Na čerstvý beton uložený do konstrukce působí negativně vlivy prostředí, jakými jsou sluneční svit, vítr, déšť, často i mráz. Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, např. vlivem vysokých teplot nebo větru, dále vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti a promrznutí konstrukce při teplotách nižších než 0 °C.
Ochrana čerstvého betonu
Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií, obdobnou jakou přikrýváme nábytek před malováním. Na okrajích ji doporučujeme zatížit, aby pod ni nefoukalo. Další možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii, což používají především realizační firmy.
DŮLEŽITÉ: Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu. Další možností je použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu.
NAŠE RADA: Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
Bránit promrznutí betonu lze několika způsoby, na straně výrobce například ohřevem záměsové vody, kameniva a použitím betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla, na stavbě pak zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty. Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění. Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě (mrazu), intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce.
Čtěte také: Faktory ovlivňující zrání betonu B20
Zahřívání betonu je však finančně nákladné. Obecně lze říci, že konstrukce betonované v zemi, jako třeba základové desky, není třeba ošetřovat tak dlouho, jako betonové konstrukce na fasádách nebo sloupy. Tyto, často pohledové, konstrukce se ponechávají déle v bednění, a po odbednění se obalí například smršťovací folií.
Délka ošetřování betonu
Délka ošetřování závisí na počasí, použitém betonu, tvaru a velikosti betonového prvku. Odvozuje se od požadavku na dosažení určité úrovně minimální pevnosti betonu. Pro podkladní betony a nekonstrukční betony postačí délka ošetřování 12 hodin.
Pro betony konstrukční (základy, opěry, překlady, nosníky, sloupy apod.) je dle náročnosti konstrukce počítat s ošetřováním po dobu několika dní i týdnů. Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden, což platí zejména pro jarní a podzimní měsíce. V zimním období, především u stropních desek, se beton ošetřuje až několikanásobně déle. V parných letních dnech není nutné prodlužovat dobu ošetřování, ale je nutné jej včas zahájit a zintenzivnit.
PRO ZVÍDAVÉ: Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (článek 8.5 a příloha F 8.5 ČSN EN 13670).
Betonování v chladném počasí
V chladném počasí je třeba věnovat ukládání betonu zvláštní péči. Pokud se beton nechá zmrznout, dojde k jeho zničení. I v případě, že teploty neklesnou pod bod mrazu, beton bude tvrdnout mnohem pomaleji než za standardních podmínek. Při teplotách vzduchu pod -10°C nedoporučujeme provádět ukládání betonových směsí. Čerpání betonových směsí je možno do -5°C.
Čtěte také: Jak dlouho tvrdne beton?
CEMEX Czech Republic, s.r.o. vyrábí a dodává betony v souladu s platnými předpisy ČR (ČSN EN 206-1 změna Z3, STO). V souladu s požadavky platné normy ČSN EN 206-1 změna Z3 kapitola 5.2.8. nesmí být teplota čerstvého betonu v době jeho dodávání menší než +5 °C. Pokud se požaduje jiná minimální teplota betonu nebo se požaduje maximální teplota, pak musí být uvedena s dovolenými odchylkami.
Po uložení betonu do konstrukce je nutné jej chránit vhodnými opatřeními tak, že teplota povrchu betonu neklesne pod + 5 °C dokud beton nedosáhne pevnosti, při které může odolávat mrazu bez poškození (obvykle > 5 MPa, záleží na třídě betonu,- orientačně po dobu min.
Na konci podzimu se stroje na mnoha stavbách zastaví a vyčkává se, až zase přijde teplejší období. Někdy ale není času nazbyt, a tak je potřeba v pracích pokračovat i během zimy. Zejména práce s betonem je v chladných dnech problematická, protože teplota zásadním způsobem ovlivňuje vlastnosti materiálu.
Chcete vlastními silami postavit malou betonovou konstrukci, nebo ve spolupráci s betonárkou realizovat základovou desku domu? Největším nepřítelem betonování v zimním období jsou samozřejmě nízké teploty. Při nich dochází ke zpomalení hydratace betonu, a tak přestává schnout. Technologický proces betonování je pevně zakotven v normách, konkrétně např. v ČSN 73 2400. Podle ní nesmí teplota povrchu betonu klesnout pod 5 °C po dobu nejméně 72 hodin.
To ale nutně neznamená, že se při nižších teplotách nedá pracovat s betonem. Chystáte se v brzké době pustit do betonování a teploměr ukazuje každým dnem nižší teplotu? Sledujte dlouhodobou předpověď - důležitá je již zmiňovaná hranice 5 °C. Pokud bude venkovní teplota několik dní po sobě (během dne i noci) tuto hranici přesahovat, máte jistotu, že požadavky na minimální teplotu betonové směsi splníte.
Čtěte také: Vše o Asfaltovém Penetračním Laku
Betonování je možné i při venkovních teplotách pod 5 °C. Je však nutné přijmout speciální opatření, která přinesou zajištění požadované teploty při jeho výrobě i tuhnutí a tvrdnutí. I betonárny jsou na betonování v zimě technologicky vybavené. Při výrobě a dopravě betonu používají nejen teplou vodu, ale často i ohřáté kamenivo. Když je potřeba spustit hydratační procesy betonu při nižších teplotách, používají se betony s větším vývinem hydratačního tepla. Řešením je využití cementů s vyšším obsahem slínku. Vhodný je portlandský cement typu CEM I nebo směsný portlandský cement typu CEM II. Doporučuje se také používat cementy, které mají rychlý náběh počátečních pevností.
Pro zlepšení hydratačních procesů lze do betonové směsi přidat přísady, které snižují množství záměsové vody a díky tomu urychlují tuhnutí a tvrdnutí betonu. Pro betonování v zimě se pak používají i speciální zimní přísady do betonáže. Při betonování v zimě vás čeká obtížný úkol - musíte zajistit, aby po dobu 2 až 3 dnů neklesla teplota tuhnoucího betonu pod 5 °C. Po této době (resp. ve chvíli, kdy bude pevnost betonu nad 4 MPa) se beton stane mrazuvzdorným. Jak toho dosáhnout?
V některých případech se přistupuje i k aktivní ochraně foukáním horkého vzduchu pod zaplachtovanou konstrukci či zapnutím elektrického ohřevu umístěného v bednění. Rozhodnete-li se pro realizaci základové desky v zimním období, musíte počítat s vyššími náklady. Mnohé betonárny navyšují v období od listopadu do března cenu betonu o 5 až 10 % kvůli potřebným zimním opatřením.
Betonování při teplotě pod 5 °C se prodraží kvůli nutnému použití betonu vyšší pevnostní třídy nebo přidávání zimních přísad. A budete-li chtít betonovat při teplotách -5 až -10 °C, prodraží se realizace až o desítky procent. V takovém případě musí totiž betonárna výrazně upravit recepturu betonu a přidat do něj superplastifikátory, které výrazně urychlí tuhnutí. Vývoj stavebních materiálů jde stále kupředu. Díky tomu je možné betonovat až do venkovních teplot -10 °C. Realizace je však podstatně náročnější a dražší.
Nespěcháte? S betonováním raději počkejte na teplejší dny. Pokud ale nemáte na výběr, nevěste hlavu.
Tuhnutí a tvrdnutí betonu
Pokud se podíváme na tuhnutí betonu, tak se jedná o chemický proces, při kterém směs vody a cementu tvoří cementovou kaši, která ve finále tuhne na pevnou hmotu. Doba tuhnutí se reguluje již při samotné výrobě a mletí cementu a to přidáním sádrovce, maximálně 5 % hmotnosti cementu. Je to z toho důvodu, že je nutné počátek tuhnutí oddálit kvůli zajištění potřebné doby na výrobu betonové směsi, ale také se musí počítat s dopravou, uložením a nakonec i zpracováním.
Tuhnutí a tvrdnutí jsou z hlediska vlastností čerstvé betonové směsi a betonu zcela odlišné pojmy, což může někoho mást. Jsou dokonce odlišné i z hlediska fyzikálně chemických procesů, které probíhají v různých fázích hydratace minerálů v cementových zrnech. Tuhne vždy a jen pouze čerstvá betonová směs a při tvrdnutí se jedná o pevnost již ztuhlého betonu. Je ale pravdou, že většina urychlujících přísad tak spojuje oba dva účinky.
Z čerstvého betonu se poměrně rychle odpařuje voda a tento proces opět začíná již v době jeho míchání, v podstatě se dá říci, že ve stejný okamžik, kdy začíná proces tuhnutí. Udržení dostatečného obsahu vody v betonu rozhoduje o udržení požadované doby zpracovatelnosti v uvedené třídě. Je to rovněž hodně závislé na konkrétních podmínkách, teplotě prostředí a betonu.
Faktory ovlivňující tvrdnutí betonu
Tvrdnutí betonu je závislé na krystalizaci cementového pojiva a tento proces začíná již hodinu po namíchání směsi. Samotné tvrdnutí nejde přerušit, jelikož se jedná o proces. Nikdy by nemělo dojít k zamrznutí vody v krystalech betonu, zvláště pokud chcete betonovat v chladnějších měsících.
- Teplota: Čím je nižší, tím je zrání betonu delší.
- Přísady a příměsi: Především se jedná o chlorid vápenatý, který zkracuje čas tuhnutí, což má výsledný vliv na celkové tvrdnutí betonu.
Celkovou tvrdost betonu dosáhnete při teplotě +15 až +25 °C okolo 28 dnů, pokud je teplota nižší, prodlouží se doba tvrdnutí.
Kdy pokládat krytinu na betonovou podlahu?
Při realizaci nového domova či rekonstrukci toho stávajícího se často setkáváme s otázkou, jak dlouho počkat, než na čerstvě ulitou betonovou podlahu položíme krytinu. Tato otázka je zásadní nejen z estetického hlediska, ale i z hlediska funkčnosti a dlouhověkosti podlahy. Jednou z nejčastějších otázek, které se v souvislosti s novými betonovými podlahami objevují, je: "Jak brzy mohu na beton položit dlažbu?"
Díky rychlému zrání betonu teorie říká, že je možné dlažbu pokládat již 48 hodin po dokončení betonářských prací. Osobně bychom raději doporučovali počkat trochu déle - alespoň 5 dnů, už jenom z toho důvodu, že samotný beton je pochozí po cca 3 dnech. Pro pokládku ostatních typů krytin, jako je vinyl, parkety nebo koberce, je klíčové dodržet základní pravidlo čekání až do úplného vyzrání betonu. Běžně se doporučuje čekat přibližně 28 dní, aby beton řádně vysychal a dosáhl požadované pevnosti.
Pro ty, kteří hledají způsoby, jak urychlit proces a nechtějí čekat celých 28 dní, existuje řešení. Speciální chemické přísady a úpravy betonu mohou výrazně zkrátit dobu nutnou pro zrání betonu - v některých případech až na 7 dní. Tyto produkty nejen urychlují proces zrání, ale také zvyšují finální kvalitu a odolnost betonové podlahy.
Při rozhodování o načasování pokládky krytiny na novou betonovou podlahu je nezbytné zvážit typ krytiny a specifické požadavky vašeho projektu. Zatímco dlažbu je možné pokládat téměř ihned, pro ostatní materiály je klíčové počkat, až beton plně vyzraje. Využití moderních chemických řešení může tento proces urychlit a poskytnout vám tak rychlejší cestu k dokončení vašeho vysněného domova.