Počátky využívání šindele ve stavebnictví se datuje do hluboké minulosti. Dřevěný šindel je historicky jednou z nejstarších krytin střech a fasádních obkladů různých typů staveb. Jeho použití bylo běžné jak pro vesnické domy, tak pro honosné hrady a kostely. V průběhu 18. století bylo českými panovníky používání dřevěných konstrukcí omezováno. Na venkovské domy však toto omezení nebylo tak důsledně prosazováno jako u větších městských staveb.
Dřevěné šindele nejsou ani zdaleka novinkou na našem trhu, spíše naopak. Jedná se o střešní krytinu využívanou od počátku středověku. Dříve se dřevěný šindel využíval spíše na honosnější typy staveb, dnes ho můžeme vidět jen zřídka (u lidových staveb v Čechách a na Moravě). Své uplatnění v dnešní době najde šindel u rekonstrukcí historických staveb nebo je k vidění v chatových oblastech. U starších objektů ho v hojné míře můžeme vidět na opláštění štítů a bočních stran vikýřů. V moderních novostavbách je také k vidění v interiérech.
Šindelová krytina na střechu dokáže proměnit stavbu ve vyšperkovaný architektonický klenot. Dřevěný šindel je tradiční a v minulosti dokonce nejpoužívanější střešní krytinou na lidových stavbách. Je opravdu obtížné srovnávat dřevěné šindele prověřené mnoha generacemi s krytinami z moderních materiálů, které leckdy věrně kopírují vzhled klasické krytiny. Jednou z předností dřevěných šindelů je nízká hmotnost, což je vynikající vlastnost z hlediska zatížení krovů, které v tomto případě nemusí být zdaleka tak masivní jako pro klasickou krytinu z pálených tašek. K námitce, že bonnský či kanadský šindel je možná lehčí než dřevěný, lze poznamenat, že ke stavbám v čistém stylu lidové architektury se nehodí, a tím méně k těm historicky starým.
Druhy dřevěných šindelů a jejich výroba
Šindelová krytina má své specifické rozměry a různé způsoby výroby i použití. Dnes rozeznáváme především dva základní typy dřevěného šindele, které se od sebe liší hlavně napojením. Dřevěné šindele můžeme rozdělit hned podle několika kritérií. Z pravidla se v České republice vyrábějí dva základní typy dřevěných šindelů a sice šindel valašský a šindel alpský. Na trhu se také objevují stěnové rustikální šindele a šindele do interiéru.
Výroba štípaného šindele
Výroba šindele je specifické řemeslo zakořeněné v hluboké minulosti, které se předává z generace na generaci. Výroba dřevěného šindele probíhá ručním opracováním. Tento způsob výroby šindelové krytiny je náročný na přesnost provedení. Z většího dřevěného špalku tesař štípe jednotlivé šindele, u kterých je nutné dodržet stejnou tloušťku a rovnost v podélném směru. Takto opracovaný dřevěný prvek je dále nutné z jedné podélné strany zaříznout do tvaru špičky a na druhé straně do tvaru písmene „V“. Jednotlivé šindele tak do sebe při pokládce na střechu dokonale zapadnou.
Čtěte také: Trendy v tesařství: Dřevěné ploty
Tradiční výrobě dřevěných štípaných šindelů se věnuje i firma Drdlík, která při výrobě zachovává původní postupy ruční výroby a každý šindel je tak poctivě vyrobený kus řemeslné práce. Takový dřevěný šidel je skutečně kvalitní střešní krytinou, na kterou se můžete stoprocentně spolehnout. Výroba šindele je prováděná štípáním ze smrkového nebo modřínového dřeva. Tyto stromy se kácí v zimním období a vybírají se zdravé a silné stromy s hustými letokruhy, které se stáčí mírně doleva. Smrková nebo modřínová kulatina se odkorní a nařeže na špalky, které se pak rozčtvrtí a od středu se štípou jednotlivé kusy dřeva. Šindel se opracuje pořízem a poté přichází na řadu jediná část, při které přijde ke slovu moderní technologie - na fréze je zhotovená drážka. Poté se šindel vyrovná do hraní a nechá se pozvolna schnout. Po kompletním vyschnutí se dále balí do balíků po 1 m². Ty se pak namáčí do přípravků proti plísním a dřevokaznému hmyzu. Postup je tradiční, vyžaduje preciznost a trpělivost. Výsledkem jsou dokonalé výrobky s mimořádnou trvanlivostí. Jedná se v podstatě o čistě ruční výrobu.
Výroba řezaného šindele
Výroba řezaného šindele je podstatně rychlejší a také levnější. Princip spočívá v řezání po délce kmene. Výroba řezaného šindele je přesnější než u šindele štípaného a odlišuje se svojí tloušťkou. Zatímco štípaný šindel má v příčném směru tvar trojúhelníku, řezaný má stajenou tloušťku po celé délce. Z jednotlivých kusů dřeva musí být řezány šindele v radiálním směru. Tento směr je specifický tím, že když se podíváme na příčnou plochu šindele, vidíme letokruhy kolmé na pomyslnou osu vedenou od špičky ke drážce. Pokud bychom řezání provedli v jiném směru, může dojít k velkým tvarovým změnám a tím k porušení funkčnosti střešní krytiny. Nevýhodou řezaného šindele je jeho drsný povrch a přerušení dřevních vláken při výrobě řezáním.
Valašský a alpský šindel
Valašský šindel se hojně používal v minulosti na zastřešení zemědělských stavení. Valašský šindel má pero-drážku (jedna strana - pero, je zúžená, a zasouvá se do drážky vedlejšího šindele). Můžeme ho využít jak na střechu, tak i jako obklad vnitřní stěny. Alpský šindel se vyrábí nejčastěji z modřínového dřeva. Jejich pokládka spočívá ve vzájemném překrytí jednotlivých kusů (natřikrát), tzv. spoj na rybinu. Důležité je, aby se nepodcenila jejich výroba, jelikož musí dobře přiléhat na podklad střechy a také k sobě navzájem. Výroba alpského šindele je velice podobná výrobě šindele kanadského (je využito červeného cedrového dřeva). Výroba obou typů šindele probíhá obdobně a oproti minulosti se postupy tolik nezměnily. Nejdříve se nechají vyschnout a potom se impregnují. Po pokládce se napouští horkou lněnou fermeží.
Dřeviny vhodné pro šindel
Na šindelovou krytinu se používá poměrně velké množství druhů dřevin. Pro kvalitu šindele je rozhodující jednak struktura dřeva, která má být co nejhustší, ale klíčovým kritériem je způsob výroby. Nejlepší jsou stromy s hustými letokruhy, které se mírně stáčí doleva.
- Z jehličnatých dřevin je možné použít dřevo smrku, který se těží v podhorských oblastech.
- Dalším druhem je modřín, který je díky své trvanlivosti odolný i ve venkovních podmínkách. Alpský šindel se vyrábí nejčastěji z modřínového dřeva.
- Výborným materiálem je dřevo jedle, které se však díky malému zastoupení v našich lesích moc nepoužívá.
- Dřevo borovice těžené v našich podmínkách je již méně vhodné.
- Dobrou volbou pro šindele jsou také listnaté dřeviny. Dřevo dubu i akátu je pro výrobu úžasné. Dubové dřevo se však kvůli vysoké ceně používá jen ve výjimečných případech. Akátového dřeva na šindele je zase nedostatek.
- Na tento typ obkladů se používá cedrové dřevo. V zahraničí je nejvíce využívaný sibiřský nebo kanadský modřín a sekvoje.
Rozměry a pokládka šindele
Rozměry šindele jsou často individuální záležitostí s ohledem na konkrétní stavbu. Šířka šindele se pohybuje v rozmezí 5-15 cm. Tloušťku je nutné dodržet kolem dvou centimetrů. Řezané šindele jsou z hlediska rozměrů přesné, ale při výrobě dochází k narušení povrchové vrstvy dřeva.
Čtěte také: Dřevěné ploty Hornbach: Co byste měli vědět
Dřevěné šindele se pokrývají střechy od sklonu 25 - 90 stupňů. Minimální doporučený sklon střechy je 25°. Čím větší sklon, tím delší životnost. Pověra říká, že: ,,co stupeň sklonu, to rok životnosti,, (bez údržby).
Základní druhy pokládky
- Jednoduchý - položení jedné vrstvy šindele. Způsob položení je vhodný hlavně na přístřešky, altány a stříšky a hospodářské budovy. Šindele se navzájem překrývají 10 cm.
- Dvojitý - položení dvou vrstev šindele. Způsob položení je vhodný na všechny druhy střech, hlavně obytných, kde chceme mít 100% jistotu, že tam nepoteče. Šindel je na celé střeše dvojitý (jsou vždy dva šindele nad sebou) a překrytí je max. 25 cm. Spíše doporučujeme přesah mezi 22 - 24 cm.
Postup pokládky
- Šindele se pokládají ve třech vrstvách na cca. 12 mm tlustou podložku. První řada položených šindelů je dlouhá 20 centimetrů, druhá řada 30 cm.
- Šindelová střecha se pokládá od spodu nahoru.
- Pokládat se začíná ,, zleva do prava,, nebo ,,zprava do leva,,? To, kde se začne pokládat šindel závisí na převládajících směrech větru! Šindele na střechu se kladou špičkou proti převládajícímu směru větru!
- Stejně tak se u poslední řady na hřebeni nechává 100 mm přesah na straně s převládajícím směrem větru.
- Při montáži šindelů je třeba dávat pozor na následující: s jednoduchým okrajem střechy (vlevo) přečnívají šindele o cca. 30 až maximálně 40 mm.
- Při pokládce krytiny na střechu nevzniká téměř žádná mezera mezi vrstvami šindelů.
- Při samotné montáži používáme hřebíky pozinkované. Doporučujeme použít difúzní folii, která nám zajistí 100% voděodolnost.
- Pokládka se provádí na latě 6 x 4 cm. Prkenné bednění nedoporučujeme z důvodu nedostatečného odvětrání ze spodu krytiny.
- Každý tvar střechy, i ten nejsložitější, je možné pokrýt šindelem bez použití jiného materiálu, např. plechu.
- Při pokrývání se šindele zasouvají do drážky a doklepáváme kladivem.
- Při přibíjení se šindel nesmí přibít úplně natvrdo. Hrozí zde, že velkou ranou šindel rozlomíte vejpůl.
- Šindel se na střechu přibíjí prostorově vyschlé, max. vlhkosti dřeva 20%.
- Na nároží a úžlabí používáme šindele konické, takzvaný nárožový nebo-li ,,skosek,,.
Obklad stěn
Šindelový obklad nezůstává pozadu a je možné ho aplikovat také do interiéru. Obklady je možné řešit i jinak než jen z klasických materiálů, a to například pomocí šindelů. V moderních novostavbách je také k vidění v interiérech. Dřevěný obklad v interiéru působí velmi efektně i efektivně na vnitřní klima stavby a je možné ho dokonale kombinovat s ostatním vybavením a nábytkem domácnosti. Na exteriérový obklad se používá nejčastěji smrkový a modřínový šindel. Při montáži obkladu je nutné dodržet zásadu, kdy jednotlivé šindele musí být přes sebe vzájemně překryty o 20-30 mm, aby dešťová voda nezatékala za obklad.
Na budovy obkládané dřevěným šindelem se provádí jednoduchou pokládkou, tj. přesah 5 - 10 cm a špičkou proti převládajícímu směru větru.
Životnost a údržba
Z hlediska snadné opravy střešní krytiny se dá dřevěný šindel snadno vyměnit. Hlavní výhodou dřevěných šindelů je dlouhá životnost, která je zhruba o polovinu delší než u šindelů z jiných materiálů. U řezaného šindele se udává životnost v rozmezí 25 až 70 let. Klasicky vyrobený, ručně štípaný šindel na střeše vydrží minimálně osmdesát až devadesát let (řezaný čtyřicet), a to za předpokladu, že na šindele bylo použito vysoce jakostní dřevo a majitel se o střechu pravidelně stará.
Šindele používané na střechu nebo obklad je nutné opatřit vhodnou impregnací. To platí zejména u smrkového šindele, který je bez ošetření nejvíce náchylný na působení venkovních vlivů počasí. Dřevěné šindele (ani tlakově impregnované) totiž bez impregnace nemohou plnit svoji funkci, protože, jak známo, dřevo trvale vystavené slunci, dešti, mrazu či kroupám potřebuje ochrannou vrstvu obnovovat. Údržbou a nátěry prodloužíte životnost na 50 - 80 let. Štípané šindele jsou odolnější, proto stačí ochranný nátěr aplikovat zhruba po osmi letech. U valašského typu střešního šindele je kratší životnost, proto je třeba impregnace každých 5 let. Naopak výhodou u modřínového alpského šindele je jeho vysoká životnost. Není zde tedy nutné chemické ošetření nebo nátěr. Je nezbytné věnovat dřevu velkou pozornost při údržbě. Péče spočívá především ve formě pravidelné impregnace a nátěrů speciálními produkty, které dřevo chrání před vlivy klimatických podmínek, dřevokazným hmyzem i mechanickým poškozením.
Čtěte také: Venkovní dřevěné žaluzie
Možností, jak zajistit delší životnost šindele, je použití kvalitního spojovacího materiálu. Používají se hřebíky, které musí být odolné proti korozi. Hřebíky jsou vyrobeny z různých materiálů a pro každou dřevinu se používá jiný. Životnost obkladu ze šindele je větší než u střešního šindele. Kromě přesného výpočtu spotřeby krytiny a potřebných doplňků získáte zároveň návrh ideálního řešení, naše dlouholeté zkušenosti + odborné poradenství + školení zdarma.
Orientační spotřeba šindele
Při počítání kolik m² dřevěného šindele je potřeba na plochu střechy, nesmíme zapomínat na překrytí šindele. Dřevěný šindel se balí do balíku po 1 m² dvojité pokládky (tedy 4 bm).
| Typ pokládky | Střecha v m² | Přesah krytiny | Konečná spotřeba šindele v bal. | Koeficient |
|---|---|---|---|---|
| Jednoduchá | 200 m² | 10 cm | 134 bal. | 1 bal. = 1,5 m² |
| Dvojitá | 200 m² | 25 cm | 200 bal. | 1 bal. = 1 m² |
| Dvojitá | 200 m² | 24 cm | 208 bal. | 1 bal. = 0,96 m² |
| Dvojitá | 200 m² | 23 cm | 217 bal. | 1 bal. = 0,92 m² |
| Dvojitá | 200 m² | 22 cm | 227 bal. | 1 bal. = 0,88 m² |
Příklad: Pokud na papíře spočítáte plochu střechy na 200 m², dvojitého položení, při přesahu 25 cm = budete potřebovat 200 bal. Ale pokud toto neřeknete i pokrývači a ten Vám ze zkušenosti udělá přesah 24 cm (jelikož, je to lepší než 25 cm), spotřeba se změní.
tags: #drevene #sindele #podklad #informace