Střešní konstrukce uzavírá rodinný dům z jeho horní části a chrání celou stavbu před venkovními klimatickými vlivy. Mezi tyto vlivy patří srážková voda, sníh a vítr. Dalo by se říct, že střecha dělá dům. Štít je stavebný prvok uzatvárajúci spredu aj zozadu priestor pod strechou. V tradičnom staviteľstve vznik štítu súvisí so zmenou valbovej strechy na sedlovú. Změnu podnietilo v 18. storočí zavádzanie komína, čím sa z podstrešného priestoru odstránil dym, čo následne umožnilo povalu využiť na skladovacie alebo obytné účely.
Štít patří k pohledově nejdůležitějším částem lidového domu. Je pomyslnou korunou stavby, podle náročnosti výzdoby či zpracování určuje její sociální zařazení a zároveň nese charakteristické znaky svého regionu. Téměř každá oblast lidového stavitelství v Čechách proslula v minulosti specifickým tvarovým a konstrukčním řešením štítu. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny.
Typy střech a jejich štíty
Výběrem tvaru střechy se dá také docílit potřebné velikosti podstřešního prostoru. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou (dřevo)stavbu. Dřevostavba nemá žádná konstrukční omezení, tedy střechy lze navrhovat v obvyklých tvarech a konstrukcích. Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy.
- Pultová střecha: Dřevostavby s pultovou střechou mají jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty.
- Sedlová střecha: Sedlová střecha má po stranách štíty. Konstrukce tohoto tvaru má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapními a štítovými hranami. Pro domy patrové je sedlová střecha ideální volbou, protože umožňuje využít prostor pod střechou pro bydlení.
- Valbová střecha: Střechy tohoto typu mají na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy. Pro bungalovy jsou nejčastější střechy valbové.
- Polovalbová střecha: Od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
- Mansardová střecha: U tohoto typu střechy jsou čtyři střešní roviny.
- Stanová střecha: Jedná se o střechu, která má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu.
- Pilová střecha: Jedná se o soustavu opakujících se pultových nebo sedlových střech.
- Plochá střecha: Dřevostavby s rovnou střechou jsou stále populárnější volbou.
Dřevěné obklady štítů
Nejčastěji se při obložení štítu setkáváme se dřevem. Je vhodné zejména pro stavby v rustikálním stylu nebo ty s vazbou na přírodu. Jejich plochu často tvoří obklad, který má dvě funkce. Pletený štít z prútia a omazaný hlinou sa považuje za najstaršiu formu štítu a vyskytoval sa najmä v nížinných oblastiach. Doštený štít, v rôznych formách a úpravách, predstavuje najrozšírenejšiu formu štítu na Slovensku. Nejjednodušší variantou jsou dřevěné štíty svisle či šikmo (vstřícně nebo klasovitě) bedněné, které nalezneme v nejrůznějších variantách prakticky na celém území Čech. Jednotlivá prkna byla buď kladena na sraz k sobě, případně překládána. Spáry se často zakrývaly lištami.
Historie a typy dřevěných štítů
Součástí došteného štítu, jeho vrcholu, mohla být kužeľovitá strieška (hálka) spolu s profilovaným stĺpikom, nástrešníkom. Spodná, debnená časť hálky bývala niekedy zdobená maľbou, textom alebo symbolmi remesla majiteľa domu. Často se vzhled dřevěných štítů stal reprezentativní „vizitkou“ stavebníka i tesařského mistra. Jednotlivé tesařské party se pak trumfovaly v náročnosti provedení štítů a jejich řezbářské výzdoby.
Čtěte také: Návod na natírání starého plotu
Druhá polovina 20. století však přinesla ztrátu citu pro celkový vzhled stavby i pro řemeslný detail. Krásné lomenice i prosté bedněné štíty byly na mnoha stavbách nahrazeny více či méně nevkusnými kreacemi z úzkých palubek či latiček, navíc často s nevhodnými okny či loggiemi. Jen ojediněle byly dožilé dřevěné štíty nahrazeny kvalitně provedenými kopiemi. Jedním z hlavních důvodů byl i všeobecný nedostatek širokého řeziva, neboť jednotlivá prkna na starých štítech byla totiž na rozdíl od dnes běžně dostupného řeziva značně široká (asi 30 až 40 cm).
Základní typy dřevěných štítů zahrnují:
- Prostý svisle bedněný štít, vyskytující se v různých obměnách prakticky na celém našem území.
- Lomenice, bedněná uprostřed svisle, nahoře a po stranách klasovitě (typická pro České Středohoří a Českolipsko).
- Lomenice, rozdělená šachovnicovitě na střídavě šikmo bedněná pole, doplněná bohatě vyřezávanými lištami (okolí Lomnice nad Popelkou a Nové Paky).
- Lomenice uprostřed s dřevěnou balustrádou.
Výběr dřeviny a formátu obkladu
Při výběru dřeviny pro obklad štítu můžete sáhnout po klasice - po smrku. Má dostatečnou pevnost a odolává venkovním vlivům. Chcete-li něco houževnatějšího, pak pro obklad štítu zvolte borovici, ale v tom případě musíte počítat s tím, že v létě z ní může vytékat pryskyřice, neboť v borovici jí je totiž více než ve smrku. Špičkovou dřevinou pro obklad štítu jsou ale severské jehličnany. Jejich dřevo je velmi odolné a nejlépe se vyrovnává s působící zátěží. Vzhled tohoto materiálu zůstává dlouho perfektní. Z našich dřev má nejdelší trvanlivost jádrové dřevo dubu, jenže pro obklad je těžké.
Pokud jde o formát, tak záleží jen na vašem vkusu, zda zvolíte palubky nebo prkna (u těch může být spára přiznaná nebo překrytá lištou). Maximální šířka by ale ani u jednoho typu neměla přesáhnout 120 mm, aby se výrazně neprojevovaly objemové změny při sesychání a bobtnání dřeva.
Konstrukční zásady dřevěného obkladu štítu
Dřevo ve štítu je vystavené mnoha faktorům, které urychlují jeho rozklad. UV záření, teplo, déšť, sníh, mráz a změny vlhkosti působí na dřevo velkou intenzitou. Výsledkem jsou pak tvarové a objemové změny. Mínusem každého štítu je jeho špatná dostupnost kvůli umístění ve výšce, takže práce se dělá špatně. Proto je důležité provést obklad tak, aby opravy vyžadoval jen minimálně.
Čtěte také: Jak postavit lamelový plot
Podkladní rošt a odvětrávání
Základem všeho je kvalitní podkladní rošt, ke kterému se prkna připevňují. Jsou-li latě z borovice, bude jejich životnost delší než latí smrkových. Kromě nosné funkce zajišťuje rošt také odvětrávání spodní strany obkladu. Proudění vzduchu brání usazování vlhkosti, která by snižovala pevnost dřeva a byla živnou půdou pro houby a plísně. Aby ale vzduch opravdu proudil, nesmí mu bránit vodorovně řazené latě (pod svislým obkladem).
Montáž a upevnění obkladu
Obkladové desky je možné pokládat svisle, vodorovně nebo šikmo. Kvůli zásadě, že voda by měla z obkladu co nejrychleji odtéci, nejsou ale v exteriéru vodorovné obklady ideálním řešením. Obklad se k podkladnímu roštu připevňuje vruty nebo hřebíky. Protože připojení musí umožňovat objemové změny dřeva, upevňuje se k jedné lati deska obvykle jen jedním hřebíkem.
Praktický příklad montáže dřevěného obkladu
Při realizaci obkladu štítu je možné využít i recyklovaný materiál. Z výměny krytiny mohou zůstat staré střešní laty, které lze použít jako montážní laty na dřevěný obklad. Odměří se úhel střechy, podle kterého se na pokosové pile připraví první deska dřevěného obkladu. Po kontrole vodováhou se první deska připevní dřevoskrutkami 3 x 30 mm. Na novém štítu je možné mít i malé neotvíratelné okna, takže v místě, kde se plánují, se obklad vynechá. Okna mohou mít rozměr 40 x 40 cm. Ohoblují se staré dosky s rozměrom 20 x 60 mm, z ktorých si možno vyrobiť vonkajší a vnútorný rám. Obklad není vhodné natírat před montáží, proto po dokončení obkladu počkejte několik týdnů, kým si „nesadne“. Pokud by se natřel hned po montáži, mohlo by se stát, že by se v místě spojů odkryly nenatřené části.
Tesařské spoje a vlhkost dřeva
Pokud jde o tesařské spoje, v praxi jsou dodržována dvě základní pravidla, jež zabezpečí správné chování a přípustné zatížení nosné konstrukce šikmé střechy. Ve většině případů se napojují vaznice v místech sloupu, což ze statického hlediska není správné (tento spoj je povolen pouze tehdy, je-li zajištěn prvek proti působení ohybového momentu). Druhým základním pravidlem je maximální znalost vlastností dřeva z hlediska sesychání a bobtnání. Dřevo v podélném směru sesychá zhruba desetkrát více než v příčném, což může způsobit nemalé problémy. Pokud máme čep dlouhý 100 mm a dlab také 100 mm, pak dojde k vyzvednutí čepu z dlabu z důvodu sesychání, proto musíme kvůli rozdílnému sedání vnést do konstrukce rezervu. Ta se uvádí jako minimálně deset procent délky (případně hloubky) prvku.
Vlhkost a tepelné vlastnosti dřeva
Nejzásadnější posuzovanou vlastností dřeva je vlhkost. Je obecně známo, že čím vyšší je vlhkost materiálu, tím lépe vede teplo. Tento fakt bohužel platí i pro prvky ze dřeva. Před zabudováním by měla být elektrickým vlhkoměrem změřena vlhkost dřeva a v případě vysokých hodnot je nutno dřevěné prvky vhodným způsobem vysušit.
Čtěte také: Techniky zpracování dřeva pro plot
Vlhnutí dřevěných konstrukcí způsobuje také kondenzace vody, k níž může docházet na povrchu stavebních konstrukcí při nedostatečné tepelné izolaci, klesne-li povrchová teplota konstrukce pod teplotu rosného bodu okolního vzduchu. Uvnitř stavebních konstrukcí dochází ke kondenzaci vody, jestliže difuze vodních par jednotlivými vrstvami konstrukce není dostatečná. Ke srážení vody dochází také na tepelných mostech, například na ocelových nosnících či kovových úchytech. V takovém případě je třeba zabránit srážení vody vhodnou tepelnou izolací. Je nezbytné zabránit také dodatečnému zvlhnutí zabudovaných dřevěných konstrukcí dešťovou vodou. Zde je namístě odpovídající konstrukční řešení.
| Materiál | Vlhkost | Tepelná vodivost |
|---|---|---|
| Dřevo (smrk) | 12% | 0.13 W/mK |
| Dřevovláknitá deska | 8% | 0.05 W/mK |
Ochrana a údržba dřevěného obkladu štítu
Vedle výše uvedených konstrukčních zásad je pro ochranu dřeva důležitá i chemická impregnace proti dřevokaznému hmyzu a houbám. Střecha není jen krytina, ale systém, který vyžaduje pravidelnou údržbu.
Ochranná lazura dřevěného obkladu působením vnějšího prostředí, deště či slunečních paprsků po čase degraduje a je třeba ji obnovit. To představuje přebroušení a nanesení nové vrstvy.
Historické a současné povrchové úpravy
Při úpravách štítů se také často chybovalo v případě povrchové úpravy. V minulosti byly totiž štíty obvykle ponechány bez povrchové úpravy, případně opatřeny jen běžně dostupnými konzervačními nátěry (fermeží, krví). Pouze v severních a východních oblastech byly štíty natírány barevnými nátěry, případně bíleny vápnem. Dnes tolik běžná a oblíbená tmavě hnědá až černá barevná úprava v kombinaci s bílou (obvykle dosažená luxolovým nátěrem) je tedy na většině území Čech nesprávná a cizorodá.
Bezúdržbové alternativy obkladu štítu
Řešením může být použít pro obklad štítu nějaký bezúdržbový materiál, aniž byste se museli vzdát své představy o dřevě.
- Hliníkové lamely: Na trhu jsou hliníkové lamely, které jsou tvarově velmi podobné obkladovým prknům, včetně spoje pero/drážka. Výrobce je nabízí v široké škále barevných odstínů, včetně speciálních laků připomínajících dřevo. Výhodou hliníkových lamel je, že striktně nevyžadují podkladní rošt. Mají totiž zespoda speciální profilaci, takže vytvářejí větrací mezeru tl. 20 mm. Díky tomu je lze montovat přímo na původní dřevěný obklad. Okraje obkládané plochy se lemují krycími lištami, do kterých se lamely zasouvají.
- Probarvené plastové palubky: Bezúdržbovým řešením obkladu štítu jsou také probarvené plastové palubky. Montují se na rošt, podobně jako přírodní dřevo, a upevňují se pomocí vrutů nebo montážních sponek.
- Dřevoplastové fasádní profily: Ještě lépe dřevo napodobují dřevoplastové fasádní profily, lisované ze směsi složené z dřevobambusu a HDPE polymeru. Kartáčovaný povrch vytváří dokonalou 3D imitaci dřeva.
- Břidlice: Bezúdržbovou, i když spíš historizující variantou obkladu štítu, je použití břidlice. Pečlivou kombinací jednotlivých kamenů se v ploše vytvoří geometrické vzory, které štítu poskytnou reprezentativní vzhled.
- Falcovaný plech: Naopak moderní variantou řešení štítu může být jeho provedení z falcovaného plechu.
Doporučení pro opravy a nové stavby
V případě dřeva se vyplatí spolehnout na rady místních firem. Kromě teoretických vědomostí mají i zkušenosti z místa stavby. Vědí konkrétně, jaká je tam situace se srážkami nebo větrem. Při obnově štítu používejte co nejširší dostupné řezivo (nejméně 30 cm). Fošny a latě je třeba ohoblovat a srazit jim hrany. Vzhled nového dřevěného štítu by měl kopírovat starší štít (je-li dochovaný), případně vycházet z dochovaných příkladů v nejbližším okolí.
Pokud si nejste jisti nebo pokud již v okolí žádné starší stavby neexistují, použijte „neutrální“ svisle bedněný štít. Povrchová úprava by také měla vycházet ze stavebních zvyklostí v regionu. Nejvhodnější je podoba přirozeně stárnoucího dřeva, dosažitelná napuštěním dřeva lněnou fermeží. Loggie, ani balkony a velká okna do dřevěných štítů nepatří, výjimkou je jen oblast Pošumaví (a kdysi i Českodubska), kde se v minulosti pavláčky ve štítech objevovaly.
tags: #dreveny #stit #strechy #informace