Dřevěná šindelová střecha je tradiční střešní krytina, která se pravidelně k pokrývání střech používala na většině objektů až do 19. století. Dřevěné šindele nejsou ani zdaleka novinkou na našem trhu, spíše naopak. Jedná se o střešní krytinu využívanou od počátku středověku. Dříve se dřevěný šindel využíval spíše na honosnější typy staveb, dnes ho můžeme vidět jen zřídka (u lidových staveb v Čechách a na Moravě). Klasický dřevěný šindel Valaškého typu je typickou střešní krytinou v Čechách a na Moravě již několik staletí. Známý je také typ Alpský, který je typický tím, že se nespojuje perem a drážkou.
V současné době se dřevěná šindelová střecha používá zejména na tradiční stavby, kde je potřeba zachovat původní architektonický ráz. I dnes je ale můžete spatřit jak u lidových domů, tak i u moderních dřevostaveb. Stejně tak se využívají i na fasádách veřejných budov či výrobních objektů. Z ekologického hlediska dřevěný šindel nijak nezatíží přírodu, jelikož jde o přírodní materiál. Navíc vaše stavba perfektně zapadne do okolní scenérie, čímž poukazujeme na další výhodu, a sice jeho estetickou hodnotu. Jak bylo již zmíněné, dřevěný šindel se využívá již od středověku, a stále má dobré mechanické vlastnosti a vysokou kvalitu (v případě porovnání s došky). U štípaných šindelů mluvíme zejména o nízké nasákavosti.
Šindelová krytina - jako krytina doplňková a produkt převážně ruční výroby, není tak přísně ohraničena normami, jako krytiny průmyslově vyráběné. A tak je možné podle způsobu výroby a různých úprav při montáži, například hřebene nebo okapní řady rozpoznat zda je šindelová krytina původem a pokládkou z Valašska, Chebska nebo z Vysočiny. Ale i přes tu krásnou různorodost platí při výrobě a montáži šindele určitá pevná, léty praxe ověřená pravidla.
Typy dřevěných šindelů a jejich výroba
Dřevěné šindele můžeme rozdělit hned podle několika kritérií. Zpravidla se v České republice vyrábějí dva základní typy dřevěných šindelů, a sice šindel valašský a šindel alpský. Na trhu se také objevují stěnové rustikální šindele a šindele do interiéru. Podle použitého dřevního materiálu potom rozlišujeme šindele z modřínového nebo smrkového dřeva.
Valašský šindel
Valašský dřevěný šindel můžete zpravidla vidět nejčastěji v Beskydech, kde se i odehrává jeho značná výroba. Valašský šindel má pero-drážku (jedna strana - pero, je zúžená, a zasouvá se do drážky vedlejšího šindele). Můžeme ho využít jak na střechu, tak i jako obklad vnitřní stěny. Valašský šindel se hojně používal v minulosti na zastřešení zemědělský stavení. Valašského typu, které mají pero a drážku, jsou ozdobou roubenek, srubů a jiných lidových či památkových staveb. Šindelové střešní krytiny jsou naprosto ekologické, trvanlivé a odolné vůči všem povětrnostním vlivům. Střešní šindel má v případě valašského typu kratší životnost, proto je třeba impregnace každých 5 let.
Čtěte také: Návod na natírání starého plotu
Alpský šindel
Alpský šindel má rovný tvar bez drážkování a pokládá se do více vrstev. Alpský šindel se vyrábí nejčastěji z modřínového dřeva. Jejich pokládka spočívá ve vzájemném překrytí jednotlivých kusů (natřikrát), tzv. spoj na rybinu. Naopak výhodou u modřínového alpského šindele je jeho vysoká životnost. Není zde tedy nutné chemické ošetření nebo nátěr. V zahraničí je nejvíce využívaný sibiřský nebo kanadský modřín a sekvoje.
Štípané vs. řezané šindele
Dalším důležitým parametrem pak je, zda se jedná o střešní šindele štípané nebo řezané. Častěji se vyrábí štípané šindele, neboť je po nich větší sháňka díky lepším vlastnostem. Štípaný šindel se opracovává na štípačce, spoje pero a drážka se frézují. Dřevo se štípe tak, aby nedocházelo k přerušení dřevních vláken. Tento postup je důležitý proto, aby nedocházelo ke vzlínání vody do šindele a voda mohla rychle odtékat po vláknech ze střechy. Řezané střešní šindele jsou podstatně levnější, ale zároveň mají kratší životnost, protože je více narušena struktura dřeva. Zato výroba šindele řezaného je podstatně rychlejší a také levnější. Princip spočívá v řezání po délce kmene.
Výběr dřeva pro výrobu šindelů
Už při výrobě je velice důležitý výběr samotné dřeviny. Pro výrobu se používají jehličnaté dřeviny, zejména smrk, modřín anebo jedle. Stromy pro výrobu jsou pečlivě vybírány, jelikož musí mít vysokou hustotu letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručují větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Stromy se kácejí v zimních měsících, kdy neobsahují mízu. Nejkvalitnější dřevo bez suků je v prvních pěti metrech od země. Po dopravení kulatiny do šindelárny se dřevo nařeže na špalky v délkách 52 cm, někdy 62 cm. Poté se špalky rozštípnou na čtvrtiny a dále na jednotlivé destičky tloušťky cca 2,3 cm a šířky 5-15 cm.
Doporučený sklon střechy pro dřevěné šindele
Při pokládce dřevěné šindelové střechy je samozřejmě velmi důležitý sklon dané střechy. Dřevěné střešní šindele je možné pokládat na střechy, které mají minimální sklon 25° a maximální sklon pak činí 90°. Čím větší sklon, tím delší životnost. Pověra říká, že: „co stupeň sklonu, to rok životnosti“ (bez údržby). Důležitý je také sklon střechy, který je pro delší trvanlivost dřevěných šindelů ideální od 45° více. Sklon střechy pro asfaltový šindel se pohybuje v celkem širokém rozmezí, kdy při dodržení hodnot sklonu stanovených výrobcem bude střecha tvořit spolehlivou ochranu.
Sklon střechy ve stupních nebo v procentech?
Nepozorná záměna stupňů za procenta již dokázala spolehlivě zkomplikovat život nejedné střechy. Rozhodně totiž neplatí, že sklon střechy 30° je totéž, co sklon 30 %. Zatímco stupeň je jednotka, která vyjadřuje velikost úhlu, procento vyjadřuje část jakéhokoliv celku. 100% sklon, tedy spád 100 cm na 1 metr délky je ve stupních 45°.
Čtěte také: Jak postavit lamelový plot
Jakým procentům tedy odpovídají nejčastější sklony střech?
- 15° = 26,8 %
- 20° = 36,4 %
- 30° = 57,74 %
- 40° = 83,91 %
- 45° = 100 %
Z hodnot uvedených výše je patrné, že nepozorná záměna 30° za 30 % může být pro střechu (i peněženku investora) fatálním omylem. Procenta se používají spíše v případě plochých střech (i když se u plochých střech můžete potkat s obojím, např. v členění ČSN 73 1901-1 plochá střecha do 5°; šikmá střecha do 45°; a strmá střecha nad 45°), zatímco stupně se více používají u šikmých a u strmých střech téměř výhradně. U velmi nízkých sklonů střechy není možné kanadský šindel použít, protože tato skládaná krytina není odolná proti vzlínající vodě.
Pokládka dřevěného šindele
Při pokládce dřevěné šindelové střechy je samozřejmě velmi důležitý sklon dané střechy. Šindelová střecha se pokládá na laťování, na bednění se pokládka nedoporučuje, protože nedochází k dostatečnému větrání střešní krytiny. Pro 100% voděodolnost by měla být použita pod střešní krytinu difúzní fólie. Pokládka se provádí na střešní latě 6 x 4 cm. Dřevěné šindele se na střechy pokládají dvěma způsoby, a to buď jednoduchou pokládkou nebo dvojitou pokládkou. Šindele se pak pokládají od spodu nahoru. I směr pokládky je důležitý, protože šindele pokládáme špičkou proti převládajícímu směru větru. Rovněž na straně proti převládajícímu větru se nechává 10 cm přesah přes hřeben.
Základní druhy pokládky
- Jednoduchá pokládka: Položení jedné vrstvy šindele, kdy dochází k překrytí krytiny o 10 cm. Tento způsob položení je vhodný hlavně na přístřešky, altány a stříšky a hospodářské budovy. Na budovy obkládaný dřevěným šindelem se provádí jednoduchou pokládkou, tj. přesah 5 - 10 cm a špičkou proti převládajícímu směru větru.
- Dvojitá pokládka: Položení dvou vrstev šindele. Tento způsob položení je vhodný na všechny druhy střech, hlavně obytných, kde chceme mít 100% jistotu, že tam nepoteče. Šindel je na celé střeše dvojitý (jsou vždy dva šindele nad sebou) a překrytí je max. 25 cm. Spíše doporučujeme přesah mezi 22 - 24 cm. V Čechách je nad obytné objekty nejběžnější dvojité krytí na husté laťování. U okapu pokládáme šindel ve dvou i ve třech vrstvách, podle způsobu krytí.
Správné zatloukání hřebíků
Při samotné montáži používáme hřebíky pozinkované. Doporučujeme použít hřebíky s menším průměrem, ideální je hřebík 56/2,2mm (někdy zvaný šindelák). Chemicky ošetřený šindel bychom neměli přibíjet pozinkovanými nebo jinak povrchově upravenými hřebíky bez toho, aniž bychom zjistili, zda nemůže docházet k vzájemné negativní chemické reakci mezi účinnými látkami v impregnaci a typem pokovení. Šindel je zapotřebí přibíjet hřebíky s menším průměrem, ideální je hřebík 56/2,2mm. Při přibíjení se šindel nesmí přibít úplně natvrdo. Hrozí zde, že velkou ranou šindel rozlomíte vejpůl. Každý zkušený šindelář si také dává dobrý pozor na to, aby nepřibíjel dva hřebíky do stejných let, tzn. v jedné linii. Šindel se na střechu přibíjí prostorově vyschlé, max. vlhkosti dřeva 20%.
Úžlabí a nároží
Úžlabí je na střeše ten pomyslný nejslabší článek řetězu. Na nároží a úžlabí používáme šindele konické, takzvaný nárožový neboli „skosek“. Každý tvar střechy, i ten nejsložitější, je možné pokrýt šindelem bez použití jiného materiálu, např. plechu. Při pokrývání se šindele zasouvají do drážky a doklepáváme kladivem. Jestliže pomineme výjimečné důvody, jako přání investora, nebo příliš nízký sklon v ploše a tím pádem ještě horší v úžlabí, musíme doporučit vykrytí pomocí šindelových kosek.
Čtěte také: Techniky zpracování dřeva pro plot
Údržba a životnost dřevěných šindelů
Údržbou a nátěry prodloužíte životnost na 50 - 80 let. Po pokládce se šindele napouští horkou lněnou fermeží. V případě valašského typu s kratší životností je třeba impregnace každých 5 let. U modřínového alpského šindele není nutné chemické ošetření nebo nátěr, díky jeho vysoké životnosti.
Výpočet spotřeby dřevěného šindele
Při počítání, kolik m² dřevěného šindele je potřeba na plochu střechy, nesmíme zapomínat na překrytí šindele. Dřevěný šindel se balí do balíku po 1 m² dvojité pokládky (tedy 4 bm).
Tabulka spotřeby šindele
| Typ pokládky | Střecha v m² | Přesah krytiny | Konečná spotřeba šindele v bal. | Koeficient |
|---|---|---|---|---|
| Jednoduchá | 200 m² | 10 cm | 134 bal. | 1 bal. = 1,5m² |
| Dvojitá | 200 m² | 25 cm | 200 bal. | 1 bal. = 1m² |
| Dvojitá | 200 m² | 24 cm | 208 bal. | 1 bal. = 0,96m² |
| Dvojitá | 200 m² | 23 cm | 217 bal. | 1 bal. = 0,92m² |
| Dvojitá | 200 m² | 22 cm | 227 bal. | 1 bal. = 0,88m² |
Příklad: Pokud na papíře spočítáte plochu střechy na 200 m², dvojitého položení, při přesahu 25 cm = budete potřebovat 200 balíků. Ale pokud toto neřeknete i pokrývači a ten Vám ze zkušenosti udělá přesah 24 cm (jelikož je to lepší než 25 cm), spotřeba se změní na 208 balíků.