Co jsou dilatační spáry a proč jsou tak důležité?
Často zanedbávanou konstrukční úpravou podkladu jsou dilatační spáry. Jsou ale velice důležité, neboť eliminují důsledky tepelné roztažnosti materiálů a stavebních hmot. Každý materiál s rostoucí teplotou zvětšuje svůj objem a dilatační spáry vyrovnávají tyto objemové změny. Dilatační spára je záměrně vytvořená mezera nebo štěrbina, která je navržena tak, aby zlepšila práci částí domu, které jsou předmětem dilatace. Již název prozrazuje účel dilatační spáry: dilatační spáry by měly být zabudovány do podlah z přírodního kamene nebo porcelánové kameniny, aby umožnily pohyby podkladu, rozpínání a smršťování materiálu.
Proč dochází k objemovým změnám a jaké jsou důsledky chybějících spár?
Dlažba jako vodivý povrch terasy velmi často podléhá objemovým změnám - smršťování a roztahování. Každý materiál pracuje či roztahuje se a smršťuje vlivem teploty, vlhkosti i mechanické zátěže. Smršťování podkladního lepidla nastává jako následek tvrdnutí a vysychání (dozrávání) nebo ochlazování (zejména v zimním období). Je závislé na čase, relativní vlhkosti a velikosti průřezu. Roztahování vzniká změnou objemu dlažby způsobenou rozdílnou teplotou nad bodem mrazu (rozhodující je teplota v letním období) vzhledem k základní teplotě, při níž byla dlažba pokládána. Míra roztahování je určena tepelnou roztažností použité dlažby uložené do mrazuvzdorného lepidla. Koeficient teplotní roztažnosti dlažby včetně lepidla αt lze uvažovat hodnotou 0,000012 K-1. Například pohyb 6 mm nelze očekávat od používaných flexibilních lepidel, ale je nutné provést dilatační spáry, jejichž smyslem je umožnit volný pohyb dlažby a pokud možno do ní nevnášet síly vyvolané jejími objemovými změnami.
Pokud dilatační spáry chybí, materiál nemá prostor, kam se rozpínat. Pokládka beze spár může způsobit poškození dlaždic. Bez těchto dilatačních spár by časem mohlo dojít k prasklinám nebo jinému poškození. Nedostatek spár brání správnému vyschnutí dlaždic, což zvyšuje riziko vzniku cementových reakcí a změny barvy dlaždic. Nerovnosti způsobené nevhodným uspořádáním nebo vytvořením spár jsou viditelné v povrchové úpravě podlahy s dilatační spárou, kterou je její vnější vrstva - keramická dlažba nebo parkety. Výsledkem je tvorba boulí, oddělení se a praskání materiálu, jako například dlaždice. Podlaha s podlahovým topením se vlivem teploty rozšiřuje. Překážka ve formě stěn způsobí vyvýšení podkladu, což má za následek praskání podlahové krytiny - dlaždic. Důsledkem takové situace může být také trvalé poškození trubek zapuštěných do podlahy narušením jejich struktury. Chybějící dilatace v dlažbě spolu s dalšími faktory ovlivňujícími deformaci dlažby mohou být nejlépe objasněny na konkrétním příkladě, kdy došlo k deformaci dlažby na terase.
Kde a kdy je nutné dilatační spáry použít?
Dilatace se nejčastěji používá v případě větších rozměrů a rozpětí. Dilatace by se měla použít u ploch v interiéru nad 35 až 40 m². Má největší význam u tepelně namáhaných prostor, jako jsou terasy, balkony a plochy s podlahovým vytápěním. Dilatační spáry se nejčastěji používají při pokládce keramické dlažby, které kvůli tepelné roztažnosti „pracují“, což vyžaduje kompenzaci v podobě dilatačních spár. Dilatační spáry je také nutné použít v budově se systémem podlahového vytápění, které se nachází pouze pod částí podlahy. V tomto případě jsou dilatační spáry vytvořeny k oddělení vyhřívané zóny od nevyhřívané zóny. Dilatační spáry v podlahách zaručují správné fungování podkladu podlahy, tzv. potěru.
Je logické a pochopitelné, že tam, kde je v podkladovém betonu provedena konstrukční dilatace, musí být dodržena ve stejném místě dilatace v potěru a keramické dlažbě. Pokud již podklad (obvykle potěr) dilatační spáru má, je třeba vytvořit spáru i nad ním. V praxi určuje vrstva potěru místo, kde má být vytvořena dilatační spára.
Čtěte také: Postupy pro správné provedení dilatačních spár
Specifické požadavky na umístění a rozměry:
- Vždy je nutné ponechat dilatační spáru o šířce 1 cm od zdi domu. Tato dilatační spára by neměla být nikdy zalepena ani jinak znečištěna.
- Při pokládce větších ploch je nutné provést dilataci po čtvercích o velikosti přibližně 6 x 6 m pomocí vhodných dilatačních lišt.
- Při dělení místnosti nesmí být překročena maximální velikost pole 40 m²!
- Všechny přechody do místností nebo k jiným podlahovým krytinám by měly být opatřeny dilatační spárou. Totéž platí pro místa, kde se dlaždice setkávají s jinými prvky, jako jsou armatury nebo radiátor.
- V některých případech je potřeba vytvořit dilatační spáru podle geometrického obrysu stavby, například při ukončení v rohu stavby.
- Správně provedené dilatační spáry oddělující vodorovné prvky od svislých prvků (podlahy a stěny) by měly být minimálně 8 mm a v případě systémů s podlahovým vytápěním min. 10 mm.
- Povrch cementové podlahy bez dilatačních spár by neměl přesáhnout plochu 5 × 6 m.
- Plocha podlahového vytápění by neměla přesáhnout 40 m².
- Nevyhřívané plochy je nutno rozdělit dilatací na zóny o ploše nepřesahující 60 m².
- Velikost mezer (spár) mezi dlaždicemi je doporučena v rozmezí 3-5 mm v závislosti na rozměru dlaždic. Je důležité, aby mezi dlaždicemi existovala dostatečná spára, a není vhodné je pokládat těsně k sobě bez mezer (na sraz).
Díky správnému rozdělení se dlažba plošně rozděluje na menší pole maximálních rozměrů 3 x 3 m s maximálním poměrem stran 1 : 1,5 až 2 podle barvy dlažby, orientace ke světovým stranám, zastínění apod.
Materiály a provedení dilatačních spár
Spáru lze řešit různě, esteticky i funkčně však vítězí montáž dilatačních lišt v provedení z plastu, hliníku, mosazi nebo nerezové oceli. Dilatační spára se nejčastěji provádí pomocí polystyrenu nebo speciální těsnící šňůry, která je vyrobena ze stavební šnůry zajištěné izolací, materiálem zabraňujícím absorpci vody a těsněním. Existují i další varianty dilatačních spár - šnůra z pěnového polyetylénu s expandovanými póry nebo polypropylenové pěny. Stává se, že zůstane speciální mezera, která bude vyplněna těsnící šňůrou - bez použití jakéhokoli tmelu. Díky tomuto řešení se šňůra může stahovat a rozšiřovat, díky čemuž „ pracuje“ celá podlaha.
Pro dokončení a vyplnění dilatačních spár se používá těsnící šňůra pro silikonové spáry, která se vyznačuje kulatým průřezem a je nejčastěji vyrobena z pěnového polyetylenu. Těsnění se do spáry vtlačí do takové hloubky, aby ji vyplnila rovnoměrně po celé délce. Poté by se měla dilatační spára opatrně vyplnit natrvalo elastickou spárovací hmotou, tzv. tmelem.
Spáry vyplňujeme takovými materiály, které jim svými vlastnostmi poskytnou dostatečný prostor pro roztažení. V dilatačních spárách se osvědčily elastické tmely silikonové, které vulkanizují vzdušnou vlhkostí. Odolávají povětrnosti i UV záření, nelze je však přetírat. Rozhodně nelze použít tmely akrylátové, vytvrditelné prostým odpařením vody, které jsou měkké, snadno se znečistí a dokonalé opětovné vyčištění již není možné.
K zakrytí otevřené dilatační spáry se z estetických důvodů používá dilatační lišta z polyvinylchloridu (PVC). Korková dilatační lišta se nejčastěji používá k vytvoření estetického spojení mezi dvěma různými podlahovými krytinami, například pro spojení mezi kamennými a dřevěnými podlahami. Korek, ze kterého je vyrobena, je odolný vůči teplotním změnám, vlhkosti a biodegradaci. Díky své velmi vysoké pružnosti a deformační schopnosti dokonale pohlcuje pnutí způsobené prací podkladu. Její vlastností je také atraktivní vzhled a vysoký stupeň oděru, a tedy značná trvanlivost a odolnost vůči možnému poškození.
Čtěte také: Prevence poruch dilatačních spár
Výběr spárovacího materiálu a lepidel
Při lepení obkladů je důležité zvolit vhodnou spárovací hmotu, která zajistí pevnost a odolnost celého povrchu. Lepidla na bázi cementu jsou určena pro podklady z betonu a cementové potěry min. 28 dní staré, u obkladů též pro zdivo opatřené omítkou vyschlou na vzdušnou vlhkost, nikoli pro podklady z pěnového polystyrenu či jiných plastů. Pro tento účel jsou vhodná např. reaktivní, někdy označované též konstrukční lepidla. Uvedená lepidla jsou charakteristická tím, že jsou převážně bezrozpouštědlová, vytvrzující se chemicky - vzdušnou vlhkostí, zvýšenou teplotou, po přidání tvrdidel (dvou- i vícesložkové systémy) atd. V tomto případě bylo i nevhodně použité mrazuvzdorné lepidlo dalším faktorem ovlivňujícím deformaci dlažby.
Následující tabulka ukazuje doporučené spárovací materiály v závislosti na typu pokládky a umístění:
| Pokládka | Čím spárovat venku | Čím spárovat uvnitř |
|---|---|---|
| do štěrkového lože | drť 0,2-0,5 mm (doporučujeme Carolith) | jemný, čistý křemičitý písek |
| do maltového či betonového lože | cementová malta, směs cementu a písku | cementová malta, směs cementu a písku |
| na lepicí tmel | flexibilní spárovací tmel | spárovací tmel + elastifikátor |
| na terče | spáry se nevyplňují | spáry se nevyplňují |
Správné provedení a vyplnění dilatační spáry
- Při pokládce tryskané impregnované dlažby do maltového lože, betonového lože nebo na tmel, je nutné provést spárování.
- Dilatační spáry připravené k zaplnění musí být suché, a proto se spárování doporučuje až po vyschnutí lepidla, tj. po 2 až 3 týdnech po položení dlažby (závisí na počasí, popř. vnitřní teplotě).
- Zároveň je nutná ochrana před prachem, popř. jeho vysátí těsně před zahájením zaplňování. Pokud bude lepší přilnavost zajištěna penetrací boků spáry předepsaným primérním nátěrem, je nutno nechat spáru dokonale vyschnout a zabránit případnému zaprášení spáry. Prostor pro výplň musí být perfektně čistý a suchý. Čistou spáru potřete penetračním přípravkem PRIMER FD. Ten slouží ke zlepšení přilnavosti silikonového tmelu.
- Je důležité, aby mezi dlaždicemi existovala dostatečná spára. Nikdy nepokládejte dlaždice tak, aby se jejich hrany dotýkaly.
- Dilatační spára by neměla být v kontaktu s podlahou. Proto pracujte v dilatačním profilu nebo v plastových těsnicích lištách nebo v pěnovém profilu. Pěnové profily pomáhají později šetřit spárovací hmotu.
- Aby dilatační spára mohla účinně plnit svůj účel tlumiče napětí, měla by být tak hluboká, jak je spára široká.
- Pomocí silikonové injekční stříkačky naneste trvale pružný spárovací tmel rovnoměrně do spáry. Doporučuje se použití kartušové pistole s vhodným spárovacím tmelem (v exteriéru je vhodné použít pružný a flexibilní spárovací tmel). Pro úsporu tmelu je možné spáru vyplnit provazem do poloviny její šířky. Tip: Pokud špičku kartuše zkrátíte tak, aby odpovídala šířce spáry, bude injektáž snazší.
- Po nanesení tmel na spáry vyhlaďte, např. hladicí stěrkou.
- Po vyhlazení a zaschnutí spárovacího tmelu můžete odstranit lepicí pásku. Za tímto účelem táhněte pásku šikmo dozadu a do stran směrem od spáry.
Důležitá upozornění k aplikaci
- Před použitím jakéhokoli spárovacího materiálu je nutné pečlivě seznámit se s postupem aplikace, uvedeným ve specifických technických informacích a dodržovat doporučení výrobce daného spárovacího materiálu!
- Doporučuje se provést orientační test na malé části položené plochy, abyste zjistili, zda spárovací hmota nepoškozuje trvale povrch dlažebních desek.
- Nedoporučuje se spárovat velké plochy najednou za vyšších teplot (nad 25 °C) a na přímém slunci, protože spárovací hmota rychle zaschne a dlaždice znečištěné touto hmotou se obtížně čistí.
- Pokud nebudou dodrženy postupy pokládky, může dojít k zamítnutí reklamace.
Estetika dilatačních spár
Pokládka dlažby není jen o designu, barvě a formátu. Zásadní roli hraje něco, co na první pohled nevidíme jsou dilatační spáry. Správně navržené spáry nejsou na úkor estetiky. Naopak umožňují trvalou krásu. Moderní silikonové tmely existují v mnoha odstínech, které dokonale ladí s barvou dlaždic. U luxusních interiérů se spáry často „schovají“ do přirozeného členění prostoru.
Po vyplnění dilatačních spár je potřeba provést jejich dokončení, aby se zamaskovala jejich existence v místech spojení dlaždic, dlaždic a dřevěné podlahy nebo podkladu se stěnou. K zakrytí otevřené dilatační spáry se z estetických důvodů používá dilatační lišta z polyvinylchloridu (PVC). Začínáme nanesením lepidla na dlaždice do spáry, do které se musí lišta umístit tak, aby se vešla do vytvořeného otvoru. Korková dilatační lišta se nejčastěji používá k vytvoření estetického spojení mezi dvěma různými podlahovými krytinami, například pro spojení mezi kamennými a dřevěnými podlahami.
Rozdíly mezi dilatačními, fiktivními a okrajovými spárami
Dilatační spáry (známé také jako pohybové spáry) procházejí průřezem potěru. Nejedná se o dilatační spáry, i když jejich funkce je podobná, co jsou "fiktivní spáry"? Jak již název napovídá, nejedná se o skutečné spáry. Maketové spáry (známé také jako smršťovací spáry) se používají k předurčení průběhu případných trhlin, které se mohou v potěru objevit, a to konkrétním odlehčením průřezu.
Čtěte také: Dilatační spáry v betonu
Jsou okrajové spáry také dilatační spáry? Určitě ano. Jedná se o pohybové spáry v oblasti okrajů, které jsou vytvořeny obvodovým izolačním pásem okraje. V případě dřevěných podlahových krytin nechávají podlaháři u zdi přibližně 10 mm volného místa, které překryjí lištou. Díky tomu se podlaha může roztahovat bez jakéhokoliv poškození.
Dilatační spáry v podlahách zaručují správné fungování podkladu podlahy, tzv. potěru. Rozhodně má dilatace dlaždic smysl! Provedení vhodné dilatační spáry u podlahy je nepostradatelným prvkem při výstavbě domu nebo při dokončování bytu. Díky dilatačním spárám chráníme interiér před nepříznivými účinky „práce“ konstrukce stavby, zabraňujeme prasklinám v podkladu, problémům s obklady, prasklinám spár a dalším podobným jevům.
tags: #dilatacni #spary #dlazba