Zateplené fasády se často stávají terčem útoku ptáků z řádu šplhavců. Kupodivu se zdá, že zateplené fasády „chutnají“ kdekomu nejen z říše hub a plísní, ale i z říše živočišné. Kromě obligátních hnízd vos a sršní a výskytu dalšího hmyzu se nově zateplené fasády líbí například i datlům, strakapoudům a žlunám. Ne že by jim ta chemie vyloženě chutnala, přesto však do fasád klovou, vytesávají svými zobáky otvory.
Proč ptáci klovou do fasád?
Důvod jejich chování přitom není úplně jasný. Existuje několik teorií, proč ptáci napadají fasády:
- Hledání potravy: Když ptáci na fasády poklepou, ozve se dutý zvuk, což jim připomíná dutiny ve dřevě, v nichž se často skrývá hmyz. Mohou se tak domnívat, že klováním do fasády najdou potravu. Předně prý měkká vrstva, do které klovou, ptákům připomíná tlející dřevo, ve které se obvykle nachází mnoho hmyzu. Prostě si myslí, že mají naději získat snadno potravu.
- Zájmový zvuk: Ptákům se mohou líbit zvuky, které se při bubnování zobákem do fasády ozývají. Bušení do lidských staveb, různých sloupů či plastových satelitních antén je pro ně tedy velice přitažlivé.
- Hnízdění a nocování: Ptáci si velice snadno a rychle vytvoří hnízdní dutinu. Vytesání hnízdní dutiny do polystyrenu zabere ptákům jenom několik hodin, zatímco do relativně zdravého stromu to může trvat až týdny. Tyto dutiny sice nemusí vyloženě využívat k hnízdění, ale mohou je používat k občasnému nocování. Na jaře a v létě pak může být důvodem vytesání dutiny ve fasádě hnízdění.
- Označení teritoria: Ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium. Tyto druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí. V tomto případě platí, že čím více jsou slyšet, tím lépe pro ně.
- Zábava: Často se stává, že ptáci si do polystyrenu jenom tak jakoby ze zábavy zaklovou a zase zmizí. Zůstane po nich jenom mělká dutinka.
Do polystyrenového vnějšího zateplení budov se nejčastěji pouští strakapoudi velcí a žluny zelené. Začnou s tím již přibližně na konci srpna a pokračují celý podzim, někdy se to děje i v zimě, pokud je mírná. Přesto však v polystyrenu tito ptáci hnízdí jen výjimečně, vzácně. O to více však jejich počínání vadí majitelům budov.
Pokud již ptáci udělají opravdu velkou dutinu, ve které je možné zahnízdit, většinou v ní na jaře zahnízdí úplně jiný ptačí druh. Třeba špačci, nebo kavky. Paradoxně pak v době hnízdění, tedy sezení na vejcích a péče o mladé, nesmí majitelé budov jakkoli zasahovat. Musí prostě počkat, až ptáci vyvedou mladé. Pak teprve mohou nechat dutiny opravit. V době sezení na vejcích a krmení mladých jsou ptačí obyvatelé dutin v polystyrenu zákonem chráněni.
Jak se bránit proti poškození fasády ptáky?
Naštěstí je ale takové poškození pravidelně kryto z pojistek. Je však nemilé to stále řešit a žádat firmy o nápravy škod. Někde je to dokonce každoročně. Jak ale zabránit tomu, aby ptáci dutiny v zateplení fasád vůbec nedělali? Existuje několik způsobů ochrany:
Čtěte také: Průvodce opravou sádrokartonových desek
Plašičky a vizuální prvky
- Lesklé předměty: Zkouší se ledaco, od různých plašiček, které vlastně ani příliš nefungují, až po rozvěšování lesklých CD a dalších plašících prvků. I ty však nejsou žádným zázrakem, ptáci si na nové prvky rychle zvyknou. Úspěšně se také zkoušelo zavěšení několika cédéček. Vhodná jsou i malá kapesní zrcátka upevněná na zeď v místech strakapoudího ataku.
- Makety dravců: Někdo doporučuje atrapy strakapouda, datla, nebo sovy. Lze vyzkoušet i siluety nebo makety dravců, které se v několika případech již osvědčily. Strakapoud je inteligentní, maket ptáků se nebojí a začíná opět dělat díry.
- Hlučné prvky: Vhodnou metodou jsou PET lahve (prázdné, asi 2litrové) volně zavěšené dnem dolů vedle sebe tak, aby ve větru do sebe narážely. Pokud si ptáci chtějí jenom být hluční, co třeba umístit kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu? Toto řešení je vhodné např. na samotě v nepřítomnosti lidí. Ale pozor, opravdu pevně, aby někomu za silného větru odlétnuvší plech třeba neuřízl hlavu.
Mechanické zábrany a úpravy fasády
- Sítě: Pokud se ptáci opakovaně soustředí na malou oblast na fasádě, můžeme jim bránit mechanicky například různými sítěmi. Takovými, kterými se běžně ochraňují památky před holubími nenechavci. Pevně lze napnout síťovinu i na celé stěny rodinných domů. V případě paneláků a jiných bytových domů je to ale nemožné. Takováto síťovina musí být 50 až 100 mm od stěny, uchytit ji můžeme třeba na střešní konstrukci, především ale musíme síť pevně vypnout, aby se do ní ptáci nezamotali. Velikost oka by navíc neměla být větší jak 30 mm, aby se pod síť nedostali drobní pěvci a nemohli zde uhynout.
- Popínavé rostliny: Pomoci by prý mohlo vysazení popínavých rostlin k fasádě, což ale nemá smysl u šestiposchoďového a vyššího bytového domu. Navíc si chce novou fasádu poškozovat zrovna popínavkami málokdo.
- Změna izolačního materiálu: Stavebníci tvrdí, že je lepší zateplovat vatou, která nezní dutě, a do které se nedá klovat. Nikoli polystyrenem, který zní dutě a snadno se vyklove.
- Pevné síto pod omítkou: Účinné by údajně mohlo být, kdyby pod povrchovou vrstvou omítky bylo na polystyrénu natažené opravdu husté, především však pevné síto (síťovina), se kterým si ptáci nedokážou poradit. Nerozklovou je.
- Krmítka a budky: Různé rady říkají, že je vhodné ptáky nasytit, čili prostor vybavit krmítky, do kterých jim budeme dávat stravu, jakou preferují. Třeba kusy loje a lojové koule. Doporučuje se i rozmístění budek, ovšem právě ptáci, kteří do fasád klovou, budkami obvykle opovrhují stejně jako otvory v polystyrenu. Třeba v nich i občas přespí, ale vyvádět zde mladé? Kdepak.
- Světlé barvy: Vyplatí se používat světlé barvy.
Co určitě nedělat?
- Odchyt ptáků: Problém rozhodně nevyřešíme odchytem ptáků. Ten smí provádět pouze oprávněná osoba, i tak ale nemá takové počínání smysl. Pokud totiž ptáky odchytíme a přesídlíme do vzdálenější oblasti, rychle je nahradí jiní a snaha byla marná. Uvolněné teritorium totiž jednoduše obsadí jiní strakapoudi, žluny, datlové.
- Malování siluet dravců: Nemá také smysl malování siluet dravců na fasádu.
Oprava poškozené fasády
Ptáci tak často ve vnějším tepelně izolačním systému zvaném ETICS zanechávají nevzhledné prohlubně. Pro jejich nápravu však není nutné hned přemýšlet o celkem nákladné renovaci fasády. Po létě je proto dobré fasádu co nejdříve pořádně prohlédnout, aby byl dostatek času ji před zimou opravit. V opačném případě hrozí, že se poškození během zimy mrazem ještě prohloubí. Poškozené místo stačí ošetřit jen lokálně. Lešení je velmi drahá záležitost, většinou lze opravy uskutečnit z vysokozdvižné plošiny. Napojení staré a nové omítky se musí udělat citlivě a zatupovat štětcem, aby rozdíl mezi novou a starou omítkou byl co nejméně vidět. Postup lokální opravy je ale nutné dodržet.
Podrobný postup lokální opravy díry ve fasádě:
- V místě poškození vyřízneme úhlovou bruskou s použitím řezného kotouče na beton nebo kámen obdélník či čtverec. Vyříznutou plochu izolace sejmeme.
- Z této oblasti odstraníme omítku i stěrkovou hmotu až na vyztužovací skelnou síťovinu. Ta musí zůstat neporušená.
- Na místo vložíme nový izolant, který přesně odpovídá vyříznutému otvoru. Na jeho rubovou stranu pak celoplošně naneseme lepicí hmotu.
- Okraje původní omítky pro ochranu oblepíme krycí páskou a na celou plochu opravy naneseme novou vrstvu lepicí a stěrkové hmoty.
- Po jejím zatvrdnutí a vyzrání, které trvá zhruba 5 dnů, oblast opatříme krycí páskou a provedeme aplikaci podkladního nátěru.
- Po zaschnutí nátěru, tedy po dalších asi 24 hodinách, naneseme novou vrstvu omítky, jejíž odstín a zrnitost se co nejvíce blíží té původní.
- Odstraníme krycí pásku a zaretušujeme okraj úpravy tak, aby bylo napojení co nejméně znatelné. Místo opravy bude vždy nepatrně viditelné.
Díry ve fasádě proniká vlhkost a mohou tak způsobit vážné problémy, jako je vznik plísní, narušení konstrukce nebo ztrátu izolačních vlastností. Čím déle opravu odkládáte, tím větší škody mohou nastat.
Další hrozby pro fasády: Cedivečka zápřední
Dalším, méně známým nepřítelem fasád je třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední. Tento pavouk nenápadného vzhledu se usidluje na omítkách budov a esteticky je hyzdí svými pavučinami. Cedivečka se vyskytuje pravděpodobně v celé republice, největší pole působnosti má však ve větších městech. Přednost dává světlým odstínům omítky, protože odráží více UV záření a jsou atraktivnější pro drobný hmyz, jímž se pavouk živí. Častěji se také vyskytuje na novějších fasádách. Znečištění drobnými pavučinami majitelé domů často nevěnují pozornost, jejich odstranění přitom není vůbec náročné.
Postup odstranění pavučin od cedivečky zápřední:
- Snadno uvolnitelné nečistoty odstraníme za pomoci koštěte či kartáčku.
- Na hrubší nečistoty si pak připravíme fasádní čisticí přípravek, který naředíme čistou vodou. Roztok by neměl obsahovat víc než 20 % čisticího prostředku.
- Vhodný poměr ředění nejprve vyzkoušíme na malé ploše a je-li vhodný, naneseme jej stříkáním či s pomocí válečku na celou plochu znečištěné fasády.
Čtěte také: Pevné ukotvení v novém betonu
Čtěte také: Opravy linolea a PVC
tags: #diry #ve #fasade #od #ptaku