Při zařizování interiéru v novém bytě či domě, anebo při rekonstrukci, se často setkáváme s potřebou vybrat vhodnou dlažbu nebo obklady. Hranice mezi těmito dvěma pojmy však není vždy zcela ostrá a i odborné texty často používají tyto termíny široce, což může u laiků vyvolávat zmatek. Přesto je možné dlažbu a obklady od sebe odlišit.
Základní definice a rozdíly
Pokud bychom měli definovat rozdíl mezi dlažbou a obkladem v jedné větě, mohli bychom to udělat následovně:
- Prvky, které lze položit na podlahu, je možné umístit i na stěnu - to je dlažba.
- Naopak, prvky určené čistě na stěnu na podlahu položit nelze - to jsou obklady.
Podstata takto definovaného rozdílu spočívá v tom, že obklady nejsou vyrobeny s takovou pevností, která by umožnila, aby se po nich chodilo. Obráceně to samozřejmě neplatí - dlažbu lze umístit i na stěny. V dřívějších dobách bylo možné spatřit rozdíl i ve velikosti jednotlivých elementů - dlaždice byly většinou větší než obklady. Dnes ale i obklady často bývají natolik odolné, že je lze bez problémů položit i na podlahu, což vytváří potřebu přesnějšího rozlišování.
Keramické dlaždice určené jen k pokládce na stěny označujeme jako obklady. Ve srovnání s dlažbou patří mezi méně oblíbené typy keramických dlaždic, ale i tak je lidé často používají. Dlažba je primárně určena na podlahy, je však možné ji použít i na obklad stěn, s výjimkou 2cm dlažeb, které jsou na nalepení na stěny příliš těžké. Zatímco dříve bylo určení obkladů a dlažby jasné - obklady byly křehčí a méně odolné, řada keramiček už dnes nerozlišuje obkladový a dlažbový střep a vyrábí vše na slinutém střepu, který je možné použít jako obklad i jako dlažbu.
Praktický výběr
Problém většina z nás nevnímá z čistě akademického hlediska, nýbrž z hlediska praktického. Znamená to, že při výběru bychom měli mít vždy jasno v tom, k jakému účelu chceme materiál používat a ujistit se, že je pro něj vhodný, především pak dostatečně pevný. Již v tuto chvíli budeme muset samozřejmě znát velikost jednotlivých kusů zvoleného materiálu. Pak už bude zbývat pouze výběr barvy či povrchové úpravy.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Při nákupu nezapomeňte také na to, že se vždy vyplatí koupit si dlaždic či obkladů o něco více, než by vyplynulo z výpočtu obkládané plochy.
Typy dlažeb a obkladů podle materiálu
Důležitý by pro nás měl být v první řadě materiál, ze kterého je dlaždice vyrobena. Dnes můžeme v tomto směru rozlišit několik druhů dlažeb:
- Glazované dlažby s klasickým střepem
- Glazované se střepem slinutým
- Slinuté neglazované dlažby
- Dlažby typu cotto
Každá z těchto variant má své použití na různém stupni specializace. Dlažby na klasickém střepu bývaly dříve nejběžnějším materiálem, nyní mají výrazně menší užití, nejvíce pro použití v interiéru a v nejnižší cenové kategorii. Dnes se s tímto materiálem setkáme spíš výjimečně, jedná se většinou o dlažby vhodné pouze do koupelen a na podobná jen mírně zatěžovaná místa.
Keramické dlaždice
Keramická dlažba je trvanlivý a pevný materiál pro povrchovou úpravu. Je vhodná tam, kde hrozí snadné poškození povrchu. Keramické dlažba jsou nejoblíbenější povrchovou úpravou stěn a podlah. Dlažby a obklady mají pevnou a odolnou strukturu a zároveň mimořádně estetický vzhled. Díky tomu, že dokážou imitovat jiné materiály (přírodní dřevo, přírodní kámen, beton nebo i barevné tapety), nacházejí uplatnění v nejrůznějších interiérech. Zvláště populární je umístění dlažby a obkladů v koupelnách a kuchyních - hlavně tam materiály, které charakterizuje odolnost proti opotřebení a snadná údržba, nacházejí své uplatnění. Keramické dlaždice jsou vyrobeny ze směsi tavené za vysokých teplot. Aby nebyly keramické dlaždice příliš náchylné k poškození, glazují se. Díky glazování se keramické dlaždice snadno čistí a jsou ideální jako obkládačky. K pokládce keramického obkladu potřebujete flexibilní lepidlo.
Slinuté dlažby
Slinuté neglazované dlaždice jsou velmi vhodné pro pracovní prostředí s velkým provozem - díky probarvenému střepu a absenci glazury budou místa případného porušení velmi málo nápadná. Zejména s novými technologiemi, a to s plně digitálním nanášením materiálu do lisovací formy, se podařilo odstranit největší vadu neglazovaných dlaždic - omezení v tvorbě dekoru dlaždice. Dnes patří mezi nejvíce vyráběné a nejkvalitnější dlažby. Výhodou je také možnost povýrobní úpravy povrchu, jako je lapování nebo leštění. Dostáváme tak materiál s nevšedními mechanickými vlastnostmi, pevnější a odolnější než žula v dokonalém zpracování a variabilitě. Slinutý materiál je prakticky neporezní (běžná pórovitost okolo 0,03 %) a tudíž absolutně mrazuvzdorný. Univerzálním a momentálně také hojně používaným typem dlažeb jsou slinuté dlažby s glazurou. Mají glazurou uzavřený povrch a tím pádem také absolutní nepropustnost povrchu na straně jedné a dobré mechanické vlastnosti slinutých dlažeb, kde máme zaručenou mrazuvzdornost, na straně druhé.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Přírodní kámen
Dlaždice z přírodního kamene jsou skutečné horniny. Tyto horniny ze žuly, mramoru nebo břidlice se při výrobě dlaždic pouze řežou. Dlaždice z přírodního kamene jsou obzvlášť trvanlivé a otěruvzdorné. Jsou proto vhodné jak do exteriéru, tak do interiéru. Abyste mohli pokládat dlaždice z přírodního kamene, musíte dlaždice nanést na podklad pomocí lepidla na přírodní kámen.
- Žula: Hornina, která vzniká hluboko v zemi. Díky procesu ohřevu a následného pomalého ochlazování získává žula svoji mimořádnou tvrdost.
- Mramor: Vzniká přeměnou z jiného druhu kamene, konkrétně z vápence. Je měkký, porézní a nasákavý. Má elegantní a čistý vzhled, rozjasňuje místnosti a vytváří iluzi většího a širšího prostoru. Ovšem když jsou vlhké, tak jsou kluzké.
- Travertin: Má nejblíže vápenci a vzniká vysrážením ze sladkovodních minerálních pramenů. Je to univerzální kámen, vydrží změny vysokých a nízkých teplot a je mrazuvzdorný. O vysoké kvalitě a odolnosti travertinu svědčí i stavby, které byly vyrobeny z tohoto materiálu (například Koloseum).
- Břidlice: Disponují přirozeným vzhledem, který vytváří teplý a útulný domov.
Kameninové dlaždice
Kameninové dlaždice lze položit do interiéru i exteriéru. Kameninová dlažba se sice také skládá z krystalických střepů, ty se však taví při vyšší teplotě vypalování, až dokonale slinou. Protože se póry při 1 200 °C uzavřou, jsou dlaždice z kameniny vodoodpudivé, odolné, mrazuvzdorné a necitlivé vůči chemickým vlivům. Dlažba z jemné kameniny je ještě jemnější než dlaždice z kameniny. Díky jemnějším složkám je odolnější než kameninové dlaždice. Díky nízké pórovitosti neabsorbují dlaždice z jemné kameniny téměř žádnou vodu, a proto jsou jako stvořené do mokrých prostor, tedy především do koupelny. Stejně jako kameninové dlaždice existují i dlaždice z jemné kameniny neglazované a glazované. Jsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí, protože dlažba z jemné kameniny je mrazuvzdorná.
Cementové dlaždice
Cementové dlaždice se v posledních letech staly skutečným trendem v oblasti obkladů. Dlaždice jsou vyrobeny z mramoru a cementu. Při výrobě se oba materiály slisují do formy a musí dlouho schnout. Protože obklady neprochází tepelnou úpravou, zůstávají póry otevřené, a cementové dlaždice jsou proto nasákavé. Z toho důvodu se nehodí jako podlahová krytina do mokrých prostor. Pokládka cementových dlaždic je o něco náročnější než u jiných druhů dlaždic. Protože mají otevřené póry, musí být podklad suchý a dlaždice je nutné pravidelně impregnovat, aby byly chráněny před vlhkostí. Pro pokládku potřebujete speciální lepidlo na dlaždice. Kdo nemá čas na intenzivní péči, může použít i dlaždice v cementovém vzhledu.
Dlaždice v imitaci dřeva
Zejména v koupelnách jsou keramické dlaždice kvůli vlhkosti často jedinou podlahovou krytinou nebo obkladem, který přichází v úvahu. Pravé dřevo většinou neodolá vlhkosti a začne plesnivět. Kdo se přesto nechce vzdát atmosféry dřeva v koupelně, pro toho jsou tím pravým řešením dlaždice v imitaci dřeva. Perfektně imitují barvu a kresbu dřeva. Dlaždice ve vzhledu dřeva lze pokládat s různými vzory, jako například se vzorem rybí kosti. Rovnoběžná pokládka s přesazením naopak působí nepřirozeně. Stejně jako ostatní keramické dlaždice se dlaždice v imitaci dřeva snadno řežou.
Skleněné dlaždice
Skleněné dlaždice poskytují nesčetné možnosti variací a designů. V závislosti na třídě tvrdosti je lze použít jako dlažbu nebo obkládačky. Obzvlášť v koupelně jsou oblíbené v různých modrých odstínech na stěně ve vzoru mozaiky. Jsou voděodolné a lze je pokládat i mezi dlaždice z jemné kameniny. Pokud chcete pokládat skleněné dlaždice jako mozaiku, zamyslete se nejdříve nad vzorem a ujistěte se, že k tomu máte dostatek dlaždic v odpovídajících barvách. Pro pokládku budete potřebovat speciální lepidlo. Protože skleněné dlaždice nejsou odolné proti prasknutí, uplatňují se spíše jako obklad.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Vlastnosti dlažeb a obkladů
Obklady a dlažby mají určité vlastnosti a parametry, takže je lze použít ve specifických podmínkách. Různé druhy dlaždic umožňují zařídit interiér zajímavým a atraktivním způsobem. Je třeba vědět, že dlaždice se vyrábějí nejčastěji z keramiky vypalované při vysoké teplotě.
Nasákavost a mrazuvzdornost
Důležitým parametrem je jejich nasákavost a z toho vyplývající mrazuvzdornost. To znamená množství vody, které se může dostat dovnitř dlaždice. Čím méně vody dokáže dlaždice nasát, tím nižší je její nasákavost, a tím větší odolnost vůči mrazu. Mrazuvzdorné dlaždice se používají na schody a fasádní obklady z vnější strany. Dlaždice určené pro venkovní pokládku musí být mrazuvzdorné, a obvykle se to týká dlažeb, které jsou silnější a pevnější než obklady. Pokud chceme, aby nám venkovní obložení vydrželo, je nutné vždy investovat do mrazuvzdorných dlažeb.
Protiskluzové vlastnosti
O keramických obkladech se dá napsat mnoho, ale za zmínku stojí uvést fakt, že mají mimo jiné protiskluzové vlastnosti. Protiskluzové dlaždice se obvykle pokládají na podlahu, takže se obvykle jedná o dlažbu. Dlaždice mohou být drážkované, tzn. mít několik drážek na povrchu - tyto typy dlaždic se používají na schody. Protiskluzová univerzální a keramická dlažba, terakota a klinker na podlahy do koupelny a kuchyně mají mírně drsný povrch, který zabraňuje náhodnému uklouznutí. Reliéfní povrchy jsou vhodnější spíše pro vnější využití, zejména tam, kde je důležitá protiskluzová ochrana.
Otěruvzdornost
U dlaždic sledujte, jak dobře snesou náročné používání. Když dlažbu položíte na podlahu v koupelně nebo obývacím pokoji, nemusíte tolik řešit třídu otěru. Tento parametr ale nepodceňujte u podlah v místech s častým provozem - například na chodbách nebo ve veřejných prostorech, kde povrchy často poškozuje písek nanesený zvenčí. Nejvyšší odolnost zajistí glazovaný gres a glazované kameninové obklady. Neglazované obklady použijte spíše do méně frekventovaných místností. Dlaždice se dělí do různých tříd otěru za účelem určení použití a zatížení:
| Skupina otěru | Použití |
|---|---|
| Skupina otěru 1 | Mírné zatížení |
| Skupina otěru 2 | Lehké až střední zatížení |
| Skupina otěru 3 | Střední zatížení |
| Skupina otěru 4 | Silnější zatížení |
| Skupina otěru 5 | Silné zatížení |
Glazované a neglazované dlaždice
Kromě kritéria podlahových nebo obkladových dlaždic můžete vybírat mezi glazovanými a neglazovanými dlaždicemi. Glazované dlaždice jsou díky krycí glazuře chráněny proti chemickým vlivům a UV záření a odpuzují nečistoty. Navíc jsou vodoodpudivé, a hodí se proto do mokrých prostor. Neglazované dlaždice vodu neodpuzují, a proto nejsou vhodné pro mokré prostory. Jsou náchylnější ke znečištění olejem a tuky. Výhodou neglazovaných dlaždic je, že jsou protiskluzové, trvanlivější a odolnější než glazované podlahové krytiny.
Rozdíl mezi glazovanou a leštěnou dlaždicí
- Leštěná dlažba se vytváří při vysoké teplotě a vysokém tlaku a pak se brousí a leští vysokorychlostním a vysoce přesným zařízením. Glazovaná leštěná dlažba po tvarování natírá vrstvu glazury na povrchu dlaždice. Má nízkou tvrdost a povrch není tak hladký a lesklý jako leštěná dlaždice, ale má silnou odolnost proti znečištění.
- Glazovaná leštěná dlaždice je barevnější než leštěná a stupeň simulace je vysoký. Glazovaná leštěná dlažba kombinuje výhody starožitných a leštěných dlaždic. Leští povrch dlaždic na základě glazované dlaždice.
- Nejvíce se liší: leštěná dlaždice infiltruje barvu do těla dlaždice. Takže barva 1-2 mm pod povrchem je stejná jako povrch. Ale glazovaná leštěná dlaždice je zcela odlišná, vůbec se do dlažby nedostane. Pokud má povrch pouze jednu vrstvu velmi jasné barvy, musí se jednat o glazovanou leštěnou dlažbu.
Kalibrované a rektifikované dlaždice
Při rektifikaci nebo kalibraci se jedná o opracování hran dlaždic. Dlaždice zformované ze směsi jsou nejdříve vypáleny. V peci však přirozeně dochází k určitým rozměrovým změnám materiálu. Následně se proto hrany zabrušují a podle přesnosti zabroušení se rozlišují kalibrované, nebo rektifikované dlaždice s hranami obroušenými přesně do úhlu 90°. Nerektifikované dlaždice nemají rovnou hranu a vypadají přirozeněji. Proto se tento druh dlažby často používá na podlahy se starožitným vzhledem. U velkoformátových dlaždic často vynechejte spáry, pokud je to možné - bezespárová pokládka totiž působí mimořádně atraktivně.
Výběr dlažby podle prostoru
Keramické dlažby a obklady všeobecně se hodí do každého prostředí a pro všechna možná použití, neexistuje však jedna jediná dlaždice či obklad, která by se hodila do každého prostředí a pro všechna možná použití. Nemůžeme materiály vybírat náhodně, musíme je vybírat důsledně a zodpovědně.
Estetické a technické požadavky
Z estetického pohledu, pokládka musí být přizpůsobena nábytku a všem předmětům, barvám a činnosti kterou prostředí charakterizuje, svým tvarem, velikostí, plochou, osvětlením atd. Z technického pohledu, výběr musí být vedený tímto základním pravidlem: dlaždice musí mít takové technické vlastnosti (mechanické, chemické a termické), kterým je možné předpokládat, že v daném prostředí budou během používání vystaveny. Jinými slovy, čím větší namáhavost lze v daném prostoru předpokládat, tím vyšší budou požadavky kladené na technické vlastnosti u dlaždic.
Dlažba do předsíně
V tomto prostoru se jedná o nejvíce zatížené místo v domě či bytě. Provozní a zátěžové podmínky se budou lišit podle vlastností samotné bytové jednotky. Pokud se tento prostor nachází například v pátém patře bytového domu (kde se obuv již mohla očistit od abrazivního prachu a kamenů při průchodu společnými prostory), nebo v přízemí soukromého domku, který je obklopený zahradou a má z ní přímý vstup z nějaké štěrkové cesty. V tomto případě bude poměr opotřebení výrazně vyšší než v případě prvním, proto je zde třeba volit dlažbu s větším stupněm odolnosti proti opotřebení. V každém případě nevěnujte pozornost pouze stupni odolnosti proti opotřebení (u glazovaných dlaždic), ale dbejte také na ostatní vlastnosti povrchů dlaždic (tvrdost, odolnost proti tvorbě skvrn, odolnost proti chemikáliím, čistitelnost).
Dlažba a obklady do koupelny
Dlažby a obklady stěn v koupelnách jsou vystaveny různým chemickým a skvrnícím přípravkům (např. různé parfémy, kosmetické přípravky a věci pro osobní hygienu) a musí být poté znovu očištěny běžnými chemickými čistícími prostředky. Je třeba vybírat mezi materiály s garantovanou a deklarovanou odolností vůči mrazu.
Dlažba a obklady do kuchyně
Jedná se o dlažbu velmi exponovanou různým druhům každodenních mastných a lepivých nečistot a je nutné ji často a energicky čistit. Je to také dlažba s velkým rizikem pádu těžkých předmětů. Doporučujeme směřovat výběr na dlažbu s bohatými mechanickými a chemickými vlastnostmi. Obklad stěn je samozřejmě málo namáhaný mechanicky, zatímco zůstávají vysoké požadavky na chemickou odolnost, to je dáno nejen vystavení znečistění od potravin, ale také nutnosti poté obklad lehce očistit.
Dlažba pro veřejné prostory (např. restaurace)
V zásadě zde jsou vysoké požadavky zejména na mechanické a chemické povrchové vlastnosti. Estetické vlastnosti jsou také důležité (jistě více než v nějakém průmyslovém prostoru). Je vhodné směřovat výběr na materiály glazované či neglazované s nejvyššími stupni tvrdosti, odolnosti vůči opotřebení, odolnosti vůči tvorbě skvrn a chemické odolnosti. Dbejte opatrnosti před výběrem lesklých glazovaných materiálů, zejména pokud je zde přímý vstup zvenčí, a tudíž je zde velký výskyt abrazivních materiálů nanesených na obuvi hostů restaurace; je zde riziko, že během krátkého období dlažba ztratí původní lesk. Analogicky je třeba postupovat v podobných prostorech při výběru dlažby gres porcellanato levigato (leštěné): tento leštěný povrch, jistě sugestivně velmi hezký, je ovšem více exponován, v porovnání s matným povrchem, na tvorbu matných zón a je zde větší riziko viditelnosti různých škrábanců. Bez ohledu na druh vybraného materiálu, dbejte vždy na umístění rohoží.
Dlažba pro průmyslové prostory
Všeobecně zde bude docházet k velkému zatížení (přítomnost těžkých dopravních strojů, mechanizace a vybavení), mechanickému namáhání povrchu (velký provoz lidí, strojů, přítomnost abrazivního materiálu), chemickému zatížení povrchu (přítomnost a dopad různých chemických a agresivních látek) a také bezpečnostním rizikům (možnost uklouznutí v závislosti na velkém předpokladu, že dlažba bude často namočena různými tekutinami). Pokud budou v závodě vyráběny potravinářské produkty, musí se počítat s potřebou provedení efektivního a důkladného očištění povrchu, tak aby se docílilo celkové hygieny. Je třeba tedy směřovat výběr ke kompaktním střepům, které mají vyšší mechanické parametry, a eventuálně volit dlažbu s větší silou střepu, čímž se také zvětší bod lomu. Dlaždice musí být obzvlášť odolné vůči mechanickému opotřebení povrchu a musí mít výtečné chemické vlastnosti, povrch musí být dostatečně tvrdý a kompaktní, aby se zabránilo vnikání nečistot a zjednodušilo se následné čištění. V prostředí, kde je zvýšená možnost uklouznutí, je třeba zvolit dlažbu s vhodným protiskluzovým povrchem.
tags: #rozdíl #mezi #dlažbou #a #dlažděním