Recyklování asfaltu se stalo klíčovou součástí moderního stavebnictví, zejména v oblasti silničního inženýrství. Tento proces nejen přispívá k ochraně životního prostředí, ale také snižuje náklady na stavební materiály.
Proces recyklace asfaltu
Prvním krokem v recyklaci asfaltu je sběr starého asfaltu z různých zdrojů, jako jsou demoliční projekty, rekonstrukce silnic nebo údržbové práce. Jakmile je starý asfalt dopraven do recyklačního zařízení, podrobuje se procesu drcení a třídění. Velké kusy asfaltu se rozdrtí na menší frakce, což usnadňuje jejich další zpracování.
Drcený asfalt se zahřívá na určitou teplotu, což usnadňuje oddělení asfaltového pojiva od agregátů. Po zahřátí se recyklovaný asfalt smísí s novými složkami, jako jsou nové agregáty, přísady a asfaltové pojivo. Po smísení se hotová recyklovaná asfaltová směs ochladí a skladuje, dokud není připravena k použití.
Proces recyklace asfaltu lze v podstatě přirovnat k recyklaci PET lahví nebo starého skla. Při opravě staré vozovky se poničená vozovka odstraní za pomoci silniční frézy. Vyfrézovaný materiál se následně odveze na speciální sběrné místo pro asfaltových recyklát, do recyklačního dvora nebo na obalovnu. Tam se materiál zpracuje k dalšímu použití. Za tímto účelem se asfaltová směs dále drtí a prosévá, čímž vzniká tzv. asfaltový recyklát.
Výhody recyklovaného asfaltu
- Snížení nákladů: Recyklovaný asfalt je často levnější alternativou k novým asfaltovým směsím. Snížení nákladů na suroviny přispívá k celkovému snížení nákladů na výstavbu a údržbu silnic.
- Ochrana přírodních zdrojů: Tento proces šetří přírodní zdroje, protože snižuje potřebu těžby nových surovin. Využití recyklovaného asfaltu podporuje principy udržitelného rozvoje a přispívá k ekologičtějším stavebním praktikám.
- Ekologický přínos: Díky redukci nového kameniva a bitumenu se snižuje objem nově nakupovaného asfaltového pojiva a kameniva.
Využití recyklovaného asfaltu
Recyklovaný asfalt se často používá jako součást nových asfaltových směsí pro silnice a dálnice. Pomáhá snižovat náklady na výstavbu a zároveň zajišťuje potřebné technické parametry. Vhodný je také při opravách povrchů silnic, tedy pro výmoly a praskliny. Recyklovaný asfalt ale může sloužit také jako základová vrstva pod nové asfaltové povrchy. Tím se zvyšuje stabilita a nosnost konstrukce. V neposlední řadě pak najde využití i v ekologických projektech, jako jsou parky, chodníky a cyklostezky.
Čtěte také: Drcené kamenivo v asfaltu a životnost silnic
Asfaltový recyklát, získávaný z opotřebovaných vrstev vozovek či vedlejších produktů, je ideálním řešením pro posílení podkladních vrstev. Asfaltový recyklát se používá jako podkladový materiál namísto štěrku. Slouží ke zpevnění cest. Tvoří buď podsypnou vrstvu nebo podkladní vrstvu. Recyklované kamenivo pochází z jednotlivých vrstev vozovky. Pro výrobu podkladní vrstvy nebo zpevnění málo zatížených cest se používá hutnění. Oblíbená je i kombinace přidání emulze a cementu.
Alternativní využití recyklátů
V současnosti je ve většině případů užíván směsný (příp. cihlový) recyklát jako zásypový materiál (např. pro rozvody energií) či pro stabilizaci podkladů a nestmelených vrstev vozovek. Přitom však lze kvalitní tříděné recykláty využít na daleko vyšší úrovni, což ukazují níže uváděné příklady.
Bylo prokázáno, že asfaltové recykláty jsou velmi vhodné zejména pro technologie za studena za použití emulzí, případně v kombinaci s cementem, kdy dochází k obalení ekologicky závadných částic a tím ke snížení možnosti znehodnocení odpadních vod a blízkého okolí.
Nejvhodnější využití asfaltového recyklátu za studena je následující:
- bez přidání nového pojiva k recyklátu s použitím pro málo zatížené vozovky pro spodní podkladní vrstvy a pro zpevnění štěrkopískových podsypných vrstev
- s přidáním hydraulického pojiva (cementu, popř. vápna či strusky) pro provedení nové stmelené podkladní vrstvy
- s přidáním emulze k recyklovanému materiálu, vhodné zejména tam, kde staré úpravy obsahují dehtové pojivo
- kombinovaný způsob, kdy k recyklovanému materiálu se přidává emulze i cement, což je vlastně zlepšení předchozího způsobu a firma prokázala, že tento způsob dosáhl nejlepších výsledků a že vlastnosti těchto směsí je prokazatelně možné srovnat se směsmi typu OK (obalované kamenivo) zpracovávanými za horka
Výhody a nevýhody asfaltu
Jednou z hlavních výhod asfaltu je rychlost jeho pokládky. Asfaltovou cestu lze na dobře připravený povrch vylít za jeden den. Dalšími důležitými důvody jsou snadná údržba a prakticky neomezená životnost. Asfalt je jedním z nejodolnějších a nejtrvanlivějších materiálů, i když je každou zimu posypán solí. Snadno se z něj čistí sníh a nezadržují se na něm písek ani kameny. Cena asfaltování je ve srovnání s jinými typy zahradní dlažby velmi přijatelná.
Čtěte také: Drcené kamenivo ve stavebnictví
Ačkoli jsou jeho výhody četnější, asfalt má i své nevýhody. V létě přitahuje a vyzařuje teplo. Může se natolik přehřát, že může způsobit popáleniny, pokud na něj šlápnete bez obutí. Na vysokých teplotách se asfalt šíří, na příliš nízkých teplotách se naopak může drolit. Poté se v trhlinách hromadí voda a nečistoty a asfalt se pomalu dezintegruje. Problém nastává také v případě potřeby nových instalací a připojení. Tehdy musí být rozřezán a poté opraven.
Dvouvrstvý asfalt
Tento typ řešení je vhodný pro stavbu přístupových cest a dvorů, které by kromě osobních automobilů měly odolat nákladu těžších vozidel. Dvouvrstvý asfalt je kvalitnější, protože se jeho spodní vrstva skládá z kamene hrubší frakce. Takový povrch snáší zatížení lépe i při vysokých teplotách. Tenčí horní vrstvu asfaltu činí kámen s menší frakcí a její povrch je dokonale hladký. Tloušťka tohoto asfaltu je dohromady kolem 8 cm, přičemž spodní vrstvu činí asi 5 cm a horní asi 3 cm. Pro střední povrchové zatížení (do 8 tun) je frakce kamene pro spodní vrstvu 0-22 mm a pro horní 0-8 / 11 mm. Tloušťka spodní a horní vrstvy asfaltu je 5 resp. 3 cm. Pro těžší povrchové zatížení (do 10 tun) je frakce kamene pro spodní vrstvu 0-22 / 32 mm a pro horní 0-11 mm.
Příprava podkladu a pokládka asfaltu
Pokud chcete, aby zpevněná plocha dlouhodobě a úspěšně odolávala různým hmotnostem automobilů, teplotním změnám, srážkám, kroupám, soli a podobně - je velmi důležité, aby byl podklad proveden správným způsobem. Jinak se můžete setkat s poklesem půdy a výmoly a prasklinami na asfaltu. Výkop pro cestu určenou pro osobní automobily je hluboký 0,6 m. Pokud je pro danou oblast plánováno větší zatížení, pak i výkop musí být větší. Při kopání nesmíme zapomenout, že kvůli odtoku dešťové vody terén musí mít pokles o 2 %, tedy 2 cm na metr a to na opačné straně než je dům. Vedle silnice se doporučuje instalovat drenážní mřížky. Do terénu, který byl vykopán ve více vrstvách, zalijeme asi 0,4 metru hrubých kamenů (štěrk nebo drcené kamenivo). Před naplněním každé vrstvy je důkladně zhutněte. Na zasypávání nikdy nepoužíváme odpad ze staveniště nebo velké kusy kamenů. Tento typ materiálu má velmi nerovnoměrnou velikost a tvar, nedá se dobře opracovat a vyrovnat. Po vytvrzení dolní části jí posypte vrstvou asi 0,2 metru horního zásypu z jemnějšího štěrku.
Při asfaltování se opravdu nevyplatí šetřit na přípravě podkladu. Dobře zhutněný podklad a kvalitní lití a válcování asfaltu jsou klíčem k jeho životnosti. Pro odolnost je také důležité vytvořit obrubníky, resp. spojení nebo křížení s jinými materiály. Pokud obrubníky nejsou dobře provedeny, asfalt se bude drolit a časem se zlomí. Skrz povrchové trhliny bude voda pronikat do hlubších vrstev. V nejhorším případě může celá vrstva asfaltu nabobtnat a odloupnout se od země. Otvory, ve kterých je zadržována voda a jiné nečistoty, jsou mnohem častějším problémem. Postupem času se na asfaltu objeví také stopy po pneumatikách a šířící se praskliny (pokud vždy jedete po stejné trase a parkujete na stejném místě). To je dobře vidět, zejména v létě, kdy asfalt díky teplu změkne a když na něm nesmíte nechávat těžké věci, aby po nich nezůstaly žádné otisky. Asfalt může být poškozen i únikem oleje nebo jiných agresivních prostředků z automobilů.
Typ a tloušťka asfaltu jsou určovány podle účelu. Nejčastěji se pro chodníky vyrábí dvouvrstvý asfalt s drsnější spodní vrstvou 5 cm a jemnější horní vrstvou 3 cm silnou. Když se vylijí, musí být obě vrstvy dobře zhutněny válcem a to obvykle trvá několik hodin. Asfaltování doporučujeme provádět v době, kdy jsou venkovní teploty kolem 10 °C, tj. a na začátku stavební sezóny. Asfalt tak mezi přípravou a instalací příliš nevychladne a bude se dobře válcovat, tedy hutnit. Deštivé počasí není vhodné, protože asfaltová hmota se hůře chytá na podklad a snáze se trhá. Asfalt se doporučuje pokládat jakmile je podklad připraven.
Čtěte také: Postupy pro odstranění asfaltu
Legislativa a znovuzískaná asfaltová směs
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 8 odst. 2 a § 9 odst. 7 zákona č. Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam se na základě celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků rozlišují na znovuzískanou asfaltovou směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 nebo ZAS-T4.
Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků pro zařazení do kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 a ZAS-T4 je stanoven v tabulce č. 1.1 přílohy č. Pro konkrétní způsob využití celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků ve znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaném penetračním makadamu nepřesáhne nejvyšší přípustný celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanovený pro příslušnou kvalitativní třídu v tabulce č. 1.1 přílohy č. Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků ve znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaném penetračním makadamu se zjišťuje provedením vzorkování a zkoušení v souladu s požadavky stanovenými v zákoně a v § 9 a 10.
V případě znovuzískané asfaltové směsi z konstrukční vrstvy pozemních komunikací nebo letištních, manipulačních, skladovacích nebo jiných obdobných dopravních ploch, u které byla nová asfaltová směs položena po 1. lednu 2000, nemusí být provedeno vzorkování a zkoušení.
Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 se nestávají odpadem, ale jsou vedlejším produktem, pokud se využijí v nezbytně nutném množství v původním místě v technologii recyklace za studena na místě nebo v původním místě při využití technologie recyklace za studena v míchacím centru; v obou případech při použití asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým nebo speciálním anorganickým pojivem. Před zahájením vybourávání znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu pro účely využití podle odstavce 1 nebo 2 musí být zkouškou ověřeno, že materiál splňuje požadavky na nejvyšší přípustný obsah škodlivin ve výluhu stanovený v tabulce č. 2.1 přílohy č.
V případě, že bude docházet v rámci využití podle odstavce 1 nebo 2 k použití pojiva, provádí se zkouška obsahu škodlivin ve výluhu podle odstavce 3 na materiálu se zrnitostí nejvýše 11,2 mm, který je obalený stejným pojivem a ve stejném dávkování, které bude použito ve stavbě. Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků ve vstupní odpadní znovuzískané asfaltové směsi nepřesáhne nejvyšší přípustný celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanovený pro kvalitativní třídu ZAS-T3 v tabulce č. 1.1 přílohy č. Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků v rozsahu podle tabulky č. 1.2 přílohy č.
Asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi přestává být odpadem v okamžiku, kdy byla dokončena její výroba, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem a touto vyhláškou, a je vypracována průvodní dokumentace v souladu s § 11 odst.
Minimální počet odebraných vzorků ve vztahu k diagnostickým průzkumem posuzované ploše stavby, která bude vybourávána, je stanoven v tabulce č. 3.1 přílohy č. Minimální počet odebraných vzorků z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi nebo vybouraného znovuzískaného penetračního makadamu je stanoven v tabulce č. 3.2 přílohy č. Požadavky na způsob provedení odběru vzorků jsou stanoveny v bodech 1 a 2 přílohy č. Požadavky na přípravu zkušebních vzorků pro stanovení celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků jsou stanoveny v bodech 1 a 3 přílohy č. Při laboratorních zkouškách musí být dodržen rozsah stanovovaných polycyklických aromatických uhlovodíků uvedený v tabulce č. 1.2 přílohy č. Požadavky na provádění laboratorních zkoušek jsou stanoveny v bodě 4 přílohy č. Počet vzorků, které přesáhly nejvyšší přípustný celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků, odpovídá přípustnému počtu vzorků s vyšším celkovým obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků uvedenému v tabulce č. 1.3 přílohy č.
Obsahové náležitosti průvodní dokumentace znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu, které jsou vedlejším produktem nebo které přestaly být odpadem, jsou stanoveny v bodě 1 přílohy č. Při využití znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu v technologii recyklace na místě se za průvodní dokumentaci považuje stavební dokumentace, ze které vyplývá, že se v daném případě jedná o tuto technologii. Ke stavební dokumentaci musí být přiložen protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách nebo údaj o tom, že se jedná o znovuzískanou asfaltovou směs z konstrukční vrstvy pozemních komunikací nebo letištních, manipulačních, skladovacích nebo jiných obdobných dopravních ploch, u které byla nová asfaltová směs položena po 1. lednu 2000.
V případě, že znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam obsahují 50 mg/kg benzo(a)pyrenu v sušině a více, musí průvodní dokumentace, včetně průvodní dokumentace podle odstavce 2, obsahovat dodatek, který dokládá splnění požadavků podle § 37 a 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 17 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Obsahové náležitosti dodatku jsou stanoveny v bodě 2 přílohy č. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. V případě, že bylo vzorkování znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu provedeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nebo byly znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam zařazeny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky do kvalitativní třídy ZAS-T4 bez zkoušek, považuje se znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam za vedlejší produkt nebo za znovuzískanou asfaltovou směs nebo znovuzískaný penetrační makadam, které přestaly být odpadem, pokud jsou splněny podmínky této vyhlášky nebo vyhlášky č. 130/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.
Vyhláška č. 130/2019 stanovuje kritéria, při jejichž splnění znovuzískaná asfaltová směs přestává být odpadem a stává se vedlejším produktem. To znamená, že místo abyste se museli soustředit na problém s odpadem, můžete naopak ušetřit. Vyhláška asfaltovou směs dělí do čtyř různých kategorií (tříd), a to podle obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Pokud rozbor asfaltu ukázal, že směs spadá do třídy 1 nebo 2, můžete ji odvézt do obalovny, kde z ní vyrobí asfaltový recyklát. Znovuzískanou asfaltovou směs třídy 3 a 4 můžete použít v technologii recyklace za studena na místě. Pro zařazení asfaltu do příslušné třídy je potřeba provést vzorkování a rozbor musí provést akreditovaná laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště. Počet vzorků se odvíjí od velikosti stavby. Pokud chcete frézovat jen svrchní vrstvu, stačí provést odběr a analýzu pouze z této vrstvy. Pokud rozbor odhalí, že asfalt kritéria nesplňuje, zkuste zanalyzovat jednotlivé vrstvy silnice. Ve většině případů je znečištěná jen jedna z vrstev, nebo dokonce jen její část. Když se vám podaří odhalit, že kritériím neodpovídá jen část vozovky, můžete minimalizovat množství odpadu, který se musí skládkovat nebo upravit na místě za studena. A pokud ne, pořád ještě můžete asfalt smysluplně využít (v souladu s požadavky vyhlášky pro třídu 3 a 4).
Legislativní překážky a kvalita recyklátů
Odborníci z praxe upozorňují na legislativní překážky a projektanty, kteří nejsou dostatečně edukováni o možnostech využití recyklátů. Důležitým faktorem je také nižší kvalita výrobků v důsledku špatné dekonstrukce staveb a nedůsledné práce recyklačních center.
Podmínkou odpovídající kvality recyklátů, a tedy i jejich využití je vysoce efektivní třídění demoličního materiálu přímo na místě jejich vzniku.
Výzkum a vývoj v oblasti asfaltových recyklátů
Aktuální výzkum využití asfaltových recyklátů navazuje na projekt, který proběhl v letech 2019 až 2022, kdy byly v rámci konkrétních staveb v Brně používány asfaltové recykláty stmelené hydraulickým pojivem do podkladních vrstev vozovek místních komunikací. Významným způsobem se do těchto výzkumných aktivit zapojila firma DUFONEV RC, a.s. Díky tomuto úspěšnému řešení využití recyklátů do podkladních vrstev vozovek pozemních komunikací byl navržen nový specifický projekt výzkumu těchto směsí na VUT, Fakultě stavební, Ústavu pozemních komunikací.
V první etapě došlo k odebrání významného množství vhodných zkušebních vzorků materiálů. Vzhledem k tomu, že se výzkum zaměřuje převážně na podkladní vrstvy komunikací druhých a třetích tříd, byla navázána spolupráce především se středisky správy a údržby komunikací v jednotlivých krajích, které s tímto materiálem hospodaří. Celkem bylo odebráno na těchto střediscích, popř. přilehlých obalovnách asfaltových směsí celkem 5 různých druhů běžně používaného asfaltového recyklátu do maximální velikosti zrna 32 mm, popř. 63 mm.
Jednalo se o vzorky z SÚS cestmistrovství Bystřice nad Pernštejnem (vzorek 1), obalovna Rajhradice (vzorek 2), SÚS cestmistrovství Tišnov (vzorek 3), skládka Colas, a.s. Znojmo (vzorek 4) a obalovna Tasovice (vzorek 5).
Ve druhé etapě byly provedeny standardní zkoušky jak na samotném recyklátu (sítový rozbor), tak na extrahovaném asfaltovém pojivu (obsah asfaltového pojiva, penetrace, bod měknutí) pro zjištění základních informací o odebraných vzorcích.
Součástí třetí etapy byl samotný návrh stmelených směsí z asfaltového recyklátu. V prvním kroku byla vytvořena řada referenčních těles z asfaltového recyklátu při teplotě + 30 °C. Poté byly, za účelem maximálního využití zbytkového obsahu asfaltového pojiva v recyklátu, vytvořeny další 3 sady zkušebních těles při teplotách 60 °C, 90 °C a 135 °C.
V dalším kroku bylo do asfaltového recyklátu dávkováno drobné množství pojiva 1,5 % kationaktivní asfaltové emulze modifikované 60% (KAE), pro zlepšení pevnostních charakteristik vrstvy. Pro takto namíchanou směs byly opět vytvořeny a zhutněny 4 sady těles při výše uvedených teplotách.
Poslední, devátá vytvořená sada těles, byla hutněna pouze při referenční teplotě 30 °C a obsahovala přídavek pojiva v podobě 1,0 % hm. směsného cementu CEM II 32,5 R (CEM). Tato sada byla speciálně vytvořena pro zjištění účinků hydraulického pojiva na tuhost směsi asfaltového recyklátu, který obsahoval největší množství zbytkového zestárlého asfaltu.
Na závěr byla všechna vyrobená tělesa podrobena zkoušce pevnosti v příčném tahu dle ČSN EN 13286-42. Hutnění zkušebních těles probíhalo pomocí manuálního hydraulického lisu, který zajišťoval rovnoměrné zhutnění tělesa z obou stran.
Výsledky zkoušek
Z hlediska zrnitosti asfaltového recyklátu zpracovávaného na místě, hovoří norma ČSN 73 6147 o doporučených hodnotách. V případě přípravy v míchacím centru či laboratoři by měly být dodrženy normou požadované procentuální hodnoty propadů na sítech 0,063 mm, 2 mm, 8 mm, 16 mm, (31,5 mm pouze pro frakci 0/63). Již první hodnota požadovaného propadu min. 2 % na sítě 0,063 mm je velmi sporná.
V případě recyklace za studena nenastává problém se zvýšením teploty směsi. V případě zvýšení teploty asfaltového recyklátu nad bod měknutí, na což se zaměřoval popisovaný výzkum, dochází k povolení vazeb mezi částicemi a sítový rozbor studeného recyklátu neodpovídá skutečnému stavu.
Tabulka 1: Hodnoty penetrace a bodu měknutí zbytkových asfaltů
| Vzorek | Penetrace | Bod měknutí | Obsah asfaltového pojiva |
|---|---|---|---|
| SÚS cestmistrovství Bystřice nad Pernštejnem (vzorek 1) | [hodnota] | [hodnota] | [hodnota] |
| obalovna Rajhradice (vzorek 2) | [hodnota] | [hodnota] | [hodnota] |
| SÚS cestmistrovství Tišnov (vzorek 3) | [hodnota] | [hodnota] | [hodnota] |
| skládka Colas, a.s. Znojmo (vzorek 4) | [hodnota] | [hodnota] | [hodnota] |
| obalovna Tasovice (vzorek 5) | [hodnota] | [hodnota] | [hodnota] |
Závěr výzkumu
Z výše uvedených výsledků lze konstatovat, že navržené stmelené směsi vyhovují nové ČSN 73 6147 pro užití asfaltových recyklátů „za studena“ do podkladních vrstev vozovek pozemních komunikací. Bylo prokázáno, že stmelením asfaltového recyklátu asfaltovou emulzí dosáhneme dostatečné pevnosti podkladní vrstvy vozovky. Zároveň v kombinaci s mírným zahřátím stmelené směsi dojde k mnohonásobnému zvýšení požadovaných parametrů (především pevnosti v příčném tahu) této směsi, právě díky aktivaci obsaženého pojiva v recyklátu.
Výzkum a jeho možné pokračování bylo prezentováno a konzultováno se správci komunikací v ČR a SR v rámci každoročních odborných přednášek a seminářů (též konference Izolace).
Normy a předpisy
V podmínkách ČR dosud neexistují, na rozdíl od některých zemí EU, obecně platné normy pro jakost recyklátů. Výjimku tvoří pouze některé normy pro stavbu komunikací a OTP pro stavbu železničního svršku a spodku. Konkrétně se jedná o:
- ČSN 73 6121 Hutněné asfaltové vrstvy
- ČSN 73 6122 Lité asfalty
- ČSN 73 6123 Cementobetonové kryty vozovek
- ČSN 73 6124 Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem
- ČSN 73 6125 Stabilizované podklady
- ČSN 73 6126 Nestmelené vrstvy
- OTP ČD Kamenivo pro kolejové lože (platnost od 1. 1.)
Recyklace stavebních a demoličních odpadů
Více než polovina odpadů vznikajících na našem území jsou stavební a demoliční odpady (SDO). V ČR v posledním desetiletí dochází k intenzivnímu rozvoji recyklace stavebních a demoličních odpadů. Rozvíjí se recyklace betonu, cihel a jejich směsí, které mohou sloužit jako kvalitní plnivo do betonů - bohužel však s omezeními, která vyplývají za současné legislativy pro výrobu betonu. Také se intenzivně rozvíjí recyklace zemin a kameniva. Produkty nacházejí uplatnění zejména při liniových stavbách.
Podíl využití recyklátů v posledních letech rychle roste. Zatímco v letech 2007 až 2011 byl podíl recyklátů na trhu s inertními minerálními materiály ve stavebnictví kolem 4 %, od roku 2012 do roku 2020 došlo k jeho výraznému nárůstu až na zhruba 15,5 % - což znamená takřka čtyřnásobný nárůst.
Recykláty mohou přispět k udržitelnosti stavebnictví a jsou vcelku bez problémů využívány, nemůžeme však čekat, že zcela nahradí primární suroviny. S recykláty se můžeme setkat napříč stavebním sektorem, od pozemního stavitelství až po budování infrastruktury.
Všechno recykláty nenahradíme, což je také největší překážka jejich užívání.
tags: #drceneho #asfaltu #netrideneho #informace