Ploché střechy jsou střechy se sklonem 0°-10°. Pro tyto střechy jsou typické tzv. povlakové krytiny, tedy krytiny vytvářející spojité povlaky, zejména hydroizolační asfaltové pásy a hydroizolační fólie. U spádů pohybujících se od cca 7° je možné užívat jako krytin i například falcovaných plechů.
Typy skladeb plochých střech
Jednoplášťová plochá střecha s klasickým pořadím vrstev
Jednoplášťová plochá střecha s klasickým pořadím vrstev je konstrukce moderní a v dnešní době, kdy trh nabízí dostatečné množství kvalitních materiálů, i konstrukce velmi vhodná pro jakékoliv objekty s plochými střechami. Většina střech je koncipována následujícím způsobem od nosné konstrukce k exteriéru:
- Nosná konstrukce
- Parozábrana
- Tepelná izolace
- Větraná mezera (dimenze větrané mezery by měla být cca 100 mm pro střechy do 5° a 60 mm pro střechy se sklonem od 5°!)
- Nosná konstrukce horního pláště - například trámová konstrukce + dřevěné bednění
- Povlaková hydroizolace (asfaltové pásy, hydroizolační fólie PVC nebo jiná)
Dnes už se kvůli úspoře tepla navrhuje a také provádí i vrstva zabraňující zbytečnému unikání tepla z tepelné izolace. Tvoří ji tkané fólie, zejména se využívají střešní tkané kontaktní vysocedifuzní fólie. Tyto střechy jsou navrhovány a prováděny bez větraných vzduchových mezer, v naprosté většině případů je povlaková hydroizolace položena na tepelné izolaci. Při použití materiálů, které se mezi sebou chemicky nesnáší, jako například kombinace pěnového polystyrenu a povlakové hydroizolace z PVC fólie, je nutné mezi tyto materiály umístit ještě separační materiál, který je inertní vůči oběma kombinovaným. V největší míře se používají geotextilie o gramáží 250, 300 g/m2.
Obrácená střecha
Pro tyto střechy je typické použití minimálně nasákavého extrudovaného polystyrenu jako tepelné izolace. Tento materiál je nezbytný, protože tato koncepce skladby předpokládá, že tepelná izolace je ve skladbě výše položena, než hydroizolace. Skladba je totiž takováto od interiéru k exteriéru:
- Nosná konstrukce
- Povlaková hydroizolace
- Drenážní, separační vrstva
- Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu - XPS
- Separační a filtrační vrstva
- Stabilizační vrstva (dlaždice, kačírek=kamenivo frakce 16-32 mm oblé)
Stabilizační vrstva prakticky drží skladbu na místě (před sáním větru a podobně) a také chrání skladbu před účinky slunečního záření. Filtrační vrstva zabraňuje zanášení nečistot pod tepelnou izolaci. Drenážní vrstva není používána vždy, ale zabezpečuje rychlý odtok vody. Desky polystyrenu, které přiléhají těsně k hydroizolaci, dokáží kapilárně držet určité množství vody mezi sebou a hydroizolací. U této konstrukce, tedy u tzv. obrácené střechy, hrozí v obdobích tání sněhu nebo prudkých studených dešťů kondenzace na nosné konstrukci. Počítá se totiž s protečením studené vody z tání sněhu na hydroizolaci, která je ale přímo na nosné konstrukci. Konstrukce se začne prochlazovat a hrozí kondenzace. Proto se doporučuje tento typ střech provádět jen tam, kde je hmotnost nosné konstrukce pod souvrstvím alespoň 240 kg/m2. Hmotnost konstrukce a její schopnost akumulovat teplo totiž zpomaluje ochlazování konstrukce a eliminuje tento problém. Výhodou této konstrukce je to, že rosný bod je při běžném provozu střechy, například když na ní leží sníh a neodtává prudce, nad hydroizolací a nosnou konstrukcí.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Příkladem systému zelené střechy je VEDAFLOR - Zelená střecha PUR.
Kombinovaná střecha
Tato skladba kombinuje výhody obrácené střechy a střechy s klasickým pořadím vrstev. Eliminuje zejména efekt prochlazování nosné konstrukce u obrácených střech. Jedná se o finančně náročnou, ale velmi funkční skladbu.
Skladba je takováto od interiéru k exteriéru:
- Nosná konstrukce
- Parozábrana
- Tepelná izolace
- Hydroizolace
- Separační vrstva
- Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu
- Separační a filtrační vrstva
- Stabilizační vrstva
Účinek horní vrstvy tepelné izolace - XPS - by měl být cca 1/5 z celkového účinku tepelné izolace.
Návrh a provádění skladeb
Skladbu střechy by měl navrhovat odborník na základě tepelně-technického výpočtu. Při špatné kombinaci materiálu parozábrany a hydroizolace (při zadržování vodních par ve skladbě) dochází ke kondenzaci, která se není schopna ze skladby dostávat a kumuluje se v ní. Dochází k zavlhání tepelné izolace a ke snižování její funkce.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Stabilizace střechy proti sání větru
V panelové výstavbě, realizované v Československu až do začátku 90. let minulého století, bylo zvykem provádět sklonové vrstvy plochých jednoplášťových střech ze sypkých hmot. Skladby, ve kterých nad těmito vrstvami není dostatečně hmotná a soudržná vrstva, bývají zdrojem potíží.
Stabilizace střechy zatížením
Při průzkumu střech objektů určených k rekonstrukci se často od pamětníků nebo z původní projektové dokumentace dozvídáme, že střecha původně byla stabilizována násypem kameniva, obvykle v tloušťkách okolo 5 cm. Stabilizační vrstva byla odstraněna ve chvíli, kdy bylo třeba provést opravu nefunkční hydroizolace. Z důvodu potřeby častých oprav nebo údržby hydroizolace již stabilizační vrstva nebyla na střechu navrácena. Dimenzi stabilizačních vrstev dnes stanovujeme na základě návrhového zatížení větrem dle ČSN EN 1991-1-4 (73 0035) - Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem [3].
Tento způsob rekonstrukce je velmi nákladný a pro investora často neakceptovatelný (odtěžení, transport a ekologická likvidace nebo uložení stávajících vrstev na skládku je v mnoha případech nákladnější než samotná realizace nových vrstev střešního pláště). Dále přináší velké riziko zatečení do bytů v průběhu rekonstrukce.
Mechanické kotvení
Mechanické kotvení do nosných železobetonových panelů by vyžadovalo vrtání otvorů pro kotvy přes sypké vrstvy. To je v podstatě neproveditelné. U většiny typů násypů dochází k zasypávání předvrtaných otvorů. Princip technického řešení Vrtací soupravy DEK spočívá v zavrtání trubkové chráničky do vrstvy násypu. Chránička zabrání zasypání předvrtaného otvoru a umožní tak přikotvení stávajícího asfaltového souvrství k podkladu standardní technologií za pomoci šroubu do betonu s plastovým teleskopem. Přikotvením stávající krytiny z asfaltových pásů získáme stabilní podklad pro realizaci nových vrstev lepením. Před realizací nových lepených vrstev je třeba ještě přířezem asfaltového pásu zapravit hlavy kotev, aby původní asfaltové pásy mohly plnit v nové skladbě funkci parozábrany a nedošlo k zatečení do střešního pláště během realizace. Systém rekonstrukce střechy s využitím Vrtací soupravy DEK je navržen tak, aby se v co největší míře využila stará hydroizolace jako parozábrana a po dobu rekonstrukce se uplatnila její hydroizolační funkce. Vzhledem k tomu, že ve skladbě střechy se může nacházet elektroinstalační vedení, je nutné ještě před samotným kotvením nejdříve diagnostikovat jeho polohu.
Lepení na původní souvrství střechy
Poměrně velké množství střech bylo dosud zrekonstruováno systémem s přilepením nových vrstev k původní hydroizolační vrstvě z asfaltových pásů. Ačkoli se velká část těchto realizací může jevit jako úspěšná, protože tyto střechy často nebyly dosud poškozeny působením větru, stabilizace nového střešního souvrství lepením k původním vrstvám v daném případě nezajistí splnění požadavků na stabilitu a únosnost podle platných norem, protože původní vrstvy střechy, se kterými lze spojit nové vrstvy lepením, nejsou dostatečně hmotné. Návrh stabilizace lepením ke stávající hydroizolační vrstvě tak často vychází ze subjektivního předpokladu, že pokud střecha neuletěla za dlouhá desetiletí doteď, tak již neuletí. Odpovědí nechť jsou fotografie ze střechy čtyřpodlažního bytového domu s obdobnou skladbou, u kterého došlo během letní bouřky k částečnému utržení hydroizolace z asfaltových pásů natavených na podklad z plynosilikátových tvárnic. Lokálně došlo i k vytržení plynosilikátových tvárnic. Pracovníci izolatérské firmy by určitě potvrdili, že souvrství hydroizolačních pásů je subjektivně poměrně tuhou a hmotnou vrstvou. Přesto tato vrstva svou hmotností nebyla schopna odolat působení větru. Pro rychlou představu ještě uvádím, že se pro předmětný objekt činí výpočtové návrhové zatížení od sání větru v rohové oblasti střechy dle [3] cca 3 kNm-2 (300 kgm-2).
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
Dalším klíčovým krokem k úspěšné realizaci je lepení nových vrstev střechy. Na základě četných experimentů jsme vybrali vhodná lepidla. V průběhu experimentů se ukázalo, že některá lepidla, byť jsou výrobcem určena pro lepení vrstev na staré střechy, byla pro daný typ aplikace zcela nevyhovující a jejich použití by mohlo být velmi rizikové. Speciální pozornost musí být věnována dokonalému mechanickému a vzduchotěsnému zajištění detailu obvodu střechy. Nedodržení popsaných zásad nezřídka vede k destrukci střechy. Zkušenosti ale ukazují, že střecha vlající nebo dokonce střecha roztržená ve své ploše je výrazně méně častým jevem něž střecha „překlopená“ od některého z okrajů do plochy nebo dokonce přes okraj objektu. Zkrátka mezi množstvím střech poškozených větrem, které dokumentovali technici ATELIERU DEK, převládají ty, u kterých byl nejslabším místem okrajový detail.
Programové nástroje pro konstrukci střech
Pro vytváření střešních konstrukcí jsme vyvinuli programové moduly ABBUND, které jsou k dispozici celkem ve třech úrovních. S každým ze tří stupňů úrovně, ať už se jedná o Basis, Komplett anebo Konstruktion, je tesařská firma anebo CNC zařízení perfektně připraveno pro zvládnutí svých úkolů při přípravě výroby střech. S pomocí velikého množství profesionálních konstrukčních nástrojů zvládnete i ty nejsložitější úkoly precizně a rychle. Mnoho pomocných obrázků a kontrolních dotazů umožňují jednoduchou obsluhu programu. Volitelně jsou k dispozici rozhraní k přenosu dat na CNC zařízení a početná rozhraní pro export.
S programem pro konstrukci střech zvládnete řešení Vašich konstrukčních úkolů mnohem jednodušeji, rychleji a komfortněji. Stále však pracujete stejným způsobem, jak jste byli doposud zvyklí. Program Dietrich's Abbund Vám napomáhá již od rozboru střechy, a to nejenom při zadávání klasické střešní konstrukce, nýbrž i při vytváření složitých konstrukcí z lepených nosníků, zaoblených anebo zborcených střech, které mohou tvořit průniky více střešních rovin, a také při zadávání vikýřů nejrůznějších tvarů i s celou nadstavbou střechy, včetně izolace a krytiny. Díky dobře propracovaným automatickým funkcím nejsou žádným problémem ani neočekávané změny konstrukce vyžadované architektem anebo stavebníkem. Po zadání nových rozměrů se konstrukce spočítá automaticky.
tags: #dietrich #plocha #strecha