Rakousko-uherská monarchie, existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, vznikla přeměnou Rakouského císařství na základě rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867. Bylo to mocné, mnohonárodnostní impérium, kombinující Rakouské císařství a Uherské království, ovládané rodem Habsburků. V čele monarchie stálo Jeho císařské a královské Veličenstvo z Boží milosti císař. Císařovým heslem bylo „Viribus unitis“, čili „Sjednocenými silami“.
Název a oficiální označení
Úřední označení Rakouska-Uherska bylo Monarchie Rakousko-Uherská nebo též Říše Rakousko-Uherská. Toto označení bylo zavedeno císařovým kabinetním listem z 14. 11. 1868. V běžném styku bylo používáno dalších výrazů jako jsou Podunajská monarchie, Dvojmonarchie, c. a k. monarchie a další. Rakousko-Uhersko nemělo společnou národní vlajku.
Oficiální název předlitavské části zněl Celek království a zemí v říšské radě zastoupených. Tento dlouhý a nepraktický název byl zaveden z toho důvodu, že se politická reprezentace nedokázala dohodnout na jiném názvu. Běžně byla tato část dvojmonarchie označována jako Předlitavsko či Cislajtánie. V roce 1851 bylo pro tuto část zavedeno označení Rakousko.
Oficiální část zalitavské části zněl Celek Zemí Koruny svatoštěpánské. Běžně se používalo označení Zalitavsko, Translajtánie či Uhersko.
Státoprávní uspořádání
Monarchie Rakousko-Uherská byla konstituční monarchií, jíž je možno označit za kombinaci personální a reálné unie. Rakousko-Uhersko označujeme jako kombinaci personální a reálné unie, neboť oba státní celky spojovala osoba panovníka z habsbursko-lotrinské monarchie a některé společné záležitosti. Jednalo se o zahraniční věci, společnou armádu a námořnictvo a finance týkající se těchto záležitostí.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Ministr císařského a královského domu a zahraničních věcí převzal funkce zaniklého úřadu říšského kancléře. Vše ostatní spadalo do kompetence předlitavské a zalitavské vlády. Tyto dva celky měly vlastní parlamenty, které v záležitostech společných věcí vytvářely tzv. delegace. Ty sestávaly ze 120 poslanců, přičemž z obou parlamentů bylo delegováno 60 členů - 40 z dolní a 20 z horní sněmovny.
Právní základ tvořily především pragmatická sankce z roku 1713, habsburský rodinný statut a domácí řád, prosincová ústava z roku 1867, která byla formálně pokračováním únorové ústavy z roku 1861 a zákonný článek XII/1867 uherské legislativy.
Vnitřní členění
Monarchie na základě rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867 sestávala ze dvou státních celků, které se dále vnitřně členily na jednotlivé části.
Předlitavsko tvořilo sedmnáct celků:
- království České, markrabství Moravské, vévodství Slezské
- království Haličské, království Dalmatské
- arcivévodství Rakouské nad Enží, arcivévodství Rakouské pod Enží
- vévodství Solnohradské, vévodství Štýrské, vévodství Korutanské, vévodství Krajinské
- vévodství Bukovina
- markrabství Istrijské, okněžněné hrabství Tyrolské, okněžněné hrabství Gorické
- země Vorarlberg
- město Terst a okolí
Zalitavsko bylo tvořeno královstvím Uherským, královstvím Chorvatsko-slavonským a městem Rijeka jako corpus separatum. Mezi prvními dvěma celky došlo v roce 1868 k tzv. uhersko-chorvatskému vyrovnání.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
V roce 1878 svěřil berlínský kongres do rakousko-uherské správy území Bosny a Hercegoviny, jež Rakousko-Uhersko v roce 1908 anektovalo. Bosna a Hercegovina se nestala součástí ani jedné říšské polovice, nýbrž byla svěřena do správy společnému ministrovi financí.
Rakousko-Uhersko nemělo žádných zámořských kolonií. Výjimku tvořila jen nemalá exkláva v čínském městě Tchien-ťin v letech 1901-1917.
Zeměpisná poloha a rozloha
Nejzápadnější místo monarchie leželo poblíž Feldkirchu, nejvýchodnější v Sibiňsku, nejjižnější za Kotorem a nejsevernější u Hilgersdorfu u Šluknova.
Rozloha mocnářství byla 622 473 km², což jej řadilo do kategorie států I. velikosti (skupina zemí o rozloze větší než 550 000 km²). Délka suchozemských hranic byla 6 300 km, délka hranic námořních 1 780 km. Rakousko-Uhersko se tedy neřadilo mezi námořní mocnosti, bylo mocností kontinentální.
Tvar monarchie měl podobu zaobleného dříku, k němuž přiléhal dalmatský trojhran. Průměrná šířka dříku činila 606 km, průměrná délka pak 1060 km. Trojhran se táhl v délce 530 km a široký byl od 1 km v Kotoru po 106 km na severu. Trojhran byl v jižní části dvakrát přerušen územím turecké Hercegoviny. Spojíme-li čarami Cheb a Brašov, Trident a Tarnopol, Bregenz a Sučavu, protnou se tyto čáry v dunajské zátoce u zříceniny uherského Vyšegradu, kde se tedy nacházel matematický střed monarchie.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Erb a barvy
Hlavní znak císařského erbu pocházel z římského orla, který obdržel dvě hlavy po rozpadu říše na dvě části. Ve svaté říši římské ho zavedl Konrád III. v době křižáckých válek. Císař František ho pak určil za zvláštní erb císařství. Erb existoval ve třech varianách - velký, střední a malý. Říšskými barvami byla zlatá a černá, barvami císařského domu stříbrná a červená.
Ekonomický význam a měna
Po dobu dlouhého trvání státu bylo raženo velké množství mincí nejrůznějších nominálů a z nejrůznějších kovů včetně zlatých a stříbrných mincí. Na trhu jsou nejvíce zastoupeny mince z období vlády Františka Josefa I., například zlaté guldenové a korunové ražby, nebo stříbrné ražby doplněné o tolary nebo zlatníky.
Historické mince nesou kousek minulosti a kultury i finanční hodnotu. Cena historických mincí se odvíjí od aktuální ceny drahých kovů na světových burzách a historické hodnoty konkrétní mince. Každá investiční mince je obvykle opatřena unikátním razítkem nebo razičkou.
Monarchie byla významnou průmyslovou mocností, která se v produkci elektrických spotřebičů řadila na třetí místo po USA a Německu.
| Prvky Rakousko-Uherska | Popis |
|---|---|
| Název | Monarchie Rakousko-Uherská, Říše Rakousko-Uherská |
| Existence | 8. června 1867 - 31. října 1918 |
| Vládnoucí rod | Habsbursko-lotrinská monarchie |
| Státoprávní uspořádání | Konstituční monarchie (kombinace personální a reálné unie) |
| Rozloha | 622 473 km² |
| Společné záležitosti | Zahraniční věci, společná armáda a námořnictvo, finance |
| Ekonomický význam | Třetí největší výrobce elektrických spotřebičů (po USA a Německu) |
| Měna | Guldeny, koruny, tolary, zlatníky (zlaté a stříbrné ražby) |
| Hlavní znak | Dvouhlavý římský orel |
| Říšské barvy | Zlatá a černá |
| Císařovo heslo | Viribus unitis (Sjednocenými silami) |
Rakousko-Uhersko bylo charakterizováno silnými etnickými rozdíly a komplexní administrativní strukturou, se sdílenými zahraničními záležitostmi a armádou, ale autonomií v jiných oblastech.
Císařská prohlášení se dle důležitosti dělila na císařská nařízení, patenty a manifesty. Představitelům nejvyšších úřadů císař zasílal nejvyšší rozhodnutí, ruční listy a signatury. Císař mohl dle svého uvážení udělovat milost.
tags: #dlazba #rakousko #uhersko #1900