Rodinné domy se sedlovou střechou patří k nejběžnějším a nejvyhledávanějším typům staveb nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Sedlová střecha je tradiční typ střechy, který se skládá ze dvou skloněných rovin, jež se setkávají v nejvyšším bodě - hřebenu. Tento tvar střechy vytváří klasický trojúhelníkový profil, který je typický pro mnoho venkovských i městských staveb. Sedlové střechy mohou mít různý sklon podle potřeb a přání majitele domu. Strmý sklon poskytuje větší využitelný prostor v podkroví, zatímco mírný sklon zajišťuje nižší výšku domu a vytváří méně objemný profil.
Regulativy a volba tvaru střechy
Mnoho investorů se domnívá, že volba tvaru střechy jejich vlastního domu je pouze jejich privátní záležitostí. Není tomu tak zcela beze zbytku. Náš dům spoluvytváří tvář města či vesnice, jeho architektonický výraz by měl tento úkol splnit důstojně a odpovědně. V převážné většině případů je tvar střechy stanoven tzv. REGULATIVY. Je to soubor požadavků vydaných a schválených stavebním úřadem, které je nutno při návrhu rodinného domu dodržet. Regulativa určují především vzdálenost domu od veřejné komunikace, tzv. uliční čáru, požadované odstupy od hranic pozemku a okolních budov, maximální výšku plánovaného domu, tvar a sklon střechy. Tyto požadavky jsou pro budoucího stavebníka závazné a jen obtížně překonatelné, pokud představa plánovaného domu je odlišná.
V případě, že žádná regulativa nebyla stanovena a máme volnost výběru, je vhodné volit obezřetný postup. Nehorším výsledkem volnosti názorů na tvar střechy je shluk domů s různými sklony střech. Každý tvar střechy má svůj důvod a význam v lokalitě, kde se dům nalézá. Pro středoevropskou oblast a dále na sever je typická sedlová střecha. Její sklon je různý, na Hané převažuje sklon střech okolo 40°, na Valašsku a v horských oblastech se sklon mírně zvyšuje. Pro alpské oblasti je typický mírný sklon střechy okolo 20° s výraznými přesahy. Tento tvar střechy má svůj důvod - na střeše s mírným spádem se udrží silná vrstva sněhu po celou zimu jako významný izolant. Výrazné přesahy střech vytvářejí okolo domu úzký chodník nezapadaný sněhem. Na americkém středozápadu se ve 20. století staly oblíbené střechy se sklonem 10 až 15°, také s výraznými přesahy. Funkce tohoto tvaru střechy je jiná a daná teplým klimatem oblasti. Minimální spád střechy je ekonomicky výhodný a její sklon nepodstatný, protože dešťové srážky jsou zde malé. Výrazné přesahy střech pak chrání velká okna domu před poledními slunečními paprsky.
Jiný tvar střech najdeme v evropském středomoří na jihu Řecka, na Krétě a dále jižněji v severní Africe. Zde jsou běžné ploché střechy, protože dešťové srážky v těchto oblastech jsou zanedbatelné. Na trámech stropu posledního podlaží je nanesena silná vrstva hlíny jako izolant proti slunečnímu záření. Taková konstrukce by na střeše s mírným spádem nebyla možná. V našich podmínkách můžeme volit libovolný tvar střech, ale určité doporučení je vhodné. Rodinné domy s plochými střechami jsou spíše vhodné v oblasti předměstské moderní zástavby. Na venkově volíme tvar střechy a její sklon shodný podle místní zástavby. Rozdílné sklony střech vždy působí disharmonicky.
Trend nízkých sklonů šikmých střech
Trendem poslední doby je orientace na nízké sklony šikmých střech. Obvykle mají sklon od 18 do 25 stupňů a tomu je třeba přizpůsobit výběr krytiny. Pojmem bezpečný sklon se označuje takový úhel střechy, kdy se pod krytinu nedostane volně stékající voda. Hodnota udávaných bezpečných sklonů vychází z mnohaletých zkušeností s daným materiálem.
Čtěte také: Výhody panelových domů
Výběr krytiny pro nízké sklony
Ideální pro nízké sklony jsou falcované plechové krytiny, ale použít lze i krytiny skládané. Pro pálenou tašku se bezpečný sklon pohybuje v rozmezí 22 až 35 stupňů. Myšleny jsou tašky s drážkou na rubu, ne hladké bobrovky. Skládané taškové krytiny se do sklonů nižších než bezpečných dají použít. Dokonce je možné bezpečný sklon podkročit až o 10 stupňů. Tato speciální pojistná vrstva má různá provedení (šest tříd těsnosti) a vždy je nutno použít takový typ, který bude odpovídat vašim konkrétním podmínkám. Tohle všechno se musí při návrhu střechy zvážit.
Renomovaní výrobci střešních krytin udávají pro každý produkt tzv. bezpečný sklon střechy (BSS), tedy minimální sklon, kde všeobecně platí standardizované zásady pro provedení pojistné hydroizolační vrstvy. Čím více sklon střechy klesá pod úroveň bezpečného sklonu střechy, tím jsou požadavky na pojistnou hydroizolační vrstvu náročnější.
Technické aspekty a hydroizolace
Ve střešním plášti spolu všechny vrstvy navzájem souvisejí a fungují jako spojené nádoby. Kromě spolehlivého odvodu vody je třeba pro funkční střechu prostřednictvím pojistné hydroizolace zajistit také trvale účinný odpar vlhkosti, která může být do střechy během její realizace zabudována. Nežádoucí výskyt vlhkosti nebo kondenzace vodní páry vlivem nevzduchotěsně provedené parozábrany by mohly způsobit degradaci materiálů ve střešním plášti.
U střechy s nízkým sklonem, tzn. 10-12° pod bezpečným sklonem zvoleného typu skládané betonové či pálené krytiny, je třeba vždy počítat s vyššími náklady na realizaci. To spočívá v adekvátním typu pojistné hydroizolace, která svým technickým pojetím převyšuje běžný standard. Musí být extrémně mechanicky odolná a umožnit homogenní spoj jednotlivých pásů s účinným systémem pro řešení detailů, např. v místech napojení na konstrukční prostupy. Dalším nutným požadavkem je pevný podklad v podobě dřevěného bednění. Bez něho se nejpřísnější třídy těsnosti 1 ani 2 nedají provést.
Difuzní vlastnosti materiálů
Dnes je většina používaných střešních konstrukcí ověřena dlouholetou praxí, a to jak po stránce ověřených stavebních materiálů, tak návrhových a zpracovatelských postupů. Standardní střešní souvrství sestává ze vzduchopropustného tepelného izolantu v kombinaci se zabudovanými dřevěnými konstrukčními prvky krovu. Tyto materiály spolehlivě fungují jen v suchém prostředí a to se jim pomocí pojistných hydroizolací a vzduchotěsně provedených parozábran snažíme zajistit. Pojistná hydroizolace umístěná pod krytinou se však neobejde bez četných perforací, které se snažíme eliminovat na minimum pomocí lepicích a těsnicích doplňků. Vždy však záleží na přístupu zhotovitele a pečlivém provedení každého detailu. Případná vlhkost, která do střešního souvrství pronikne, zde ovšem nezůstává uzavřena, ale může se přes paropropustnou pojistnou hydroizolaci odpařit do vnějšího prostředí. Pokud zvolíme spolehlivé materiály a pečlivým zpracováním zajistíme jejich vzájemnou harmonii, pak zateplená šikmá střecha slouží plnohodnotně svému účelu. V zateplené difuzně otevřené šikmé střeše jsou vrstvy poskládány z vnitřní strany od nejvyššího difuzního odporu k nejnižšímu, aby případná vlhkost mohla spolehlivě odcházet do vnějšího prostředí.
Čtěte také: Recenze betonových domů v České republice
Chyba nastává již při volbě pojistné hydroizolace. Přestože veškeré na našem trhu dostupné pojistné hydroizolace splní požadavky výrobkových norem, paradoxně nezaručují při zabudování do střechy uživatelům dlouhodobou spolehlivost. Ztráta jejich vodotěsnosti pak vede k velmi nepříjemným a těžko odstranitelným vadám. Ale ani u prokazatelně spolehlivé pojistné hydroizolace není ještě vyhráno. DELTA ALPINA je to nejlepší, co lze do šikmé střechy na ochranu před vlhkostí zabudovat. Umožňuje realizovat u pojistné hydroizolace nejpřísnější třídu těsnosti 1. Řada investorů se pro ALPINU rozhoduje i v případě, kdy třída těsnosti 1 není požadována. Chtějí zkrátka jen to nejlepší. Produkty značky Dörken jsou založeny především na technice, a to jak výrobkové, tak zpracovatelské. Cílem značky je chránit hodnoty a poskytnout zákazníkovi maximální jistotu a spolehlivost.
Energetická úspornost a kompaktní tvar budovy
O tom, jaká střecha patří na dům s nízkoenergetickým či pasivním standardem, by se dalo uvažovat z několika hledisek: finančních, estetických, z hlediska krajových zvyklostí či sousedských řečí. Nejlepší tepelnou ochranou zmíněného domu je omezení tepelných ztrát. Nejjednodušším způsobem je proto zmenšení ochlazovaných konstrukcí na minimum. To přináší jednak finanční úspory a zároveň i zmenšuje plochu, která může teplo propouštět - čím méně konstrukcí, tím nižší jsou náklady na stavbu. Kompaktní tvar budovy přináší nižší poměr ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy. Výhody střech mírných sklonů spočívají v tom, že vytvářejí mnohem menší ochlazovanou plochu, kterou je třeba zaizolovat.
Pokud by však tvar střechy byl podřízen jen technickým parametrům, uznali by stavebníci za nejoptimálnější tvar střechy zjevně kouli či polokouli. Budeme-li z čistě praktického hlediska považovat za nejideálnější tvar současného pasivního (nejen rodinného) domu kvádr s více či méně podélným tvarem s delší stranou obrácenou k jihu a střechou mírně nakloněnou k severu, můžeme se ptát: Jakou zvolíme střechu? Střechu pouze jako deštník k ochraně před deštěm? Pravda, sedlová střecha sice patří do území původní zástavby, jejíž historie sahá v Čechách do doby pradávného zakládání měst a vesnic, kdy bylo třeba navázat na krajinný ráz, dnes ale může stejnou funkci plnit i střecha plochá. Postavit pasivní dům se sedlovou střechou samozřejmě lze. Je ovšem otázkou, do jaké míry je třeba do podobných forem stylizovat většinu nově zastavovaných území.
Nevýhody sedlové střechy s vysokým sklonem
Nevýhody sedlové střechy se sklonem 30 až 50° spočívají v tom, že vytváří větší povrch a tudíž i větší ochlazovanou plochu, kterou je třeba tepelně izolovat. Tím se zvyšují náklady a vznikají přitom i prostory s horšími užitnými vlastnostmi, například s omezenou podchodnou výškou. Zároveň tyto prostory zbytečně zvětšují objem domu, vyžadují komplikovanější a dražší konstrukci střechy, jejíž detaily se velice obtížně utěsňují, hlavně v místech styku krokví s kleštinami. Některé detaily jsou dokonce prakticky neutěsnitelné a střecha je i mnohem zranitelnější v kalamitních sněhových podmínkách. V historii byly půdní prostory pod střechou obvykle určeny pro skladování sena a sedlová střecha vycházela z materiálových omezení - používaly se došky a šindele. Dnes je vše jinak. Dostát v tomto směru tradici by znamenalo stavět za vyšší ceny a vytvářet nižší užitné hodnoty.
O sedlových střechách se traduje, že lépe ochrání před sněhem. Zkušenosti ateliéru Kutnar publikované po zimě 2005/2006 dokumentují pravý opak. Sedlové střechy trpí sesuvy sněhu a jeho městnáním i přeměněním na ledový krunýř, který zatěžuje střechu extrémně nerovnoměrně a soustřeďuje zatížení v místech nad žlabem, kde dochází k destrukci.
Čtěte také: Stavba betonových domů Plzeň - reference
Srovnání nákladů: Nízký sklon vs. tradiční sklon
Uvažujete o střeše s nízkým sklonem kvůli jejímu vzhledu nebo vás vede snaha ušetřit? Čím je třída těsnosti doplňkové hydroizolační vrstvy přísnější, tím je i finančně náročnější. To platí bez rozdílu pro všechny střešní krytiny. Takže obecná představa, že střecha s nízkým sklonem ušetří spoustu financí, zejména za dřevo potřebné na nosnou konstrukci krovů, tak úplně neplatí. Kvůli tomu vychází cenové srovnání střechy s tradičním sklonem a střechy s nízkým sklonem zhruba stejně. V jednom se ale zásadně liší.
Tabulka porovnání střešních řešení:
| Parametr | Sedlová střecha s vysokým sklonem (30-50°) | Sedlová střecha s nízkým sklonem (18-25°) | Plochá střecha (0.5-10°) |
|---|---|---|---|
| Ochlazená plocha | Větší povrch, větší ochlazovaná plocha | Menší ochlazovaná plocha | Minimální povrch, optimálně přizpůsobený objemu |
| Náklady na izolaci | Vyšší | Nižší | Nižší |
| Využitelnost podkroví | Prostory s horšími užitnými vlastnostmi (omezená výška) | Omezená | Optimálně využitelné prostory |
| Složitost konstrukce | Komplikovanější a dražší | Vyšší náklady na hydroizolaci | Jednodušší, méně problematické detaily |
| Těsnění detailů | Velice obtížné, některé prakticky neutěsnitelné | Náročnější požadavky na pojistnou hydroizolaci | Minimalizován problém s těsněním pláště |
| Chování v kalamitních podmínkách | Zranitelnější (sesuvy sněhu, ledový krunýř) | Lepší | Lepší |
| Estetika | Tradiční vzhled, možnost kombinace s moderními materiály | Moderní trend | Moderní architektura, estetický prvek |
Plochá střecha jako alternativa
Jako další varianta se proto nabízí plochá střecha. Výhody střech mírných sklonů (0,5 až 20°), mezi které plochá střecha patří, spočívají v tom, že vytvářejí minimální povrch optimálně přizpůsobený vnitřnímu objemu prostoru a tudíž i mnohem menší plochu, kterou je třeba opatřovat izolací. Vytvářejí optimálně využitelné prostory spojené s jednodušší konstrukcí střechy, přičemž odpadají obtížné detaily konstrukce krokví s kleštinami a minimalizuje se problém s těsněním pláště. Volněji jsou uspořádané podpůrné prvky, a proto se taková střecha lépe chová v kalamitních sněhových podmínkách. Plochá střecha je stavební konstrukce nad posledním podlažím, ve vodorovné poloze, se sklonem do 10°. Jako každá střecha to je konstrukce, která chrání vnitřní prostor objektu před deštěm, větrem, zimou, sněhem a teplem. Je to konstrukce vystavená přímému působení nepříznivých účinků povětrnostních vlivů.
Plochá střecha je nezanedbatelným prvkem moderní architektury. Někým oblíbená, populární, jiným nenáviděná až zatracovaná. Plochá střecha je však známá již několik tisíc let. Každému je jasné, že musí být maximálně funkční, ale nemělo by se zapomínat ani na její estetickou stránku. Vždyť působí jako klobouk na hlavě hezké ženy. Budeme-li respektovat místní klima a krajinu, potom se vhodně zvolená střecha i s celým objektem stane jejich organickou součástí. Taková střecha dobře slouží dlouhá léta. Mělo by se myslet i na estetickou stránku ploché střechy, ačkoli si mnozí řeknou, že to není důležité, vždyť ji není vidět. To však nemusí být vždy pravda; například u zástavby rodinných domů ve svahu jsou střechy všech obyvatel spodních podlaží pod neustálými pohledy „horních“ sousedů. Nebo v případě zástavby s rozličnou výškou je určitě příjemnější, když výhled z vysoké budovy neruší sice funkční, ale nevzhledné střechy pod ní. Je důležité si uvědomit, že i ploché střechy jsou součástí stavby a tudíž je to architektonický prvek, který mnohokrát určuje charakter celého domu.
Konstrukční řešení plochých střech
Po roce 1990 se v oblasti plochých střech objevila široká škála různých konstrukčních řešení a technologií. Nejčastěji se používá jednoplášťová plochá střecha, což znamená, že interiér je od exteriéru oddělený jen jedním pláštěm. Její základní skladbu tvoří nosná konstrukce, spádová a vyrovnávací vrstva, dilatační vrstva, parozábrana, tepelně izolační vrstva, expanzní vrstva a povlaková krytina.
Dalším typem je dvouplášťová plochá střecha, kterou tvoří v podstatě dvě nosné konstrukce oddělené provětrávanou vzduchovou mezerou. Je velmi účinná z hlediska tepelně izolačních a hydroizolačních vlastností střechy, ale je finančně náročnější, a to často odrazuje, i když na nízkoenergetický či pasivní dům se hodí nejlépe. Dvouplášťovou střechu tvoří nosná konstrukce dolního pláště, parozábrana, tepelně izolační vrstva, provětrávaná vzduchová mezera, nosná konstrukce horního střešního pláště, expanzní vrstva a povlaková krytina.
Vegetační střechy
Pozornost člověka se soustředuje na řešení ekologických problémů i ve stavitelství. V tomto směru je perspektivní budování takzvaných vegetačních střech. Zeleň na střeše působí i jako ochrana vrstev střešního pláště, nepodléhá tolik mechanickému opotřebování (působení slunce, větru, deště, sněhu, ledu) a snižuje účinek sluneční radiace na krytinu a konstrukci střechy, ale i na interiér pod střechou.
Konstrukce střechy jednoznačně patří k technicky nejnáročnějším částem objektu. I když se neustále zdokonalují fyzikální vlastnosti používaných materiálů a roste jejich rozmanitost, dochází stále k poruchovosti střešních plášťů a některé nedostatky se přenášejí i na dnešní konstrukční řešení. To vše je jen zkrácený souhrn informací, které popisují, na co je potřeba dávat pozor při realizaci ploché střechy na nízkoenergetických a pasivních domech. Technologie plochých střech prošly vývojem od asfaltových krytin domácí výroby přes vlnu asfaltových lepenek a množství nátěrových systémů rozličné kvality až po nové fóliové systémy. Ty se nejčastěji spojují vzájemným nastavováním nebo lepením a jsou náchylnější na poruchy ve spojích; a pro ploché střechy je spolehlivost spojů velmi důležitá. Velký pokrok ve spolehlivosti dosáhly i materiály určené na pochozí a vegetační střechy. I když nové materiály přinášejí lepší možnosti, ještě to neznamená, že střecha bude automaticky dobře udělaná. Často je totiž největší překážkou právě lidský faktor. Neodborná a nekvalitní realizace je ještě příliš často kamenem úrazu plochých střech.
tags: #domy #s #nízkým #sklonem #sedlové #střechy