Pórobeton Ytong a vápenopískové tvárnice Silka jsou minerální stavební materiály, které odolají povodním. Vzniklé zatížení vlhkostí je těmito zděnými stavebními materiály absorbováno do značné míry bez poškození. Stěnové konstrukce z Ytongu a Silky po úplném vyschnutí nadále splňují původní technické požadavky. Následující text shrnuje často kladené otázky a poskytuje praktické tipy a rady, jak lze opravit poškození stěnových konstrukcí z Ytongu a Silky povodněmi, aby se předešlo dalším škodám.
Vlastnosti materiálu Ytong a Silka po navlhnutí
Pod vodou materiál úplně provlhne za cca 2 až 3 dny. Rychlost a stupeň nasáknutí závisí na mnoha faktorech, obecně je však nižší než u cihel. V některých případech je vhodné vlhkost prověřit na místě odborníkem.
Pevnost v tlaku
Kontrolní zkoušky prokázaly, že pevnost vodou nasycených tvárnic Ytong podstatně neklesá a je maximálně 20 % pod úrovní průměrné pevnosti. Pokud byly dodržované normami stanovená pravidla pro projektování, není statika stěn při tomto snížení pevnosti tvárnic ohrožená. Po vysušení se pevnost vrátí na původní hodnotu. V případě pochybností by měl být stav prověřen odpovědným statikem.
Tepelněizolační vlastnosti
Tepelná vodivost se při provlhnutí zvětšuje. Po vysušení klesá a tepelněizolační vlastnosti se vrátí na původní hodnoty.
Protikorozní ochrana vyztužených dílců
Výztuž pórobetonových překladů a panelů Ytong je ošetřená při výrobě speciální protikorozní vrstvou, která je voděodolná.
Čtěte také: Jak dlouho tvrdne beton?
Omítky
Vnější omítky nebývají většinou poškozené a často je není nutné odstraňovat, někdy je nutné fasádu vyčistit (v případě pochybností se obraťte na výrobce omítky). Vnitřní omítky mohou být vodou narušené a je možné je opravit (často v případě sádrových). Keramické obklady, stejně jako dlážděné podlahy, stačí většinou jen vyčistit. Klasické hliněné omítky neobsahují pojiva a při vystavení vysoké vlhkosti se z velké části rozpouštějí. Hliněnou omítku doporučujeme zcela odstranit až k podkladu a provést nové (hliněné či jiné).
Kontakt s topným olejem a škodlivými látkami
Při kontaktu s topným olejem (naftou), benzínem a lihem nedochází ke ztrátě pevnosti tvárnic a zdiva. Povrchové znečištění olejovými emulzemi je možné odstranit umytím čistou vodou. Zápach a případné ohrožení zdraví v průběhu vysoušení závisí na koncentraci těchto látek ve vzduchu. V tomto případě doporučujeme obrátit se na příslušné instituce (hygienická stanice apod.). Tento problém nezávisí na stavebním materiálu. Škodlivé látky se při povodni většinou silně zředí a zdivo nepoškodí. K poškození mohou vést koncentrované chemikálie, hlavně kyseliny. V těchto případech je možné posoudit vliv těchto chemikálií na stavbu až po zjištění jejich složení, koncentrace a rozsahu napadnutí konstrukcí.
Výkvěty
Při vysychání úplně promočeného zdiva se mohou na povrchu tvořit skvrny z jemných bílých výkvětů. Jedná se o výkvěty ze solí, které rozpustila voda ve zdivu a transportuje je na povrch (jsou ve všech zdicích materiálech, nezaměňovat za plísně).
Vysoušení vlhkých stavebních konstrukcí
Vlhkost interiéru je při úplném promočení stěn v prvních 2 až 4 týdnech vysoká. Doba vysušení závisí hlavně na intenzitě větrání a povětrnostních podmínkách (teplota a relativní vlhkost vnějšího vzduchu). Nábytek by se měl odsunout od vlhkých stěn alespoň 10 cm, aby mohl i v těchto místech proudit vzduch. Tato vzdálenost by měla být zachována po dobu alespoň 1 roku. Riziko tvorby plísní je v provlhnutých stavbách vysoké. Pokud dojde k napadení plísněmi, je to známka toho, že stavba není stále dostatečně vysušená. Plísně zlikvidujeme k tomu určenými přípravky a je nutné i nadále zvýšit intenzitu větrání, případně i topení.
Větrání v letních měsících
Po povodních v letních měsících je třeba zajistit, pokud možno stálé větrání. Okna ponechte alespoň pootevřená a dveře v interiéru nechte otevřené úplně. Velmi účinné je vertikální větrání celé budovy od sklepa až po střechu otevřenými střešními okny.
Čtěte také: Vše o Asfaltovém Penetračním Laku
Větrání v topné sezóně
Po povodni v topné sezóně, především v prvních týdnech, je vhodné ve všech místnostech s vlhkými stěnami normálně topit a po jedné až dvou hodinách nechat budovu příčně provětrávat po dobu 5 až 10 minut. V nočních hodinách se doporučuje topení netlumit a větrat ventilačními okny. Při vytápění je nutné dodržovat správný režim větrání. Vlhkost interiéru závisí nejen na stěnách, ale i na ostatních vlhkých plochách (podlahách, stropech).
Poškození zdiva po vysušení
V případě, že po vysušení klesnou venkovní teploty pod bod mrazu, může dojít k lokálním poškozením zdiva na vnější straně, které je možné opravit vysprávkovou maltou Ytong BASE TP400. Za 2 až 4 týdny po povodni se ustálí vlhkost povrchu stěn. Sníží se i vlhkost v interiéru zhruba na úroveň vlhkosti novostavby při prvním nastěhování. Tato vlhkost bude nadále klesat spolu s vysycháním stavby.
Přístroje na vysoušení
Nezávisle na materiálu zdiva může při rychlém a intenzivním vysoušení pomocí vysoušečů dojít k poškození stavebních konstrukcí trhlinami. Použití těchto přístrojů je vhodné, jen pokud se musí zkrátit doba vysoušení povrchů stěn na méně než uvedené 2 až 4 týdny. Zpravidla stačí používat tyto vysoušeče po dobu jednoho týdnu. Odvlhčovače je vhodné použít ve špatně větraných sklepech apod. Při tom by se měly používat jen přístroje, které vedou k povrchovým teplotám zdiva maximálně 40 °C. Vysušovací přístroje nesmějí vypouštět CO2, protože ten může napadnout strukturu zdiva. Doporučujeme použít zářičové vysoušeče místo kondenzačních přístrojů.
Opravy pórobetonových výrobků Ytong
Pro opravy pórobetonových výrobků Ytong se používá plastifikovaná suchá směs na bázi hydraulických pojiv, která je odolná proti trhlinám i úbytku a je rychletuhnoucí.
Zpracování vysprávkové malty
- Podklad musí být únosný, čistý a zbavený nezpevněných zbytků.
- 3,5 objemového dílu vysprávkové malty vsypeme do 2 dílů vody a mícháme do dosažení zpracovatelné konzistence bez hrudek.
- Poškozené místo se navlhčí vodou a vyplní vysprávkovou maltou s přesahem přes okraje.
- Jakmile začne malta tuhnout, strhne se přebývající hmota ocelovým břitem do roviny pórobetonového prvku.
- Podle potřeby se zahladí houbovým hladítkem.
YTONG vysprávková malta je zpracovatelná po dobu asi 15 minut. Spotřeba je 1 kg/dm3 opravovaného místa. Doba tvrdnutí v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu je cca 2-5 dní. Barva je světle šedá. Balení je v papírovém pytli 25 kg netto. Skladuje se ve skladu chráněném před vlhkostí a v originálním balení 1/2 roku od data výroby.
Čtěte také: Doba tvrdnutí betonu: co ji ovlivňuje?
Bezpečnostní opatření
Tento produkt obsahuje vápno a cement, s vlhkostí reaguje alkalicky. Při kontaktu s pokožkou a očima důkladně vymýt vodou a konzultujte s lékařem.
Důležitá upozornění
- Nepřidávat žádné další přísady jako cement, sádra apod.
- Do namíchané směsi, která již počala tuhnout, nelze dodatečně přidávat vodu.
- Vysprávková malta nesmí být použita na provlhlé dílce s vnitřní vlhkostí.
Difúze vodní páry u konstrukcí Ytong
Oblíbený bílý pórobeton YTONG je přirozenou cestou k „dýchajícím“ neboli difúzně otevřeným konstrukcím, známým spíš u dřevostaveb s přírodními izolacemi. YTONG je v tom výjimečný. Prostá stěna YTONG Theta dokáže odpařovat vlhkost už od -4 °C venkovní teploty, stěny YTONG Lambda se zateplením YTONG Multipor již od -20 °C! To jsou výborné výsledky. Ukazuje to graf na obr. 1. Takové teploty u nás reálně trvají nejvýš několik desítek hodin ročně. Po zbytek roku v této stěně převládá silný potenciál k vysychání. Jinými slovy, stěna YTONG s izolací YTONG Multipor ve skladbě podle grafu na obr. 1. Také jednovrstvé stěny YTONG, například z tvárnic YTONG Theta, YTONG Lambda a jiných, nabízejí vedle jiných výhod i spolehlivé řešení z pohledu difúze vodní páry a nežádoucí kondenzace. Je známo, že dlouhodobá průměrná teplota v lednu, nejstudenějším měsíci, je -2 °C napříč Českou republikou. To je cca o 5 °C více, než je hraniční teplota (-7 °C), při které a vyšší se tyto stěny dostávají do režimu vysoušení. Po většinu nejchladnějšího měsíce jsou tak vysoušeny, je-li co vysoušet.
Běžný způsob zateplování difúzně propustných stěn, mezi něž patří i pórobeton YTONG, je polystyrénem z venkovní strany. Lidově se říká, že takto zateplená stěna nedýchá, tzn. rychle se zbavit vlhkosti jejím odvětráním ven. Graf na obr. 1 ukazuje, že vnější polystyrénové zateplení na zdivu YTONG Lambda (zelená a červená křivka) spustí kondenzaci mnohem dříve, při teplotě cca +2 °C pro tloušťku polystyrénu 4 cm a teplotě -2 °C pro tloušťku 20 cm. Polystyrén zároveň zvýší intenzitu kondenzace, čím je tenčí, tím více.
Rosná zóna a intenzita kondenzace
Tabulka níže ukazuje oblast, ve které dochází ke kondenzaci. Rozhodneme-li se doplnit tvárnice YTONG vnější tepelnou izolací, je nejvhodnější YTONG Multipor, s nímž kondenzaci oddálíme až k mrazům pod -20 °C.
| Konstrukce | Venkovní teplota (°C) | Rosná zóna (mm od interiéru) | Intenzita kondenzace (kg/m2 za den) |
|---|---|---|---|
| Ytong Theta (jednovrstvá) | -7 | - | - |
| Ytong Lambda + Multipor | -20 | - | - |
| Ytong Lambda + polystyrén 4 cm | +2 | 50-70 | 0.012 |
| Ytong Lambda + polystyrén 20 cm | -2 | 180-200 | 0.006 |
Tab. 1: Rosná zóna a intenzita kondenzace ve vybraných konstrukcích z pórobetonu YTONG. Vnitřní, vytápěný okraj konstrukce odpovídá hloubce 0 mm. (Vnitřní teplota 20 °C; rel. vlhkost 60 % (1430 Pa); venkovní rel. vlhkost 60 %)
Difúzi vodní páry (VP) v konstrukcích nepotřebujeme a většinou ani ničemu nevadí. Problém vzniká, když prostupující vodní pára v chladných místech konstrukce kondenzuje. Stává se to zejména v zimě a může to snížit nejen účinnost tepelné izolace. Dlouhodobě vlhká místa se stávají zdrojem plísní a ještě horší je, že voda může narušit strukturu, pevnost a soudržnost nosných a nenosných materiálů, zejména když v konstrukci zmrzne. První případ se týká např. většiny montovaných dřevostaveb, jejichž interiér je cíleně uzavřen parotěsnou fólií. Druhou možností jsou dýchající stěny, historicky sahající až k počátkům civilizace. Uznává je i moderní doba, mj. i proto, že poškození parotěsnosti záměrně „nedýchajících“ domů, může vážně narušit funkčnost stavby.
Difúze VP je výslednicí statistického chování molekul H2O ve vzduchu. Ten jich při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 60 % obsahuje přes 350 miliard molekul v jediném krychlovém milimetru. Molekuly páry H2O narážející na stěnu nádoby vyvolávají za uvedených podmínek tlak cca 1430 Pa, což je asi 1,43 % z celkového tlaku vzduchu 100 kPa.
Kde pSVP je částečný tlak syté vodní páry (ČTSVP) v Pa a t je teplota ve °C. Skutečný částečný tlak vodní páry (ČTVP) v Pa podělený ČTSVP (částečným tlakem syté vodní páry) při stejné teplotě je tzv. relativní vlhkost vzduchu, která se nejčastěji udává v procentech.
Difúze vodní páry a tepelná izolace jsou dvě strany stejné mince. Difúzní vrstva, oddělující dvě prostředí, je protkána klikatými, miniaturními chodbičkami, v nichž nemůže proudit vzduch. Avšak molekuly VP, které do nich náhodně vlétnou, mohou jimi postupně pronikat až na druhou stranu. Mají-li obě prostředí stejné koncentrace molekul VP, např. uvedených 350 mld/mm3, „projde“ takto náhodně v jednom směru právě tolik molekul páry, jako v opačném. Liší-li se obě koncentrace (= částečné tlaky vodní páry), přejde - jen na základě statistické pravděpodobnosti - z hustšího do řidšího prostředí více molekul než naopak. Hustotu difúzního toku VP vrstvou definuje 1. Fickův zákon. Vzorec připomíná 1. Fourierův zákon z výpočtů stacionárního vedení tepla. Princip difúze VP i její početní aparát je totiž tentýž jako u vedení tepla, které je v podstatě také difúzí. Jen místo molekul VP se u tepla přenáší pohybová energie molekul či molekulárních a krystalových kmitů (fononů). Hnací „silou“ u difúze VP je, místo rozdílu teplot, rozdíl částečných tlaků VP.
V dokumentaci uvádí výrobce pro tepelnou izolaci YTONG Multipor faktor difúzního odporu μ = 3 a pro tvárnice YTONG pak faktor μ = 5/10. V prvním případě se měří metodou tzv. suchého kalíšku. V tomto článku jsme pro zdicí tvárnice YTONG použili hodnotu μ = 5, která lépe přibližuje reálné podmínky s vyššími relativními vlhkostmi. Bílý pórobeton YTONG, který zahrnuje zdicí tvárnice i tepelnou izolaci stejného materiálového složení, je vhodný pro výstavbu difúzně otevřených či dýchajících obvodových stěn i střech. Ta je jednoduchá, rychlá a velice bezpečná i z pohledu možných rizik spojených s difúzí vodní páry. RNDr. Jiří Novák, Ph.D. z Xella CZ s.r.o. k tomu dodává: „Systém Ytong Lambda YQ je příkladem takovéto konstrukce.“
Doba zrání a vysychání potěrů
V technických listech betonových i anhydritových potěrů se často dočtete: „Zraje 28 dnů“. Tento údaj je hluboce zakořeněný ve stavební praxi a bývá mylně vnímán jako hotová věc - že po 28 dnech je možné pokračovat s pokládkou podlahových vrstev. Těchto 28 dní označuje dobu, za kterou potěr dosáhne své konečné pevnosti - tedy mechanické vlastnosti, nikoli vyschnutí. Beton dokáže tuto pevnost vyzrát i pod vodou. Bývá ve technických listech uvedeno, že doba vysychání běžné vrstvy potěru (cca 5 cm) je kolem dvou měsíců. Ale tyto ideální podmínky se na stavbě téměř nikdy nevyskytují. Moderní betony často obsahují různé příměsi pro zvýšení pevnosti nebo tekutosti směsi. Vysychání se však tímto výrazně zpomaluje. Například beton vlhkost toleruje - může být i trvale pod vodou. To však neznamená, že je vhodný k pokládce podlahové krytiny.
Anhydritové potěry mají pověst rychleji schnoucích směsí. Ale zde neexistuje možnost „obejít“ zbytkovou vlhkost. V dnešní době je běžné, že se s parozábranami počítá již v projektu. U betonů se plánuje jejich uzavření po cca 4 týdnech, čímž se výrazně zkracuje doba výstavby a eliminuje nejistota spojená s přirozeným schnutím. Před uzavřením je samozřejmě nutné změřit, aby hodnota vlhkosti byla již dostatečně nízká pro možné uzavření dle technického listu výrobce protivlhkostní uzávěry. U vytápěných potěrů - ať už betonových nebo anhydritových - je klíčové provést před pokládkou nejen měření vlhkosti, ale také tzv. tepelnou zkoušku, jak vyžadují platné normy (např. ČSN EN 1264-4). Jenže běžné teploty nestačí. Uvnitř potěru je obsažena krystalicky vázaná voda, která se neuvolní bez zvýšené teploty. Pokud se topení nespustí předem, potěr sice může „na papíře“ vykazovat odpovídající vlhkost, ale po spuštění systému v reálném provozu dojde k rozpouštění krystalů vody. Je nutné provést spuštění topení (tzv. ohřát potěr na co nejvyšší teplotu dle topného protokolu).
Dřevo a jeho vysychání
Je mnoho faktorů, které dokáží ovlivnit to, jak dlouho bude trvat, než dřevo vyschne. Tím nejzásadnějším faktorem toto ovlivňujícím je samozřejmě způsob sušení dřeva. Ať už zvolíte jakýkoliv způsob, tak vězte, že lehce vlhké dřevo bude schnout minimálně 2 týdny v závislosti na jeho velikosti, počasí, vlhkosti a umístění. V případě více navlhlých dřev je pak nutno počítat minimálně s měsíčním časovým horizontem. Suché palivové dřevo se snadněji zapaluje, bude hořet déle a pomůže vytvořit vyšší plameny - zkrátka postará se o to, aby byl pohled do krbu ještě vizuálně hezčím zážitkem. Proč vlastně suché dřevo déle hoří? Dalším důvodem, proč vždy upřednostňovat vyschlé dřevo, je skutečnost, že takovéto dřevo v krbu méně kouří a zároveň lépe voní. Oproti tomu, když se spaluje mokré dřevo, tak se lze častokráte setkávat se zatuchlým zápachem. Opět se tedy jedná o daleko hezčí zážitek, když spalujete suché dřevo. V neposlední řadě je suché palivové dřevo i bezpečnější pro komíny.
Jak urychlit vysychání dřeva
Pro co nejrychlejší vyschnutí dřeva je potřeba jej nasekat na menší kousky a ty následně vyskládat do malých kup s dostatečným prostorem pro proudění vzduchu mezi jednotlivými polínky. Pokud sušíte dřevo v interiéru, tak je dále nezapomeňte umístit někam, kde bude mít zajištěnu dobrou cirkulaci vzduchu a dostatek tepla - klidně jej tedy umístěte poblíž krbu nebo kamen, případně použijte elektrické topidlo. Dále ve venkovním prostředí pomůže i to, když nad a pod dřevo umístíte něco, co bude fungovat jako střecha, respektive podlaha. U střechy je důležité, aby nebyla položena přímo na kusech dřeva, neboť by tím mohla znesnadňovat unikání vlhkosti. Vyvarujte se tedy přikrývání dřeva různými plachtami a podobně. Dřevo ideálně nařežte už na jaře nebo nejpozději začátkem léta, aby mělo čas důkladně vyschnout (alespoň 6-9 měsíců) před topnou sezónou.
Jak poznat dobře vyschlé dřevo
V porovnání s vlhkým dřevem bude mít nižší hmotnost, světlejší barvu a jeho kůra se bude snáze odlupovat. V neposlední řadě se suché dřevo pozná i na dotek - je pocitově teplejší a zároveň se na něm nedrží ani zbytky vlhkosti. Posledním z testů o suchosti dřeva, který můžete provést, je ten zvukový. Klepněte o sebe dvě dřevěná polínka - pokud bude zvuk dutý, tak je dřevo suché.
tags: #doba #vysichani #ytongu