Při rekonstrukcích a opravách oblíbených venkovských stavení dříve či později narazíme na podlahu. Ihned se nám vybaví otázka: Co s nepěknými, vydřenými, leckde shnilými prkny, po kterých se tu desítky let chodí? Nahradit je novými, nebo zvolit jiné řešení?
Koupili jste chalupu a hodláte rekonstruovat podkroví? To je zcela běžná praxe. Ve většině případů jsou však v horních prostorách objektu staré podlahy opravdu mizerné, a tak se musí vyměnit. Pokud tam vůbec jsou. Problém je však takový, že stropy nelze moc zatěžovat, protože jejich nosnost je zejména u opravdu starších domů nízká. Není také vhodné starý dům zatěžovat mokrými procesy. Především z toho důvodu, že takové domy mají problémy s vlhkostí samy o sobě, a každá kapka vody navíc není zrovna vítaná. Proto zpravidla používáme k zabydlení podkroví suché stavební procesy, což jsou sádrokartonové konstrukce. A podobně můžeme vyzrát i na podlahu.
Suchá podlaha s Liaporem: Jak je starý, tak je lehký
Suchou podlahu lze velmi jednoduše zkonstruovat za pomocí sádrokartonových podlahových desek, které se pokládají na připravený základ. Ovšem takový podklad musí být pěkně rovný. Pokud bychom použili beton, stěrku nebo cokoliv podobného, nevyvarujeme se jak zmíněné vlhkosti, tak nepříznivé váhy. Existuje však materiál, kterým podlahu perfektně vyrovnáte bez kapky vody. Tím materiálem jsou keramické kuličky vyráběné vypalováním a expandováním přírodního jílu minimálně 80 let starého. Materiál se jmenuje Liapor a vyrábí se v různých frakcích (průměrech).
Postup pokládky suché podlahy s Liaporem
- Stará podlaha se nejprve zbaví nečistot.
- Na připravený povrch se položí separační fólie, nejlépe z netkané geotextilie.
- Následně se provede zásyp Liaporem do potřebné výšky. Pro suchý podsyp podlah se hodí frakce maximálně do 4 mm, což je důležité proto, aby kuličky zapadly i do malých skulin. Konstrukční výška podsypu by měla být minimálně 2 cm. Naopak výškou nejste vůbec limitováni.
- Zásyp se zarovná a zhutní dřevěnou latí. Pozor! Na povrchu nelze pochopitelně chodit, ale můžeme přes zásyp dát polystyren nebo provizorní dřevěné desky - kvůli manipulaci.
- Poté se pokládají sádrokartonové desky. Logicky je nutné postupovat od nejvzdálenější zdi směrem ke dveřím. Desky se pokládají systémem pero-drážka, takže je vhodné je pro jistotu slepit a prošroubovat - tím se dosáhne potřebné tuhosti podlahy. Důležité je nezapomenout na dilatační pásky kolem obvodových zdí.
- Spoje na podlaze se přetmelí a můžete pokládat finální materiál, po kterém se bude chodit. To znamená koberec, plovoucí podlaha, dlažba apod.
K pozitivním vlastnostem takto udělané podlahy s podsypem z Liaporu patří rychlost. Ta je ve srovnání s mokrým procesem obrovská. A ještě jeden bonus navíc - Liapor má velmi zajímavé akustické vlastnosti, takže přináší do interiéru akustický komfort, který jste ani nečekali.
Výběr dlažby pro chalupu: Respekt k tradici
Ať už rekonstruujete starou chalupu nebo stavíte novou, vybírejte materiály s respektem k tradici, které podtrhnou celkovou atmosféru a ducha celého objektu. Dlaždice do domu či chalupy si lidé vybírají nejčastěji podle vzhledu a ceny. Někdy je důležitá jejich velikost, případně atypické rozměry, jindy zase shodná barevnost s obkládačkami. Lidé chtějí často klasickou keramickou dlažbu, která jako pálená a glazovaná keramika skutečně vypadá, ale v posledních letech si řada zájemců stále častěji vybírá i mezi dlaždicemi, které svým vzhledem připomínají dřevo, kámen či vzhled lamelových plovoucích podlah. I při laické výběru je ovšem dobré vědět, že zdánlivě stejné dlaždice mohou mít velmi rozdílné vlastnosti.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Navštívili jsme dvě chalupy v Čechách. U Janišů v Hospřízi nedaleko Jindřichova Hradce ještě vržou pod nohama dřevění svědkové doby císaře Františka Josefa. Dívat se na ně, zvláště tam, kde se objevují hluboké rýhy, už moc nedá, proto je většinou kryjí koberce. Nejmladší z rodu Janišů Petr uvažuje: “Rozhodně tu musíme provést mohutnou tepelnou izolaci, neboť pod podlahou je přímo hlína. Co však na ni? Plovoucí podlaha se mi nezdá na chalupu nejvhodnější, klasická nová prkna z tvrdého dřeva by byla nesmírně nákladná. Ideální bude dlažba. Díky zmíněné izolaci jsem si jistý, že nepromění místnost ve studený prostor. Naopak, chci dokonce novou podlahu bez pokrytí, proto musím najít dlažbu s příjemným přírodním povrchem, designem zajímavou a elegantní. Důležitým aspektem bude i cena.”
To sto šedesát let stará chalupa pana Václava Chaloupeckého v Jíví kousek od Votic se dnes pyšní také nově upravenou obytnou půdou. Keramická dlažba tu střídá prkennou a celek působí velice příjemně a harmonicky. Už delší dobu slouží dlažba i v kuchyni a na terase. ” Rozhodl jsem se pro dlažbu, neboť je hezká, ale i účelná. Kombinace prkenné podlahy s dlážděným prostorem například kolem komína oživuje prostor a dává mu harmonický ráz, protože celý dům je postavený z přírodních materiálů - dřeva, kamene, cihel a keramiky, nic umělého v něm nenajdete. Použil jsem českou dlažbu PrimaCotto, která se mi jeví kvalitou, designem i užitnou hodnotou naprosto srovnatelná se zahraniční produkcí. Cenově je přitom mnohem výhodnější. A vůbec: Na starou českou chalupu patří české dlaždice. Tyhle stavení mají svůj charakter a měly by si ho držet.”
Historická cihlová dlažba
Jedním z tradičních materiálů je přírodní cihlová dlažba. Historická cihlová dlažba je symbolem tradice a řemeslné výroby. Vyrábí se tradiční metodou ražení (tlučení) cihlářského jílu do různých forem. Díky tomu je každý kousek dlažby originálem s nezaměnitelným vzhledem. Vybírat můžete z několika formátů čtvercových, obdélníkových i šestiúhelníkových dlažeb ve dvou typech, které se od sebe lehce liší odstínem a strukturou. Ruční cihlová dlažba je světlejší a má více rustikální povrch oproti cihlové dlažbě. Své uplatnění najde při stavbách i rekonstrukcích historických míst.
Historická cihlová dlažba je ideální volbou pro:
- chalupy,
- vinné sklepy,
- rekonstrukce historických objektů,
- restaurace.
Jak na pokládku cihlové dlažby
Výsledný vzhled cihlové dlažby ovlivňuje několik faktorů od výběru rozměru dlažby po finální pokládku. Jedním z těchto faktorů je také volba vazby pokládky nebo kombinování formátů. Dalším faktorem, který může výsledek výrazně ovlivnit, jsou různé ochranné nátěry či vosky, které do budoucna usnadňují péči o cihlovou dlažbu. Nezapomeňte, každá dlaždice je originální, a jednotlivé dlaždice mezi sebou vykazovat jemné barevné rozdíly.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Keramická dlažba PrimaCotto
Rozhodnete-li se při úpravách chalupy pro keramickou dlažbu, určitě, kromě koupelny a WC, nepoužijete glazovanou. Ideálním materiálem je bezpochyby zmíněná řada PrimaCotto ze společnosti Keramika Horní Bříza. Ostatně silueta indiána v logu výrobku symbolizuje ideu návratu k přírodě, kterou chtějí tyto výrobky nést. Neglazovaný povrch tohoto materiálu inspirovaného středomořským stylem působí neobyčejně esteticky, což přitom není v rozporu s požadavky na kvalitu v našich klimatických podmínkách. Barevná stálost, odolnost proti opotřebení a tvrdost stejně jako nízká nasákavost a výborná mrazuvzdornost (která například italským materiálům chybí) splňují s rezervou požadavky ČSN EN 121 a v mnohém je překonávají. Jiné zaručené vlastnosti PrimaCotto, například kyselinovzdornost či odolnost proti smyku, norma doposud ani nestanovuje.
Barevné řešení obkladů a dlažby PrimaCotto nabízí škálu odstínů, které lze spolu dobře kombinovat:
- Série Terra: tmavohnědá, zemitá barva.
- Série Arizona: tmavohnědá s černými přížehy.
- Série Sahara: pískově žlutá.
- Série Indiana: cihlově červená.
- Série Arktida: bílá.
- Série Bahama: světle oranžová.
V každé sérii se vyrábí dva základní rozměry, čtverce o straně 295 či 246 milimetrů o tloušťce 8, 10 a 15 milimetrů. Vedle základních tvarů dále šestihrany a osmihrany, ploché a prostorové tvarovky. Výrobní zařízení umožňuje i dělení formátů na poloviny, třetiny a čtvrtiny. Při výrobě na zakázku lze získat dlažbu doslova „na míru“. K výhodám keramických obkladů PrimaCotto patří i vysoká rozměrová přesnost.
Dlaždice do domu či chalupy: Důležité vlastnosti
Vhodnost dlažby do obytných místností určuje celá řada faktorů. Řadu jejich parametrů určují a ovlivňují normy či mezinárodně uznávané kategorie značení, a pokud máte na dlažbu nějaké speciální požadavky, mohou vám tato systémová kritéria velmi usnadnit výběr. Kromě tvrdosti je důležitá i tloušťka, dlaždice pod 7 mm už by mohly popraskat i po kvalitním položení.
Slinutá dlažba imitující parkety souzní s dřevěným interiérem, ale je výrazně odolnější než skutečné parkety.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Glazované a slinuté dlaždice
Chceme-li mít v obytném prostoru dlažbu, vybíráme obvykle mezi standardními glazovanými (glazurovanými) a slinutými dlaždicemi, které mohou být rovněž glazované.
- Běžné glazované dlaždice: Mají na lomu odlišnou barvu od povrchové glazury vypalované při nižší teplotě, proto jsou levnější. Vzory dlaždic jsou buď tištěné, nebo vytvořené jinou technologií jenom na povrchu nebo v glazuře, ne přímo v materiálu dlaždice.
- Slinutá neglazovaná dlažba: Je probarvená v celé tloušťce, nejen na povrchu. Ten je matný, drsnější, nelesklý. Materiál je vypalovaný při velmi vysokých teplotách, proto je obzvláště tvrdý, pevný a oděruvzdorný. Tato dlažba může mít i glazovaný povrch.
Glazovaným dlaždicím dává glazura barvu, lesk, odstín či dekor, ale podmiňuje i jejich technologické vlastnosti, tedy například tvrdost. Neglazované dlaždice jsou jednolité v celé své tloušťce. Mohou být režné nebo leštěné a mohou mít porézní (nasákavý) nebo kompaktní (nenasákavý) podklad. Druhý zmíněný podklad se zvláště u tzv. vysoce slinutých dlaždic svými vlastnostmi blíží porcelánu. Čím je naopak podklad nasákavější (má více pórů), tím více absorbuje vodu, což je důležitá charakteristika každého typu dlaždic.
Slinuté dlažby jsou vyrobeny z rozemletého přírodního materiálu, slisovaného za vysokého tlaku a vypáleného za teplot nad 1 100 °C. Materiál se dokonale spojí (sline), výsledná hmota nemá téměř žádné póry, má velmi nízkou nasákavost a odolává extrémnímu zatížení. U neglazovaných slinutých dlažeb jsou díky probarvenému střepu a absenci glazury případná poškození méně nápadná, proto jsou slinuté dlažby doporučovány zejména do interiérů s velkým provozem. Určitou nevýhodou je omezený výběr variant barev a dekorů. Řešením je v takovém případě slinutá glazovaná dlažba, pro niž je typická snadná údržba, vysoká tvrdost, nízká nasákavost a mrazuvzdornost. K tomu lze navíc vybírat ze široké škály barevných variant.
Porovnání typů keramických dlažeb
| Druh keramické dlažby | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Standardní glazovaný střep | Nižší cena, rozmanitý výběr povrchů, dekorů i rozměrů | Menší pevnost a odolnost, vyšší nasákavost |
| Slinutý neglazovaný střep | Odolnost, méně patrná poškození, nízká nasákavost | Menší výběr barev a povrchových dekorů |
| Slinutý glazovaný střep | Odolnost, snadná údržba, výběr barev a dekorů | Zpravidla nejvyšší cena |
Odolnost vůči zatížení a otěruvzdornost
U dlažeb se odolnosti vůči zátěžím, jako je pevnost v ohybu a zatížení na mezi pevnosti, popisují jako mechanická charakteristika. Pevnost v ohybu je obecně tím větší, čím nižší je nasákavost. Čím větší je tloušťka dlaždice, tím větší je zatížení na mezi pevnosti. Například tloušťka 7 až 12 mm je vhodná pro běžné užití v bytových prostorách, hygienických zařízeních, v administrativních budovách apod. Dlaždice o tloušťce od 12 do 20 mm vydrží provoz s vysokým mechanickým namáháním například ve skladech a v dílnách.
Povrchové mechanické charakteristiky udávají odolnost vůči poškrábání či úderům. Měří se tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebování. U glazovaných materiálů se sleduje především otěruvzdornost, u neglazovaných dlaždic se hodnotí odolnost proti hloubkovému opotřebení. Otěruvzdornost je z těchto kritérií patrně nejdůležitější hodnotou při výběru vhodného výrobku pro váš interiér. Je to vlastně vyjádření odolnosti glazovaných obkladů a dlažeb proti mechanickému poškození povrchu glazury otěrem či obroušením v závislosti na hustotě provozu chodců, druhu a stupni znečištění podlahy. Podle výsledků testů se jednotlivé výrobky zařazují do jedné z kategorií tzv. PEI.
Otěruvzdornost dlažeb (kategorie PEI)
- PEI - I: Soukromé koupelny a WC - pouze obklady na stěnu.
- PEI - II: Soukromé obytné plochy s nízkou zátěží, kde se chodí v přezůvkách nebo naboso (koupelny, WC, ložnice).
- PEI - III: Soukromé dlážděné plochy se střední zátěží (kuchyně, balkony, terasy, obývací pokoje, chodby).
Při výběru dlažeb i obkladů do koupelny by vás měla zajímat nasákavost a protiskluznost. Tvrdost dlažeb se vyjadřuje stupnicí tvrdosti od 1 do 10 (nejtvrdší).
tags: #vhodná #dlažba #pro #starou #chalupu