Dřišťál (Berberis) je opadavý či stálezelený keř, který je velmi oblíbený nejen u zahrádkářů, ale také jako okrasná zeleň v parcích a městských zástavbách. Tento rod zahrnuje až na pět stovek různých druhů, přičemž téměř všechny se vyznačují přítomností trnů či trnitých okrajů listů. Dřišťálu se dobře daří v mírném až subtropickém podnebí. Proto se s ním setkáme zejména v Evropě, Asii a Severní Americe.
Charakteristika dřišťálu Thunbergova
Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) je český název pro malý opadavý keříček. Zařazujeme ho do čeledi Berberidaceae - dřišťálovité. Pochází z Japonska, ale v současnosti je již rozšířený po celém světě kromě Austrálie. Dřišťál představuje hustě rozvětvený, asi do 1 m výšky rostoucí keř vázovitého tvaru. Větve jsou hranaté, pokryté trny.
Listy, květy a plody
List dřišťálu se vyznačuje drobnými zlatavými listy, které přetrvávají na keři po celý rok. Listy vejčitého tvaru vyrůstají ve svazcích, které jsou ukryty v paždí trnů. Jejich výhodou je, že netrpí na popálení sluncem. Medonosné zvonkovité květy se na keři objevují v květnu, mají sytou žlutou barvu. Plody mají tvar elipsy a jsou červené.
Pěstování dřišťálu Thunbergova
Stanoviště a půda
Dřišťál roste dobře na slunných až polostinných místech. Keř dobře roste v různých typech půd, ale dává přednost dobře propustné půdě. Při správné péči může být dlouhověký a dožít se několika desítek let. Obvykle se vysazuje na jaře nebo na začátku podzimu, kdy je půda ještě teplá a vlhká. Pro rostlinu vyhledejte slunné nebo polostinné místo. Nemá ráda stojatou vodu a rostliny potřebují první rok po výsadbě pravidelnou zálivku. Poté dřišťál obvykle dobře snáší období sucha, ale během dlouhých suchých období jej zalévejte, aby přežil a rostl.
Dřišťál Thunbergův dává přednost polostinným polohám, protože na přímém slunci bývají zlatožluté listy často poškozovány slunečním zářením. Daří se mu v propustné, humózní a vlhké půdě, jinak je poměrně nenáročný. Dřišťály se považují za otužilé keře, uplatní se i tehdy, když je vysadíme do výživné, sušší a vápenaté půdy. Dobře snáší znečištěné ovzduší. Lze je pěstovat v půdách mírně kyselých až mírně zásaditých, proto jsou vhodné téměř pro každou zahradu.
Čtěte také: Dřišťál: Výsadba a péče
Dřišťál snáší sucho, chudší půdy, městské prostředí i mírně znečištěné ovzduší. Ideální je mírně kyselá až neutrální půda s obsahem humusu. V případě těžkých jílovitých půd je vhodné přimíchat písek nebo kompost pro zlepšení struktury.
Stálezelené druhy dřišťálu preferují středně vlhkou, dobře propustnou půdu, a proto je důležité dbát na pravidelnou zálivku, zejména v období delšího sucha. Frekvenci zalévání je vhodné přizpůsobit počasí i konkrétnímu stanovišti.
Hnojení
Hnojení má významný vliv na zdravý růst a hustotu porostu, což je u živých plotů obzvlášť důležité. Na jaře, kdy rostliny začínají aktivně růst, doporučujeme aplikovat vícesložková hnojiva, která obsahují dusík, fosfor i draslík. V období intenzivního růstu můžeš hnojení opakovat každých 4-6 týdnů. Vedle minerálních hnojiv stojí za zvážení i organická výživa - například kompost, dobře vyzrálý hnůj nebo rostlinné výluhy.
Řez a prořezávání
Řez u této rostliny není vyloženě nutný. Roste velmi pomalu a obvykle si udržuje svoji výšku a kompaktnost. Při tvarování je ale nutné postupovat obezřetně kvůli trnům. Střih dřišťálu si naplánujte na konec léta až začátek jara. Keř by se měl každoročně prořezávat, aby se udržel jeho tvar a velikost. Řez se obvykle provádí po odkvětu, koncem léta nebo začátkem podzimu. Dřišťál má tendenci rychle růst a větvit se. Pravidelný řez pomáhá udržet požadovaný tvar a hustotu.
Optimální doba pro prořezávání dřišťálů je časné jaro, kdy jsou rostliny ještě v klidu, než začne aktivní růst. Během tohoto období lze provádět tvarovací řez. Při řezu se odstraní odumřelé a poškozené větve a rostlina dostane vhodný, požadovaný tvar a strukturu. To je také ideální čas na zkrácení příliš dlouhých výhonků. V prvních 2 letech po výsadbě dřišťálů se doporučuje provádět hlavně tvarovací řez rostlin.
Čtěte také: Vše o pěstování živého plotu z dřišťálu
Omlazovací řez se obvykle provádí na jaře nebo začátkem podzimu. Odstranění starších tuhých výhonků stimuluje růst nových, zdravějších výhonků a osvěžuje keř. Prořezávání rostliny zvyšuje propustnost vzduchu a dostupnost světla. Základní řez lze provádět na jaře, po odkvětu nebo na konci léta, kdy rostliny ukončí hlavní růstové období. Staré výhonky se pak odstraní a zastřihnou, aby nebránily vývoji nových.
Množení
Dřišťál lze množit několika způsoby, semeny, stonkovými řízky nebo dělením rostliny. Semena lze sbírat ze zralých plodů na podzim a vysévat na jaře do vlhké, dobře odvodněné půdy. Dalším způsobem je vytvoření řízků. Zastřižené výhonky lze umístit přímo do vlhké půdy nebo zakořenit ve vodě. Kořeny se obvykle objeví během několika týdnů.
Využití dřišťálu Thunbergova
Rostlina je pěstována pro výrazný barevný efekt jako předsadba vyšších rostlin, ale i do stříhaných (volných) živých plotů. Se svojí hustotou a výškou do 1,5 m jej můžete použít jako nižší nepropustný živý plot, který se s podzimem nádherně zabarví do mnoha odstínů červené až fialové. Díky ostrým trnům je živý plot z ďřišťálu neprostupný pro lidi i zvěř.
Živý plot z dřišťálu je skvělou volbou. Můžete použít různé druhy a vytvořit pestrobarevný pás, který váš pozemek ochrání nejen před zvědavými pohledy kolemjdoucích, ale také před smogem a znečištěním z ulice. Další výhodou živého plotu z dřišťálu je, že vypadá dobře během všech ročních období.
Můžete jej využít jako okrasný keř do skupin i jako solitér. Vysaďte ho v kombinaci s trpasličími borovicemi. Vhodný k vytvoření nízkého živého plotu. Hodí se i do rabatových záhonů. Vděčně se používá také do skupin. Je vhodný do skalek i k pěstování bonsají.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Tabulka: Některé druhy dřišťálu
| Druh dřišťálu | Charakteristika | Využití |
|---|---|---|
| Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) | Tmavě červené listy i plody | Okrasný keř, živý plot |
| Dřišťál úzkolistý (Berberis stenophylla) | Půdokryvná rostlina | Půdokryvná rostlina |
| Dřišťál obecný | Jedlé plody | Potravinářství, léčitelství |
Nemoci a škůdci
Dřišťál je odolný vůči většině chorob a škůdců, ale vyplatí se sledovat výskyt mšic nebo štítovek a v případě potřeby je ošetřit. Dřišťál může být náchylný k napadení plísní, rzí a mšicemi. Nejvíce náchylné chorobám jsou ty odrůdy dřišťálu, které rostou v podmínkách s nadměrnou vlhkostí nebo omezeným prouděním vzduchu. K infekcím jsou náchylné zejména odrůdy s hustým kompaktním růstem, které brání přístupu vzduchu do vnitřku keře.
I když je dřišťál obecně odolný vůči chorobám, může být citlivý na několik běžných infekcí, jako je rez, padlí, skvrnitost listů a verticiliové vadnutí. Rez se vyznačuje výskytem oranžových skvrn na listech, zatímco padlí je charakteristické bílým povlakem.
Ochrana před chorobami
Pravidelně kontrolujte stav rostlin, obzvlášť po deštivém nebo vlhkém období. Při výskytu chorob okamžitě odstraňte napadené listy nebo celé výhony a zlikvidujte je mimo kompost. V případě silnější infekce je vhodné použít fungicidní přípravky (například na bázi síry nebo mědi), vždy podle návodu výrobce.
tags: #dristal #thunberguv #plot #informace