Rádi trávíte volný čas na zahradě a říkáte si, že by vaší pergole nebo přístřešku slušel velkorysý zahradní krb? Pusťte se do svépomocné stavby. Zahradní krb nabízí krásnou atmosféru a vytváří více obytného prostoru na zahradě. Krb s udírnou se stane dominantou venkovního prostoru a své využití najde při grilování, uzení, rožnění i opékání.
Proč si postavit zahradní krb?
- Slouží jako dvojitá stěna pro soukromí na zahradě.
- Zabírá méně místa než ohniště.
- Plameny jsou lépe chráněny před větrem a zároveň i lépe odvádí kouř.
Legislativní Požadavky
Drobná stavba sama o sobě nepodléhá stavebnímu povolení, pozor ale na samotný komín, který podléhá normě. Průřez se řídí velikostí spalovací komory krbu, výška komína je zásadní vzhledem k okolí a požární bezpečnosti. Odborný projekt by měl vzít v potaz i klimatické, terénní a povětrnostní podmínky, osazení vzhledem ke světovým stranám i k pozemku sousedů.
Možnosti Stavby Krbu
Krbová stavebnice
Krbové stavebnice obsahují vše, co ke stavbě krbu potřebujete a umožňují snadnou a rychlou montáž, kterou zvládnou i méně zkušení kutilové. V nabídce jsou klasické betonové krbové stavebnice z hobby marketů, různé kovové variace, stavebnice z cihel či malé přenosné krby. Často můžete přidat i udírnu, gril, odkládací plochu, a další doplňky ve stejném designu. V této oblasti platí, že čím více do krbové stavebnice zainvestujete, tím větší možnosti výběru se vám nabídnou - ceny se pohybují nejčastěji od 5 do 20 tisíc. Zahradní stavebnicové krby jsou většinou betonové prefabrikáty z různých typů betonu a jsou vyrobeny tak, aby do sebe nějakým vhodným způsobem zapadaly a po sestavení vznikl kompaktní a stabilní celek. Pochopitelně každý výrobce má svůj systém a stavba se tak v detailech odlišuje.
Navrhněte si vlastní krb
Pokud jste zkušeným stavitelem, nemusíte se omezovat na krbovou stavebnici. Můžete si navrhnout vlastní plány nebo se inspirovat návody na internetu. Většina návrhů obsahuje škvárové bloky, nebo jiný robustní a úsporný materiál.
- Základna: Je tvořena z několika částí, které se nacházejí v blízkosti ohniště. Železobetonová základna je nejlepším základem. Krby na zakázku jsou obvykle těžší než prefabrikované krby, což znamená, že váš základ musí být co nejpevnější a nejsilnější.
- Krbové ohniště: V ohništi bude oheň, který by měl být obložen šamotovými cihlami. Pokud si ohniště nechcete stavět sami, můžete si zakoupit hotové ohniště například z nerezové oceli nebo různých druhů cihel.
- Komín: Krb na dřevo vyžaduje komín, zatímco krb na plyn vyžaduje pouze větrací otvory.
Váš krb nemusí být pouze ohništěm, ale můžete jej doplnit o další estetické a praktické prvky. Zvažte například vestavěné posezení, místo na dřevo ke krbu, nebo věšáky a přihrádky pro krbové nářadí, které budete potřebovat k rozdělání a udržování ohně.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Plánování a Příprava
Velikost krbu
Velikost krbu by měla být přizpůsobena jeho okolí i účelu - bude sloužit pouze na oheň, na opékání, jako udírna? Nebo budete využívat gril? Co budete grilovat? Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška). Pokud plánujete společnost do deseti lidí, vybavte gril grilovacím roštem o rozměrech 40 × 60 cm. Výška grilu by vám měla umožnit příjemnou, ergonomickou práci.
Výběr polohy a orientace
Krb by měl být umístěn mimo místa, kde je průvan nebo kde každý větřík je patrný. Umístění na takovém místě by nám mohlo přidělat starosti s nevypočitatelným hořením a neukázněným obtěžujícím kouřem. I správné natočení krbu dokáže tyto jevy eliminovat. Umístěn by měl být na klidném místě, kde nebudou rušit naše posezení s přáteli či rodinou žádné nežádoucí pohledy a zvuky. Zároveň i naše zábava a případný kouř z grilování by neměl obtěžovat okolí a sousedy. Předejdeme tím různým sousedským sporům, které nejsou bohužel nikterak výjimečné. Venkovní krb by měl být dostatečně blízko domu, ať nemusíte všechno jídlo a potřebné doplňky ke grilování či zahradnímu pohoštění nosit stovky metrů od kuchyně. Zároveň by neměl být tak blízko, aby ohrožoval bezpečnost nebo obtěžoval kouřem / hlukem. Krb by měl také stát na pevném povrchu a voda v jeho oblasti by měla odtékat směrem od krbu. Pokud by se kolem krbu nebo pod ním shromažďovala voda, betonová podložka by časem popraskala. Pokud chcete umístit krb pod střechu, např. do pergoly, připravte si otvor na protažení komína skrze střechu. Udírna by měla být umístěná v závětří a v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů. Obecně se doporučuje postavit ji tak, aby zadní část směřovala na západ nebo sever.
Typ paliva
- Krb na dřevo: Většina venkovních krbů je buď na dřevo, nebo na plyn. Krb na dřevo nabízí atraktivitu “přirozenějšího” ohně. Zároveň je třeba dřevo připravit, skladovat, kouř štípe, atd.
- Krb na plyn: Plynové krby hoří chladněji, ale čistěji než jejich protějšky na dřevo, a bez kouře. K bezpečnému připojení krbu k plynovému potrubí si najměte dodavatele plynu nebo licencovaného dodavatele plynu.
Postup Stavby Zahradního Krbu
Příprava podkladu a základy
Představa, že pod běžným zahradním krbem musí být základ do nezámrzné hloubky z betonu apod. se nezakládá na pravdě. V podstatě stačí jakýkoliv zpevněný podklad. Pokud máme na terase nebo na zahradě nějaký druh dlažby, tak máme podklad v podstatě připraven. V případě, že budeme stavět zahradní krb na travnaté ploše je třeba plochu pod základní desku krbu trochu připravit. Stačí odebrat drny trávy a nahradit cca 10-15 cm zeminy a drnů štěrkem či štěrkopískem. Tento materiál by po zhutnění měl být vyrovnán zhruba do úrovně trávníku a do vodorovné roviny. Na takový podklad je již možno postavit základní desku krbu a pečlivě ji srovnat pomocí vodováhy do roviny.
Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit. Základy by měly vystupovat minimálně 10 až 15 cm nad povrch a měly by vám vytvořit tzv. sokl, na který pak krb postavíte.
Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. Pro přesné betonování si vyrobte dřevěné bednění, nebo použijte ztracené bednění, které vám ušetří čas i práci. Beton zpevněte ocelovými výztužemi. Než se pustíte do dalších prací, počkejte alespoň týden, než beton vytvrdne. Během „zrání“ beton opakovaně polévejte a ve slunečných dnech i zakrývejte.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Výběr a pokládka cihel
Na stavbu zahradního grilu použijte ohnivzdorné materiály, jako jsou cihly. Vhodný je také žáruvzdorný přírodní kámen, jako například pískovec, čedič, žula nebo mastek. Na místo, které bude vystaveno přímo ohni, ideálně použijte šamotové cihly. Ty dokážou akumulovat teplo a zároveň jsou ohnivzdorné až do 1 400 °C.
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda. Okamžitě při vyzdívání odstraňujeme ze spár vytlačenou maltu, abychom ji pak po zaschnutí nemuseli pracně odsekávat.
Rozetřete maltu na základ a začněte pokládat betonové nebo škvárové bloky. Postupujte přesně podle stavebních plánů a dbejte na to, aby každá řada tvárnic byla v rovině. Při vytváření základu nezapomeňte použít vodováhu, abyste zajistili vyvážené umístění betonových nebo škvárových bloků. Pokud stavíte ze škvárových bloků, rozetřete maltu mezi každou řadu i mezi jednotlivé kusy škvárových bloků. Při pokládání šamotových cihel uvnitř topeniště dbejte zvláštní opatrnosti. Důležitým aspektem je položení příjemně vypadajícího vzoru a namíchání správné malty. Z malty na šamotové cihly odstraňte vzduchové bubliny pomocí spárovacího kartáče a štětce. Maltu v každém spoji zapravte pomocí spárovacího stroje. Poté čistým kartáčem odstraňte přebytečnou maltu a nechte topeniště vyschnout alespoň 24 hodin.
Topeniště je asi nejdůležitějším místem celého krbu. Musí odolávat vysokým teplotám, musí být kvalitně provedené a neporušené.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Stavba komína
Komín musí být postaven podle přesných specifikací, aby byl zajištěn správný odvod kouře z ohniště. Musí mít kouřovou klapku pro snížení spádu a kouřovod optimálních rozměrů. Nejlépe je řídit se místními stavebními předpisy. Pro topeniště normálních rozměrů počítejte s komínem o výšce alespoň 2,5 m od země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Doporučujeme používat speciální komínové tvárnice. Nad komín pak umístěte kryt, aby do něj nepršelo. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku. Nezapomeňte na lapač jisker. Stejně jako komíny jsou i lapače jisker určeny výhradně pro krby na dřevo. Zachycují žhavé uhlíky z ohniště.
Instalace krbového kamene a doplňků
Krbový kámen je hrana krbového otvoru, možná ústřední bod vašeho venkovního krbu. Měl by být vzdálen alespoň 3 m od všech ostatních konstrukcí a od všech převislých objektů, jako jsou střechy teras a pergoly. Jeho správná instalace je důležitou součástí stavby venkovního krbu.
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu.
Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Stavba udírny
Skutečným gurmetům, kteří dokáží ocenit chuť uzeného masa, ryb a sýrů, jen tak nějaký gril stačit nebude. Obyčejné ohniště je už docela passé - v posledních letech i v Česku „frčí“ barbecue se vším všudy. Zahradní krby jsou dostatečně prostorné, připravíte v nich všechno najednou. „Pomocnou“ troubu a elektřinu potřebovat nebudete, pro provoz venkovního krbu, stejně jako interiérových krbových kamen, se vybavte pouze suchým dřevem.
Uzení představuje mimořádnou kulinářskou techniku, kterou lidé po stovky let používají ke konzervaci potravin - masa, ryb i sýrů - a k dodání výrazné kouřové chuti.
Typy uzení
- Uzení horkým kouřem: Zahrnuje tepelné zpracovaní jídla vysokoteplotním kouřem - dokonce až do 90 ° C. Celý proces trvá cca několik hodin.
- Uzení studeným kouřem: Je obtížnější. Kouř musí být během uzení dlouhodobě ochlazován tak, aby jeho teplota zůstala na úrovni 15 ° C-20 ° C. U této metody uzení trvá v průměru několik dní. V celém procesu je velmi důležitá vysoká vlhkost vzduchu. Lze ji regulovat jemným namočením dřeva. Díky tomu uzené výrobky získávají větší ušlechtilost a vynikající kvalitu. Rovněž stojí za to zajistit, aby prostředí udírny bylo chladnější než kouř, a aby byla udržována vlhkost vzduchu kolem 80 %.
- Uzení teplým kouřem: Je kompromisem obou předchozích metod. Je to tepelné zpracování, ale při mnohem nižší teplotě, přibližně 22-40 ° C. Tento typ uzení je často vstupem do uzení horkým kouřem. Pro uzení se používají piliny z tvrdého dřeva, lehce pokropené vodou, aby se dosáhlo jeho vhodné vlhkosti.
Postup stavby udírny
- Plánování: Začněte plánováním vzhledu a rozložení udírny. Určete, zda bude svislá nebo s kanálem. Stojí za to hledat hotový projekt, z nichž mnohé najdete na internetu.
- Základy: Pevné základy jsou velmi důležité. Podklad pro stavbu udírny musí být opravdu stabilní. Můžete použít klasický potěr. Betonové bloky, známé také jako struskové bloky, budou také fungovat perfektně. Je to dokonalý základ pro udírnu. Bloky jsou relativně levné a obecně dostupné v obchodech nabízejících cihly, bloky, dokončovací materiály a stavební materiály. K vytvoření pevného základu jsou zapotřebí asi dvě desítky tvárnic. Před položením do země vytvořte cementovou povrchovou vrstvu. Tato vrstva pomůže zvýšit životnost a trvanlivost konstrukce udírny. Nyní stačí bloky zformovat do čtvercového tvaru. Ponechte na jedné straně na úrovni země otvor pro kouřovod (jinak odvod zplodin).
- Topeniště: Topeniště je nejdůležitější součástí každé udírny. Určuje parametry, jako je teplota, množství uvolněného kouře, druh uvolňovaných látek. Topeniště by mělo být širší než udící komora. V udírně s kouřovým kanálem je topeniště často umístěno v zemi - stejně jako samotný kanál. Postavte topeniště ze dřeva, obložte jej cihlami. Ujistěte se, že je připojeno k potrubí vycházejícímu z topné komory. Před uzavřením nainstalujte dveře na dřevěnou bednu.
- Konstrukce udírny: Můžete si vybrat z mnoha různých materiálů. Cedr je populární volbou, protože obsažené v něm oleje odolávají hnilobě. Někteří lidé používají ke stavbě surové dřevo s těsněním odolným proti povětrnostním vlivům. Jiní volí základní strukturované řezivo. Materiál je hlavně otázkou rozpočtu a preferencí. Můžete si také vybrat jeden z hotových modelů udírny, které nabízejí v zahradnictví a hobby markety. Takový výrobek může připomínat dřevěnou bednu nebo psí boudu. Chcete-li dále vylepšit vzhled a funkčnost vaší udírny, postavte velkou střechu. Budete muset dokončit připevnění celé dřevěné konstrukce k udící komoře a ke střeše, která zakryje uložené palivové dříví. Nad cihlovým topeništěm můžete vytvořit malou podložku, která se připojí k dřevěným sloupkům, které podpírají střechu.
Při stavbě zahradního krbu s udírnou myslete na dodržení délky kouřovodu (minimálně 1,5 m, ideálně ale i 3 m). Pokud zvolíte příliš krátký kouřovod, riskujete spálení uzeného masa. S příliš dlouhým kouřovodem zase přijdete o spoustu tepla.
Uvedení do provozu a údržba
Uvedení do provozu
Zahradní krb je po sestavení (někdy po dokonalém zatvrdnutí lepidel či zaschnutí povrchových úprav) prakticky připraven k provozu a ke grilování. Při prvním zatopení je vhodné dodržovat zásadu pomalého a postupného ohřevu pro dokonalé vyschnutí a k předejití vzniku vlasových trhlin. Ty mohou vzniknout mimo jiné právě i přehřátím zůstatkové vlhkosti materiálu. K zátopu je možno použít povolených podpalovačů i klasických novin a třísek. Před prvním grilováním nechme krb chvíli „vypalovat“, zlikvidujeme tak různé pozůstatky z výroby, mastné povlaky a ochranné emulze. Potraviny klademe na pečlivě vyčištěný rošt až je oheň téměř bez kouře nebo grilovací deska dokonale prohřátá.
Kterým dřevem topit
Výslednou chuť ovlivňuje především druh použitého dřeva. K uzení se tradičně používá tvrdé dřevo. Jehličnany se naopak nehodí, protože obsahují vysoké množství pryskyřice, která dává pokrmům nahořklou chuť a nepříjemnou vůni. Navíc při hoření vytvářejí velké množství sazí. Při výběru dřeva je důležité používat zdravé, čisté dřevo bez plísní a ztrouchnivělých částí. Nejčastěji lidé udí pomocí třešňového, jablečného, olšového, javorového, bukového, dubového, jasanu, akácie, lípy, břízy nebo dřeva z vinné révy.
Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Roztápění
Novinový papír, třísky, ev. šišky a pomalu přikládat dřevěné uhlí - to je tradiční způsob roztápění a někdo na něj nedá dopustit. Nemáte-li potřebnou zručnost, trpělivost nebo prostě chcete ušetřit čas, můžete použít různé druhy schválených a pro tento účel určených podpalovačů. Mohou být pevné, tekuté či gelové. Najdou se také podpalovače téměř čistě přírodní využívající pouze dřevité vlny s parafínem. Existuje také tzv. „rozpalovač dřevěného uhlí“, v kterém je rozpálení dávky uhlí či briketek opravdu jednoduché a účinné. Do „rozpalovače“ se jako první vloží podpalovač či novinový papír a následně se nasypou briketky či uhlí. Po podpálení se vlivem komínového efektu palivo rychle rozpálí a následně přesype do grilu nebo zahradního krbu. Ještě poněkud sofistikovanější je použití elektrických či plynových rozpalovačů. Je to rychlé a pohodlné. Ať je však způsob rozpálení paliva jakýkoliv, vždy je vhodné respektovat zásadu pozvolného rozehřívání zahradního krbu. Předejde se tím vzniku vlasových trhlin v materiálu topeniště. V případě otevřeného ohně by plameny měly být udržovány v rozumných mezích a nemělo by nikdy dojít k přetápění. Často bývá podmínkou platnosti záruky právě rozumné požití a nepřetápění.
Čištění a údržba
Po grilování zůstává v krbu množství popela a často i přepálené zbytky tuku. Spalovací prostor stačí nahrubo vymést a vyprázdnit popelník (je-li jím krb vybaven). Často je před grilovacím prostorem nakapaný tuk. Ten lze částečně odstranit kartáčem a saponátem. Na mytí kvalitního zahradního krbu lze použít i tlakovou vodní myčku. Odolnost povrchu při tomto způsobu mytí a čištění, je však vhodné ověřit u dodavatele. Grilovací rošt by měl být čištěn po každém grilování drátěným kartáčem, speciální škrabkou či s použitím chemických přípravků určených pro tento účel. Některé povrchy lze před prvním použitím „naimpregnovat“ přípravky na ochranu kamene či betonu.
Shrnutí výhod betonového grilu
- Extrémní odolnost a dlouhá životnost.
- Možnost kombinace s udírnou.
- Pevná a stabilní konstrukce.
- Vhodný i za deštivého počasí (s přístřeškem).
- Možnost přípravy různých pokrmů (maso, zelenina, veganské speciality).
tags: #diy #betonovy #krb #návod