Ideálně se jeví spojení dřevěné fasády s příbuznou materiálovou konstrukční variantou, s dřevostavbou. Provětrávaná fasáda má mnoho výhod a těší se u stavebníků čím dál větší oblibě. V posledních letech se staly provětrávané fasády velmi oblíbené také u nás. Jedním ze dvou základních typů zateplování starších domů i novostaveb je provětrávaná fasáda. Oproti kontaktním fasádám je realizace těch provětrávaných mnohem rychlejší. Co je to provětrávaná fasáda a z čeho se skládá?
Co je provětrávaná fasáda a její hlavní výhody
Provětrávaná fasáda, nazývaná také odvětrávaná, případně zavěšená, je konstruována tak, že mezi obvodovou stěnou, respektive mezi jejím zateplením a vnějším obkladem je vzduchová mezera. Jejím účelem je zmírnit výměnu tepla i zvuku a umožnit volnou cirkulaci vzduchu a odvod vlhkosti. Větraná mezera představuje velkou výhodu pro průběh difuzní vlhkosti obvodovým pláštěm. Díky ní můžeme brát skladbu zateplení jako difuzně otevřenou bez ohledu na vnější plášť. Provětrávaná fasáda nabízí několik benefitů. Vzduchová mezera mezi fasádou a použitým izolantem je důležitou komorou, v níž probíhá zásadní proces odvádění vlhkosti a volného proudění vzduchu. Tyto procesy udržují konstrukci suchou, neboť umožňují budově dýchat a přirozeně cirkulovat kromě vzduchu i teplo. Odvod vlhkosti je zásadní pro zbavení se všech vodních par ohrožujících konstrukci nad zemí. Tím se vyhnete tvorbě plísní na zdech domu. Také nehrozí riziko proniknutí do skladby izolace díky efektivnímu odvodu dešťové vody.
Výhoda provětrávané fasády spočívá vždy v maximální difúzní otevřenosti skladby směrem do exteriéru. Svislá provětrávaná vzduchová dutina přitom působí jako prvek, který aktivně přispívá k lepší vlhkostní bilanci. Občas podceňovanou výhodou je možnost montáže bez ohledu na vnější teplotu. Při montáži fasády nemusíte čekat, až materiál při instalaci vyschne nebo až bude venku pěkné počasí. Chrání dům před nepříznivým počasím a plní i estetickou funkci. Dodává budově moderní, elegantní vzhled. Pokud potřebujete opravit části domu, fasáda se snadno demontuje. Pozitivní výsledky použití provětrávaných fasád v zimním období dokazuje například dlouhodobý výzkum doc. Ing. Ivety Skotnicové, CSc. a jejího týmu z Technické univerzity v Ostravě. Pro obvodové stěny s větranou vzduchovou mezerou byly v zimním období sledovány nepatrně vyšší teploty uvnitř vzduchové mezery než teploty venkovního vzduchu. Dřevěné obklady jsou používány všude tam, kde hrozí mechanické poškození zateplovací vrstvy stěny (u vstupů, pobytových ploch, krytých teras atp.). Navíc zde lze využít i příjemné působení přírodního teplého materiálu.
Samozřejmě mají provětrávané fasády i určitá úskalí. Náklady na provětrávanou fasádu mohou být vyšší než na fasádu kontaktní. Tím základním je výběr vhodného izolantu a návrh jeho kotvení. Měkčí izolanty je nutné vkládat do rastrů, ty pevnější stačí pak kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířky. V průběhu let se investice do provětrávané fasády snadno vrátí například v podobě snížení nákladů na vytápění. Naopak v létě nebudete muset využívat klimatizaci.
Materiály pro dřevěné fasády a jejich vlastnosti
Výraznou změnou oproti minulosti je možnost používat materiály a dřeviny, které nejsou v daném regionu obvyklé. Dřeviny se dovážejí ze všech koutů světa a díky tomu je materiálová základna pro dřevěné fasády pestrá jak z hlediska vzhledu, tak z hlediska svých vlastností. Pokud se rozhodnete pro nějakou exotickou dřevinu, tak ale zvažte jeho horší uhlíkovou stopu kvůli dalekému dovozu. Asi nejčastěji u nás používanou dřevinou je smrk. Patří totiž k těm levnějším, snadno se opracovává a díky nízké objemové hmotnosti se s ním i lehce manipuluje. Další dostupnou dřevinou je v našich krajích borovice a používá se i jako pařená (tzv. thermowood). Domácí nejvíce „bezúdržbovou“ dřevinou pak je modřín. Pokud ale není povrchově upravený, tak časem černá.
Čtěte také: Konstrukce dřevostavby z OSB desek
Z exotických dřevin se pro obložení často používá cedr, zejména západní červený cedr. Odolává počasí i dřevokaznému hmyzu, nekroutí se a je velmi lehký, což zvyšuje jeho tepelně izolační vlastnosti. Pokud je červený západní cedr dobře udržovaný, pak se jeho životnost počítá na desetiletí. Sáhnout je možné i po jiných exotických dřevinách jako je kanadská douglaska, ipe, jatoba, bankirai apod. Většina z nich je v přirozeném stavu hnědá nebo červenohnědá, ale po čase stárne a získává šedou patinu. Jen výjimečně se pro dřevěné fasády používají tvrdé dřeviny listnatých stromů. Pro provětrávané fasády ze dřeva lze využít vedle exotických dřevin i odolná měkčí dřeva, protože provětrávaná fasáda není přeci jen tolik vystavena riziku mechanického poškození a hlavní roli hraje dlouhá životnost, trvanlivost a odolnost materiálu. Pro dřevěné fasády se tak hojně využívají dřeva tepelně upravená, tzv. thermowood, jako jsou thermotopol, thermoborovice nebo thermojasan či tropické Ayous.
Pokud vám vadí stárnutí a chcete zachovat původní odstín dřeva, pak sáhněte po dřevě s vlastnostmi upravenými tak, aby bylo dlouhodobě odolné povětrnostním vlivům. Thermowood je úprava dřeva, při které dochází ke změně jeho buněčné struktury v celém průřezu, nejen na povrchu. Při tlakové impregnaci se vpravuje impregnační látka pod tlakem do dřevěného profilu. Jinak ale vnější chemická ochrana dřevěného obkladu není závazná, záleží jen na vaší volbě. Pro ochranu dřeva před UV zářením, působením vody a dalšími erozními činiteli použijte nátěry na bázi alkydových, akrylátových, polyuretanových či olejových polymerních systémů, které zvyšují odolnost dřeva proti vodě i různým mechanickým vlivům. Mějte na paměti i to, že většina dřevin deklarovaných jako bezúdržbové po několika letech (pokud opravdu zůstanou bez údržby) získá šedostříbrný povrch.
Kromě dřeva lze dřevostavby obkládat i jinými materiály na jiné bázi - vláknocementovými nebo cementopískovými deskami osazenými také jako provětrávané fasády. Právě z výše uvedených důvodů je ideální volbou vláknocementový obklad James Hardie. Kompozitní obklady přikládají ještě jednu zásadní výhodu - velmi dobré protipožární vlastnosti. Zatímco dřevěné obklady mají dle ČSN EN 13501-1 třídu reakce na oheň D, fasádní obklady Hardie Plank® a Hardie Panel® se mohou pochlubit třídou reakce na oheň A2-s1,d0. Pro opláštění domů, garáží, přístavků a dalších objektů na hranici pozemku jsou proto ideální. Vnější plášť řešený nehořlavými cementotřískovými deskami CETRIS® Basic třídy reakce na oheň A2-s1,d0. Desky CETRIS® mimo nehořlavosti zvyšují tuhost celé stěny v rovině, zejména při působení vodorovně působícího zatížení. Toto účinné „zavětrování" a „zaklopení" nejen v první fázi chrání dřevěné jádro před účinky ohně, ale poskytuje i ochranu před povětrnostními vlivy, zvyšuje vzduchovou neprůzvučnost konstrukce, vytváří mechanicky odolnou vrstvu.
Konstrukční zásady provětrávané fasády
Každý fasádní plášť, dřevěný nevyjímaje, musí splňovat některé předpoklady. K těm základním patří, aby zamezil průniku vody a větru do dalších vrstev konstrukce, byl pevný a odolný proti mechanickému poškození. Podstatná je i jeho estetická funkce. Specifikem u dřevostaveb pak je, aby dřevěná fasáda umožnila provětrávání, což platí především pro difuzně otevřené systémy. Všechny uvedené požadavky současně ale samotné dřevo nesplní. Kromě již výše zmíněných principů je třeba u dřevěné fasády respektovat některé konstrukční zákonitosti. Základním pravidlem je nedotahovat dřevěný obklad až na terén. Dřevěná fasáda by měla končit minimálně 250 mm (lépe 300 mm) nad okolním terénem. Bohužel z architektonického hlediska je to požadavek nemilý, protože obvykle je požadován jednolitý obklad na celou výšku stavby.
Základem správné montáže je svislý rošt, jehož pomocí vytvoříte onu mezeru mezi domem a fasádním obkladem. Tloušťka provětrávané mezery by měla být minimálně 4 cm. Ideální ale je 6 cm mezera mezi stěnou domu a fasádním obkladem. U rodinného domu je dostačující provětrávaná 4 cm mezera mezi domem a fasádním obkladem (4 cm je minimum, pokud dáte 6 cm, bude řešení ještě lepší). Čím delší je však provětrávaný úsek, tím je třeba mezera větší. Rozteč roštu je taky důležitá. U sloupkové dřevostavby se rošty dělají nejčastěji z latí 40x60 mm a kopírují rastr sloupků, tedy 418 až 625 mm. Pro klasické dřevěné fasádní palubky je to naprosto dostačující. Do roštu se vkládá tepelná izolace, která může být měkčí než izolant pro konstrukce kontaktní, většinou jde o minerální izolaci, případně izolaci dřevovláknitou.
Čtěte také: Výhody a nevýhody hybridní stavby
Další položkou pro správné fungování provětrávané fasády je difúzní folie. Ta se umisťuje mezi stěnu domu a rošt. Otvory v horní části fasády, které slouží pro odvod přirozeně nasátého vzduchu, je třeba chránit pro změnu před ptactvem. Prostor provětrávané fasády není lákavý pouze pro proudící vzduch, ale také jako prostor pro nejrůznější hlodavce a kuny. V případě, že máte provětrávanou mezeru fasády spojenou s provětrávanou mezerou na střeše a není tam prostor, kudy by mohli hlodavci vniknout, stačí vám ochrana spodní hrany. Důležité je nepodcenit tyto klíčové body. Pohlídejte optimální tloušťku vzduchových mezer, dostatečné množství a minimální parametry větracích otvorů a nezapomeňte na mřížky proti hlodavcům. Doporučujeme také použít správný spojovací materiál, ideálně nerezový.
Typy difúzních fólií
- Standardní difúzní fólie: Jsou to stejné difúzní, které se používají ve střešních konstrukcích. Jsou určené gramáží (čím vyšší, tím lepší, ideálně okolo 125-175 g). Tyto fólie se používají u dřevěných palubkových provětrávaných fasád, které nemají přiznané mezery a v případě, že fasádní prvky tvoří konzistentní plochu bez mezer.
- UV stabilní difúzní fólie: Tato fólie se používá pro odvětrávané fasády, jejichž fasádní prvky mají přiznané mezery. U klasických fólií by UV záření způsobilo degradaci samotné fólie a jejích funkce. Každá UV stabilní fólie má navíc údaj pro jak široké mezery ve fasádních palubkách nebo jiných obkladech jsou určená. U latičkové fasády musíte použít UV odolnou fólii, protože spárami proniká slunce a neodolná fólie by degradovala.
Spojovací materiál
Při instalaci je nutné používat jen žárově pozinkované, hliníkové nebo nerezové spojovací prvky. Korozivní kovy totiž na dřevě způsobují těžko odstranitelné černé skvrny. Díky tomu, že budou (hlavně v případě dřevěných fasád) spojovací prostředky použité v exteriéru a vystavené povětrnostním vlivům, používají se vruty z nerez oceli. Ty mají obecně menší pevnost, jsou dražší, ale nereznou a nenechávají vám na fasádě skvrny nebo linky. U odvětrávaných fasád pro použití v exteriéru, které jsou vystavené povětrnostním vlivům, se jako spojovací materiál používají vruty z nerez oceli. Výhodou je, že nevytvoří na fasádě žádné skvrny nebo linky od koroze jako je tomu u klasických pozinkovaných vrutů. Nejčastěji používanou třídou oceli pro nerez vruty je třída A2.
Profily a formáty dřevěného obkladu
Zásadní vliv na estetiku dřevěné fasády má použitý profil a jeho formát. O profilu hovoříme především u obkladů tvořených podélnými prvky typu palubky nebo laťky. Pro dřevěnou fasádu ale není nutné se držet klasických palubek, moderní řešení využívají cokoliv ze širokého sortimentu prken a hranolů. Nejjednodušším typem obkladu z hraněného řeziva je tzv. peření (opeření). Velmi oblíbené jsou taky tzv. latičkové fasády, kdy se používají laťky čtvercové nebo s obdélníkovým profilem. Když je tento obklad použitý horizontálně, musí mít lať profil kosočtverce (kosodélníku), aby sklopené plošky pomáhaly odtoku vody. S moderními šablonami je možné vytvořit fasádu na sraz, s mezerami nebo překryvem.
Založení dřevostavby a crawl space
Založení dřevostavby lze realizovat i nad terénem, tedy na patkách s odvětrávaným prostorem pod stavbou. Mnozí odborníci se shodují, že by dřevostavby neměly být zakládány na běžných typech základů používaných u masivních staveb, zejména pro jejich poměrně malou vlastní tíhu konstrukce stavby. Základním principem je vyzdvižení domu patky nad terén. Mezi možné založení dřevostaveb se řadí i crawl space. Již název „průlezný prostor“ vypovídá o jeho předpokládaném využití ke kontrole a případným opravám konstrukcí navazujících na tento prostor a instalací zde vedených. Tomu by měla odpovídat jeho minimální výška 60 cm - podle S. Palečka je teprve takto vysoký prostor dostatečně crawl (ve starších amerických stavebních předpisech je jako minimum uváděno 18´´, tj. zvýšená bezpečnost vrchní stavby v podmínkách vyšší hladiny spodní vody, popř.).
Je třeba si uvědomit, že větraný prostor pod vrchní stavbou má řadu nepříznivých podmínek, které nesplňují některé obecné zásady pro minimalizaci vlivu vlhkosti na konstrukce dřevostaveb. Je třeba zajistit spádování terénu a případnou drenáž a odvod vody tak, aby při přívalových deštích a také při jarním tání sněhu nezaplavovala dešťová či sněhová voda větraný prostor pod vrchní stavbou a netvořila tak kaluže pod stavbou nebo v její bezprostřední blízkosti. Vyloučení vlivu vlhkosti ze zeminy se v zahraničí zcela běžně zajišťuje kvalitní parozábranou na terénu, u nás se tato úprava z „úsporných“ důvodů či neznalosti často zapomíná. Vyloučení rizika zvýšené vlhkosti ve vzduchovém prostoru pod vrchní stavbou tuto úpravu vyžaduje. Materiál parozábrany se volí tak, aby zároveň bránil pronikání radonu do prostoru pod stavbou. Parozábranu je třeba vytáhnout na prostupující základové konstrukce a instalace a dbát o těsnění této návaznosti s mechanickým jištěním. Obdobná podmínka těsnění a jištění platí i pro spojování a vzájemné přesahy pásů parozábrany. Parozábrana se musí shora chránit proti mechanickému poškození (riziko při kontrolním prolézání a případných opravách).
Čtěte také: Výhody a nevýhody dřevostaveb a cihel
Zvýšené namáhání vlhkostí z vnějšího vzduchu nehrozí rizikem v zimním období, neboť se větrá velmi chladným vzduchem, který má velmi nízkou absolutní vlhkost. Nejméně příznivá je deštivá část letního období, kdy vlhkostí nasycený teplý vlhký vzduch se při proudění chladnějším prostorem pod stavbou ochlazuje, jeho relativní vlhkost stoupá a při proudění větracího vzduchu narůstá riziko vytvoření vlhkostních podmínek pro růst plísní na povrchu konstrukcí, hnilobu organických materiálů a korozi kovů. K odstranění nebo alespoň zmírnění uvedených problémů byly vyvinuty různé technologie. Odborné firmy reagují nabídkou na převedení přirozeně větraných vzduchových prostorů na prostory uzavřené s nuceným větráním a udržováním velmi nízké vlhkosti vzduchu. Spodní stavba se tak prakticky převádí na technické podlaží s udržovaným stavem vnitřního prostředí, jako klasický sklep. Je to investičně, provozně i energeticky nákladnější řešení, crawl space tím ztrácí příznačnou lehkost a konstrukční vtip. Tato úprava je zranitelnější při záplavách. Podstatnější je vliv zeminy, která si v hloubce okolo 3 m pod terénem udržuje teplotu odpovídající průměrné roční teplotě dané lokality (v ČR okolo +5 °C). Lze jej téměř vyloučit položením vrstvy nenasákavé tepelné izolace na terén, nejlépe nad parozábranu, kde tepelná izolace může zároveň sloužit jako potřebná ochrana parozábrany.
Ke snížení důsledků letního krátkodobého zvýšení vlhkosti vzduchu při povrchu stropu nad vzduchovou vrstvou je třeba na jeho spodní líc použít materiály prokazatelně odolné proti vlhkosti a vůči působení hub a plísní. Rozumné je také vytvořit větrnou zábranu větracích otvorů vůči blízkým vodním plochám, např. Vzduch je dobrý tepelný izolant a jeho cirkulace v provětrávané dutině v létě zabraňuje přehřívání interiéru stavby.
Montáž dřevostavby s provětrávanou fasádou a střechou: Příklad z praxe
U každé stavby, kde je základová konstrukce řešena systémem betonáže do základových pasů, je vždy nutné statické posouzení. To vychází z konkrétní lokality pozemku a znalosti složení základové půdy v hloubce potřebné pro založení stavby. U naší popisované stavby se provedlo sejmutí vrchní vrstvy zeminy (tzv. Tato úrodná zemina se uskladnila v blízkosti stavebního pozemku a majitel ji využije k úpravě terénu kolem budoucího domu. Následně se provedlo vyměření umístění budoucích základů a pomocí mini bagru se vykopaly jednotlivé rýhy pro základové pasy. Vyhloubené rýhy se začistily a vybraly se zbytky zeminy. Poté byla položena do jednotlivých rýh ocelová výztuž v podobě prutů z čtvercové sítě. Pak již následovalo zabetonování roznášecích pasů.
V další etapě byla položena splašková kanalizace z KG trubek. V některých případech bylo nutné nachystat prostup přes betonové tvárnice. Mezi základové pasy se rozprostřelo kamenivo, které se zhutnilo, a byl tak vytvořen podklad pro základovou desku. Po jejím vylití betonem bylo potřeba desku dostatečně zhutnit a následně ji ošetřovat kropením vody. Po vyzrání základové konstrukce se kolem budoucí stavby namontovalo pomocné lešení do výšky budoucí stavby. Další den byly přivezeny stěnové panely rodinného domu. Ty byly z nákladního automobilu pomocí jeřábu přepraveny k základové desce a posazeny na dřevěné prokladky. To bylo nezbytné udělat, aby nedošlo ke zvětšení vlhkosti dřevěných částí stěn od mokrého terénu kolem stavby. Po vztyčení jednotlivých stěn bylo nutné tyto panely přikotvit k základové desce pomocí závitových tyčí. Mezi sebou jsou stěny v rozích a ve spojení v délce propojeny konstrukčními vruty. Obvodové stěny jsou z venkovní strany opláštěny OSB deskami. Vnitřní stěny na stavbu přijely jako dřevěné rámy s vodorovnými výztužnými hranoly, které jsou vloženy mezi jednotlivými sloupky asi v polovině jejich výšky. Jednotlivé stěny jsou mezi sebou převázány dřevěnými hranoly (tzv. věnci).
Stropní nosníky jsou na této stavbě použity kombinované z dřevěných hranolů a OSB desek pod označením I-OSB. Jedná se o nosník, který má spodní a vrchní hranolek, do kterých jsou vloženy pásy OSB desky. Stropní nosníky jsou zaklopeny OSB deskami, které je nutné kotvit po vzdálenosti definované v montážní dokumentaci stavby. Další montážní práce spočívaly v osazení obvodových a vnitřních stěn v patře. Tyto stěny byly již přizpůsobeny tvaru pultové střechy. Vnitřní stěny v patře, obdobně jako vnitřní stěny v přízemí, mají mezi sloupky vodorovné rozpěry, které z pohledu statiky dočasně zajišťují stabilitu stěny do doby, než budou opláštěny OSB deskami. Nosné stěny mají nad dveřními a okenními otvory dřevěné překlady. Vnitřní stěny také společně s obvodovými zajišťují stabilitu celé konstrukce dřevostavby.
Rodinný dům má celou fasádu řešenou jako provětrávanou fasádu s dřevěným obkladem. Na konstrukci stěn se přikotvila difúzní černá fólie. Následovalo přivrutování svislého a vodorovného roštu z dřevěných latí. Svislý rošt tvoří provětrávanou mezeru, kterou může proudit vzduch po celé výšce domu. Vodorovný rošt je pak podklad pro svislý dřevěný obklad. Poslední vrstvou je svisle umístěný dřevěný obklad, který svým nepravidelným zbarvením tvoří nepřehlédnutelnou dominantu celého domu. Jednotlivé profily obkladu bylo nutné při montáži zaříznout ve sklonu pultové střechy. Interiér stavby je obložen sádrokartonovými deskami kotvenými do dřevěného vodorovného roštu. Vnitřní schodiště je řešené z dřevěné konstrukce. Jednotlivé přířezy sádrokartonových desek v patře, obdobně jako u obkladu fasády, bylo nutné zaříznout pod úhlem střechy. Na stavbu v exteriéru navazuje také nová pergola založená na dřevěných sloupcích, které vynáší pozednici a krokve. Ty jsou na druhé straně kotveny do obvodových stěn domu.
Příklad použití Padouku jak na dřevěnou terasu, tak na dřevěné obložení stěny, resp. Pro dřevěnou terasu byl využit systém Softline® se skrytým uchycením, pro stěnu pak systém Techniclic® pro obložení fasád, zdí a stropů. Pro větší vzdušnost stěny byly v tomto případě u systému Techniclic® využity mezerníky vkládané mezi prkna. Navíc, pokud byste chtěli oživit vzhled provětrávané fasády při zachování stejného materiálu, můžete u systému Techniclic® zvolit dokonce ze 3 šířek fasádních prken. Tyto tři různé šíře fasádního obkladu lze na jedné dřevěné fasádě kombinovat a ještě více oživit jinak relativně jednotvárný vzhled dřevěné fasády. Další možností „obléknutí“ dřevěné fasády i dřevěné terasy do stejného „hávu“ je využití systému Softline® jak pro dřevěnou terasu, tak pro provětrávanou fasádu. Můžete se nechat inspirovat touto belgickou realizací, kde na dřevěnou terasu z merbau plynule navazuje dřevěná fasáda z merbau. Navíc obě použité dřeviny - merbau i padouk - jsou natolik odolné, že dřevěnou terasu ani provětrávanou fasádu z merbau či padouku nemusíte pro zachování dlouhé životnosti pravidelně ošetřovat impregnačními nátěry. Údržba je tedy snadná. Třetí variantou je stavba terasy a obložení fasády dřevem sibiřského modřínu. Jedná se sice o cenově dostupnější alternativu, avšak kvalitativně přeci jen horší a rizikovější, co do vzniku prasklin a trhlin ve dřevě. Pro obložení fasády je možné využít jak systému skrytého uchycení Techniclic, tak i profilů pro klasickou montáž. U dřevěné terasy ze sibiřského modřínu pak přichází v úvahu pouze klasická způsob pokládky, tedy vruty skrz prkno.
Údržba dřevěné fasády
Dřevo je pro obklad fasády skvělý materiál, ale aby i po letech vypadalo dobře, vyžaduje péči a pravidelné nátěry. Výrobci laků a lazur přináší každoročně nová a zajímavá řešení, ale porazit slunce, vodu či mráz se jim zatím nepodařilo. Problematika povrchových úprav dřeva v exteriéru je velmi rozsáhlá. Správně provedená, vhodnými prvky přikotvená neošetřená fasáda může vydržet desítky let prakticky bez údržby, ale barevně se mění. Stovky let staré domy s dřevěnými fasádami jsou důkazem trvanlivosti a krásy přírodního dřeva. Oproti tomu nátěr dřeva vám poskytne pocit, že jste moderními prostředky odvrátili jeho přirozené stárnutí a fotochemické změny.
tags: #drevostavba #s #provetravanou #celodrevenou #fasadou #i