Betonové podlahy a potěry vyžadují dostatečný čas k vyschnutí, než na ně budete moci začít instalovat laminátovou podlahu Quick-Step. V praxi zhruba platí, že byste měli čekat jeden týden na centimetr potěru (jeho tloušťky) až do 4 cm. Protože čas schnutí závisí na klimatických podmínkách a větrání v budově, jsou tyto časy pouze indikativní. Vždy je nutné provést měření vlhkosti podle pravidel stanovených v našich instalačních pokynech.
Vlhkost proniká od spodní strany na povrch. To nějakou dobu trvá. U nových betonových podlah musíte vždy před instalací laminátových panelů Quick-Step položit parozábranu. Veškeré podkladové vrstvy Quick-Step mají zabudovanou parozábranu. Příklad: Pro 6 cm silnou betonovou podlahu byste měli vymezit nejméně (4 x 1 týden) + (2 x 2 týdny) = 8 týdnů schnutí.
Ošetřování betonu v raném stáří
Beton v raném stáří se musí ošetřovat a chránit zejména proto, aby se minimalizovalo plastické smršťování a aby se zajistila dostatečná pevnost povrchu. Cílem ošetření je zajistit dostatečnou trvanlivost povrchové vrstvy betonu a jeho ochranu před mrazem, škodlivými otřesy, nárazy a v neposlední řadě i před poškozením.
Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálněchemickým procesem, tzv. autogenním smrštěním, během kterého se z cementové pasty vytváří novotvary, tvořící konečnou pevnou strukturu.
Způsoby ošetřování betonu
Po ukončení zhutňování a konečné úpravě povrchu betonu se musí beton ošetřovat bez odkladu! Chceme-li zabránit trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat.
Čtěte také: Jak dlouho tvrdne beton?
- Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění.
- Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí.
- Proti vysychání lze beton chránit i namočením (vhodné je mlžení nebo smáčení přes vrstvu tkaniny) a následně udržovat povrch betonu viditelně vlhký vhodnou vodou.
- Často se využívá i nástřik vhodných ošetřovacích hmot, které po čase sublimují.
Takzvané přírodní ošetřování (bez použití jakýchkoliv prostředků) je dostatečné pouze tehdy, jsou-li podmínky po celou dobu požadovaného ošetřovacího období takové, že rychlosti vypařování z povrchu betonu je nízká; například ve vlhkém, deštivém nebo mlhavém počasí.
Všeobecně platí, že čím déle se beton ošetřuje, tím lépe. Nicméně je nutné vzít v úvahu i náklady na toto ošetřování a jeho rentabilitu.
Doba potřebná pro ošetřování betonu
Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě (ČSN EN 13670). Třída ošetřování musí být stanovena v prováděcí dokumentaci. Konkrétní dobu pak lze určit dvěma způsoby.
- Prvním z nich je výpočet konkrétní hodnoty zralosti (pevnosti) betonu v povrchové vrstvě na základě vhodné funkce, vyzkoušené pro použitý druh cementu nebo pro kombinaci cementu a příměsi.
- Další, jednodušší možností je použít tabulku z přílohy F ČSN EN 13670.
Teplota betonu při betonáži
Minimální teplota betonu v době dodávání nesmí být nižší než +5 °C. Při poklesu teploty pod 5 °C se totiž hydratace výrazně zpomaluje a při 0 °C se zastaví. Pokud je teplota okolí při ukládání nižší než 5 °C, pak by měl mít dodávaný beton teplotu alespoň +10 °C.
Beton může teoreticky i zmrznout, a to za předpokladu, že jeho pevnost již dosáhla alespoň 5 MPa (dříve se uvádělo 5 MPa pro CEM I a až 8 MPa pro CEM II a III).
Čtěte také: Vše o Asfaltovém Penetračním Laku
V případě betonáže v létě, kdy teploty překračují tropických 30 °C, se betonáž rovněž řídí několika zásadami a doporučeními. Normativně není maximální teplota betonu omezena. Resortní předpisy TKP 18 MD požadují nepřekročit teplotu betonu +27 °C. Vyšší teplota betonu se připouští jen na základě průkazních zkoušek. Následně pak maximální teplota betonu v jádře nesmí překročit +70 °C. Teplotní gradient jádro - povrch nemá být větší než 20 °C, aby nevznikalo přílišné napětí uvnitř betonu.
Metody snižování teploty betonu
Pro vlastní betonáž v letním období je vhodné zajistit nízkou teplotu betonu (využívat kamenivo ze zakrytých skládek nebo zvnitřku skládky, nepoužívat cement rovnou z výroby). Doporučuje se betonovat večer před chladnou částí dne a použít neprodleně dočasné ochrany (vhodné jsou bílé nástřiky).
- Při extrémních podmínkách lze použít metodu přidávání ledu do betonu. To se většinou používá v teplých oblastech (tropech, subtropech) nebo při transportu betonu na dlouhou vzdálenost.
- Další metodou snížení teploty čerstvého betonu je použití tekutého dusíku.
Metody snižování teploty čerstvého betonu jsou vhodné rovněž pro betonáž masivních konstrukcí, jelikož vývoj hydratačního tepla se rozloží do delšího časového úseku. Tím se snižuje maximální teplota betonu a omezuje se vznik trhlin.
Při betonáži je tedy vždy důležité mít na paměti, že beton je třeba po jeho uložení do konstrukce pečlivě ošetřovat, aby bylo dosaženo jeho požadovaných parametrů. Ošetřování je třeba přizpůsobit řadě okolností (druhu betonu, použitým materiálům, tvaru a rozměrům konstrukce, podmínkám okolního prostředí). Náklady vynaložené na ošetřování betonu jsou objektivně mnohem nižší než náklady na následnou opravu vad z důvodu zanedbaného nebo žádného ošetřování betonu.
Kvalita materiálu a technologie výroby betonové podlahy
Kvalita materiálu je pro dosažení kvalitní betonové podlahy stěžejní. Ze špatného písku se kvalitní a rovná betonová podlaha zhotovit nedá. Písek by měl být tedy praný a frakce 0-4 A. Cement 32,5 R. V místech, kde máme své osvědčené dodavatele, budeme preferovat dodání materiálu od nich, jedná se především o písek. Ideální vrstva betonové podlahy je 5 - 6 cm.
Čtěte také: Doba tvrdnutí betonu: co ji ovlivňuje?
Samozřejmě, rozdílné vrstvy betonové podlahy zhotovit lze. Potřebujeme zajistit především zdroj vody a elektrické energie 400 V (jakékoliv zásuvky). Dále hlavní výšku budovy a v neposlední řadě nějaké plány budovy. Při použití naší technologie výroby betonové podlahy, tedy se strojním hlazením, to není nutné. Avšak při betonování prostor, kde bude podlaha více zatížena, sítě doporučujeme. Zahájení betonování nepotřebuje rozsáhlé přípravy.
Stačí pouze správně položená tepelná nebo kročejová izolace, pokud není položení izolace součástí naší dodávky. Ano, kropit se musí a ideálně hned 2. den po betonáži. Další kropení vždy, když beton začne světlat. Dlažbu je možné pokládat ihned jak je betonová podlaha pochozí, což obvykle bývá po 48 hodinách po dokončení betonářských prací. Načasování položení ostatních krytin si musí určit sám podlahář.
Doba vysychání a zrání betonu
Běžná doba vysychání a zrání betonu je cca 28 dní. Betonové podlahy se vyznačují vysokou rovinností (splňujeme normu 2 mm na volně položené dvoumetrové lati). Betonové podlahy jsou velmi vhodné i do dřevostaveb a dalších tzv. Jak dlouho po aplikaci cementového potěru můžete začít s nanesením hydroizolační vrstvy, vyrovnávací stěrky nebo pokládkou dlažby? Doba vysychání záleží na použitém množství vody a dalších faktorech.
Je nám jasné, že ne vždy máte čas čekat celých 28 dní. Jde to i rychleji, musíte ale sáhnout po vhodných produktech. Tato pojiva a směsi dokážou díky speciálnímu strukturnímu složení celý proces výrazně urychlit. Cement vyžaduje určité množství vody, aby mohla proběhnout hydratace a potěr vytvrdl. Neodpařená voda znamená další problémy. Voda proniká cementovými spárami v dlažbě ve formě par a v nejlepším případě vytvoří jen nevzhledný solný výkvět.
U anhydritové podlahy můžete začít s vysoušením podlahy už po 48 hodinách od realizace, po cca 4 dnech je možné začít intenzivní vysoušení, např. za pomoci vysoušečů. Pro anhydritové podlahy ale platí, aby zbytková vlhkost nebyla větší než 1%, resp. Rozdíl je také v případě podlahového topení - u anhydritové podlahy je možné topení spustit už po týdnu od realizace a tím tak značně urychlit proces vysoušení.
Závěrem
Aby mohl beton plnit svoji funkci, musí nejprve řádně uzrát. Nicméně, v procesu schnutí existuje mnoho proměnných, které mohou výsledek značně ovlivnit. Vodní součinitel betonu jednoduše říká, kolik vody směs obsahuje v poměru ke své hmotnosti. Čím vyšší vodní součinitel je, tím více vody směs obsahuje a tím déle bude beton tuhnout a schnout.
Ideální teplota pro schnutí betonu se pohybuje v rozmezí 15-25 °C. Vyšší teploty schnutí urychlují, stoupá ale i riziko popraskání. Nízké teploty pod 5 °C naopak způsobí zamrzání vody, zastavení procesu hydratace, a tím i kompletní znehodnocení betonované plochy.
Hodnota vývinu hydratačního tepla je vlastností cementu, která přímo úměrně ovlivňuje nárůst počáteční pevnosti směsi. Příměsi a přísady v betonu zaujímají maximálně 5 % z celkové směsi.
Pakliže například řešíte, zda již betonová konstrukce vykazuje nízkou vlhkost a můžete ji tedy začít obkládat, pak vás bude zajímat, jak dlouho schne beton. To nelze jednoznačně určit, záleží totiž na mnoha faktorech - teplota okolí, výměna vzduchu, tloušťka konstrukce atd. Pakliže se stavbou spěcháte, je vhodné vlhkost podkladu změřit na více místech.
tags: #doba #vysychani #betonu