Double Commander je multiplatformní open-source dvoupanelový správce souborů vyvíjený v Lazarusu (Free Pascal). Je pokračovatelem Seksi Commandera a je vyvíjen ve dvou verzích pro knihovny QT a GTK. Vývojáři se otevřeně hlásí k tomu, že byl inspirován Total Commanderem/Midnight Commanderem, což je na něm také vidět. Double Commander si můžete stáhnout a aktuální verze jsou průběžně vydávány. Je přeložen do více jazyků, včetně češtiny a slovenštiny. V případě Windows a Linuxu existuje i portable verze.
Double Commander je klasický správce úloh se všemi základními funkcemi, jako je kopírování, mazání, přejmenování, vytváření souborů a adresářů. Má interní prohlížeč souborů a editor s funkcí zvýrazňování syntaxe.
Pluginy a kompatibilita
Double Commander používá při pluginech stejné API jako Total Commander, což je velká výhoda. Podporuje pluginy TC, Lister WLX a Archiv WCX. To umožňuje uživatelům využívat širokou škálu existujících rozšíření.
Historie a záložky
Double Commander nabízí širokou historii a práci s ní. Dále podporuje práci se záložkami, různé možnosti výběru a širokou škálu funkcí ovládatelných pomocí klávesových zkratek.
Možnosti nastavení
Double Commander má širokou škálu nastavení, která obsahují asi vše potřebné. Jsou srovnatelné s jinými správci souborů. Můžete si zvolit font, barvu písma a barvu pozadí pro seznam souborů. Také umožňuje vyloučit soubory/složky. Zadaný výraz nerozlišuje velká a malá písmena a najde text kdekoli v názvu souboru.
Čtěte také: Efektivní správa lišty a Lístečků
Zobrazování náhledů
Možnost zapnout nebo vypnout zobrazování náhledů pro soubory typu jpg/gif/png/bmp.
Rozložení a přepínání panelů
Double Commander umožňuje zobrazení dvou panelů vedle sebe, nebo dvou virtuálních panelů. Pokud je zapnuto přepínání panelů, můžete v módu s pouze jedním viditelným panelem použít gesto do strany pro přepnutí panelů.
Dialog Kopírovat/Přesunout
V dialogu Kopírovat/Přesunout můžete nyní napsat cestu k cílové složce.
Hromadné přejmenování souborů
Nástroj pro hromadné přejmenování souborů je velmi flexibilní. S tímto polem můžete vytvořit definici pro nový název souboru. Tlačítko [] umožňuje vložit zástupné symboly pro předchozí název, části názvu, čítač nebo datum/čas souboru. Tlačítko + otevírá seznam starších masek. Soubory lze také přesouvat do jiných adresářů zadáním oddělovačů adresářů "/" (lomítka) v názvu. Zadaný řetězec v poli 'Hledat' je nahrazen řetězcem v 'Nahradit'. Text v 'hledat' NENÍ citlivý na velikost písmen! Obě pole podporují zástupné symboly (wildcards) * a ?. * označuje libovolný počet znaků, ? jeden znak. Můžete hledat+nahrazovat více řetězců v jednom kroku!
Zástupné symboly pro přejmenování
- [N2-5] Znaky 2 až 5 ze starého názvu (celkem 4 znaky). Double byte znaky (např. čínské, japonské) jsou počítány jako 1 znak!
- [P] Vložte název nadřazeného adresáře.
- [C10+5:3] Vložte čítač, definujte nastavení čítače přímo. Lze použít k přesunu konkrétního počtu souborů do podadresáře.
- [Caa+1] Vložte čítač, definujte nastavení čítače přímo.
- [C:a] Vložte čítač, automaticky určete šířku číslic v závislosti na počtu souborů.
- [d] Vložte datum, jak je definováno v aktuálních národních nastaveních.
- [t] Vložte čas, jak je definováno v aktuálních národních nastaveních.
- [i] Indikátor am/pm v angličtině, např. pro formát času 10.30pm. Použijte [i1] pro pouze a nebo p.
Nástrojová lišta
Nástrojová lišta obsahuje předdefinovaná tlačítka. Můžete přidat aktuální složky do nástrojové lišty (výchozí), nebo výběr interního příkazu nebo externí aplikace. Můžete poslat příkaz shellu do operačního systému. Znak * jako první znak (nebo za ?) zobrazuje výsledky v dialogovém okně a umožňuje je zkopírovat do schránky.
Čtěte také: Práce s nástrojovými lištami v Impressu
Přenos souborů přes WiFi
Umožňuje odeslání označených souborů přes Wifi vytvořením lokálního WebDAV serveru. URL adresa bude zobrazena také jako QR kód.
Kontextová menu
Kontextová menu se zobrazí při klepnutí trvajícím déle než jednu sekundu.
Double Commander a Linux
V počátcích vývoje Linuxu si zájemce nahrál ze sítě Internet kromě linuxovského jádra a podpůrných programů i tzv. "root" disketu. Pro zájemce, kteří nemají přístup k Internetu, existují tzv. "distribuce". Tyto distribuce se skládají zpravidla z jedné bootovací linuxovské diskety a množství dosovských disket. Podle návodu může zájemce Linux v různých konfiguracích nainstalovat.
Historie a vývoj Linuxu
Zrod Linuxu je výrazem nových směrů myšlení řady programátorů a počítačových odborníků. První praktickou formou projevu těchto nových směrů bylo založení firmy Free Software Foundation v USA. Jinou skupinou je "core-team" pro vývoj XFree86. Skupina pěti programátorů koordinuje celosvětový vývoj, testování a rozšiřování tohoto softwaru. V neposlední řadě je třeba se zmínit i o Linusi Torvaldsovi, který v dubnu 1991 celou lavinu uvedl do pohybu. Torvalds se rozhodl napsat své vlastní unixovské jádro také proto, že jím používané vývojové prostředí - operační systém MINIX - nebyl (a není) volně šiřitelný a měřitelný. V září 1991 zpřístupnil své programy ve verzi 0.01 přes Internet ostatním programátorům. Tímto postupem, jakousi "volnou" spoluprací programátorů, se v průběhu dvou let vytvořil relativně stabilní a výkonný unixovský systém.
Nevýhody "volné" spolupráce
Samozřejmě, že taková "volná" spolupráce má i své nevýhody. Např. menší stabilitu softwaru, zvláště tehdy, když se software, který není řádně otestován, přebírá do základního systému. I zde se však objevuje nový přístup. Na rozdíl od "méně koordinovaného" vývoje v oblasti linuxovského jádra razí "core-team" spíše restriktivní metody vývoje s menším počtem vydání a s koordinací testů. Prosadí-li se tato metoda, pak by se Linux mohl brzy stát vážným konkurentem komerčním Unixům, jako např. SCO, AIX atp.
Čtěte také: Jak namontovat ukončovací lišty
Dostupné distribuce
Dnes nejrozšířenější "distribucí" je soubor disket firmy SLS. Další známou distribucí je např. Yggdrasil. V zemích západní Evropy existuje celá řada dalších, většinou malých firem, které nabízejí vlastní distribuce s vlastními doplňky.
Hardwarové požadavky
Minimální konfigurace systému vyžaduje procesor 800386SX, 2 MB paměti a mechaniku. Na HDD postačí 20 MB pro instalaci minimálního systému. Potřebné rozhraní HDD je IDE, RLL, MFM, ESDI nebo SCSI. Kromě AT řadičů existuje značný výběr řadičů pro rozhraní SCSI. V textovém módu je možné použít videoadaptéry VGA, EGA, CGA a Hercules.
X Window System
X Window System (krátce X11) byl vyvíjen společně firmou DEC a institutem MIT v rámci projektu Athena. X11 je síťově orientované grafické rozhraní, které umožňuje současný běh více programů v různých oknech. Typickými klienty jsou např. programy "xterm" (odpovídá programu "terminal" pod MS-Windows) nebo "xcalc" (odpovídá programu "calculator"). Server je program, který se stará o grafický výstup klienta. Síťově orientovaný znamená, že pod X11 je jednoduše možné, aby klienti a server běželi na různých počítačích. Transportním protokolem je TPC/IP. V release X11 R5 byl již také obsazen server X386-1.2 pro počítače s procesorem 80386. Ukázalo se, že tento server je pomalý a s mnoha chybami. Posléze vznikl projekt XFree86, který se snaží uvedené problémy vyřešit. XFree86 klade na hardware značně vyšší nároky než samotný Linux. Minimálně doporučená konfigurace je 8 MB paměti (lépe pochopitelně vyhovuje 16 MB). Rozumná konfigurace vyžaduje HDD cca 20-25 MB. Problémy začínají u grafické karty. Při vyšším rozlišení nebo více barvách je většinou nutné konfiguraci serveru upravit ve zvláštním konfiguračním souboru. Úprava často vyžaduje řadu pokusů při nastavování tzv. "dot-clock" hodnot monitoru a jeho hodnot pro horizontální a vertikální timing.
Emulace MS-DOSu
Linux obsahuje uživatelský program "dosemu". Tento název svádí k domněnce, že jde o emulátor MS-DOSu. To není zcela správné. Lepší označení by bylo "PC-Emulátor", protože "dosemu" pouze využívá vlastnosti jádra Linuxu a vlastnosti, které MS-DOS normálně očekává. "Dosemu" je ALPHA-software, tzn. proto s ním nedoporučujeme pracovat bez předchozího zálohování dat. "Dosemu" běží pod Linuxem 0.99p110 a výše. Nutný je minimálně MS-DOS 3.3.
Sériové a paralelní porty
Linux podporuje sériové porty COM1 a COM2, COM3 a COM4. Současně mohou být použity pouze tehdy, umožňuje-li daná sériová karta zvolit nějaký systémem neobsazený interrupt. Aby bylo možné použít více než dva sériové porty, podporuje Linux tzv. multiportkarty, které pomocí speciálního hardwaru mohou přepínat jednotlivé porty při použití jediného hardwarového interruptu. Pomocí sériového rozhraní lze propojit vždy dva počítače mezi sebou pomocí SLIP (TCP/IP pro sériové linky). Druhou možností je propojení dvou sousedících počítačů přes paralelní rozhraní za pomoci PLIP (TCP/IP pro paralelní rozhraní). Třetí možností je použít síťové karty a protokol TCP/IP.
Databázové systémy
Slabinou Linuxu je do dnešního dne nedostatek komerčních aplikací. To je způsobeno tím, že k tomuto účelu potřebný databázový software není, z pochopitelných důvodů, k dispozici. Není překvapením, že nelze obdržet např. implementaci Informixu na Linux, protože by firma Informix musela souhlasit s licenční politikou tak, jak ji razí projekt GNU, tj. možnost volného šíření databáze se zdrojovými programy. Z těchto důvodů existují pouze dva větší databázové systémy, pro které je linuxová implementace a které jsou volně šiřitelné. První z oněch dvou databází je Ingres. Jako jedna z prvních realizačních databází vůbec dosáhla od roku 1980 značného rozšíření. Druhým databázovým systémem je relační databázový manager Postgres. Linuxovou implementaci provedl v Berlíně Kai Petzke - odtud si ji můžete přehrát přes internetovskou adresu ftp.cs.tu-berlin.de. Postgres je databáze s objektově orientovanými doplňky. Její první verze byla dohotovena v roce 1989 a je nasazena zhruba ve 150 vývojových pracovištích na celém světě. Je samozřejmé, že Linux se může stát alternativou ke komerčním systémům jen tehdy, bude-li k němu dostatek komerčního softwaru. Aplikace pod XWindow jsou sice krásné, ale z převážné části zůstávají omezené na oblast vývoje a vědy.
Nedostupnost známých databázových systémů zůstane ještě nadlouho problémem pro masové rozšíření Linuxu i aplikací. Zbývá jediná možnost - že výrobci aplikací použijí databázové systémy, které se dodávají ve formě zdrojových programů (např. kompatibilní C-ISAM, Raima-RDM, FairCom-Server atd.).
Běžné problémy a řešení v Double Commanderu
Double Commander trápí různé menší nedokonalosti a nedotažené věci, které kazí celkový dojem. I proto je často označován jako „správce souborů, který má potenciál“.
- Porovnání obsahu: Funkce porovnat podle obsahu po instalaci nefunguje, jak byste očekávali. Zobrazí obsah porovnávaných souborů v samostatných oknech, ale bez jakéhokoli zvýraznění. Pokud chcete, aby rozdíly byly zvýrazněny, tak si to musíte nastavit a restartovat Double Commander.
- Editace FTP spojení: Uložené FTP spojení se editují trochu nešťastně pomocí funkce Zobrazit vlastnosti souboru. V menu není možnost editovat a tato možnost nepřipadá jako to, co uživatelé hledají.
- Filtrování klávesových zkratek: Filtr v nastaveních horkých kláves (klávesové zkratky) nefiltruje samotné horké klávesy, ale jen příkazy a jejich popisy.
- Chybějící odezva: Při některých funkcích a nastaveních Double Commander jen problikl a nic. To člověka trochu znejisťuje, protože neví, co se děje a kde je problém.
- Klávesové zkratky pro domovský adresář: Chybí klávesová zkratka na přepnutí se do domovského adresáře (dá se přepnout jen do kořenového adresáře).
Problémy s nástrojovou lištou Directory Hotlist
Uživatelé by rádi mohli konfigurovat nástrojovou lištu, která obsahuje "Directory Hotlist". Ideální řešení by bylo, kdyby bylo možné tuto nástrojovou lištu konfigurovat stejným způsobem jako hlavní nástrojovou lištu, tzn. přidávat a mazat tlačítka, měnit jejich velikost a ikony. Na monitorech s vysokým rozlišením se ikony zdají být blíže u sebe, což ztěžuje používání.
Další návrhy na vylepšení
- Zlepšit řazení souborů s možností mít speciální znaky (např. !@#$) na začátku nebo na konci.
- Menu s rozbalovacím seznamem disků (Alt+F1/F2): jasněji indikovat, které disky/zařízení jsou aktuálně připojeny/odpojeny.
- Přidat možnost skrýt některá tlačítka umístěná v pravém horním rohu panelu (* / ..).
- Mít postranní panel pro záložky nebo stromovou strukturu souborů, podobně jako v jiných správcích souborů. Directory Hotlist je pro každodenní použití nedostačující. Záložky jsou základem všeho a měly by mít nejvyšší prioritu. Také by bylo vhodné přidávat záložky pouze přetažením myší nebo pomocí CTRL+D.
- Možnost "Invertovaný výběr" pro "Souborové panely" by měla být ve výchozím nastavení!
Navzdory těmto drobným nedokonalostem je Double Commander i nadále skvělým správcem souborů s velkým potenciálem, zejména pro uživatele, kteří ocení jeho multiplatformní charakter a podobnost s Total Commanderem.
tags: #Double #Commander #nastrojová #lišta #plocha