeného seznamu rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny.
Počet druhů z červeného seznamu nalezených na jednotlivých lokalitách závisel především na velikosti, heterogenitě a zachovalosti lokality, důležitým aspektem je však i intenzita provedeného bryologického průzkumu. Nejvíce ohrožených druhů (19) bylo zaznamenáno v NPR Dářko, kde se nacházejí biotopy vrchovištního i slatiništního charakteru.
Níže uvedená tabulka uvádí kategorie ohrožení jednotlivých druhů v rámci Červeného seznamu rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny.
Čtěte také: Pěstování živých plotů - tipy a triky
Červený seznam rašeliništních mechorostů Českomoravské vrchoviny
| Kategorie ohrožení | Počet druhů |
|---|---|
| regionálně vyhynulé (rRE) | 6 |
| regionálně kriticky ohrožené (rCR) | 4 |
| regionálně ohrožené (rEN) | 4 |
| regionálně zranitelné (rVU) | 6 |
| téměř ohrožené (rLR-nt) | 13 |
| málo dotčené s významným regionálním rozšířením (rLC-att) | 17 |
Významné lokality s výskytem ohrožených mechorostů na Českomoravské vrchovině (výběr)
- Arnolec: Nad Niklem, prameniště v olšině (dříve louky) za rybníkem Nikl, 1,3 km S od středu obce, 555 m n. m.
- Bítovánky: Bítovánský mokřad, rašelinná kupa u Z okraje obce pod silnicí směr Cidlina, 585 m n. m. (Výskyt několika ohrožených slatiništních mechorostů).
- Bohdalov: Křesťanova louka, rašelinná louka za bývalou cihelnou (nad rybníkem Spáleniště), 1,4 km S od středu obce, 575 m n. m.
- Borová: Louka u Černého potoka, zbytky rašelinných a podmáčených luk 2 km SZ od žel. nádraží v obci, 100 m SV od žel. přejezdu přes silnici Polička-Hlinsko, 650 m n. m.
- Borová: Louky pod koupalištěm, rašelinná louka uprostřed chatové osady, 0,5 km Z od žel. nádraží v obci, 630 m n. m. (Výskyt evropsky významného mechu Hamatocaulis vernicosus a několika dalších ohrožených mechorostů).
- Branišov u Jihlavy: U Farského lesa (V Hati, ELOP), rozsáhlý komplex luk s prameništi, vydatné prameniště spíše v dolní části, 0,8 km VSV od kostela v obci, 640 m n. m. (Výskyt evropsky významného mechu Hamatocaulis vernicosus a několika dalších ohrožených mechorostů, např. Scorpidium cossonii, Campylium stellatum).
- Cikháj: Pihoviny, rašelinná louka s prameništěm 1,3 km S od obce, 675 m n. m. (Malá populace evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus, výskyt dalších vzácnějších mechorostů).
- Dědová: PP Bahna, 650 m n. m.
- Dolní Věžnice: Bejčina, výrazné prameniště v luční enklávě mezi poli, 1 km JZ od většího rybníka v obci, 485 m n. m. (Výskyt několika ohrožených slatiništních mechorostů).
- Doupě: Doupský a Bažantka (PR), ca 750 m JZ-ZJZ od obce Doupě, středová část kosené rašelinné louky, 595 m n. m. (Výskyt několika ohrožených druhů mechorostů).
- Dušejov: Chvojnov (PR), rašeliniště na pravém břehu Jedlovského potoka, 1,1 km Z od středu Dušejova, 605 m n. m.
- Herálec (v okr. Žďár n. Sáz.): samota Kuchyně, rašelinné louky pod hrází rybníka Šantrůček, 1,5 km SZ od obce, 645 m n. m. (Výskyt vzácných slatiništních mechorostů).
- Hlinsko: PP Ratajské rybníky, komplex rašelinných luk a rybníků 1 km SV od Hlinska, 585 m n. m. (Jedna ze 14 známých lokalit ohroženého mechu Paludella squarrosa na Vysočině, výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů).
- Hluboká u Krucemburku: Řeka (PR), komplex slatinných luk 0,5 km SSZ od středu obce, 560 m n. m. (Největší populace evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus na Českomoravské vrchovině, výskyt řady dalších ohrožených mechorostů: Drepanocladus polygamus, Calliergon giganteum, Scorpidium cossonii).
- Hojkov: NPP Hojkovské rašeliniště 0,7 km J od středu obce, 640-650 m n. m.
- Horní Bory: Nad Horníkem, niva drobného potoka vyplněná výjimečným slatiništěm (hadec v podloží), mezi severním okrajem obce a lesem, 530 m n. m. (Výskyt několika vzácnějších slatiništních mechorostů).
- Horní Dubenky: Ještěnice (PP), 1,4 km SV od středu obce, 700 m n. m. (Výskyt vrchovištních druhů, které jsou na Vysočině relativně vzácné).
- Hrutov: PR Na podlesích, rašeliniště a rašelinné louky v údolí, 0,9 km ZJZ od středu obce, 570 m n. m. (Jedna ze 14 známých lokalit ohroženého mechu Paludella squarrosa na Vysočině. Výskyt dalších ohrožených druhů).
- Jankov: U Milíčovska (PR), rašelinné louky 0,75 km VJV od středu obce, 660 m n. m. (Výskyt regionálně vzácných rašeliníků Sphagnum auriculatum a S. flexuosum).
- Jeníkov: PP Louky v Jeníkově, komplex rašelinných luk na JV okraji obce, 630 m n. m. (Jedna ze 14 známých lokalit ohroženého mechu Paludella squarrosa na Vysočině, výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů).
- Jezdovice: Jezdovické rašeliniště (PP), 1,6 km Z od středu obce, 575 m n. m. (Výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů).
- Jihlávka: V Lisovech (PR), komplex rašelinných luk 1,3 km JZ od žel. stanice Jihlávka, 650 m n. m. (Jedna z největších populací evropsky ohroženého mechu Hamatocaulis vernicosus na Českomoravské vrchovině).
- Kaliště (u Horních Dubenek): Rašeliniště Kaliště (PR), rašelinné louky V od žel. stanice Jihlávka, 650 m n. m. (V minulosti i současnosti jedna z nejvýznamnějších bryologických rašelinných lokalit na Českomoravské vrchovině).
- Kameničky: PR Volákův kopec, louky na S a V úpatí Vojtěchova kopce, 630-650 m n. m. (Výskyt evropsky významného druhu Hamatocaulis vernicosus a řady dalších ohrožených mechů).
- Klátovec: Zhejral (NPP/EVL/RBC), komplex rašelinných luk okolo rybníka Zhejral 0,8-1,6 km V od středu obce, 675-695 m n. m. & rašeliniště na V břehu rybníka Karhov 1,8 km JV od středu obce, 670 m n. m. (Výskyt vzácného mechu Drepanocladus polygamus a několika dalších ohrožených či regionálně vzácných mechorostů, např. rašeliníky Sphagnum obtusum, S. magellanicum a S. capillifolium).
- Loučky: Rašeliniště Loučky (PR), soustava vlhkých luk, bažinných olšin a malých minerotrofních rašelinišť v údolí Loučského potoka, 2 km Z od obce, 590 m n. m.
- Malá Losenice: PR Branty, malé prameniště v cípu lesa u V hranice PR, 615 m n. m. (Výskyt několika ohrožených slatiništních mechorostů).
- Mezná: PR V Mezence, prameništní rašeliniště v údolí potoka Hejlovka, asi 2,3 km JZ od středu obce Mezná, 620 m n. m.
tags: #druhy #mechorostu #na #strechach