Vyberte stránku

Betonáž je proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a preciznost, aby byla zajištěna vysoká kvalita výsledné konstrukce. Jednou z klíčových komponent, která zaručuje stabilitu a správné usazení výztuže v betonu, jsou distanční prvky. Při armování betonových konstrukcí tedy představují distanční prvky jeden z klíčových komponentů a zajišťují dlouhou životnost a pevnost konstrukce. Distanční prvky také chrání ocel před korozí. Právě koroze bývá častým důvodem poškození železobetonových konstrukcí. Pro dosažení trvanlivé a kvalitní betonové konstrukce je klíčové dodržet správné postupy a použít vhodné materiály.

Zjednodušeně řečeno, distanční prvek zajišťuje, aby betonová výztuž měla po celé své ploše či délce konstrukce stejnou tloušťku krycí vrstvy betonu. Distanční prvky najdeme u nejrůznějších typů staveb, jako jsou budovy, mosty, tunely, silnice, přehradní nádrže, elektrárny atd. V této podkategorii naleznete širokou škálu různých typů distančních podložek pro předepsané prostorové uložení výztuže do betonu. Využití najdou například při betonování základové desky, podlahy nebo stropu. Přesné osazení výztuže je pro betonářskou práci stěžejní. Výška krytí je často předepsána statikem a je nutné ji dodržet, k čemuž nám dopomáhají právě distanční podložky do betonu, u kterých je výška krytí uvedena.

Krycí vrstva betonu a její význam

Při vkládání betonářské výztuže do bednění hraje klíčovou roli její přesné osazení. Výztuž musí být při betonáži vždy bezpodmínečně celá obalena betonovou směsí, aby bylo dosaženo dobré soudržnosti mezi výztuží a betonem, a tím zaručeno jejich vzájemné spolupůsobení. Toto obalení betonem se odborně nazývá krycí vrstva betonu (zkráceně krytí), značí se písmenem c jako „cover“ a její tloušťku určuje na základě přesného výpočtu obvykle statik. Dle definice se tedy krytí rovná vzdálenosti povrchu drátu výztuže od nejbližšího povrchu betonového prvku - desky, stěny, sloupu apod. Na stavbě je nutno tuto hodnotu krytí v rámci přípustných tolerancí (obvykle +/- 5mm) bezpodmínečně dodržet. Předepsané krytí se na stavbě zajistí pomocí různých distančních prvků.

Typy distančních prvků

Na trhu existuje mnoho typů distancí, které se liší materiálem, tvarem a způsobem použití. Vzhledem k různorodosti typů distančního materiálu lze použití popsat pouze obecně.

Dle materiálu

Nejčastěji se distanční prvky vyrábějí z betonu, plastu nebo oceli.

Čtěte také: Betonové distanční kroužky

  • Plastové distančníky: Jsou nejlevnější a jsou vhodné např. pro docílení krycí vrstvy spodní vrstvy výztuže stropních desek tam, kde nejsou žádné požadavky na pohledovou kvalitu. Po vytvrdnutí desky a odstranění bednění zůstanou na líci desky distanční prvky částečně viditelné. Plastové prvky se používají také např. do sloupů či stěn, které se následně omítají. Plastové distančníky jsou výhodné svou cenou a jejich použití je vhodné tam, kde nám nejde o estetický dojem, protože po demontáži bednění zůstanou viditelné. Plastové distanční podložky jsou cenově nejvýhodnější variantou, avšak po vytvrdnutí betonu zůstanou částečně viditelné, což není estetické. Použijeme je tedy tam, kde na estetiku neklademe důraz nebo povrch následně omítneme, případně překryjeme sádrokartonem. Jsou vyrobeny z nárazuvzdorného PVC nebo polypropylenu a jsou navrženy pro lehčí betonové konstrukce. V nabídce zpravidla míváme distanční kroužky (sluníčka), distanční kozlíky nebo distanční lišty. Díky své vysoké pevnosti a pružnosti je vhodná pro velkou zátěž. Svorka uprostřed zajišťuje snadné upevnění prvku. Jedná se o distanční prvek, který je určen pouze pro svislou výztuž. Používá se pro spodní výztuž. Jedná se o distanční prvek, který zajišťuje rozteč mezi spodní a horní výztuží u stropních nebo základových desek. Je v barvě betonové šedi. Vyrobena z nárazuvzdorného PVC, opatřena otvory pro hřebíky. Vyrobený z nárazuvzdorného PVC.
  • Betonové distančníky: Pro pohledové povrchy je ovšem vhodnější použít betonové distanční prvky, které se po zalití betonovou směsí stanou homogenní součástí desky a ve výsledku nejsou viditelné. Tyto prvky se používají také do voděodolných železobetonových konstrukcí, tzv. bílých van. Betonové distanční prvky zajišťují správné krytí výztuže u stavebních konstrukcí zejména z vodostavebního betonu.
  • Ocelové distanční prvky: Bývají ze všech variant sice nejdražší, ale v místech, kde nám jde o vyšší pevnost distančního prvku, jsou nenahraditelné. Používají se zejména jako distanční prvky mezi dolní a horní vrstvou výztuže v deskách, ale i jinde. Ocelové distance se vyznačují mimořádnou odolností, proto se využívají hlavně u složitějších konstrukcí, kde je nezbytná maximální pevnost a nekompromisní stabilita výztuže. Kovové distanční prvky jsou nutné tam, kde nám záleží na vysoké pevnosti distančního prvku. Jsou povětšinou dražší, avšak za určitých podmínek nenahraditelné. Ocelové distanční prvky mohou mít různou délku, hmotnost a provedení.

Dle způsobu podepření

  • Bodové: Příkladem bodového prvku je betonové distanční tělísko (koupené od výrobce či vyrobené na stavbě), plastová stolička či kruhový distanční prvek, tzv. sluníčko. Bodová distanční podložka je vyrobena z jemného betonu bez azbestových vláken.
  • Liniové: Mezi liniové prvky může zařadit např. plastové distanční lišty či hadovce.
  • Plošné: Plošné distanční prvky se skládají z několika liniových lišt poskládaných dohromady, např. do radiálního tvaru.

Distanční prvky z vláknobetonu

Vláknobetonové distanční prvky kombinují výhody betonových prvků s přidanou pevností a odolností díky vláknům. Jsou ideální pro použití tam, kde je kladen důraz na pevnost, odolnost a estetický vzhled, protože se stanou nedílnou součástí betonové konstrukce.

  • Distanční prvek z vláknobetonu, esovitého tvaru: Tento prvek je určen pro vodorovnou výztuž. Má minimální styk s bedněním, jeho tvar dokáže zajistit stabilitu. Díky výstupkům má pouze bodový styk s bedněním. Vyrábí se v délce 1m. Tento typ distancí je ideální řešení pro vodorovné výztuže ze sítí a rovných prutů. Díky značné hloubce zakřivení je tento typ distančních prvků prostorově velmi stabilní a také odolný vůči tlakovému působení.
  • Betonové podložky FBS (had): Betonové podložky na spodní krytí - plošné FBS (had) zajišťují plošné krytí. Jsou vyrobena z vláknobetonu s vysokou únosností.
  • Betonová podložka WBT: Betonová podložka WBT je distanční podložka pro pohledové betony - s vybráním na spodní „hraně“. Proti zlomení je armována betonářskou ocelí nebo nekovovou výztuží. Na přání lze vyrobit podložku armovanou plast. tyčí a s betonem s PP vláknem. Osová délka je 650 mm. Vyztuženo je ocelovým vrypovaným drátem.
  • Betonová podložka FBD (faserbeton): Tato podložka pro spodní krytí trojúhelníkového profilu v délce 1,00 m se používá také pro pracovní spáry k oddělení betonových ploch. Pro spodní plošné krytí armatury např. pro oddělení místa pod spodní armaturou při betonáži pracovních spár - nemusí se po betonáži odstraňovat.
  • FBV vláknobetonový čtyřhran: FBV vláknobetonový čtyřhran zajišťuje krytí 20 - 75 mm, některé jsou tvaru obdélníku (zajišťují 2 krytí).
  • Betonová podložka KONKAV - faser: Tato podložka pro spodní i boční krytí délka 33 cm (varianta i délka 18 cm) se dvěmi dráty.
  • Distanční bodové tělísko z vláknobetonu: Natočením prvku lze získat několik výšek krytí. Lze jej použít pod svislou i vodorovnou výztuž. V místě kde se výztuž kříží se připevní pomocí drátu. Betonová bodová tělíska na spodní krytí BFX se svorkou pro snadné upevnění k armatuře se vyznačují vysokou únosností. K armatuře se připevňují pomocí dvojité svorky. Betonová bodová tělíska na spodní krytí BUR betonová podložka vyrobena z jemného betonu bez azbestových vláken. Je možno natočit tak, že zajišťuje několik krytí.
  • Distanční betonový prvek Motýlek: Je to speciální bodové tělísko vyrobené z vysoce kvalitního vláknobetonu, určené k zajištění přesné vzdálenosti výztuže od bednění či podkladu. Díky své robustní konstrukci a materiálové odolnosti zaručuje stabilní polohu výztuže během betonáže a zajišťuje požadovanou krycí vrstvu betonu. Distanční betonový prvek Motýlek s drátkem je speciální bodové tělísko vyrobené z vysoce kvalitního vláknobetonu s integrovaným ocelovým drátkem, určené k zajištění přesné vzdálenosti výztuže od bednění či podkladu. Drát umožňuje jednoduché a rychlé připevnění prvku k výztuži, čímž zajišťuje stabilní polohu během betonáže a zaručuje požadovanou krycí vrstvu betonu.
  • Rozpěrná trubka z vláknobetonu: Je vhodná pro vodotěsná i plynotěsná spínací místa ve vodostavebním betonu v systému tzv. bílé vany.

Klíčové vlastnosti distančních prvků z vláknobetonu

  • Vysoká pevnost v tlaku: Ani při vysokých teplotních rozdílech nedochází k deformacím, přesné dodržení požadované tloušťky betonového krytí.
  • Stabilní uložení: Zajištěno při uzavírání bednění i při betonáži.
  • Vhodnost do vodostavebného betonu: Nevznikají vlasové trhlinky mezi distancí a betonem.
  • Odolnost vůči požáru: Dle nejvyšších požadavků DIN 4102 - třída 1A (nehořlavé).
  • Možnost speciálních směsí: Ze síranům vysoce odolných cementů speciálních barev, např. bílé (Dyckerhoff) nebo červené (Terrament).
  • Výroba i v malých množstvích: S nízkými náklady na úpravu výrobního zařízení.

Kari sítě a jejich použití s distančními prvky

Při betonování se pravděpodobně neobejdete bez kari sítí, které zajistí rovnoměrné rozložení sil. Beton bez výztuže je jako dům bez základů. Dlouho nevydrží. Proč je armování tak důležité? V betonovém průřezu přenáší tahové napětí, a tak konstrukci ochrání před vznikem prasklin nebo dokonce rozlomením. Kari sítě jsou mřížky, které tvoří dráty z žebírkové betonářské oceli. Dráty se svařují tak, aby oka měla pravidelný tvar a velikost 10×10 cm nebo 15×5 cm. Kari sítě mají široké možnosti uplatnění, a to nejen při betonování. V naší nabídce najdete široký sortiment distančních podložek pod kari sítě, které splní požadavky jak na pevnost, tak na snadnou instalaci.

Použití kari sítí

  • Výztuha betonových výrobků: Kari sítě zajišťují pevnost a odolnost betonovým blokům, panelům a dalším prefabrikovaným produktům.
  • Výztuha betonových podlah: Kari sítě se vkládají do betonu během procesu zalévání podlahy. Díky nim bude podlaha schopna odolat zátěži, vibracím a změnám teploty.
  • Výztuž základové desky: I zde sítě poskytují potřebnou pevnost a stabilitu.
  • Další betonové konstrukce: Kari sítě používejte i při betonování stropů nebo schodů. Dále patří do konstrukce plotů, soklů nebo opěrných zídek.
  • Samostatné ocelové konstrukce: Mnozí s oblibou využívají kari sítě i k výrobě dřevníků, klecí pro chovatelská zvířata, zábran, opěrných prvků či plotů vyplněných kamenivem.

Distanční podložky pod kari sítě

Distanční podložky pod kari sítě jsou nezbytným prvkem při betonáži, protože zajišťují správné uložení a krytí ocelových výztuží v betonové konstrukci. Používají se ke stabilizaci a udržení betonářské oceli ve správné výšce, což přispívá k pevnosti a odolnosti celé stavby. Kromě distančních podložek pod kari sítě patří mezi důležité příslušenství také vázací dráty, které se využívají při vázání betonářské oceli a kari sítí.

Rozdíl mezi klasickou distanční lištou a distanční lištou HAD spočívá v konstrukčním tvaru a specifickém použití. Klasická distanční lišta pod kari síť slouží ke správnému uložení výztuže v základových deskách, pasech před zalitím do betonu, v podlahách nebo stropech. Distanční lišty HAD se naopak liší svým tvarem - jde o ocelovou podpěru ve tvaru vlnovky a také tím, do jakých míst se vkládá. Distanční podložky pod kari sítě HAD, známé také jako distanční lišty HAD, jsou ocelové podpěry ve tvaru vlnovky, které jsou určeny pro horní výztuž betonových konstrukcí. Tyto podložky se vyznačují vysokou stabilitou a jsou odolné vůči tlakovému a pochozímu zatížení, což je činí ideálními pro použití u vodorovných výztuží. Jsou nezbytným příslušenstvím, které se používá jako doplněk ke kari sítím pro zajištění správné polohy výztuže. Ocelové HAD lišty jsou výrazně tvarované distanční podložky, které mají vlnovkový profil.

Výběr distančních prvků

Volba konkrétního typu distančních prvků závisí na požadavcích daného projektanta nebo stavbyvedoucího. Při výběru je nutné zohlednit několik faktorů:

Čtěte také: Druhy distančních prvků

  • Pokyny pro výběr distančního prvku s ohledem na expoziční třídu dle DIN 1045-1.
  • Pokyny pro výběr distančního prvku v závislosti na druhu konstrukčního dílu a na typové skupiny distančního prvku dle Směrnice DBV „Distanční prvky“.
  • Požadované betonové krytí dle DIN 1045-1, odst. 6.3 jmenovitá tloušťka betonového krytí Cnom.
  • Zatížení distančních prvků hmotností výztuže a dodatečné zatížení např. při betonáži, při ukládání sítí a volné výztuže.
  • Průměr a polohu výztuže - stěna/strop.
  • Druh výztuže - prutová výztuž nebo sítě.
  • Jednoduché, rychlé a hospodárné uložení.
  • Způsob připevnění - bez drátu, s drátem, s ocelovou nebo plastovou svorkou.
  • Vnější vlivy působící na beton.

U tenkých nosných prutů je nutné při betonáži pamatovat na jejich průhyb. U těžké výztuže je nutno věnovat pozornost velikosti tlakového zatížení jednotlivých distančních prvků. Rozteč při ukládání se řídí v prvé řadě podle možného průhybu za maximálního zatížení, např. při chůzi po výztuži zvláště při betonáži.

Ocelové distanční prvky: Typ D a Typ S (UTH)

Klíčovými ve stavebnictví jsou kovové distanční prvky typu D a distanční prvky typu S (UTH).

  • Distanční prvky typu D: Jsou navrženy tak, aby poskytovaly stabilní a pevnou oporu pro vodorovnou výztuž, např. v podlahových deskách nebo stropních konstrukcích. Vyznačují se jednou horní a dvěma spodními pásnicemi spojenými diagonálními prvky. Jejich plochá základna zajišťuje dobrou stabilitu na bednění. Např. při stavbě velké průmyslové haly jsou ocelové distanční prvky typu D použity pro zajištění rovnoměrné vzdálenosti mezi kari sítěmi v podlahách. Typ D na rozdíl od typu S vyrábíme v rozmezí výšek 50 mm až 500 mm.
  • Distanční prvky typu S: Vyznačují se svým charakteristickým zakřiveným tvarem připomínajícím písmeno „S“. Tento typ distancí slouží k vymezení roztečí mezi roxory nebo betonářskou ocelí. Hlavním účelem distančních prvků typu S (UTH) je udržet požadovanou tloušťku betonové krycí vrstvy mezi výztuží a bedněním, a tím zajistit ochranu výztuže a její správné uložení v betonovém prvku. Velkou výhodou tohoto typu distancí je nižší hmotnost a cena a mnohem jednodušší montáž. Další výhodou je variabilita rozmezí výšek od 30 mm do 240 mm.

Označení distančních prvků dle Směrnice DBV

Distanční prvky zkoušené dle Směrnice DBV jsou opatřeny následujícím označením: DBV - c - L2/F/T/A/D. Tyto údaje znamenají:

Obvyklé požadavky

  • DBV: Tento distanční prvek splňuje požadavky těchto směrnic.
  • c: Tloušťka betonového krytí c v mm.
  • L: Výkonová třída L1 nebo L2.
    • L1: Žádné zvýšené požadavky na nosnost a stabilitu vůči převržení, např. nepochozí výztuž. Bodové distanční prvky s jedním betonovým krytím 15 a 20 mm splňují třídu L1.
    • L2: Zvýšené požadavky na nosnost a stabilitu vůči převržení - standardní distance v monolitickém betonu. Distanční prvky s jedním krytím od betonového krytí 25 mm splňují třídu L2.

Zvláštní požadavky

  • F: Na zvýšenou mrazuvzdornost.
  • T: Na vhodnost pro konstrukční díly, které jsou vystaveny teplotnímu namáhání.
  • A: Na vysokou odolnost proti pronikání vody a odolnost proti chemikáliím a chloridům v expoziční třídě XA, XD a XS.
  • D: Na dovolený průměr oceli (pouze event.).

Distanční prvky s vícenásobným krytím jsou testovány dle Směrnice DBV-Merkblatt, nemohou však být opatřeny označením DBV, protože mají dvě, resp. tři rozdílná betonová krytí. Totéž platí pro plošné distanční prvky o délce > 35 cm. Výrobky s osvědčením DBV-c-L/F/T/A jsou v tomto ceníku označeny. Odpovídající zkušební osvědčení je možné si v případě potřeby vyžádat. Speciální distanční prvky vyrobíme rychle a racionálně podle Vašich přání. V rozsahu od masivního podpěrného profilu pro vnitřní bednění mostních tubusů až po drobné distanční prvky Vám nabízíme nesčetná, technicky dokonalá a cenově příznivá řešení. Speciální rozměry a tvary zhotovíme rychle a racionálně podle Vašich návrhů.

Čtěte také: Použití distančních lišt v betonu

tags: #distancni #had #z #vlaknobetonu

Oblíbené příspěvky: