Vyberte stránku

Dlažba se hodí všude tam, kde potřebujete povrch, který je odolný a snadno se udržuje. V posledních letech si dlažba nachází místo i v obytných místnostech. I když patří k chladnějším materiálům, jde to vyřešit podlahovým topením, pro které je naprosto ideální. Kvalitní dlažba vám může vydržet i celý život. Při výběru dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte.

Obkládačky nebo podlahová dlažba?

U dlaždic rozlišujeme keramické a dlaždice z přírodního kamene, a pak dlaždice, které jsou vhodné do exteriéru nebo/a do interiéru. Zatímco keramické dlaždice jsou vyrobeny ze směsi tavené za vysokých teplot, dlaždice z přírodního kamene jsou skutečné horniny. Tyto horniny ze žuly, mramoru nebo břidlice se při výrobě dlaždic pouze řežou.

Vzhledem k tomu, že jsou podlahové dlaždice namáhány silněji a musí vydržet vyšší hmotnosti, jsou silnější a těžší než obklady na stěny a jsou vyrobeny ze značně tvrdšího materiálu. Podlahová dlažba vykazuje také vyšší otěruvzdornost než obklady. Další rozdíl mezi obkladem a dlažbou vyvstává při pokládání. Podlahové dlaždice musíte při pokládání k podkladu mírně přitlačit, zatímco kachle se doslova přisají ke stěně a není nutný větší tlak. Na řezání dlažby navíc potřebujete jiné prostředky, protože se dlažba vzhledem ke své tloušťce obtížněji řeže než obkládací dlaždice.

Klíčové parametry pro výběr dlažby

Nasákavost

Nasákavost udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.

Otěruvzdornost

Otěruvzdornost udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, kde chodíte v botách a odkládáte na ni různé věci, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5.

Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě

Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4. Dále se dlaždice dělí do různých tříd otěru za účelem určení použití a zatížení:

Skupina otěru Použití
Skupina otěru 1 Mírné zatížení
Skupina otěru 2 Lehké až střední zatížení
Skupina otěru 3 Střední zatížení
Skupina otěru 4 Silnější zatížení
Skupina otěru 5 Silné zatížení

Tvrdost

Další údaj, který na dlažbě najdete, je tvrdost, která se udává na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic.

Protiskluznost

V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.

Typy dlažby

Glazované nebo neglazované dlaždice

Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Jsou díky krycí glazuře chráněny proti chemickým vlivům a UV záření a odpuzují nečistoty. Navíc jsou vodoodpudivé, a hodí se proto do mokrých prostor. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny. Neglazované dlaždice vodu neodpuzují, a proto nejsou vhodné pro mokré prostory. Jsou náchylnější ke znečištění olejem a tuky. Výhodou neglazovaných dlaždic je, že jsou protiskluzové, trvanlivější a odolnější než glazované podlahové krytiny.

Kamenné dlaždice

Dlaždice z přírodního kamene jsou většinou z žuly - tvrdé horniny, která vznikla přirozeným procesem. Jako podlahová krytina však přichází v úvahu také mramor nebo břidlice. Díky přírodnímu kameni je každá dlaždice individuální a má různou strukturu a povrch. Dlaždice z přírodního kamene jsou obzvlášť trvanlivé a otěruvzdorné. Jsou proto vhodné jak do exteriéru, tak do interiéru.

Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru

Keramické dlaždice

Do interiéru můžete vybírat z nepřeberného množství dlažby. Nejpoužívanější je klasická keramická dlažba nebo vysoce slinuté neglazované dlažby, které jsou díky způsobu výroby ještě pevnější. Na rozdíl od přírodního kamene nejsou keramické dlaždice vhodné pro venkovní použití, protože jsou porézní a nejsou mrazuvzdorné. Skládají se z jemnozrnných a krystalických střepů, které byly za vysokého tlaku slisovány do formy. Aby nebyly keramické dlaždice příliš náchylné k poškození, glazují se. Díky glazování se keramické dlaždice snadno čistí a jsou ideální jako obkládačky.

Kameninové dlaždice

Kameninové dlaždice lze položit do interiéru, ale i exteriéru. Kameninová dlažba se sice také skládá z krystalických střepů, ty se však taví při vyšší teplotě vypalování, až dokonale slinou. Protože se póry při 1 200 °C uzavřou, jsou dlaždice z kameniny vodoodpudivé, odolné, mrazuvzdorné a necitlivé vůči chemickým vlivům. Dlažba z jemné kameniny je - jak už název napovídá - ještě jemnější než dlaždice z kameniny. Díky jemnějším složkám je odolnější než kameninové dlaždice. Díky nízké pórovitosti neabsorbují dlaždice z jemné kameniny téměř žádnou vodu, a proto jsou jako stvořené do mokrých prostor, tedy především do koupelny. Stejně jako kameninové dlaždice existují i dlaždice z jemné kameniny neglazované a glazované. Jsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí, protože dlažba z jemné kameniny je mrazuvzdorná.

Cementové dlaždice

Cementové dlaždice se v posledních letech staly skutečným trendem v oblasti obkladů. Dlaždice jsou vyrobeny z mramoru a cementu. Při výrobě se oba materiály slisují do formy a musí dlouho schnout. Protože obklady neprochází tepelnou úpravou, zůstávají póry otevřené, a cementové dlaždice jsou proto nasákavé. Z toho důvodu se nehodí jako podlahová krytina do mokrých prostor.

Dlaždice v imitaci dřeva

Zejména v koupelnách jsou keramické dlaždice kvůli vlhkosti často jedinou podlahovou krytinou nebo obkladem, který přichází v úvahu. Pravé dřevo většinou neodolá vlhkosti a začne plesnivět. Kdo se přesto nechce vzdát atmosféry dřeva v koupelně, pro toho jsou tím pravým řešením dlaždice v imitaci dřeva. Perfektně imitují barvu a kresbu dřeva. Dlaždice ve vzhledu dřeva lze pokládat s různými vzory, jako například se vzorem rybí kosti. Rovnoběžná pokládka s přesazením naopak působí nepřirozeně. Stejně jako ostatní keramické dlaždice se dlaždice v imitaci dřeva snadno řežou.

Skleněné dlaždice

Skleněné dlaždice poskytují nesčetné možnosti variací a designů. V závislosti na třídě tvrdosti je lze použít jako dlažbu nebo obkládačky. Obzvlášť v koupelně jsou oblíbené v různých modrých odstínech na stěně ve vzoru mozaiky. Jsou voděodolné a lze je pokládat i mezi dlaždice z jemné kameniny. Pokud chcete pokládat skleněné dlaždice jako mozaiku, zamyslete se nejdříve nad vzorem a ujistěte se, že k tomu máte dostatek dlaždic v odpovídajících barvách. Pro pokládku budete potřebovat speciální lepidlo. Protože skleněné dlaždice nejsou odolné proti prasknutí, uplatňují se spíše jako obklad.

Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu

Bordury

Pokud nechcete mít stěny pouze bílé, ale chcete vytvořit barevné akcenty, jsou listely ideální. Existují bordury, které jsou šité na míru konkrétním obkladům, ale také takové, které můžete kombinovat s čistě bílými kachlemi. Bordury na stěně se pokládají stejně jako keramické dlaždice. Před pokládkou si rozmyslete, kam na stěně chcete borduru umístit.

Dlažba v interiéru rodinného domu

Koupelna a kuchyně

Dlažba do koupelny i do kuchyně by měla být protiskluzová, stupeň B je naprosto dostačující. Ani jedna z místnosti nepatří k výrazně namáhaným prostorám, takže stačí, když bude dlažba splňovat otěruvzdornost PEI 2 nebo 3. Protože dlažba sama o sobě je studená, výborně se pod ní hodí podlahové vytápění. Kromě příjemného tepla od nohou usnadní i údržbu, protože nebude potřeba vytírat nastříkanou vodu.

Obývací pokoj

Dlažba v obývacím pokoji není nic neobvyklého. Vzhledem k tomu, že se dá perfektně kombinovat s podlahovým vytápěním, nepůsobí na dotek ani studeným dojmem. Útulnost navodíte dlažbou v imitaci dřeva, které vypadá věrohodně, ale nemusíte se o něj pravidelně starat. Odolnost podlahy také mluví ve prospěch dlažby. Dlažba je pevná, nevadí jí rozlitá voda a její údržba je opravdu snadná. V případě poškození se dá snadno vyměnit kus za kus. Nejvhodnější jsou dlaždice s otěruvzdorností PEI 3.

Pokud si chcete usnadnit údržbu, minimalizujte počet spár, ve kterých se nečistoty rády zachytávají.

Dlažba v exteriéru rodinného domu

V exteriéru můžete dlažbu použít na spoustu míst, od chodníčku na zahradě přes příjezdovou cestu a terasu až po okolí bazénu. Dlažba dotváří celkový vzhled vašeho obydlí, a proto je dobré ji vybírat pečlivě.

První, podle čeho vybírejte, je účel dlažby. Dále nezapomeňte zkontrolovat parametr nasákavosti, který rozhoduje o tom, jestli bude dlažba mrazuvzdorná. Aby byla dlažba bezpečná i za deště, volte protiskluznost R10 a vyšší. A to zejména na schodech a okolo bazénů, kde je riziko uklouznutí poměrně vysoké. Protože bude čelit větší zátěži než dlažba uvnitř, volte vyšší otěruvzdornost.

Keramická nebo kamenná dlažba je ideální volbou, pokud chcete, aby venkovní dlažba navazovala na interiérovou. Použití venkovní dlažby v interiéru není totiž problém. Také se hodí na balkony a okolo bazénů. Velkoformátová keramická dlažba je skvělá na terasy, kde si chcete usnadnit uklízení.

Kromě keramické dlažby je v exteriéru hojně používaná betonová dlažba, do které se řadí i oblíbená zámková dlažba, která velmi dobře odolává zátěži i povětrnostním vlivům a pracuje se s ní velmi dobře. Cenově je velmi příznivá a nabízí velké množství barev i tvarů. Dokonce dokážou dnešní betonové dlaždice imitovat i vzhled dřeva. Další variantou je cihelná dlažba z hrubé keramiky, která je velmi jednoduchá na pokládku a hodí se jak na terasy, tak i na cesty.

Pokud jste postavili dům a chystáte se na úpravy okolí, jako je příjezdová cesta nebo terasa, je důležité zvolit správný materiál. Zámková dlažba, kačírek a štěrk jsou oblíbené možnosti pro venkovní dlažbu, které kombinují estetiku s odolností. Tápete, zda zvolit zámkovou dlažbu z betonu, přírodní kámen, cihly nebo pískovec? Povrch kolem vašeho domu, jako je příjezdová cesta, prostor před garáží nebo balkon, je třeba správně zpevnit, aby vydržel každodenní používání. Vzhled dlažby by měl odpovídat stylu vašeho rodinného domu, přičemž výběr materiálu by měl zahrnovat různé barvy a druhy. Než začnete vybírat, zamyslete se nad tím, k čemu bude dlažba sloužit.

Kromě mnoha barev můžeme vybírat až ze stovky možností vzorů, které se z přibližně patnácti tvarů dlaždic dají skládat. K nejprodávanějším patří klasika v podobě vlnky a íčka. Hledáme-li nejuniverzálnější varianty, pak zvolíme obdélníkové nebo čtvercové tvary, které nám kromě univerzality poskytnou také variabilitu, protože je lze poskládat do mnoha vzorů. Tyto formáty totiž nepatří do skupiny zámkové dlažby, nemají zámek. Zámek u jiných druhů je opatření zvyšující únosnost dlažby, protože se do sebe dlaždice zaklíní. Obdélníky a čtverce k sobě jen přiléhají, takže se používají na méně únosné plochy jako chodníky, terasy a podobně.

Vzhled a design dlažby

Dlažbu vybíráte na několik desetiletí, proto se ne vždy vyplatí nechat se unést nejžhavějšími novinkami. Příliš výrazné motivy se rychle okoukají. Nechte se vést svým osobním vkusem a celkovým stylem vašeho interiéru. Vybírejte tak, aby se dlažba líbila vám, ne podle toho, jestli je zrovna v kurzu.

  • Pro milovníky přírody: Sázkou na jistotu jsou přírodní zemité tóny a dekory jako je například imitace dřeva, kamene, mramoru nebo betonu, které vypadají díky digitálnímu tisku opravdu věrohodně. Mnohdy tyto dekory zdůrazňují i nedokonalosti a vady přírodních materiálů, které podtrhují přirozenost.
  • Pro věčné romantiky: Mezi populární vzory již několikátý rok patří dekory ve vintage stylu odkazující do minulosti. Jsou projevem úcty ke starým věcem, které se stávají nadčasovými. Tento styl můžete podpořit i výběrem dlažby s imitací patiny. Výborně se kombinují s pastelovými odstíny, například starorůžové či šalvějové barvy. Docílíte tak velice teplého a útulného dojmu.
  • Pro elegantní dámy a šarmantní pány: V jednoduchosti je krása. Jestli vyhledáváte ve svém životě krásu a půvab, váš domov bude jistě zařízen minimalisticky, světle a vzdušně. Pro dlažbu volte velkoformáty světlých a krémových odstínů, které nebudou narušovat váš vytříbený vkus.
  • Pro výrazné osobnosti: Výraznější motivy můžete volit, pokud celkově zapadnou do stylu vašeho bydlení nebo pokud nebudou použity celoplošně. Nezapomínejte, že výraznou dlažbu je potřeba sladit se zbytkem interiéru, což může být komplikovanější. Inspirujte se nápadným italským stylem. Italští návrháři hojně využívají originální dýhované dekory. Keramické obklady pak kombinují s moderními dekorativními i koupelnovými tapetami.

Oblíbeným typem dlažby, který podtrhuje originální vkus, je mozaiková dlažba. Dlaždice můžou být seříznuté i do složitějších tvarů a vytvářet tak velice sofistikované mozaiky. Použít můžete i kombinaci dvou odlišných tvarů - vždy ale myslete na výsledný celek.

Prostor opticky zvětšíte použitím dlažby větších rozměrů s pokládkou buď na šířku místnosti nebo na koso. Ideální je zvolit spáry v barvě dlažby, protože se díky tomu vytvoří jednolitější plocha. Tmavé místnosti prosvětlíte světlou dlažbou s lesklým nebo pololesklým povrchem. Velký formát působí luxusně, lépe ale vynikne ve velkém prostoru. Velkoformátová dlažba se hodí do minimalisticky zařízených interiérů. Díky minimálnímu množství spár se velmi dobře udržuje.

Kalibrované a rektifikované dlaždice

Abychom měli jistotu, že budeme mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování totiž stačí, aby byla jiná vlhkost vzduchu a odstín může být odlišný. Proto kupujte dlažbu jen z jedné série. Při vypalování se dlaždice rozměrově změní a kdybyste měli dlažbu s několikamilimetrovými odchylkami, nebude možné ji položit tak, aby spáry byly stejně široké.

Při rektifikaci nebo kalibraci se jedná o opracování hran dlaždic. Dlaždice zformované ze směsi jsou nejdříve vypáleny. V peci však přirozeně dochází k určitým rozměrovým změnám materiálu. Následně se proto hrany zabrušují a podle přesnosti zabroušení se rozlišují kalibrované, nebo rektifikované dlaždice s hranami obroušenými přesně do úhlu 90°. Nerektifikované dlaždice nemají rovnou hranu a vypadají přirozeněji. Proto se tento druh dlažby často používá na podlahy se starožitným vzhledem. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají.

Pokládka dlažby

Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti.

Příprava podkladu

Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou.

Způsoby pokládky

Způsobů pokládky je hned několik, každý má svá specifika a také spotřeba materiálu se liší. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu. U členitějších prostor prokonzultujte velikost rezervy se specialistou. Procenta jsou v tomto případě orientační, protože záleží na více faktorech - například velký formát dlažby bude mít v malé místnosti větší prořez než ve velké.

  • Na střih: Způsob pokládky rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti.
  • Na koso: Dlažba se pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné.
  • Na vazbu (cihlová vazba): Způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky.

Pokládka v interiéru

Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry. Při pokládce do pravého úhlu začněte uprostřed místnosti, kde vyrovnejte první řadu dlaždic podle šňůry napnuté paralelně s bočními stěnami. Lepte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání (ideálně míchacím nástavcem na vrtačku) ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Nezapomeňte na ochranné brýle a ochranu sluchu. Dobré je taky zajistit odsávání prachu. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky.

Pokládka v exteriéru

  • Na betonový podklad: Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Lepidlo nanášejte zubovou stěrkou. Spáry dodělejte až tři dny po pokládce, kdy už máte jistotu, že je lepidlo zaschlé.
  • Na štěrkovou drenáž: Betonové, zámkové a kameninové dlaždice není dobré pokládat na betonový podklad, mnohem vhodnější je pro ně štěrková drenáž, která vsakuje vodu a skvěle se vyrovná i se změnami teplot. Podle účelu dlažby vykopejte podkladovou vrstvu. Na zhutněnou vrstvu hrubšího štěrku přijde vrstva jemné štěrkové drtě, na kterou položíte dlažbu, kterou poté znovu zhutníte.

Údržba a oprava dlažby

Čištění spár

Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Pokud nemusíte, nevolte bílé spáry, které nejsou praktické. Lepší volba je šedá nebo barvu zvolte podle barvy dlažby. Zajímavě vypadá i použití kontrastní barvy. Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.

Čištění dlažby

Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.

Oprava poškozené dlažby

Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.

tags: #dlazba #rodinny #dum #typy #vyber

Oblíbené příspěvky: