Dřevěné fasády se stávají stále oblíbenější volbou díky svému estetickému vzhledu a vynikajícím tepelně-technickým vlastnostem. Jsou v poslední době velmi oblíbenou variantou nejen pro svůj vzhled, ale též pro své tepelně-technické vlastnosti. Tento článek se zaměřuje na různé typy dřevěných fasád, jejich údržbu a péči, a také na výhody a nevýhody jednotlivých dřevin.
Konstrukční principy dřevěné fasády
Každý fasádní plášť, dřevěný nevyjímaje, musí splňovat některé předpoklady. K těm základním patří, aby zamezil průniku vody a větru do dalších vrstev konstrukce, byl pevný a odolný proti mechanickému poškození. Podstatná je i jeho estetická funkce.
Dřevěná fasáda je vhodná jako obklad, a to nejen dřevostaveb. Můžete ji použít u domů postavených doslova z jakéhokoli stavebního materiálu. Dřevěné fasády jsou k domu připevněny na roštu. Tím vzniká mezi dřevěným obkladem a samotnou stavbu větraná mezera, která výborně slouží k odvětrání a snižuje vlhkost domu. Funguje též jako izolační vrstva, pomocí níž je regulována teplota v objektu v zimním i letním období.
Specifikem u dřevostaveb pak je, aby dřevěná fasáda umožnila provětrávání, což platí především pro difuzně otevřené systémy. Ideálně se jeví spojení dřevěné fasády s příbuznou materiálovou konstrukční variantou, s dřevostavbou. Všechny uvedené požadavky současně ale samotné dřevo nesplní.
Kromě již výše zmíněných principů je třeba u dřevěné fasády respektovat některé konstrukční zákonitosti. Základním pravidlem je nedotahovat dřevěný obklad až na terén. Dřevěná fasáda by měla končit minimálně 250 mm (lépe 300 mm) nad okolním terénem. Bohužel z architektonického hlediska je to požadavek nemilý, protože obvykle je požadován jednolitý obklad na celou výšku stavby. Jeho zastánci jako argument obvykle uvádějí dřevěné terasy, které jsou taky v přímém kontaktu s terénem. Jenže u terasy jsou všechny dřevěné prvky namáhané rovnoměrně a současně se v budoucnu společně i vymění. Kdežto u dřevěné fasády zdegraduje její část na terénu, zbytek zůstane funkční.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Výběr dřeviny pro dřevěnou fasádu
Dřeviny se dovážejí ze všech koutů světa a díky tomu je materiálová základna pro dřevěné fasády pestrá jak z hlediska vzhledu, tak z hlediska svých vlastností. Výraznou změnou oproti minulosti je možnost používat materiály a dřeviny, které nejsou v daném regionu obvyklé. Životnost dřevěné fasády ovlivňuje celá řada faktorů - nejen ty zřejmé jako druh dřeviny a povrchová úprava, ale i zdánlivé detaily, mezi něž patří orientace dřeva či úhel ořezání profilu.
Domácí dřeviny
- Smrk: Asi nejčastěji u nás používanou dřevinou je smrk. Patří totiž k těm levnějším, snadno se opracovává a díky nízké objemové hmotnosti se s ním i lehce manipuluje. Nejlevnější variantou na dřevěnou fasádu jsou měkké dřeviny - sibiřský nebo červený smrk. Smrkový obklad se musí opatřit nátěrem, jelikož by jeho životnost byla velice nízká (jen pár let). Cena smrkového obkladu je výrazně nižší, ale jelikož se nátěr musí co 2 roky obnovovat, během životnosti se výsledné náklady oproti modřínu zvýší. Na fasádní profily, které budou opatřeny nátěrem (ať už lazurou nebo nátěrem krycím), se používá většinou klasický smrk, který má sám o sobě průměrnou schopnost odolávat vnějším rozmarům počasí, ale v kombinaci s ochranným nátěrem je to již velmi kvalitní řešení.
- Borovice: Další dostupnou dřevinou je v našich krajích borovice a používá se i jako pařená (tzv. thermowood).
- Modřín: Domácí nejvíce „bezúdržbovou“ dřevinou pak je modřín. Pokud ale není povrchově upravený, tak časem černá. Druhou bezúdržbovou alternativou sibiřského modřínu je modřín evropský. Jeho vlastnosti a vzhled jsou v podstatě stejné. Nižší je jeho cena, ale taktéž životnost.
- Akát: Z domácích tvrdých dřevin je populární hlavně akát.
Exotické dřeviny
Pokud se rozhodnete pro nějakou exotickou dřevinu, tak ale zvažte jeho horší uhlíkovou stopu kvůli dalekému dovozu. Do cenově vyšší kategorie, ale s dlouhou životností, patří různé exotické dřeviny jako massaranduba nebo ipe. Do městského prostředí bych zase vybíral odolné exotické dřeviny, které budou dlouho působit elegantně.
- Cedr: Z exotických dřevin se pro obložení často používá cedr, zejména západní červený cedr. Odolává počasí i dřevokaznému hmyzu, nekroutí se a je velmi lehký, což zvyšuje jeho tepelně izolační vlastnosti. Pokud je červený západní cedr dobře udržovaný, pak se jeho životnost počítá na desetiletí. Při instalaci je ale nutné používat jen žárově pozinkované, hliníkové nebo nerezové spojovací prvky. Korozivní kovy totiž na dřevě způsobují těžko odstranitelné černé skvrny.
- Kanadská douglaska, Ipe, Jatoba, Bankirai: Sáhnout je možné i po jiných exotických dřevinách jako je kanadská douglaska, ipe, jatoba, bankirai apod. Většina z nich je v přirozeném stavu hnědá nebo červenohnědá, ale po čase stárne a získává šedou patinu.
Sibiřský modřín - oblíbená volba pro bezúdržbové fasády
Na dřevěné fasády, které pravidelnou údržbu nevyžadují, se používají trvanlivější dřeviny, než je český smrk. Nejčastěji padne volba na sibiřský modřín. Ten je velmi trvanlivou dřevinou a díky hustějším letokruhům se tolik nekroutí oproti modřínu, který byl vytěžený v České republice. Sibiřský modřín má, ve srovnání s většinou běžných měkkých dřevin, mnohem lepší vlastnosti - je tužší a má podstatně vyšší hustotu, a tudíž nižší kroutivost. Na dřevěnou fasádu se může použít téměř jakékoliv dřevo. Nejlepší volbou je však sibiřský modřín. Jeho cena je nejvyšší, ale mezi jeho největší výhody patří bezúdržbovost. Musíme se však smířit s faktem, že jeho stálobarevnost během pár let pomine. Na začátku je sibiřský modřín jemně žlutý s tóny do hněda, tato barva se ovšem brzy změní na šedou a dřevo jakoby zestárne. Během jednoho až dvou let dřevěný obklad vypadá o 10 let starší. Je mnoho investorů, kteří tento fakt respektují a ba naopak zašedlé dřevo chtějí. U sibiřského modřínu je teoreticky možné jeho stálobarevnost zajistit nátěrem, tím pádem by však ztratilo smysl jeho použití, jelikož tento druh dřeva je vhodný právě pro jeho stálost i bez nátěru. Díky tomu není nutné dřevo ošetřovat bezbarvým nátěrem ani jinou povrchovou úpravou. Postupem času získá šedou barvu povrchu. V našich podmínkách se nejčastěji nechává zešednout sibiřský modřín nebo domácí modřín opadavý, známý i jako červený smrk. Právě český název dřeviny dobře vystihuje jeho schopnost zestárnout do hezké šedomodré barvy. Celý tento proces, samozřejmě, závisí na místních podmínkách, patina na dřevu je však zpravidla rovnoměrná asi po dvou letech.
Profily dřevěných fasád
Zásadní vliv na estetiku dřevěné fasády má použitý profil a jeho formát. O profilu hovoříme především u obkladů tvořených podélnými prvky typu palubky nebo laťky. Pro dřevěnou fasádu ale není nutné se držet klasických palubek, moderní řešení využívají cokoliv ze širokého sortimentu prken a hranolů. Nejjednodušším typem obkladu z hraněného řeziva je tzv. peření (opeření). Velmi oblíbené jsou taky tzv. latičkové fasády, kdy se používají laťky čtvercové nebo s obdélníkovým profilem. Když je tento obklad použitý horizontálně, musí mít lať profil kosočtverce (kosodélníku), aby sklopené plošky pomáhaly odtoku vody.
U latičkové fasády musíte použít UV odolnou fólii, protože spárami proniká slunce a neodolná fólie by degradovala.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Povrchová úprava dřevěné fasády
Možnosti úpravy dřeva při použití na fasádě závisejí především na druhu dřeviny. Exotické dřeviny se ve většině případů napouštějí oleji, měkké dřeviny se zase upravují tenkovrstvou, méně často silnovrstvou lazurou. U mnoha dřevin je však stále populárnější ponechání materiálu povětrnostním vlivům bez úpravy, čímž se dosáhne přirozené stříbrošedé patiny.
Typy úprav
- Thermowood (termodřevo): Energeticky náročnější, ale velmi účinná je například tepelná úprava, kterou vzniká termodřevo. Thermowood je úprava dřeva, při které dochází ke změně jeho buněčné struktury v celém průřezu, nejen na povrchu. Termodřevo je v podstatě jakékoli dřevo, které prošlo tepelnou úpravou. Nemyslí se tím klasické sušení v sušičce, ale pečení při vysokých teplotách (až 200 °C). Proces pečení trvá 48 až 96 hodin (v závislosti na dřevině) a výrazně se jím zvyšuje odolnost dřeva. Pečením se odstraní mnohé složky, které zkracují životní cyklus řeziva, například glukóza, a jejich zbytky ve dřevě zkrystalizují. Dřevo se tak stává nezajímavé například pro dřevokazný hmyz, jelikož pro něj nemá žádnou výživnou hodnotu. „Odstraněním vlhkosti získá dřevo rozměrovou stálost a díky pečení i zajímavou barvu. Někdy se před pečením kartáčuje ocelovými kartáči, čímž se odstraní část měkkých vláken a na povrch vystoupí tvrdá vlákna. Dosáhne se tím velmi zajímavé textury povrchu,“ vysvětluje architekt Tomáš Guniš z architektonické kanceláře ARCHISYSTEMS. Na výrobu termodřeva se dá použít jakákoli dřevina, nejčastěji je to však smrk, borovice nebo jasan. „Pro termodřevo je charakteristická tmavohnědá barva a někdy se o této úpravě hovoří i jako o „mrtvém“ či „spáleném“ dřevu.
- Tlaková impregnace: Při tlakové impregnaci se vpravuje impregnační látka pod tlakem do dřevěného profilu. Jde o metodu vhodnou pro měkké i tvrdé dřevo. Výsledkem je šedozelená barva, na výběr přitom máte několik látek, takže dřevo může po aplikaci získat různé odstíny.
- Nátěry a lazury: Jinak ale vnější chemická ochrana dřevěného obkladu není závazná, záleží jen na vaší volbě. Pro ochranu dřeva před UV zářením, působením vody a dalšími erozními činiteli použijte nátěry na bázi alkydových, akrylátových, polyuretanových či olejových polymerních systémů, které zvyšují odolnost dřeva proti vodě i různým mechanickým vlivům.
Bezúdržbové vs. ošetřované fasády
Pokud se rozhodnete dřevěnou fasádu nenatírat, je důležité akceptovat skutečnost, že dřevo v důsledku různých povětrnostních vlivů stárne. Mějte na paměti i to, že většina dřevin deklarovaných jako bezúdržbové po několika letech (pokud opravdu zůstanou bez údržby) získá šedostříbrný povrch. Neošetřené dřevo působením UV záření a povětrnostních vlivů výrazně degraduje, tedy šedne. Stříbrná patina je pro dřevo naprosto přirozená a nijak neohrožuje jeho životnost, její vzhled však ne každému vyhovuje. Dřevěné fasády bez úprav ponechané vlivům povětrnostních změn (čímž se dosáhne efektní přirozené šedé patiny) jsou u nás stále populárnější. Takováto úprava přitom nevyžaduje žádnou námahu - o všechno se postará příroda. Pokud si pořídíte dřevěnou fasádu, kterou nechcete každých pár let natírat, musíte počítat s tím, že vám bude dřevo působením slunečního záření získávat patinu (šednout). Tento proces se nazývá fotodegradace dřeva a její míra závisí na míře slunečního záření. Proto tento proces není rovnoměrný, ale fasáda šedne nejdříve a nejvíce na jihu a v nestíněných místech. Než se odstín šedé sjednotí na celém domě, může to trvat i několik desítek let. Tato fasáda se vám pravděpodobně neomrzí, protože se bude neustále měnit. Rozhodnete-li se dřevěnou fasádu nenatírat, musíte se smířit se skutečností, že povrch postupem času zešediví, ale v našich klimatických podmínkách nebude šednout rovnoměrně, místa chráněná před osluněním a krytá před deštěm budou zešedlá méně. Dřevo je ale zapotřebí pravidelně kontrolovat, aby nebylo poškozeno a následně napadeno hnilobou. S ohledem na rovnoměrné zestárnutí je ideální, pokud stěna degraduje vlivem počasí všude stejně, čehož se dá obvykle nejlépe dosáhnout na stavbě ve tvaru čisté krychle, která však nemusí vyhovovat každému investorovi. „Všude jinde, tedy na místech, kde jsou balkóny, přesahy střech či různé jiné členitosti, je to nereálné. Dřevo, které je přesahem střechy chráněno před UV zářením a deštěm, je vždy zničeno méně.
Pokud vám vadí stárnutí a chcete zachovat původní odstín dřeva, pak sáhněte po dřevě s vlastnostmi upravenými tak, aby bylo dlouhodobě odolné povětrnostním vlivům. Pokud dřevo na fasádě jednou natřete, je třeba ho pravidelně obnovovat. Své rozhodnutí si dobře zvažte - pokud už obklad jednou natřete, budete muset nátěr pravidelně obnovovat. Dřevo je zapotřebí napustit nebo natřít i z druhé strany, jinak vzhledem k rozdílné vlhkosti z obou stran dojde na té osluněné k jeho prohnutí.
Údržba dřevěných fasád
Pokud chcete, aby dřevo vypadalo stále jako nové, musíte jej v pravidelných intervalech opakovaně natírat, obvykle po třech až pěti letech. Nátěr pomůže i s ochranou dřeva proti vlhkosti a povětrnostními vlivy. Pokud se jedná o opakované nátěry v průběhu dalších let je zapotřebí k renovaci přistoupit včas. Rozpraskané a odlupující se nátěry musíme kompletně obrousit, okartáčovat mosazným kartáčem, který nezanechává rýhy v měkkém dřevě, nebo odstranit horkovzdušnou pistolí. Z nepoškozených nátěrů je třeba odstranit prach a nečistoty a povrch jen lehce přebrousit, aby se odstranila vrchní poškozená vrstva a zvýšila se přilnavost nových nátěrů. Alespoň jednou ročně je však vhodné důsledně celý povrch domu zkontrolovat a podchytit tak narušené povrchy ideálně ještě před tím, než dojde k viditelnému poškození. U některých tenkovrstvých lazur se musí povrch opravovat ve větších plochách, aby se zabránilo barevným rozdílům. Před každým nátěrem je fasádu nutné očistit a zbrousit, ať už lokálně nebo v krajním případě plnoplošně. Tomu ale mohou zabránit právě pravidelné kontroly a častá obnova nátěru. Natírání fasády zvládne každý zručnější domácí kutil.
Pokud chcete zachovat kresbu dřeva, je vhodné použít lazury a to jak pro první nátěr nových dřevěných fasád, tak pro jejich renovaci. Počet vrstev záleží na savosti dřeva. Architekt Tomáš Guniš z ateliéru ARCHISTEMS zvolil při výběru fasády svého domu i obklad z termodřeva. Aby sjednotil barevnost a dosáhl požadovaného odstínu, použil lazuru, jinak by dřevo časem zešedlo. Ani jeho manželce nevyhovoval tak syrový styl a navíc stárnutí dřeva by nebylo rovnoměrné, takže architekt považoval lazuru za dobré řešení.
Čtěte také: Výhody a vlastnosti parketové podlahy
Alternativy dřevěné fasády
V současné době jsou fasády s dřevěným vzhledem velmi žádané. Jejich realizace pomocí dřevěných obkladů je však méně preferovaná kvůli vysokým nákladům, složité instalaci a náročné údržbě.
- Imitace dřeva: Lze provést nejrůznější typy imitace dřevěného obkladu. Existují keramické obklady nebo obklady na bázi plastů, jejichž cena je však dost vysoká. Dalším příkladem mohou být cementotřískové desky, jejichž vzhled ale podle nás není příliš vydařený. Co se týká stálobarevnosti, estetičnosti a výše finanční investice, je dle nás nejlepší volbou imitace dřevěného obkladu „Strukturovanou omítkou s probarvením“. Zmíněné se provádí pomocí speciální exteriérové omítkové směsi, do které se obtiskne silikonová šablona odlitá ze dřeva. Poté se probarvuje několika barevnými tóny, aby vizuál dřeva byl realistický. Tento postup musí provádět odborná osoba, která má s touto metodou zkušenosti. Nátěr se musí taktéž po určité době opakovat, ale oproti nátěrům dřeva je frekvence výrazně méně časově náročná. Nátěr se musí obnovit cca co 10 let. Barevná škála je nepřeberná.
- Fasádní obkladové prvky StoCleyer W: Tyto prvky stačí jednoduše nalepit na zateplovací systém a přetřít na požadovaný barevný odstín. Nepotřebují žádnou dodatečnou údržbu, a navíc je můžete mít v široké paletě barevných vzorů. Jako součást vnějšího zateplovacího systému se fasádní obkladové prvky lepí na místě rychle a bezpečně a splňují všechny požadavky stavebních norem. V případě montované stavby lze prvky také snadno zpracovat ve výrobním závodě.
Závěrečné doporučení
Kvalitně navržená a zrealizovaná dřevěná fasáda je univerzální a vkusně doplní tradiční i moderní architekturu. Při výběru povrchové úpravy a vhodné dřeviny na fasádu zvažte své možnosti a očekávání, ale i předpokládanou životnost budovy či prostředí, v němž se stavba nachází. U venkovského domu bych například volil červený smrk - ať už v přírodní formě, nebo jako termodřevo. Do prostředí hezky zapadne a šrám času jeho estetice neuškodí. Na prodloužení životnosti nebo zpomalení stárnutí je možné ho jednou za čas přetřít tenkovrstvou lazurou. Do městského prostředí bych zase vybíral odolné exotické dřeviny, které budou dlouho působit elegantně. „Finský výzkum dokázal, že optimální tloušťka obkladu by měla být kolem 30 mm a ukládán by měl být svisle. Životnost takovéto fasády může být v porovnání s tenčím vodorovně uloženým obkladem až dvojnásobná,“ vysvětluje Tomáš Guniš.
| Dřevina/Typ fasády | Vlastnosti | Údržba | Cena (orientační) | Životnost |
|---|---|---|---|---|
| Smrk (ošetřený nátěrem) | Dobrá odolnost s nátěrem, snadno opracovatelný, lehký | Pravidelné natírání (cca 2-5 let) | 150-280 Kč/m2 (palubky 19 mm) | Průměrná, závisí na údržbě |
| Sibiřský modřín (bez úpravy) | Velmi trvanlivý, husté letokruhy, minimální kroucení | Bezúdržbový, přirozeně šedne | Nejvyšší | Dlouhá, počítá se na desetiletí |
| Modřín evropský (bez úpravy) | Podobné vlastnosti jako sibiřský modřín, ale nižší cena | Bezúdržbový, přirozeně šedne | Nižší než sibiřský modřín | Nižší než sibiřský modřín |
| Západní červený cedr (bez úpravy) | Odolný vůči počasí a hmyzu, nekroutí se, lehký | Bezúdržbový, šedne, nutné nerezové spojovací prvky | Vysoká | Desítky let (dobře udržovaný) |
| Termodřevo (smrk, borovice, jasan) | Zvýšená odolnost, rozměrová stálost, tmavohnědá barva | Může být ošetřeno lazurou pro sjednocení barvy | Vyšší | Dlouhá |
| Imitace dřeva (strukturovaná omítka) | Realistický vzhled, široká barevná škála, stálobarevnost | Obnova nátěru cca co 10 let | Střední až vysoká | Dlouhá |
tags: #drevena #fasada #stare #domy #informace