Soklová část domu patří k vysoce exponovaným místům stavby, na které po celý rok působí nejen stříkající voda, povětrnostní a další klimatické vlivy, ale hrozí jí také mechanické poškození. Z těchto důvodů je třeba soklovou oblast účinně chránit.
Proč je důležité chránit soklovou část domu?
Soklová část domu má kromě estetického významu také dvě důležité funkce - ochrannou a izolační. Sokl chrání spodní část budovy před úniky tepla, průniky vody, kyselostí půdy, povětrnostními vlivy a mechanickým poškozením. Aby mohl sokl plnohodnotně dostát svému účelu, je třeba mu poskytnout patřičnou ochranu. K tomu lze použít celou řadu prostředků.
Sanace a příprava zdiva před omítáním
Dle přiložené fotodokumentace je zřejmé, že dlouhodobým působením vzlínající vlhkosti jsou omítky v dolní části fasády značně a tím nenávratně znehodnocené. Pokud plánujete nebo již provádíte rekonstrukci staršího rodinného domu, měly by být úvahy o jeho dodatečné izolaci a odvlhčení jedním z prvních kroků, které podniknete.
Prvním krokem, ještě před tím, než začnete provádět jakékoliv zásahy, jež mají mít za následek odvlhčení domu, by mělo být provedení dodatečného vlhkostního průzkumu. Ten vám má poskytnout základní informace z jakých zdrojů objekt vlhne a jak moc je zdivo zavlhčeno. Vlhkostní průzkum v postačující kvalitě je vám schopen sestavit odborník v oblasti sanací vlhkého zdiva. Dobře zpracovaný vlhkostní průzkum vám dá návod, na co se zaměřit a jaká opatření proti vlhkosti provést.
Odstranění degradovaných omítek
Před injektáží je nutné tyto zdegradované omítky odstranit. Výška odstranění omítek by se neměla podcenit a doporučuje se omítky odstranit alespoň 500 mm nad horním okrajem viditelného poškození. Po odstranění omítek je potřeba proškrabat spáry do hloubky cca 20 mm.
Čtěte také: Zkušenosti s betonovými ploty Dolní Bojanovice
Očištění zdiva
Zdivo je potřeba ještě zbavit veškerých povrchových nepevných částic, například hrubým kartáčem anebo za pomoci vodního vysokotlakého čističe s rotační tryskou. Tím zdivo bude připravené nejen pro injektáž, ale zejména pro zahájení omítacích prací.
Hydroizolace a injektáž
Technologická pauza od dokončení injektáže zdiva po zahájení omítacích prací by měla být dodržena, a to minimálně 14 dní. Veškeré původní zdivo domu bude doplněno o novou vodorovnou hydroizolaci pomocí technologie chemické injektáže akrylátovými gely. Tyto gely utěsňují zdivo zcela. Byly použity z důvodu možného rizika výskytu tlakové vody v suterénu. Injektáže budou v podsklepené části domu provedeny v úrovni podlah sklepa a v nepodsklepené části v úrovni podkladních betonů podlah přízemí.
Suterénní prostory a jejich obvodové stěny byly vystaveny působení vlhkosti z boku od přilehlé zeminy. Nepropustná zemina v okolí objektu brání rychlejšímu vsakování dešťových srážek do podloží a srážková voda pak dočasně tlakově působí na obvodové zdivo suterénu. Občas tedy docházelo i k pronikání tekoucí vody zdivem. Obvodové zdivo uprostřed suterénu, na které z druhé strany přiléhá zemina a není možné jej odkopat zvenčí, bude injektováno v úrovni stropu. Od stropu po podlahu suterénu bude poté provedena vnitřní svislá hydroizolace za pomoci minerální hydroizolační stěrky.
Aplikace sanační omítky
Po provedené injektáži a uplynulé technologické pauze se provede sanační podhoz/špric. Přednástřik zajišťuje ve skladbě systému dokonalé spojení omítky k podkladu. Na tento podhoz lze zvážit přípravek, který vaše náklady na odvlhčení zdiva už značně nenavýší, ale v případě solí obsažených ve zdivu bude jádrová sanační omítka ochráněna před solemi, které mohou být obsaženy ve zbytkové vlhkosti.
Zbytkovou vlhkostí se myslí stav, že je již vytvořená ve zdivu bariéra pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti a tím již zdivo není dotované zemní/vzlínající vlhkostí, ale zdivo není ještě suché a tím mohou soli obsažené ve zbytkové vlhkosti novou sanační omítku částečně kontaminovat. Pokud ale na stávajících omítkách žádné solné výkvěty nezaregistrujete a jedná se „pouze“ o vlhké mapy, puchýře, nepevnosti k podkladu, pak není tento nátěr pod sanační omítku nutný.
Čtěte také: Výroba betonu Dolní Benešov a okolí
Sanační omítka by se měla systémově použít v oblasti sanace vlhkého zdiva, ale co se týče výběru sanační omítky, tím myslím značky výrobce sanační omítky, nemyslím si, že je toto to nejzásadnější kritérium. Prvotní a to nejzásadnější je zdivo spolehlivě odizolovat od dotace vlhkosti a v případě působení solí ochránit nově zhotovenou sanační omítku protisolným ochranným nátěrem. Veškeré další povrchové úpravy zdiva budou provedeny klasickými sanačními omítkami.
Aplikace sanačního štuku a fasádní barvy
Na ještě ne zcela suchý povrch nové sanační omítky, ale již dostatečně pevný, se nanese sanační štuk, který by se neměl tzv. utáhnout. Fasádní barva by měla být také prodyšná a tak doporučuji použít takovou barvu, která by veškeré paropropustné vrstvy neuzavřela. Pro nátěry fasád, kde je povětrnostní zatížení větší než v interiéru, se používá nejčastěji silikátová barva. U památkových staveb se často používá vápenná barva.
Detailní pohled na styk omítky s podkladem
Omítka, která je běžně omítaná od podlahy, pochozí plochy atd., ve vašem případě zámkové dlažby dvorku, je ve styku s tímto podkladem. Zámková dlažba ale není odizolovaná a tím je více či méně vlhká, což je ale naprosto standardní stav. Tato vlhkost se ale přenáší z dlažby do omítky, a to i když bude nová omítka již na suchém svislém podkladu. Toto je sice drobný problematický detail, ale většinou opomíjený. Postačí na vodorovné podkladové ploše (pokud je vlhká) vytvořit hydroizolační pásek ve vzdálenosti od zdiva na tloušťku omítky, který tím oddělí omítku od vlhkého podkladu.
Případně při omítání položíme hoblované prkno anebo hliníkovou lať na povrch pochozí plochy a tím se vytvoří mezera mezi podkladem a spodní hranou omítky. Doporučuji lať o výšce cca 30-50 mm a šířce větší než bude tloušťka omítky, aby se po zavadnutí omítky dala lať snadněji a také včas vytáhnout - hliníková lať je pro tento účel praktičtější. Obě možnosti řešení problému styku omítky s vlhkým podkladem jsou technicky proveditelné, ale v takovém případě bychom se přikláněli k hydroizolačnímu pásku.
Druhy dekorativních omítek a jejich aplikace
K úpravě soklové části domu se obvykle přistupuje při opravě nebo rekonstrukci fasády, ale zejména ve chvíli, kdy sokl neplní ochrannou a izolační funkci. Dekorativní omítky jsou mechanicky velmi odolné, dostatečně paropropustné a výborně odpuzují vodu. Navíc jsou snadno omyvatelné a dobře se s nimi pracuje.
Čtěte také: FCC Beton - betonové ploty
Jak postupovat při používání dekorativní omítky
Jedním ze základních předpokladů pro efektivní využití dekorativní omítky je čistý podklad. Soklová část musí být rovná a čistá. Proto ji před nanesením omítky důkladně očistěte a zbavte veškerého prachu, mastnoty, vápna, zbytků barev a dalších nečistot. Pokud není povrch zcela hladký, zahlaďte podklad pomocí vyrovnávací malty. Vždy platí, že čerstvé vápenné omítky by měly být zcela suché.
Pro zvýšení efektivity mozaikové omítky je dobré povrch před obložením penetrovat. K tomu lze použít například malířský váleček nebo štětec. Penetrace by měla schnout přibližně 4 až 12 hodin. Většina druhů mozaikových omítek je dodávána v již namíchaném stavu, a proto není nutné do směsi přidávat další plniva nebo pojiva. Před samotnou aplikací na soklovou část je důležité omítku důkladně promíchat, ideálně pomocí vrtačky s míchací metlou, případně lze použít i zednickou lžíci. Omítka by měla mít po zamíchání kašovitou konzistenci a nesmí obsahovat žádné žmolky.
Promíchaná směs se nanáší rovnoměrně jedním směrem na hladký podklad. Optimální je začít s nanášením omítky u rohu stavby. Celý proces obložení soklové části by měl proběhnout v jednom kuse, jinak hrozí nebezpečí, že po dokončení budou na fasádě patrné přechody mezi jednotlivými nánosy. Doba schnutí je různá a odvíjí se od klimatických podmínek.
Druhy dekorativních omítek
Současný trh nabízí širokou škálu nejrůznějších druhů dekorativních omítek. Nejčastěji se vyrábí z drceného kamene, zejména z křemene, mramoru nebo také z barevných písků. Jako pojidlo se používá akrylátová pryskyřice. K dostání jsou jednobarevné i dvoubarevné omítky v široké paletě nejrůznějších odstínů. Pro obložení soklové části domu lze použít například mozaikové dekorativní omítky.
Tepelná izolace a zdravotní rizika
Snížená tepelná izolace - schopnost tepelně izolovat dávají stavebním materiálům vzduchové póry působící jako izolační vrstva. Póry plné vody ztrácejí tepelně izolační účinek. Odpařování stoupající vlhkosti na povrchu zdiva vyvolává chladící efekt.
Zdravotní rizika - Na povrchu zdiva, ochlazeného vlhkostí, se mohou tvořit plísně. Následkem bývají obtížné alergie a zhoršení revmatických obtíží. V suché budově se žije jednoduše zdravěji.
Aplikace fasádní omítky
Omítka vytváří konečný vzhled zateplení, proto musí být natažena pečlivě a v jednom záběru, aby měla po celé fasádě jednotnou strukturu a barvu. U natahování omítky se nedělají žádné pracovní spáry. Na naší stavbě se bude provádět pastovitá probarvená silikonová omítka. Investor si ze vzorníku barev vybral odstín nejvíce odpovídající barvě původní omítky a také respektující barevnost sousedních domů v ulici.
Jako první se na fasádě omítkou opatřují detaily, nejčastěji nadpraží oken a dveří a případně jiné prostupy fasádou. Omítka se nanáší od horní hrany fasády současně po celé výšce tzv. živé do živého, tedy ve všech podlažích lešení, a to minimálně ve dvou lidech v každém patře. První nanáší omítku nerezovým hladítkem a druhý za ním krouživými pohyby plastovým hladítkem vytváří konečnou homogenní strukturu, vzhled omítky a koriguje případné anomálie či nepřesnosti.
V případě, že se na fasádě používá více odstínů, plochy jednotlivých barevných odstínů oddělujeme lepicími páskami. Omítku se nanese na část základní vrstvy, ohraničenou lepicími páskami. Pásky se bezprostředně po nanesení omítky za mokra odstraní. Po zaschnutí se nalepí pásky na vzniklé přechody na již hotovou omítku, nanese se omítka s druhým odstínem na zbylé plochy. Po velice krátké pauze od dokončení omítky se odstraňují oddělitelné části okenních lišt, čímž se automaticky začistí napojení zateplení na rám okna. Je potřeba tyto části odstraňovat velmi opatrně, abychom nepoškodili ještě měkkou omítku.
Hliněné omítky jako tradiční a ekologické řešení
Během rekonstrukce budovy bylo zachováno několik původních stěn z cihel, na kterých nyní naleznete hliněné omítky. Můžete si jich všimnout při vstupu do budovy, ale také v místnosti, která se díky omítce rovnou nazývá Hliněná učebna.
Hliněné omítky byly na původní cihly umístěny z několika důvodů. Na první pohled zaujmou svou dekorativní funkcí - jejich netradiční hnědá barva a přírodní materiály působí oproti bílým stěnám mnohem útulněji. Pobyt v místnosti s hliněnou omítkou je navíc mimořádně příjemný i během parných letních dnů. Je to dáno izolační a hydroregulační schopností omítky. Dalším důvodem je pak ukázka původního tradičního stavitelství, které využívalo lokálně dostupné přírodní materiály. Ty mají přirozeně nižší uhlíkovou stopu, neboť odpadá nákladná doprava materiálu.
Příklady materiálů a techniky v hliněné omítce
Obraz byl vytvořen takřka bez výjimek z čistě přírodních materiálů - hlíny, písku štěrku a včelího vosku. Nedaleko probíhal archeologický průzkum lokality. Pozemek bývalé školní zahrady vydal svědectví o životě lidí ve starší i mladší době kamenné a v ranném středověku. Keramické střepy, kousky kostí a červené hrudky ze stěn dávných pecí - nalezené poklady byly ukryty pod vrstvou hlíny v levé části obrazu.
Pestrý kámen nahoře podobný třeba jaspisu je malou ukázkou škály barevných hlinek nalézaných ve staré pískovně u Rudic severně od Brna. Na obraze jsou do čerstvé omítky otisknuty grafitem patinované listy kosatce bahenního. Výše najdete otisk kapradiny pigmentované okrovým jílem. Hlína na zdi je obarvena do černa prachem z břidlice a uhlí. Vlevo od kapradiny je malý kámen z vosku a šupin slídy. Hlína pochází ze základů mého domu. Z bývalých rudních dolů ve Zlatých Horách pochází rezavý pigment i kousek zlatonosné rudy, která je přimíchána do reliéfu dalšího kamene. Červenofialová hlína nejvýše položeného kamene pochází z hroudy, kterou jsem jednoho rána sebral u čerstvého výkopu v brněnské ulici Lipová.
tags: #dolni #cast #domu #omitka #informace